Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Zobrazit stránku muzea

Broučci Jana Karafiáta a obrazy Františka Karla Foltýna

Galerie Slováckého muzea v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti)

04. 05. 2017 - 09. 07. 2017

Volný cyklus výtvarně literárních výstav se v Galerii Slováckého muzea pomalu stává tradicí. Oslovuje a přitahuje širokou veřejnost hned několika generací najednou. Do galerie přicházejí nejen děti ze škol, ale také celé rodiny.

Brouček s Beruškou přiletí do galerie

Druhou aktuální výstavou představí Galerie Slováckého muzea dílo rodáka z Kněžpole

Volný cyklus výtvarně literárních výstav se v Galerii Slováckého muzea pomalu stává tradicí. Oslovuje a přitahuje širokou veřejnost hned několika generací najednou. Do galerie přicházejí nejen děti ze škol, ale také celé rodiny. Ti starší vzpomínají na své dětství, věkově střední si vybavují rodinnou knihovničku i povinnou školní četbu, a ti nejmladší v mnoha případech objevují něco, co jim v současném moderním a přetechnizovaném světě uniká. „Vedle přehlídek samostatných autorských ilustrátorských profilů figuruje i forma příběhu jedné knížky. Po Babičce Boženy Němcové budou proto dalším takovým vystavovaným formátem v přízemním sále galerie Broučci od Jana Karafiáta,“ svěřila se její kurátorka Marie Martykánová.

Tento literární počin vyšel poprvé v roce 1876 a po „tichém rozjezdu“ se pomalu zařadil do kategorie českého kulturního pokladu. „Bez ostychu se připojuji k tvrzení, že je po právu toto dílo uváděno jako první česká moderní pohádka. S postupným výtvarným doprovodem od čtyř desítek českých malířů a kreslířů pak dostalo punc ryze českého bohatství, o kterém stojí za to mluvit a připomínat si ho,“ prohlásila Martykánová s úsměvem. „Spočítat kolik lidí se o to zasloužilo, to se už nepodaří, ale ve spojení s výtvarným uměním se dá potvrdit, že literární zpracování okouzlilo hodně našich umělců. Úplně prvním ilustrátorem v roce 1902 byl Vojtěch Preissig. Přes dvě stovky ilustrací z galerijních, muzejních i soukromých sbírek doplňuje několik desítek knižních vydání,“ doplnila Martykánová k první ze dvou vernisáží. Jan Karafiát, autor a evangelický kněz si určitě nepředstavoval, že jeho knížka bude známá ještě v 21. století. I dnes nám jeho polidštění broučci mohou dávat nadčasové poučení a dokonce přinést zklidnění do uspěchanosti současného světa.  Výstavu Broučci Jana Karafiáta, ilustrace a knihy připravilo Slovácké muzeum ve spolupráci s Galerií výtvarného umění v Havlíčkově Brodě.

 

Umělecká práce Františka Karla Foltýna (1937–2000) je pro oblast Slovácka poněkud neznámá, a to i přesto, že se narodil v Kněžpoli. Po studiu na uherskohradišťské umprumce a vojenské službě se v roce 1958 odstěhoval do Kolína. „Opravdu je Foltýn pro většinu místních neznámým autorem. Kolektivní výstavy Setkání ve Slováckém muzeu se výjimečně zúčastnil v roce 1969 a nikdy víc se ve svém rodném kraji neucházel o samostatnou výstavu,“ řekla Martykánová, která přidala i důvod tohoto postoje. „Byla to přílišná skromnost, i když si své moravské kořeny nesl v sobě po celý život.

Hledání vlastního tvůrčího názoru ho vedlo od expresivní krajinomalby, geometricky konstruktivní záběry průmyslově formovaného exteriéru přes etapu abstraktních kompozic, z níž přešel do proudu nové figurace až k novému hledání svého malířského projevu, který byl značně zpřetrhán událostmi spojovanými s rokem 1968 a následnou normalizací. „Vytvářel obrazy s kompoziční a rukopisnou pečlivostí, výjevy rozvíjel v širokých souvislostech historických a civilizačních dějin lidstva, včetně kritických postřehů ekologicky zaměřených a důmyslně odkazujících na prapůvodní podstatu krajiny a pozemského života,“ přiblížila Martykánová Foltýnovo dílo, které je naplněné spoustou symbolických znaků, jejichž dešifrování je možné, pokud v komunikaci s díly zapojíme svou představivost a osobní pohled na svět.

Návrat na Moravu si František Karel Foltýn rozhodně zaslouží, zvláště když si v letošním roce připomínáme jeho nedožité 80. výročí narození. Slavnostní otevření obou výstav proběhne 4. května a potrvají do 9. července 2017.

 

Galerie Slováckého muzea, Otakarova 103, Uherské Hradiště.

Vernisáže čtvrtek 4. května 2017 v 17.00 hodin. Výstavy potrvají do 9. července 2017.

Bližší Informace:

Mgr. Marie Martykánová, kurátorka výstav, mobil: 774 124 016

 

 


Vyhledat muzeum


Aktuality

Expozice Krajina, sem tam zvíře / Umění jihovýchodní Moravy

13. 02. 2024 - 31. 12. 2025
Galerie Slováckého muzea v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti)

Pokračování dlouhodobého výstavního cyklu Umění jihovýchodní Moravy je tentokráte zaměřeno na krajinu. Ta představuje jeden z klasických námětů malířství, který je přirozeně zastoupen i ve sbírkách Galerie Slováckého muzea. Malba, ačkoli dominantní, však není zdaleka jediným výtvarným médiem, které se tímto tématem zabývá. Expozice tak představuje výběr děl ze sbírky, který je doplněn o intervence současných autorů, pracujících i v dalších médiích jako fotografie, video nebo socha. Nabízí dialog mezi různými výtvarnými technikami, odlišnými koncepcemi a různými generacemi autorů, kteří reagují na konkrétní místa nebo krajinu jako celkový fenomén. Snaží se postihnout to, co je krajině jako námětu výtvarného umění vlastní – iluzivní hloubku prostoru, do kterého chceme vstoupit, její schopnost podnítit rozjímání o věcech duchovních a její symbolistní sílu.

Přečíst více

Komentovaná prohlídka výstavy Měšťánek


Galerie Slováckého muzea v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti)

Výstavou bude provázet historička umění PhDr. Milada Frolcová a Naďa Měšťánková, manželka malíře Tomáše Měšťánka Komentovaná prohlídka se koná v 14.00.   Vstupné dle platného ceníku.      

Přečíst více

Návraty malíře Pavla Vavryse

21. 03. 2024 - 26. 05. 2024
Galerie Slováckého muzea v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti)

Český akademický malíř a ilustrátor, absolvent uherskohradišťské uměleckoprůmyslové školy (1963–1967) a Akademie výtvarných umění (1968–1973), ateliéru Karla Součka. Pavel Vavrys (*18. 12. 1947 Mikulčice) patří ke generaci výtvarných umělců, kteří se na výtvarné scéně začali objevovat ve druhé polovině 70. let dvacátého století. Jeho tvorba se vyznačuje příklonem ke klasickým hodnotám malby. Patří do okruhu expresionismu fauvistického původu. Tematicky smyslu zabývá otázkami lidské existence, symbolicky pracuje s bílou barvou a lidskou figurou. Jeho tvorba se obvykle vyznačuje řadou významových rovin a obsahových souvislostí, je charakteristická velkou silou autentické výpovědi a psychologickou hloubkou. Humanistické vyznění jeho děl odráží autorovu víru v pozitivní hodnoty člověka a života. Svými obrazy je zastoupen ve sbírkách Národní galerie v Praze, v Galerii výtvarného umění v Hodoníně, v Galerii Slováckého muzea, v Muzeu T. G. Masaryka v Lánech, v řadě regionálních galeriích v České republice a v početných soukromých sbírkách téměř po celém světě.

Přečíst více





Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.