Hledání výrazu: narodni muzeum

Hrad Kámen byl založen v polovině 13. století. Hrad je známý především díky své expozici jednostopých vozidel, která byla otevřena v červnu roku 1974. Kromě prohlídky jednostopých veteránů nabízí hrad Kámen expozici bydlení 19. a 20. století. Původně gotický hrad dostal svůj název po pozoruhodném skalisku, na kterém byl v polovině 13. století vystaven. První písemná zmínka o hradu Kámen pochází z roku 1316 a váže se k jistému Nimírovi z Kamene. V letech 1327 až 1504 je Kámen královským lenním hradem.  Od roku 1523 vlastnila hrad větev rodu Malovců z Malovic. Nejvýznamněji se do historie kámenského panství  zapsal Jan Kryštof Malovec z Malovic, pán na Kámeni, Zvěstově a Libouni. Ten nechal hrad na konci 17. století přestavět do pozdně renesanční residenční  podoby. Na západním okraji vsi dal vystavět ranně barokní kapli Panny Marie Bolestné a v ní zřídil rodinnou hrobku.  Posledním soukromým majitelem byl pražský podnikatel Antonín Fleissig, kterému byl hrad spolu s panstvím po roce 1948 vyvlastněn. Od 1. ledna 2011 je hrad Kámen pobočkou Muzea Vysočiny Pelhřimov. Hrad Kámen je spíše znám jako muzeum jednostopých vozidel, které bylo otevřeno roku 1974 z iniciativy Národního technického muzea a řadí se tak k nejstarším expozicím tohoto druhu na našem území. V současné době zaujímají značnou část sbírky stroje značky Jawa a ČZ z předválečné i poválečné produkce. V expozici jsou umístěné motocykly jiných značek, z nichž některé stále můžeme potkávat na veteránských akcích. Mezi ně patří například Poustka (1925), Praga BD (1928), Ogar 250 Standart (1936), Premier Sachs 98 (1939). Unikátem dnešní kolekce je vodící motocykl z roku 1910, který byl stavěn zcela amatérsky a dvouválec Walter z roku 1913, pocházející od stejnojmenné pražské firmy.  Kromě prohlídky jednostopých veteránů nabízí hrad Kámen expozici bydlení 19. a 20. století. Tato expozice byla postupně budována od roku 1997. Má evokovat způsob bydlení v devatenáctém a na počátku dvacátého století na ne příliš bohatém panském sídle. V roce 2014 obohatila expozici interiérů velmi cenná sbírka loveckých trofejí patřící původně na zámek Konopiště. Jedná se většinou o trofeje, které údajně pocházejí z konopišťského panství ještě z doby, kdy je vlastnil rod Lobkowitzů.  Nejvýznamnějším a nejzajímavějším hradním exponátem je Svatební korouhev korunního prince Rudolfa z roku 1881. Součástí expozice bydlení je Hradní sklepení, Rytířský sál, Chodba, Lovecký salón, Ložnice, Jídelna, Knihovna a Hudební salón.

Štoly sv. Josefa a sv. Antonína Paduánského Obě štoly se nachází na Kocourském pásmu v Dolním Studeném. Štola sv. Josefa je starší, možná se v ní kutalo již v době předhusitské. Ve štole sv. Antonína Paduánského se pracovalo v letech 1753 až 1754. Štola sv. Josefa Štola sv. Josefa je jedním z mnoha důlních děl významné části jílovského zlatonosného revíru – Kocourském žilném pásmu. Štola je zakreslena na jedné z nejstarších dochovaných map jílovského revíru z roku 1718. Není tedy vyloučeno, že těžařské společnosti pracující zde v 18. století, pokračovaly ve starém důlním díle, možná již z doby předhusické (nejslavnější období těžby, s velkým rozsahem důlních prací, bylo ve 14. století). Jisté je, že původní štola se později rozrostla v důlní dílo, jehož přesný rozsah ani historie nejsou známy. Dále předkládáme některé zjistitelné údaje. Celková délka dosud známých chodeb je 280 m (z toho přístupno je 200 m). Profil chodeb je šikmý, odpovídající uložení hornin (metabazity), s mírným sklonem ve směru k řece Sázavě. Objem vytěženého materiálu z prostor, které jsou prozkoumány činí přibližně 1100 m3. Vytěžená zlatá ruda byla z dolu dopravována povozy na pravý břeh Sázavy, na Žampach, kde byly rudní mlýny a kde se také ruda vypírala. Pravděpodobně se i hlušina dostávala z větší části k uložení na pravý břeh řeky, i k úpravě cesty tímto údolím. Přesnější zprávy z historie důlního díla, o výtěžnosti dolu ap. nejsou známy. Vzhledem k blízkosti dalších starých důlních prací zde ve stráni, není vyloučeno ani někdejší spojení dolu Josef s některou z nich.Pět minut procházkou odtud roklí Kocour je další zajímavá technická památka – železniční viadukt (nejvyšší kamenný železniční most ve střední Evropě, výška 41,5 m). Otevírací doba: DUBEN - ŘÍJEN: sobota, neděle a svátky: 10 – 17 hod. ČERVENEC - SRPEN Navíc také v úterý – pátek 13 – 17 hod. MIMO PROVOZNÍ DOBU pouze pro předem objednané skupiny (minimální výše vstupného je 300 Kč - tedy 6x základní nebo10x snížené vstupné). Mimo pondělí.     Štola sv. Antonína Paduánského Štola sv. Antonína Paduánského Je jedním z mnoha desítek důlních děl v této části Kocourského žilného pásma, v Hrádeckém vrchu. Přelom 17. a 18. století znamenal po třech stoletích úpadku první větší oživení těžby zlata od husitských nepokojů. Zájem těžařů se soustředil hlavně na Kocourské pásmo, kde byly otevírány staré práce i zakládána nová důlní díla. V okolí Starokocourské štoly pracovali v polovině 18. století těžaři knížete Josefa Viléma Fürstenberka. Na štole sv. Antonína Paduánského se pracovalo v letech 1753 a 1754. V dobových zprávách se píše, že „nalezli staré dílo hluboké 22 láter (přibližně 40 metrů), a protože nebyla hned spatřena nadějná žilovina, dílo opustili.“ Štola byla pak nepřístupná více jak 250 let. Zabezpečení opuštěného důlního díla provedl mezi lety 2005 – 2007 státní podnik Diamo. Od roku 2007 byla práva a povinnosti k této štole převedena na muzeum. První návštěvníky pak štola přivítala v roce 2008. Zabezpečení štoly proběhlo s ohledem na její zpřístupnění veřejnosti citlivě, pomocí výdřevy, která byla usazena do původních vysekaných skalních patek. Trasa pro návštěvníky je výjimečná nejen v Jílovém, ale i mezi ostatními zpřístupněnými důlními díly v naší zemi. Vede totiž ve dvou úrovních, spojení mezi nimi je realizováno systémem sedmi žebříků a povalů v původním úzkém komíně. Navíc není chodba osvětlena, každý návštěvník projde prohlídkovým okruhem se skutečnou hornickou lampou. Velikost dobývek je ze všech tří zpřístupněných štol největší, na stěnách jsou stopy po ručním vrtání, způsob dobývání dokumentuje technologii používanou v 18. století. Profil zadní části (veřejnosti nepřístupný) a rozměry chodeb horního patra jsou pravděpodobně zbytky původního, mnohem staršího dolu. Délka hlavní chodby má podle historických map délku kolem 170 metrů.     Otevírací doba: DUBEN - ŘÍJEN: sobota, neděle a svátky: 10 – 17 hod. ČERVENEC - SRPEN Navíc také v úterý – pátek 13 – 17 hod. MIMO PROVOZNÍ DOBU pouze pro předem objednané skupiny (minimální výše vstupného je 300 Kč - tedy 6x základní nebo10x snížené vstupné). Mimo pondělí.     www.facebook.com/muzemilove  

Muzeum Mladoboleslavska vás zve v rámci festivalu Středočeské kulturní léto na koncert populárního dechového orchestru Krajanka pod vedením Václava Hlaváčka, který se uskuteční v areálu barokní roubené fary v Dolní Krupé. Koncert začíná ve 14 hodin. Vstupné: 60 Kč.    Vstupenky můžete zakoupit v předprodeji na těchto místech:  Muzeum Mladoboleslavska v Mladé Boleslavi  Infocentrum Mladá Boleslav  Letecké muzeum Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi  Muzeum Podbezdězí v Bělé p. B.  Muzeum Benátecka v Benátkách n. J.  Infocentrum Mnichovo Hradiště  Obecní úřad Dolní Krupá   

A co vy, také se těšíte nejen na jaro a přemýšlíte, kam se jít správně naladit? Po zimě s jejími neduhy se těšíme na jaro, na slunce, až se vše zazelená a vykvete, až se naplno rozezpívají ptáci. A co vy, také se těšíte nejen na jaro a přemýšlíte, kam se jít správně naladit? V poličském muzeu se pro vás chystá odpoledne plné tvoření a zábavy. Vyrábět se budou tradiční dekorace – jarní vrkoče, k vidění bude jarní výstava o Velikonocích v útulném prostředí třídy Bohuslava Martinů s názvem Svátky jara a ti nejmenší se mohou těšit na Pohádku z rozkvetlé louky!    „Zveme každého z vás, kdo si chce svůj domov rozjasnit barevnou dekorací. U nás budete moci popustit uzdu své kreativitě i fantazii, a také se pobavit u pohádky. Tvořivé odpoledne zahájíme výrobou JARNÍHO VRKOČE. Přijďte a naaranžujete si zápich zelených větviček a proutků do hrníčku nebo květináče a ozdobíte jej stuhami, bílými vejdunky, barevnými skořápkami, květinami, motýli nebo ptáčky z různých materiálů. A pozor! Na výrobu vrkoče si nezapomeňte přinést svůj oblíbený hrneček,“ uvádí kurátorka akce Mgr. Simona Valachová.   „Odpoledne následně zpestří pohádka pro děti. Tak schválně jestli květinky a vůně proutků přilákají i hmyzí kamarády z POHÁDKY Z ROZKVETLÉ LOUKY v podání Divadla Jójo. Bzumy bzumy, kousy kousy, vrzy vrzy, sosy srk, zmizí rychle hmyzím letem dřív, než bys jen okem mrk! Kdo, kam a proč? Šnek Škytálek a hmyzí kamarádi frrrčí pod Medovou stráň na Velký jarní závod,“ s úsměvem dodává.    Součástí vstupenky bude také vstup na jarní výstavu o Velikonocích.   „Velikonoce slaví lidé od nepaměti a stále je také proměňují. V dobách hojnosti a moderního života, v dobách dobrých i zlých zůstávají hlavními symboly vejce, kraslice, pomlázka, mláďata, tradiční jídla, ale i veselé barvy a lidská pospolitost. Výstava vás seznámí s některými tradicemi velikonočního týdne, který trvá od květné neděle do červeného pondělí. U jednotlivých dnů se seznámíte s jejich zvyky a historií a s lidovým pokrmem. Těšit se můžete na dobrodružné, pohybové i výtvarné aktivity s nimi spojené,“ doplňuje etnografka muzea Mgr. Stanislava Cafourková.   Akce se koná v sobotu 2. dubna 2022. Dílna bude otevřená od 13.00 do 15.00 hodin. Představení divadélka začíná v 15.00 hodin. Cena je 100, - Kč na osobu a děti do 3 let mají program zdarma.  Součástí této ceny je materiál na výtvarnou dílnu, divadelní představení a vstup na výstavu Svátky jara.   Těšíme se na Vás!  

Muzeum T. G. Masaryka v Lánech srdečně zve na výstavu SASKÉHO ČERVENÉHO KŘÍŽE, která se bude konat od 7. 7. 2017 do 13. 8. 2017. Dobrý den, Muzeum T. G. Masaryka v Lánech a Muzeum Saského červeného kříže v Beierfeldu srdečně zvou na výstavu 150 LET ČERVENÉHO KŘÍŽE V SASKU 1866 – 2016. Slavnostní zahájení výstavy se uskuteční dne 7. července 2017 od 17 hodin. Těšíme se na Vás.

Bývalá synagoga je využívána muzeem a galerií k pořádání výstav se zaměřením na moderní české a slovenské výtvarné umění. Příležitostně se zde konají koncerty instrumentální a vokální hudby.

Výstava poprvé komplexně přibližuje způsoby využití kopřivových vláken od prehistorie až po současnost. Muzeum Novojičínska, příspěvková organizace - Muzeum a pamětní síň S. Freuda v Příboře Srdečně zvou na výstavu KOPŘIVA