Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Muzea dle kritérií

DOX - Centrum současného umění

4,8

Centrum současného umění DOX v Praze je instituce, která představuje a prosazuje současné umění. Snaží se prezentovat české umění v mezinárodním kontextu, rozvíjet výměnu a přesahy mezi různými uměleckými obory. Od malířství a sochařství k fotografii, designu, architektuře, filmu, videu či novým médiím.

Přečíst více

Muzeum hlavního města Prahy (Dům U Zlatého prstenu)

4,7

Jedinečný dům se zachovanými fragmenty pozdně gotických nástěnných maleb je ve správě Muzea hlavního města Prahy od jara 2016. Počátky dějin domu U Zlatého prstenu souvisí s jeho polohou v těsném sousedství Týnského dvora. Ten sloužil ve středověku jako opevněné útočiště pro cizí kupce, kteří přijeli za obchodem do Prahy. Pod ochranou českých knížat a později králů zde byli kupci ubytováni a zároveň zde bylo uskladněno, proclíváno a prodáváno jejich zboží. V místech, kde stojí v dnešní době dům U Zlatého prstenu, byl původně obraný příkop, tvořící součást jeho fortifikace. Ve 13. století byl příkop zasypán a na jeho místě vznikla ohradní zeď, jejíž zbytky s dochovanými střílnami se dodnes nachází v interiéru domu. Dnešní základní dispoziční podobu získal dům v druhé polovině 15. století, kdy došlo ke stavebnímu spojení dvou starších objektů. O jejich nejstarší stavební fázi dodnes svědčí dochovaná dvojice raně gotických sklepů, datovaných do druhé třetiny 13. století, další úpravy obou domů pak probíhaly ještě v průběhu 14. století. První písemná zmínka o domě pochází z roku 1402, v roce 1429 je poprvé zmiňován jako dům U Zlatého prstenu (ad aureum anulum). K nejstarším známým majitelům domu patřil například Tomášek z Klobouk a jeho syn Václav od Prstenu, kteří po sobě zastávali mezi léty 1448–1477 významný úřad perkmistra viničních hor, správce všech vinic v okolí Prahy. Z dalších majitelů stojí za zmínku také Jan Chocenský z Chocně, rektor pražské univerzity, známý lékař a vydavatel medicínské literatury, který dům zakoupil kolem roku 1540. Ze staršího období se v interiéru domu zachovaly fragmenty pozdně gotických nástěnných maleb v prvním patře či renesanční malovaný strop z počátku 16. století. Významnou přestavbou prošel dům kolem roku 1609, kdy byl navýšen o jedno podlaží. Z této doby pochází charakteristické pozdně renesanční oválné světlíkové okno nad vstupním portálem, klenby s hřebínky či vřetenové schodiště ve vstupní síni. V pozdější době probíhaly dílčí úpravy interiérů, v 19. století byly klasicistně přestavěny nádvorní pavlače a vnější fasády a tehdy bylo také vyměněno za kopii domovní znamení – reliéf prstenu ze 17. století.   V letech 1990–2016 byl dům spravován Galerií hlavního města Prahy, která dům rekonstruovala pod vedením architekta Vlada Miluniče. Tato rekonstrukce přinesla mimo jiné zrestaurování záklopových stropů a nástěnných maleb.   Muzeum hlavního měta prahy v objektu realizovalo stálou expozici s názvem Praha Karla IV. - středověké město.  Expozice přibližuje Karlovy představy i vlastní realitu proměny pražského souměstí. Virtuální i hmotové modely významných karlovských založení, zástavby celé aglomerace, kamenného mostu a dalších staveb ukazují podobu metropole, proměněnou úsilím Karla i ostatních lucemburských panovníků. Nahlédneme do středověkého města pomocí hmotových a virtuálních rekonstrukcí důležitých pražských míst i jednotlivých staveb (Dobytčí trh, kostel Panny Marie Sněžné, Emauzy, dům U Kamenného zvonu, gotické novostavby v Karlově ulici atd.). K atraktivním exponátům patří modely Vyšehradu a Pražského hradu či chrámu sv. Víta, který v Karlově době sloužil náboženským i státnickým potřebám. Zcela novou představu nabízí model Nového hrádku u Kunratic, sídla krále Václava IV., vytvořený podle nejnovějších poznatků získaných archeologickým výzkumem. Virtuální prezentace seznamují se způsobem městské správy i stavbou středověkého mostu. Dramatická zastavení přibližují atmosféru města, jeho života a některých událostí, Karlovo narození, jeho příchod do Prahy v roce 1333, korunovaci i pohřeb. Videomapping na modelu celého pražského souměstí a modelu Karlova náměstí s blízkým okolím představuje stavební a urbanistický rozvoj města v průběhu 14. století. Každodenní život města i jeho obyvatel v době lucemburské ilustrují unikátní archeologické nálezy i další originální předměty ze sbírek Muzea hl. m. Prahy, pražského pracoviště Národního památkového ústavu a dalších institucí. Samostatnou částí expozice je samoobslužná herna, která dětským návštěvníkům nabízí možnost na vlastní kůži proniknout do různých oblastí života karlovské Prahy.

Přečíst více

Muzeum hlavního města Prahy (Svatomikulášská městská zvonice)

4,7

Věž u barokního chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně sloužila ve své historii jako zvonice i požární hláska a sídlo ponocného. Věž byla za minulého režimu využívána také jako pozorovatelna Stb. Barokní zvonice, která sloužila zároveň i jako požární hláska a sídlo ponocného, byla sice budována spolu s kostelem sv. Mikuláše, ale její větší část byla postavena až po dokončení chrámu. Stavbu navrhl a postavil významný barokní architekt Kilián Ignác Dienzenhofer. Jeho žák a zeť Carlo Lurago ji pouze doplnil o některé detaily. Věž byla stavebně dokončena již roku 1752, i když oficiálně se datuje ukončení prací až k roku 1755. Dva roky na to byla budova poškozena při pruském obléhání Prahy. Výška věže je stejná jako výška vedlejší kopule chrámu, ochoz se nachází 65 m vysoko a je přístupný po 215 schodech. Ačkoli se může na první pohled zdát, že věž náleží ke kostelu sv. Mikuláše, nepatřila nikdy církvi, ale byla vždy součástí obecního majetku Malé Strany. Od 60. let 20. století se v duchu tehdejšího režimu změnil účel stavby – na pozorovatelnu Státní bezpečnosti, pro sledování západních ambasád sídlících v okolí věže.   Otevírací doba: Listopad – únor: od 10 do 18 hodin březen: od 10 do 20 hodin duben-září: od 10 do 22 hodin říjen: od 10 do 20 hodin Prodej vstupenek končí 30 minut před ukončením otevíracích hodin

Přečíst více

Uměleckoprůmyslové museum v Praze (Dům U Černé Matky Boží)

4,7

Dům U Černé Matky Boží používá Uměleckoprůmyslové museum v Praze pro stálou expozici Český kubismus a 4. patro domu je věnováno krátkodobým výstavám. Dům U Černé Matky Boží – první pražskou kubistickou stavbu z roku 1912 – navrhl tehdy jednatřicetiletý Josef Gočár pro stavitele Josefa Herbsta jako obchodní dům. Uměleckoprůmyslové museum v Praze má v nájmu čtyři podlaží nad zmíněnou kavárnou. Ve dvou patrech (2. a 3.) je umístěna stálá expozice Český kubismus, v dalším patře se od května 2016 budou pravidelně konat související krátkodobé výstavy. Poslední patro je určeno především pro edukační programy pro školy i veřejnost (např. výtvarné dílny). Stálá expozice Český kubismus Český kubismu se vyvíjel zcela jedinečným způsobem ve velice krátkém období let 1911 až 1914. Míra, s jakou v Čechách ovlivnil užité umění a architekturu, nemá v Evropě obdoby. V době před první světovou válkou byla Praha významným centrem avantgardy a čeští umělci ovlivněni zejména francouzskou tvorbou prosazovali nový styl univerzálně označovaný jako „nové umění". V expozici najdete nábytkové soupravy i solitéry, dekorační předměty, ale obě patra jsou doplněna o umělecké plakáty, obrazy nebo plastiky. Ve 4. patře objektu jsou pravidelně pořádány krátkodobé výstavy.   OTEVŘENO  Úterý 10 - 19 hodin Středa - neděle 10 - 18 hodin 24. a 25. 12. ZAVŘENO 31. 12. 10 - 16 hodin   VSTUPNÉ Plné 150 Kč   Snížené 80 Kč Snížené: studenti 15–26 let při samostatné prohlídce (SŠ a VŠ pro školy akreditované v ČR), pro seniory nad 65 let, ZTP, pro skupiny sdružené v ACK (proti dokladu), novináři, držitelé slevové karty Art & Antiques Skupinové: průvodce a každý desátý člen skupiny zdarma Zdarma: děti do 15 let, pedagogický doprovod, držitelé členských legitimací AMG (Asociace muzeí a galerií), držitelé ICOM (Mezinárodní organizace muzeí), ZTP/T a doprovod, členové Společnosti přátel UPM, členové UHS (Uměleckohistorická společnost), pracovníci NPÚ (Národní památkový ústav). Školní skupiny: (ZŠ, SŠ, VŠ akreditované v ČR): 30 Kč za žáka (expozice + výstava) KOMENTOVANÉ PROHLÍDKY NA OBJEDNÁVKU pro školní skupiny: příplatek za výklad v domluveném termínu 400 Kč (v českém jazyce), 600 Kč (v cizím jazyce, anglicky, francouzsky, německy, rusky) na objednávku na objednavky@upm.cz, tel. 778 543 902 (nejpozději týden předem) pro turistické skupiny: příplatek za výklad v domluveném termínu 500 Kč (v českém jazyce), 700 Kč (v cizím jazyce, angličtina, francouzština, němčina, ruština) na objednávku na objednavky@upm.cz, tel. 778 543 902 (nejpozději týden předem)

Přečíst více

Muzeum hlavního města Prahy (Hlavní budova muzea)

4,6

Hlavní budova na Florenci je architektonickým objektem zapsaným v seznamu kulturních památek České republiky. Byla postavena přímo pro Museum královského hlavního města Prahy v letech 1896 – 1898. Hlavní budova na Florenci je architektonickým objektem zapsaným v seznamu kulturních památek České republiky.  Byla postavena přímo pro Museum královského hlavního města Prahy v letech 1896 – 1898. Otevírací doba: denně kromě pondělí 9:00 –18:00, poslední středa v měsíci do 20:00   Stálé expozice hlavní budovy Muzea hl. m. Prahy: Praha v pravěku – dějiny města a jeho obyvatel od pravěku do r. 1784. Středověká Praha – expozice je věnována vzniku Pražského hradu, Vyšehradu a rozšířených osídlení pražské aglomerace v 9. – 12. Století. Barokní Praha – expozice řady uměleckých skvostů i dokladů života obyvatel Prahy. Langweilův model Prahy – model z let 1826 – 1834 ručně vyrobený z papírové lepenky. 3D kino – virtuální průlet Langweilovým modelem Prahy  - Otevřeno: úterý – neděle každou půlhodinu od 9:30 do 17:30 hodin, vstup: základní 30 Kč, snížený 15 Kč. Muzeum pro děti – expozice slouží jako herna pro děti. Slabikář návštěvníků památek – hmatová expozice pro vidomé i nevidomé návštěvníky věnovaná románskému slohu a gotice.

Přečíst více

Národní muzeum (Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur)

4,6

Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur E-mail: naprstek@nm.cz Telefon: 224 497 500, 224 497 511 Kde nás najdete: Náprstkovo muzeum asijských, africkćh a amerických kultur Betlémské nám. 1 110 00 Praha 1 U zrodu muzea stál Vojtěch Náprstek (1826-1894), nadšený organizátor českého kulturního života v době Národního obrození, který žil deset let v Spojených státech amerických. Po svém návratu do vlasti mimo jiné předsatvil českým ženám pračku, ledničku, šicí stroj a další vynálezy pro moderní domácnost. V domě U Halánků na Betlémském náměstí začal pořadat přednášky. Zde, v roce 1873, založil České průmyslové muzeum, předchůdce dnešního Náprstkova muzea. Finanční nákladnost zajišťování nejmodernějších přístrojů pro muzeum, které měli být následně vzorem pro českou průmyslovou výrobu a nárůst sbírek etnografické a etnologické povahy způsobili transformaci původního průmyslového muzea (umělecko-průmyslového muzea) na současné Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur. Současné muzeum zahrnuje víc než 95 000 sbírkových předmětů. Ty jsou základem stálých expozic Kultury Austrálie a Vojta Náprstek. Expozice Kultury Australie a Oceánie. Při vstupu do expozice spatří návštěvníci nejčastěji používané předměty - zbraně (bumerangy, vrhací kyje a oštěpy), rycí hole, košíky a tašky z rostlinného pletiva. Další část expozice seznamuje s materiální a duchovní kulturou obyvatel ostrovů a souostroví Melanézie, osídlených zemědělci a rybáři. Bohatě je zastoupená oblast Nové Guiney, Nové Kaledonie, Šalamounových ostrovů či Nového Irska. Z části věnované Meanésii lze vstoupit k exponátům z oblasti ostrovů Mikronésie a Polynésie. Expozice Vojta Náprstek. Výstava přibližuje život a dílo zakladatele Náprstkova muzea, pražského mecenáše, propagátora ženské vzdělanosti a všeobecného pokroku. Jednotlivé části výstavy jsou věnovány rodině, studiím a revolučnímu roku 1848, americké emigraci, založení knihovny po návratu z USA, vzniku a činnosti Amerického klubu dam, budování Českého průmyslového muzea, kontaktům jak s českou, tak i krajinskou společností, vztahům s cestovateli a následnému vývoji Naprstkova muzea, jak ho známe dnes s etnografickým a etnologickým zaměřením.

Přečíst více

Národní galerie v Praze (Veletržní palác – Sbírka moderního a současného umění)

4,5

VELETRŽNÍ PALÁC Veletržní palác, klenot české funkcionalistické architektury, je místem, kde se divákovi představuje unikátní soubor českého i zahraničního moderního a současného umění. Jen v rámci stálých expozic je na ploše 13 500 m2 v invenčním architektonickém řešení prezentováno více než 2 000 exponátů mimořádné umělecké hodnoty. Sbírka francouzského a evropského umění, obsahující jedinečná díla nejzvučnějších jmen jako Pablo Picasso, Georges Braque, Auguste Renoir, Vincent van Gogh, Gustav Klimt a mnohých dalších, je sama o sobě pojmem. Postupné budování této kolekce mělo zásadní podíl na formování naší novodobé kultury a výtvarného myšlení. Rozsáhlá expozice českého umění 20. a 21. století je koncipována s důrazem na tvorbu klíčových uměleckých osobností a na konfrontaci jednotlivých směrů a vývojových tendencí. České umění je osvětleno v těch kvalitách, které zakládají jeho světovost a současně ukazují specifika výtvarné kultury vzniklé v srdci Evropy. Obraz doby dokreslují ukázky architektury, nábytku, uměleckého řemesla, designu a scénografie. Nechybí ani fotografie, kresby a grafiky, soustředěné v grafických kabinetech. Dalším magnetem jsou krátkodobé výstavy nejrůznějšího tématického zaměření. Ve sféře současného umění je cílem zrcadlit co nejširší spektrum současných snah a trendů. Sbírka moderního a současného umění ve Veletržním paláci je integrální součástí českého kulturního dědictví, svým významem a uměleckým bohatstvím poutající (i díky bohatým doprovodným programům) domácí i zahraniční návštěvníky všech věkových kategorií. 5. patro  ° Krátkodobé výstavy  4. patro ° Česká moderna I, 1890-1930 Poutavý příběh českého moderního umění začíná v rámci ucelenosti a vývojových souvislostí poukazem na jeho genezi již od poloviny 19. století. Představena jsou díla od Viktora Barvitia, Soběslava Hippolyta Pinkase, Karla Purkyně, jejichž dílo předznamenávalo úkoly, které řešily další umělecká pokolení, autoři generace Národního divadla, reprezentující ideu vlastenectví (F. Ženíšek, J. V Myslbek, V. Hynais, J. Schikaneder ad.), tvůrci secesně-symbolistních vizí (A. Mucha, M. Pirner, F. Bílek ad.). Zakladatelská generace českého moderního umění je reprezentována jmény Antonína Slavíčka, Antonína Hudečka, Jana Preislera, Maxe Švabinského ad. Jednou z nejvýznamnějších částí stálé expozice je prezentace rozsáhlého souboru děl Františka Kupky, zachycující jeho svébytnou cestu od symbolismu k abstrakci, která dala formám nové významy. Jedná se o nejucelenější kolekci Kupkova díla na světě. Na ochozu a v respiriu se nachází expozice architektury a užitého umění 19. století. Nenechte si ujít: Karel Purkyně, Umělcovy děti, 1868  Jakub Schikaneder, Vražda v domě, 1890 Alfons Mucha, Podobizna Josephine Crane-Bradley jako Slavie, 1908 Josef Václav Myslbek, Hudba, 1907-1912 Antonín Slavíček, Eliščin most, 1906 Jan Preisler, Obraz z většího cyklu, 1902 František Kupka, Dvoubarevná fuga (Amorfa), 1912 František Kupka, Vertikální plány III, 1912-1913  3. patro ° Česká moderna II, 1900-1930 ° Francouzské umění 19. a 20. století Česká moderna II, 1900-1930 První část expozice českých avantgard 1. třetiny 20. stol. je věnována monografickým profilům představitelů tzv. generace Osmy a Skupiny výtvarných umělců. Tvorba Emila Filly, Bohumila Kubišty, Antonína Procházky, Otakara Kubína, Otty Gutfreunda zachycuje provázanost expresivních tendencí s úsilím o jasný, konstruktivní řád kubismu. Samostatný prostor je vyhrazen uplatnění kubismu v architektuře, designu a užitém umění, jako výraznému českému specifiku. Reprezentativními soubory je představeno dílo umělců skupiny Tvrdošíjní (Jan Zrzavý, Václav Špála. Josef Čapek, Rudolf Kremlička), zformované na počátku první světové války, citlivě vyvažující tradici a moderní tvůrčí vidění. Rezonance sociálního cítění ve 20. letech je zachycena v žánru sociálně-civilistní malby a plastiky. Ochoz je věnován prezentaci architektury, scénografie a průmyslového designu 1900 1930. Samostatnou pozornost zaslouží expozice stylu Art deco v respiriu. Nenechte si ujít: Otto Gutfreund, Úzkost, 1911-12 Emil Filla, Čtenář Dostojevského, 1907 Emil Filla, Salome, 1911-12 Bohumil Kubišta, Svatý Šebestián, 1912 Antonín Procházka, Zátiší – Kytice růží, 1921 Jan Zrzavý, Kleopatra, 1942-1957 Josef Čapek, Černošský král, 1920 Rudolf Kremlička, Před zrcadlem, 1926 Václav Špála, Na Otavě před bouří, 1929 Francouzské umění 19. a 20. století Sbírka francouzského umění představuje významný, reprezentativní soubor malířských a sochařských děl A. Rodina, E. Delacroixe, francouzských krajinářů C. Corota, Th. Rousseaua, impresionistů C. Moneta, C. Pissarra, A. Renoira a umělců, kteří otvírali cestu modernímu umění: P. Cézanna, P. Gauguina, V. van Gogha či G. Seurata. Dále pak unikátní kubistická díla P. Picassa, G. Braqua  a tvorbu autorů utvářející se zejména v pařížském prostředí20. a30. let 20. století – A. Deraina, M. Chagalla, P. Bonnarda, M. Vlamincka, sochařů Ch. Despiaua, H. Laurense a dalších.  Nenechte si ujít: A. Renoir, E. Delacroix, A. Rodin, V. van Gogh, P. Gauguin, P. Picasso       2. patro ° Česká moderna III (od roku 1930) ° České současné umění Díla Jindřicha Štyrského a Toyen manifestují postupný přerod artificialismu v poetiku surrealismu. Imaginativní tvorba 30. let, volně se k surrealismu vážící, je zastoupena díly Františka Janouška, Josefa Šímy, Vincence Makovského ad. Tradiční hranice sochařského projevu překročil ve svých světelně-kinetických realizacích Zdeněk Pešánek. Samostatné úseky jsou věnovány abstraktním tendencím 30. let či avantgardní fotografii. Období čtyřicátých let zastupují např. práce autorů Skupiny42 avýrazných solitérů (Z. Rykr, K. Černý, A. Diviš ad). „Obnovenou modernu“ 50. let reprezentují díla Mikuláše Medka, Libora Fáry, Zbyňka Sekala ad. Další části expozice mapují výtvarné tendence od 60. let do současnosti (např. Informel, Akční umění, Nová citlivost, Česká groteska, postmoderna). Na ochozu se divák seznámí s prezentací architektury, scénografie, designu a vybraných děl výtvarného umění od roku 1980 do současnosti. Respirium je věnováno aktuální výtvarné tvorbě. Nenechte si ujít: Toyen, Fjordy, 1928,  Jindřich Štyrský, Z mého deníku, 1933,  Josef Šíma, Torzo v krajině, 1932 Karel Černý, Oplakávání, 1945 Mikuláš Medek, Velké jídlo, 1951-1956 Karel Nepraš, Velký dialog, 1966 Karel Malich, Kavárna – sedím, dívám se, pootočil jsem hlavu, 1979-1983 Milan Knížák, Stůl – nestůl, 70. léta 20. stol. Michael Rittstein, Karkulka, 1986 Ivan Kafka, O mohoucí nemohoucnosti, 1989-1995   1. patro ° Mezinárodní umění 20. a 21. století ° Krátkodobé výstavy Expozice  Mezinárodního umění20. a21. století prezentuje z velké části tvorbu rakouských a německých umělců do roku 1940 – G. Klimta, E. Schieleho,  M. Pechsteina, K. Schmidt-Rottluffa, O. Kokoschky. Dále tvorbu německo-českých umělců E. Orlika, W. Hablika, A. Brömseho, M. Kopfa. V souboru vynikají expresivní díla E. Muncha. Ruskou avantgardu zastupují malby A. Lentulova a Roberta Falka. Soubor španělských umělců je reprezentován malbou J. Miróa, O. Domíngueze, F. Borese, A. Clavého, A. Tàpiese, sochařskými díly H. Moora, G. Manzúa.  K pozdějším  akvizicím ze 70. let náleží např. díla L. Fontany, A. Perilliho, M. Raysse. Z posledních nákupů a darů po roce 1989 je třeba uvést B. Buffeta, J.  Beyuse, B. Vautiera, dále soubor obrazů skupiny New New Painters  nebo čínského umělce Qia Ga. Nenechte si ujít: G. Klimt, E. Schiele, E. Munch, O. Kokoschka, J. Miróa A. Tàpies, H. Moora. Mezanin ° Krátkodobé výstavy Přízemí  ° Krátkodobé výstavy

Přečíst více

Vyhledat muzeum


Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.