Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Muzea dle kritérií

Národní muzeum (Muzeum Antonína Dvořáka)

4,2

Národní muzeum není jen jedna budova! I Muzeum Antonína Dvořáka je Národní muzeum. České muzeum hudby - Muzeum Antonína Dvořáka E-mail: a_dvorak_museum@nm.cz Telefon: 224 918 013 Fax: 224 923 363 Kde nás najdete: Ke Karlovu 20 Praha 2, 120 00 Spojení: Tram: 4, 10, 16, 22 zast. Štěpánská Bus: 291 zast. Kateřinská, nebo Na Bojišti   Barokní letohrádek Amerika v Praze na Karlově, postaven v letech 1717 až 1720 podle projektu Karla Ignáce Dientzenhofera. V expozici Cesty Antonína Dvořáka je veřejnosti představen skladatelův klavír a další nábytek z jeho osobního majetku. Zahrada muzea je vyzdobena plastikami z dílny Matyáše Bernharda Brauna. V sále muzea, v 1. patře, se konají pravidelné koncerty. Pravidelné sezónní výstavy.

Přečíst více

Národní galerie v Praze (Schwarzenberský palác – Sbírka starého umění)

4,2

Schwarzenberský palác je jednou z nejkrásnějších renesančních staveb v Praze. Národní galerie zde představuje stálou expozici Od rudolfínského umění až po baroko v Čechách Schwarzenberský palác Schwarzenberský palác je jednou z nejkrásnějších renesančních staveb v Praze a výraznou dominantou Hradčanského náměstí. Pro hraběte Jana ml. z Lobkovic postavil toto sídlo architekt Agostino de Galli v letech 1545 – 1567, kdy docházelo k obnově Pražského hradu po velkém požáru.   Palác, rozvržený do tří křídel obklopujících arkádový dvůr, je v mnohém ovlivněn italskými renesančními vzory. V jeho držení se postupně vystřídali Lobkovicové, císař Rudol II., Rožmberkové, Švamberkové, Eggenberkové a Schwarzenberkové, po nichž zůstal paláci jeho současný název. Stavba si z velké části uchovala původní renesanční podobu, a to nejen zvenčí, ale i zevnitř. Začátkem 18. století provedl barokní úpravy paláce Marcantonio Canevalle a později dle návrhu Antonia Erharda Martinelliho také Thomas Haffenecker. Na konci 18. a v první polovině 19. století proběhly klasicistní úpravy paláce a v 19. a 20. století dvě rozsáhlé obnovy sgrafitové výzdoby jeho fasády. Od roku 1910 sloužila budova výstavním účelům – nejprve jako Technické a později jako Vojensko historické muzeum. Po dokončené rekonstrukci objektu byla v březnu 2008 v jeho třech podlažích otevřena  stálá expozice Sbírky starého umění Národní galerie v Praze, nazvaná „Baroko v Čechách".   Od rudolfínského umění až po baroko v Čechách Stálé expozice Národní galerie v Praze, Uměleckoprůmyslového musea v Praze a Vojenského historického ústavu v Praze Sochařská část expozice Od rudolfínského umění po baroko v Čechách je instalována v přízemí objektu. Zde rovněž najdeme malířské a sochařské „skicárium," přibližující dílenskou praxi barokních ateliérů. Ve 2. a 1. patře paláce je představena tvorba nejvýznamnějších umělců v rozpětí od pozdní renesance do konce 18. století. Klíčovým osobnostem Karla Škréty a Petra Brandla byly vyčleněny reprezentativní prostory paláce. V záměrné konfrontaci byly instalovány portréty Petra Brandla a Jana Kupeckého. Instalací obrazů podle bilaterální symetrie je připomenuta dobová obliba šlechtických obrazáren. V suterénu paláce byla v roce 2009 otevřena stálá expozice „Barokní umělecké řemeslo ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze", která návštěvníkovi představuje umělecké řemeslo středoevropského kulturního prostoru od manýrismu přelomu 16. a 17. století až po klasicismus. Naopak pod unikátním barokním krovem paláce byla v únoru 2011 zpřístupněna expozice nejcennějších historických zbraní z 15. až 19. století ze sbírek Vojenského historického ústavu nazvaná „Císařská zbrojnice." Součástí expozice je také Grafický kabinet, kde probíhají krátkodobé výstavy kreseb a grafických listů z rozsáhlého fondu Národní galerie.   Rudolfínské umění (H. von Aachen, B. Spranger, A. de Vries...) Barokní sochařství (J. J. Bendl, M. B. Braun, F. M. Brokof...) Barokní malířství (K. Škréta, M. L. Willmann, P. Brandl, J. Kupecký, V. V. Reiner, N. Grund...) Barokní umělecké řemeslo ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze (suterén paláce) V suterénu paláce Archeologická expozice a hmatová expozice Doteky baroka. Císařská zbrojnice (na půdě paláce). Expozici připravil Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Národní galerií v Praze.       KOMENTOVANÉ PROHLÍDKY NA OBJEDNÁVKU Pro skupiny do 30 osob nabízíme komentované prohlídky včetně cizojazyčných. Objednávky nejméně dva týdny předem. Cena: česky 30 Kč za os. (21 – 30 os ve skupině), 600 Kč (skupina do 20 os) + vstupné, výklad v cizím jazyce 1200 Kč za skupinu do 15 osob nebo 1500 Kč za skupinu 16 - 25 os + vstupné   NAROZENINY V GALERII Narozeniny vašeho dítěte proběhnou netradiční formou – hosté se promění v postavy z uměleckých děl, hrají hry a věnují oslavenci vlastnoručně vyrobený dárek. Pro starší děti nabízíme programy „Slavnost bohů“ či „V urozené společnosti“, pro mladší „Zvířátka u Orfea“. Vhodné pro děti od 7 do 12 let. Rezervace: nutná alespoň měsíc předem                                                                                                                                  ÚKOLY A HÁDANKY PRO RODINY S DĚTMI „Návštěva v ptačí říši“ a „Cesta barokem s věrným přítelem“ K rodinné vstupence je možné u pokladny vyzvednout pracovní listy pro děti ve věku 3 –6 a7 – 11 let (zdarma) v rámci projektu Rodiny v Národní galerii.   HMATOVÁ EXPOZICE NEJEN PRO NEVIDOMÉ DOTEKY BAROKA Expozice odlitků barokních soch v suterénu paláce. Exponáty jsou opatřeny popiskami v Braillově bodovém písmu a ve zvětšeném černotisku. PROGRAMY Sochy veselé a smutné – budeme hádat, jaký výraz mají zobrazené tváře Povídání o sochách – co je volná socha, sousoší, reliéf… Matyáš Bernard Braun a jeho alegorie z Kuksu - o naší významné barokní památce. Na hmatovou prohlídku může navázat modelování v ateliéru. Rezervace: nejméně tři týdny předem  Z paláce do paláce - Netradiční oslava narozenin: v dobových kostýmech budeme cestovat mezi starými paláci, zatancujeme si, vyrobíme šperk a zúčastníme se slavnostní hostiny. Rezervace na: tel.233081720, ssueduc@ngprague.cz  

Přečíst více

Muzeum Karla Zemana

4,1

Muzeum Karla Zemana představuje celoživotní dílo světově uznávaného filmového tvůrce Karla Zemana a jeho filmové triky, kterými proslavil českou kinematografii 20. století. Výstava mapuje Zemanovu tvorbu od prvních animací a loutkových filmů ve čtyřicátých letech minulého století až po díla z jeho posledního tvůrčího období. Podstatná část expozice je pak věnována jeho nejzásadnějším filmům – Cestě do pravěku, Vynálezu zkázy a Baronu Prášilovi. Muzeum je unikátní svým hravým pojetím – nabízí vám možnost se zapojit a vyzkoušet si na vlastních fotoaparátech a videokamerách trikové postupy, které Karel Zeman ve svých filmech používal. Výstava je koncipována jako filmové scény a malé ateliéry, kterými budete procházet a můžete se v nich – přímo mezi kulisami – natáčet v akci. Vznesete se na létajícím stroji, projdete se po měsíci Barona Prášila nebo budete ovládat známou ponorku z Vynálezu zkázy. Současně se také seznámíte s originálními loutkami i s dosud nepublikovanými fotografiemi a dalšími dokumentárními materiály ze života a díla tohoto filmového vizionáře. Muzeum je interaktivním a hravým prostorem zaměřeným na rodiny s dětmi z České republiky i ze zahraničí. Dlouhodobě se má muzeum stát institucí uchovávající a propagující odkaz režiséra a výtvarníka Karla Zemana s širokou nabídkou aktivit pro laickou i odbornou veřejnost. Více informací pro návštěvu Muzea naleznete zde. Pro zahraniční návštěvníky Muzeum nabízí elektronického interaktivního průvodce expozicí v angličtině, němčině, francouzštině, italštině, španělštině, japonštině a čínštině. Muzeum Karla Zemana je plně bezbariérové. Těšíme se na Vaši návštěvu!

Přečíst více

Galerie Altán Klamovka

4,0

Přečíst více

Muzeum Kouzlo starých časů /Old Times Museum Prague

4,0

Muzeum Kouzlo starých časů je zaměřeno na historické oděvy, doplňky a kuriozity ze života vyšších společenských vrstev z let 1850-1920. Muzeum Kouzlo starých časů Historické oděvy a doplňky z let 1850–1920 Nostalgické ohlédnutí za dobou, ve které se zastavil čas.  V komorním prostředí mohou návštěvníci obdivovat část rozsáhlé soukromé sbírky historických oděvů, doplňků a kuriozit vyšších společenských vrstev, které dokumentují výjimečnost a um ručních prací předešlých generací. Vystavené exponáty jsou volně koncipovány do obrazů, aby návštěvník mohl vstoupit do děje a vnímat atmosféru příběhů, které vyprávějí.  Ojedinělá sbírka, která vznikala desítky let, obsahuje několik set kusů kompletních oděvů, prádla, textilu, ale i stříbrných předmětů viktoriánského a edwardiánského období, pocházejících z celého světa. Část sbírek tvoří porcelán z českých a německých porcelánek do r. 1930.   Muzeum je zaměřeno na výstavní činnost převážně z historie odívání a textilu z let 1850­–1920 a sběratelství předmětů souvisejících s tímto obdobím. Muzeum Kouzlo starých časů/Old Times Museum Prague pořádá výstavy i pro jiná muzea nejen v Čechách a věnuje se i vydavatelské a vzdělávací činnosti.   Běžná otevírací doba Úterý–neděle 10.00 až 17.00 hodin.     Aktuální expozice: Něžná krása kruté Anglie od 6. 4. 2019 Život viktoriánských žen na konci 19. století.   Muzeum Kouzlo starých časů/Old Times Museum je klubem členů, který umožňuje jednorázové vstupy i veřejnosti.

Přečíst více

Muzeum hlavního města Prahy (Prašná brána)

4,0

Prašná brána je jednou z nejvýznamnějších památek středověké Prahy. Právě zde začínala pražská královská cesta a sem vedla významná silnice z Kutné Hory, kde se těžilo stříbro do královské pokladny. Pozdně gotická městská brána byla postavená na místě starší branské věže, související s opevněním Starého Města pražského z doby panování Václava II. Starší věžový objekt odkazoval svým názvem, Horská brána, na již zmíněnou komunikaci. Poté, co staroměstské hradby, jejichž součástí byla i Horská brána, ztratily založením Nového Města svůj význam a přestaly být udržovány, zpustla věž natolik, že se jí začalo říkat „Odraná“. Stavba současného objektu patrně souvisela s královským sídlem, jež od 70. let 14. století stávalo v těsném sousedství brány v místě dnešního Obecního domu. Věž byla koncipována převážně jako reprezentativní symbol i místo výběru cla. Její výstavba začala v roce 1475 zřejmě pod vedením zednického mistra Václava. Následující rok jej nahradil Matyáš Rejsek z Prostějova. Brána, původně nazývaná „Nová“, měla základy sahající téměř devět metrů pod úroveň dnešního terénu a byla vysoká 42 metrů. Stavba však zůstala nedokončena, což bylo pravděpodobně důvodem, proč byla jen provizorně zastřešena. Asi od roku 1715 sloužila jako skladiště střelného prachu, odtud název „Prašná“. Při pruském obléhání Prahy roku 1757 byla věž značně poničena. Dnešní vzhled věž získala až v letech 1878–1886 za pseudogotické puristické úpravy, kterou vedl architekt Josef Mocker. Předlohou mu byla Staroměstská mostecká věž. Mocker nechal zhotovit novou dlátkovou střechu s nárožními věžičkami a ochozem a dal odstranit hodiny ze začátku 19. století. Dílem jeho přestavby jsou i všechny klenby, stejně jako plastická výzdoba brány, která doplnila zbytky původní Rejskovy výzdoby.   OTEVŘENO:  listopad–únor: 10–18 hod. březen: 10–20 hod. duben–září: 10–22 hod. říjen: 10–20 hod.

Přečíst více

Akademie výtvarných umění (Galerie Pavilon)

4,0

Komorní výstavní prostor Pavilon se nachází na malostranském dvorku poblíž Karlova mostu. Místo původně sloužilo jako konírna Saského domu a později jako kůlna. Výstavy jsou vedeny přizvanými kurátory a výstavní plán tvoří z poloviny studenti Akademie výtvarných umění v Praze.

Přečíst více

Národní galerie v Praze

3,7

Přečíst více

Muzeum hlavního města Prahy (Malostranská mostecká věž)

3,3

Malostranská mostecká věž je nejmladší částí Karlova mostu. Dříve bránila cestu na Malou Stranu a sloužila také jako sklad a požární hláska. Vyšší z obou věží stojících na malostranském břehu Vltavy je nejmladší částí celého Karlova mostu. Byla postavena po roce 1464 na náklad českého krále Jiřího z Poděbrad na místě starší románské věže, která byla vybudována společně s nižší věží. Její podoba pravděpodobně navazuje na koncepci Parléřovy Staroměstské mostecké věže stojící na opačném konci Karlova mostu a je vzácnou stavební památkou pražské pohusitské gotiky. Spolu s menší a starší věží chránily bránu, kterou se vstupovalo na Malou Stranu. Stavba sloužila jako sklad a požární hláska. Výška věže je 43,5 m, ochoz byl založen ve výšce 26 m. Původně měla mít zřejmě bohatou sochařskou výzdobu, připravené niky pro umístění soch ale zůstaly prázdné. Dnešní podoba věže pochází z let 1879–1883, kdy došlo k její úpravě architektem Josefem Mockerem.   OTEVŘENO: listopad–únor: 10–18 hod. březen: 10–20 hod. duben–září: 10–22 hod. říjen: 10–20 hod.

Přečíst více

Vyhledat muzeum


Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.