Veletržní palác – Sbírka moderního a současného umění

VELETRŽNÍ PALÁC

Veletržní palác, klenot české funkcionalistické architektury, je místem, kde se divákovi představuje unikátní soubor českého i zahraničního moderního a současného umění. Jen v rámci stálých expozic je na ploše 13 500 m2 v invenčním architektonickém řešení prezentováno více než 2 000 exponátů mimořádné umělecké hodnoty. Sbírka francouzského a evropského umění, obsahující jedinečná díla nejzvučnějších jmen jako Pablo Picasso, Georges Braque, Auguste Renoir, Vincent van Gogh, Gustav Klimt a mnohých dalších, je sama o sobě pojmem. Postupné budování této kolekce mělo zásadní podíl na formování naší novodobé kultury a výtvarného myšlení. Rozsáhlá expozice českého umění 20. a 21. století je koncipována s důrazem na tvorbu klíčových uměleckých osobností a na konfrontaci jednotlivých směrů a vývojových tendencí. České umění je osvětleno v těch kvalitách, které zakládají jeho světovost a současně ukazují specifika výtvarné kultury vzniklé v srdci Evropy. Obraz doby dokreslují ukázky architektury, nábytku, uměleckého řemesla, designu a scénografie. Nechybí ani fotografie, kresby a grafiky, soustředěné v grafických kabinetech. Dalším magnetem jsou krátkodobé výstavy nejrůznějšího tématického zaměření. Ve sféře současného umění je cílem zrcadlit co nejširší spektrum současných snah a trendů.

Sbírka moderního a současného umění ve Veletržním paláci je integrální součástí českého kulturního dědictví, svým významem a uměleckým bohatstvím poutající (i díky bohatým doprovodným programům) domácí i zahraniční návštěvníky všech věkových kategorií.

5. patro 
° Krátkodobé výstavy 

4. patro
° Česká moderna I, 1890-1930

Poutavý příběh českého moderního umění začíná v rámci ucelenosti a vývojových souvislostí poukazem na jeho genezi již od poloviny 19. století. Představena jsou díla od Viktora Barvitia, Soběslava Hippolyta Pinkase, Karla Purkyně, jejichž dílo předznamenávalo úkoly, které řešily další umělecká pokolení, autoři generace Národního divadla, reprezentující ideu vlastenectví (F. Ženíšek, J. V Myslbek, V. Hynais, J. Schikaneder ad.), tvůrci secesně-symbolistních vizí (A. Mucha, M. Pirner, F. Bílek ad.). Zakladatelská generace českého moderního umění je reprezentována jmény Antonína Slavíčka, Antonína Hudečka, Jana Preislera, Maxe Švabinského ad. Jednou z nejvýznamnějších částí stálé expozice je prezentace rozsáhlého souboru děl Františka Kupky, zachycující jeho svébytnou cestu od symbolismu k abstrakci, která dala formám nové významy. Jedná se o nejucelenější kolekci Kupkova díla na světě. Na ochozu a v respiriu se nachází expozice architektury a užitého umění 19. století.

Nenechte si ujít:

Karel Purkyně, Umělcovy děti, 1868 
Jakub Schikaneder, Vražda v domě, 1890
Alfons Mucha, Podobizna Josephine Crane-Bradley jako Slavie, 1908
Josef Václav Myslbek, Hudba, 1907-1912
Antonín Slavíček, Eliščin most, 1906
Jan Preisler, Obraz z většího cyklu, 1902
František Kupka, Dvoubarevná fuga (Amorfa), 1912
František Kupka, Vertikální plány III, 1912-1913 

3. patro
° Česká moderna II, 1900-1930
° Francouzské umění 19. a 20. století

Česká moderna II, 1900-1930

První část expozice českých avantgard 1. třetiny 20. stol. je věnována monografickým profilům představitelů tzv. generace Osmy a Skupiny výtvarných umělců. Tvorba Emila Filly, Bohumila Kubišty, Antonína Procházky, Otakara Kubína, Otty Gutfreunda zachycuje provázanost expresivních tendencí s úsilím o jasný, konstruktivní řád kubismu. Samostatný prostor je vyhrazen uplatnění kubismu v architektuře, designu a užitém umění, jako výraznému českému specifiku. Reprezentativními soubory je představeno dílo umělců skupiny Tvrdošíjní (Jan Zrzavý, Václav Špála. Josef Čapek, Rudolf Kremlička), zformované na počátku první světové války, citlivě vyvažující tradici a moderní tvůrčí vidění. Rezonance sociálního cítění ve 20. letech je zachycena v žánru sociálně-civilistní malby a plastiky. Ochoz je věnován prezentaci architektury, scénografie a průmyslového designu 1900 1930. Samostatnou pozornost zaslouží expozice stylu Art deco v respiriu.

Nenechte si ujít:

Otto Gutfreund, Úzkost, 1911-12
Emil Filla, Čtenář Dostojevského, 1907
Emil Filla, Salome, 1911-12
Bohumil Kubišta, Svatý Šebestián, 1912
Antonín Procházka, Zátiší – Kytice růží, 1921
Jan Zrzavý, Kleopatra, 1942-1957
Josef Čapek, Černošský král, 1920
Rudolf Kremlička, Před zrcadlem, 1926
Václav Špála, Na Otavě před bouří, 1929

Francouzské umění 19. a 20. století

Sbírka francouzského umění představuje významný, reprezentativní soubor malířských a sochařských děl A. Rodina, E. Delacroixe, francouzských krajinářů C. Corota, Th. Rousseaua, impresionistů C. Moneta, C. Pissarra, A. Renoira a umělců, kteří otvírali cestu modernímu umění: P. Cézanna, P. Gauguina, V. van Gogha či G. Seurata. Dále pak unikátní kubistická díla P. Picassa, G. Braqua  a tvorbu autorů utvářející se zejména v pařížském prostředí20. a30. let 20. století – A. Deraina, M. Chagalla, P. Bonnarda, M. Vlamincka, sochařů Ch. Despiaua, H. Laurense a dalších. 

Nenechte si ujít:

A. Renoir, E. Delacroix, A. Rodin, V. van Gogh, P. Gauguin, P. Picasso

2. patro
° Česká moderna III (od roku 1930)
° České současné umění

Díla Jindřicha Štyrského a Toyen manifestují postupný přerod artificialismu v poetiku surrealismu. Imaginativní tvorba 30. let, volně se k surrealismu vážící, je zastoupena díly Františka Janouška, Josefa Šímy, Vincence Makovského ad. Tradiční hranice sochařského projevu překročil ve svých světelně-kinetických realizacích Zdeněk Pešánek. Samostatné úseky jsou věnovány abstraktním tendencím 30. let či avantgardní fotografii. Období čtyřicátých let zastupují např. práce autorů Skupiny42 avýrazných solitérů (Z. Rykr, K. Černý, A. Diviš ad). „Obnovenou modernu“ 50. let reprezentují díla Mikuláše Medka, Libora Fáry, Zbyňka Sekala ad. Další části expozice mapují výtvarné tendence od 60. let do současnosti (např. Informel, Akční umění, Nová citlivost, Česká groteska, postmoderna). Na ochozu se divák seznámí s prezentací architektury, scénografie, designu a vybraných děl výtvarného umění od roku 1980 do současnosti. Respirium je věnováno aktuální výtvarné tvorbě.

Nenechte si ujít:

Toyen, Fjordy, 1928, 
Jindřich Štyrský, Z mého deníku, 1933, 
Josef Šíma, Torzo v krajině, 1932
Karel Černý, Oplakávání, 1945
Mikuláš Medek, Velké jídlo, 1951-1956
Karel Nepraš, Velký dialog, 1966
Karel Malich, Kavárna – sedím, dívám se, pootočil jsem hlavu, 1979-1983
Milan Knížák, Stůl – nestůl, 70. léta 20. stol.
Michael Rittstein, Karkulka, 1986
Ivan Kafka, O mohoucí nemohoucnosti, 1989-1995

1. patro
° Mezinárodní umění 20. a 21. století
° Krátkodobé výstavy

Expozice  Mezinárodního umění20. a21. století prezentuje z velké části tvorbu rakouských a německých umělců do roku 1940 – G. Klimta, E. Schieleho,  M. Pechsteina, K. Schmidt-Rottluffa, O. Kokoschky. Dále tvorbu německo-českých umělců E. Orlika, W. Hablika, A. Brömseho, M. Kopfa. V souboru vynikají expresivní díla E. Muncha. Ruskou avantgardu zastupují malby A. Lentulova a Roberta Falka. Soubor španělských umělců je reprezentován malbou J. Miróa, O. Domíngueze, F. Borese, A. Clavého, A. Tàpiese, sochařskými díly H. Moora, G. Manzúa.  K pozdějším  akvizicím ze 70. let náleží např. díla L. Fontany, A. Perilliho, M. Raysse. Z posledních nákupů a darů po roce 1989 je třeba uvést B. Buffeta, J.  Beyuse, B. Vautiera, dále soubor obrazů skupiny New New Painters  nebo čínského umělce Qia Ga.

Nenechte si ujít:

G. Klimt, E. Schiele, E. Munch, O. Kokoschka, J. Miróa A. Tàpies, H. Moora.

Mezanin
° Krátkodobé výstavy

Přízemí 
° Krátkodobé výstavy