Štola sv. Josefa a štola sv. A. Paduánského

Štola sv. Josefa

Štola sv. Josefa je jedním z mnoha důlních děl významné části jílovského zlatonosného revíru – Kocourském žilném pásmu. Štola je zakreslena na jedné z nejstarších dochovaných map jílovského revíru z roku 1718. Není tedy vyloučeno, že těžařské společnosti pracující zde v 18. století, pokračovaly ve starém důlním díle, možná již z doby předhusické (nejslavnější období těžby, s velkým rozsahem důlních prací, bylo ve 14. století). Jisté je, že původní štola se později rozrostla v důlní dílo, jehož přesný rozsah ani historie nejsou známy. Dále předkládáme některé zjistitelné údaje. Celková délka dosud známých chodeb je 280 m (z toho přístupno je 200 m). Profil chodeb je šikmý, odpovídající uložení hornin (metabazity), s mírným sklonem ve směru k řece Sázavě. Objem vytěženého materiálu z prostor, které jsou prozkoumány činí přibližně 1100 m3. Vytěžená zlatá ruda byla z dolu dopravována povozy na pravý břeh Sázavy, na Žampach, kde byly rudní mlýny a kde se také ruda vypírala. Pravděpodobně se i hlušina dostávala z větší části k uložení na pravý břeh řeky, i k úpravě cesty tímto údolím. Přesnější zprávy z historie důlního díla, o výtěžnosti dolu ap. nejsou známy. Vzhledem k blízkosti dalších starých důlních prací zde ve stráni, není vyloučeno ani někdejší spojení dolu Josef s některou z nich.Pět minut procházkou odtud roklí Kocour je další zajímavá technická památka – železniční viadukt (nejvyšší kamenný železniční most ve střední Evropě, výška 41,5 m).

Otevírací doba:

DUBEN - ŘÍJEN: sobota, neděle a svátky: 10 – 17 hod.

ČERVENEC - SRPEN Navíc také v úterý – pátek 13 – 17 hod.

MIMO PROVOZNÍ DOBU pouze pro předem objednané skupiny (minimální výše vstupného je 300 Kč - tedy 6x základní nebo10x snížené vstupné). Mimo pondělí.  

Štola sv. Antonína Paduánského

Štola sv. Antonína Paduánského Je jedním z mnoha desítek důlních děl v této části Kocourského žilného pásma, v Hrádeckém vrchu. Přelom 17. a 18. století znamenal po třech stoletích úpadku první větší oživení těžby zlata od husitských nepokojů. Zájem těžařů se soustředil hlavně na Kocourské pásmo, kde byly otevírány staré práce i zakládána nová důlní díla. V okolí Starokocourské štoly pracovali v polovině 18. století těžaři knížete Josefa Viléma Fürstenberka. Na štole sv. Antonína Paduánského se pracovalo v letech 1753 a 1754. V dobových zprávách se píše, že „nalezli staré dílo hluboké 22 láter (přibližně 40 metrů), a protože nebyla hned spatřena nadějná žilovina, dílo opustili.“ Štola byla pak nepřístupná více jak 250 let. Zabezpečení opuštěného důlního díla provedl mezi lety 2005 – 2007 státní podnik Diamo. Od roku 2007 byla práva a povinnosti k této štole převedena na muzeum. První návštěvníky pak štola přivítala v roce 2008. Zabezpečení štoly proběhlo s ohledem na její zpřístupnění veřejnosti citlivě, pomocí výdřevy, která byla usazena do původních vysekaných skalních patek. Trasa pro návštěvníky je výjimečná nejen v Jílovém, ale i mezi ostatními zpřístupněnými důlními díly v naší zemi. Vede totiž ve dvou úrovních, spojení mezi nimi je realizováno systémem sedmi žebříků a povalů v původním úzkém komíně. Navíc není chodba osvětlena, každý návštěvník projde prohlídkovým okruhem se skutečnou hornickou lampou. Velikost dobývek je ze všech tří zpřístupněných štol největší, na stěnách jsou stopy po ručním vrtání, způsob dobývání dokumentuje technologii používanou v 18. století. Profil zadní části (veřejnosti nepřístupný) a rozměry chodeb horního patra jsou pravděpodobně zbytky původního, mnohem staršího dolu. Délka hlavní chodby má podle historických map délku kolem 170 metrů.

Otevírací doba:

DUBEN - ŘÍJEN: sobota, neděle a svátky: 10 – 17 hod.

ČERVENEC - SRPEN Navíc také v úterý – pátek 13 – 17 hod.

MIMO PROVOZNÍ DOBU pouze pro předem objednané skupiny (minimální výše vstupného je 300 Kč - tedy 6x základní nebo10x snížené vstupné). Mimo pondělí.  

www.facebook.com/muzemilove