Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Zobrazit stránku muzea

Expozice Věznice Uherské Hradiště - Reduta, Masarykovo náměstí

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace)

Nová expozice věnovaná dějinám uherskohradišťské věznice se zaměřuje na období nacistického a komunistického režimu. Pohled do nepřístupné věznice poskytne videozáznam, který byl pořízen na podzim roku 2016.

Věznice míří do Reduty

Jizvu na tváři města Uherské Hradiště zacelí nová stálá expozice

 

Ve čtvrtek 27. dubna 2017 v 17.00 hodin bude v prostorách podkroví Reduty otevřena nová stálá expozice věnovaná dějinám věznice v Uherském Hradišti. Tato výstava se stává prvním reálným signálem v naplnění tolik očekáváného vypořádání se s minulostí. S nechvalně známou minulostí, která, jak míní nejen Pavel Portl, historik Slováckého muzea, je jizvou na tváři města Uherské Hradiště. Vznikla ve spolupráci města Uherské Hradiště, Slováckého muzea, spolku Memorie a Klubu kultury v Uherském Hradišti. Jejími autory jsou Mgr. Pavel Portl a Anna Stránská z Memorie. Originální vizuální podobu výstavním panelům vtiskla MgA. Zuzana Skopalová. „Panelová expozice zprostředkuje pohled na život za mřížemi a osudy vězněných. Za zdi uzavřeného areálu věznice mohou návštěvníci nahlédnout i prostřednictvím video dokumentu, který vznikl na podzim roku 2016. V podkresu záběrů dokument doplňují audionahrávky, které jsou živým svědectvím několika vězňů. Natočený dokument doplní i aktuální rozhovor Aleše Durďáka s Annou Honovou z Uherského Brodu, která byla vězněna v letech 19501952,“ představil Pavel Portl základní informace o výstavě.

Věznice v Uherském Hradišti byla postavena v letech 1892–1897 spolu s budovou krajského soudu, tzv. justičním palácem. „Zprvu sloužila pouze pro vězně odsouzené za kriminální zločiny. První „političtí“ vězni se sem dostali v roce 1920, a to v souvislosti s tzv. prosincovou stávkou. Ve skutečnosti však byli souzeni na základě prvorepublikového demokratického práva, na rozdíl od politických vězňů z období nacistické a komunistické totality. A právě jim je věnována expozice,“ přiblížil dále Portl. Období druhé světové války bylo ve znamení první z velkých změn v chodu věznice. Od roku 1940 začalo gestapo využívat samovazební oddělení, o rok později se do věznice přestěhoval i německý úřední soud. „Bohužel se z tohoto období nedochovalo příliš mnoho výpovědí o životě ve věznici. Je to dáno i tím, že sloužila jako tzv. zajišťovací vazba, což znamená, že zatčení lidé zde strávili jen několik dní nebo týdnů a následně byli převezeni do jiných věznic, káznic a koncentračních táborů,“ řekl Portl a zmínil jeden ze dvou zdokumentovaných tragických válečných osudů. „Jedná se příběh dvou parašutistů, kteří se před nacisty ukrývali u svých rodin a známých na Slovácku. Po vyzrazení spáchali v obklíčení sebevraždu a lidé, kteří jim pomáhali, byli odsouzeni k trestu smrti a v roce 1943 popraveni.“

Padesátá léta, resp. období po roce 1948, se stala nejsmutnějším obdobím v dějinách věznice. Kromě krajského soudu ji využívala také Státní bezpečnost pro výslechy a věznění státních (politických) vězňů. „Díky archivním materiálům i pozdějším výpovědím vězňů lze konfrontovat ze dvou pohledů, jaké výslechové metody používalo vyšetřovací oddělení StB. Obzvlášť brutální bylo používání tzv. indukčního přístroje, kterému se také přezdívá „elektrické boty“.  Bylo to krátce po roce 1948, kdy věznici velel Ludvík Hlavačka, šéfem vyšetřovacího oddělení byl Leopold Lovecký a jeho zástupcem Alois Grebeníček,“ uvedl Portl další část dějinných milníků tohoto objektu, který stojí v centru historického města Uherské Hradiště.

Věznice byla uzavřena v roce 1960. Devastaci a chátrání měly zastavit dva zamýšlené projekty. „V 60. a 80. letech se plánovala úprava objektu a jeho nové využití. Ze samovazeb měla vzniknout ubytovna pro studenty Střední uměleckoprůmyslové školy, nebo tento trakt zcela zbořit a do budovy přestěhovat Dům služeb. Kvůli finančním nákladům se nic z toho nerealizovalo. I tyto plány si mohou návštěvníci prohlédnout a o zamýšlených změnách se dočíst více,“ uzavřel Portl.

Otevírací doba je po dohodě s Městským informačním centrem Uherské Hradiště, telefon: 572 525 525, e-mail: mic@uherske-hradiste.cz. Výstava není přístupná pro osoby s omezenou schopností pohybu.

Informace, objednávky komentovaných prohlídek pro školy – cena: 200 Kč/ skupina, max. 30 dětí, Mgr. Pavel Portl, 777 066 612, e-mail: pavel.portl@slovackemuzeum.cz.

 

Podkroví, U Reduty 256, Uherské Hradiště.

Vernisáž: čtvrtek 27. dubna, 17.00 hodin.

Bližší Informace: Mgr. Pavel Portl, mobil: 777 066 612, e-mail: pavel.portl@slovackemuzeum.cz

 


Vyhledat muzeum


Aktuality

Výstava unikátů a skvostů

11. 04. 2019 - 22. 09. 2019
Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace)

Vydejte se s námi na malou procházku pradávným uměním a uvidíte jedny z nejstarší uměleckých předmětů z našeho území v okolí Uherského Hradiště. Umění pravěku. Pravěk umění představuje předměty od doby paleolitu až po Velkou Moravu Uběhl pouhý měsíc a Slovácké muzeum v Uherském Hradišti otevřelo další výstavu, Umění pravěku. Pravěk umění autorky, archeoložky Dany Menouškové. Té se do hlavního sálu podařilo kromě jiného přivézt skvosty sbírek Antropologického a Archeologického ústavu Moravského zemského muzea Brno. Jejich převoz včera připomínal prvky akčních filmů. Sošky a artefakty z dob paleolitu a neolitu byly nainstalovány a o několik málo hodin později mohl již výstavní sál (bez dohledu Policie ČR) přivítat první návštěvníky na slavnostní vernisáži. „Výstava mapuje počátky estetických a výtvarných počinů našeho regionu. Symbolicky se můžete projít starší dobou kamennou, dobou lovců mamutů, nahlédnout do světa kultury prvních zemědělců, ale i odhalovat tajemství slévání bronzových šperků. Nahlédnout do magické kuchyně keltského umění a obdivovat jejich šarmantní šperky, ale i ozdoby. Putování končí symbolicky na „domácí půdě“ ukázkami velkomoravských šperků a připomínkou faktu, že doba Velké Moravy je etapou, která obohatila portfolio našeho uměleckého projevu o architekturu. Připomínáme si zároveň fakt, že letos je tomu 70 let od objevu prvních zděných velkomoravských staveb – kostelů,“ uvedla Dana Menoušková v zaplněném výstavním sále. Výstavy nejstarších uměleckých projevů našich dějin nepatří k častým muzejním počinům. Nyní však můžeme pod jednou střechou shlédnout předměty, často unikáty, jejichž časový rozptyl je několik desítek tisíc let: od středního paleolitu po počátek 10. století našeho letopočtu. Mediální pozornost byla nejvíce zaměřena na předměty, které jsou vedeny jako Národní kulturní památka proto jejich transport musela doprovázet policejní eskorta: plastika „venuše“ z Hlubokých Mašůvek, 4300–4100 př. n. l., rituální dýka z čelisti koně, 15 tisíc let, a „venuše“ z prstního článku mamuta, 30 tisíc let), kvůli kterým v muzeu včera probíhaly doslova manévry. Nepovšimnut by ovšem neměl zůstat ani nejstarší předmět této výstavy. Je jím 50 tisíc let starý pěstní klín ze středního paleolitu ze sbírek Antropologického ústavu Moravského zemského muzea Brno. Nové poznatky ukazují, že již neandrtálci, což se nepředpokládalo, měli jistou formu uměleckého cítění. Dokládá to fakt, že mezi kameny, které mohli běžně využít, si vybrali unikátní barevnou rohovcovou surovinu. Tu museli složitěji a dlouhodoběji opracovávat a dnes je také prokázáno, že byl opakovaně používán,“ dodala Menoušková a s jistou dávkou nadsázky prohlásila, že přivezla „velké umění do nevelkého města“. „Charakter (jedinečnost i křehkost) předmětů nedovoluje jejich časté a dlouhodobé vystavení. Po skončení výstavy budou předměty opět uloženy do trezorových prostor a veřejnost je jistě několik let nespatří,“ uzavřela Menoušková. Výstava vznikla ve spolupráci s Moravským zemským muzeem, předměty zapůjčily také Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně a Městské kulturní středisko, muzeum Holešov. Jedinečná příležitost k prohlídce těchto skvostů potrvá do 22. září 2019, kdy bude výstava ukončena. Na své si mohou přijít i zájemci odborných komentovaných prohlídek. Hned dvě se uskuteční 24. května v rámci programu celorepublikových Muzejních nocí.  

Přečíst více

Krojové eldorádo

07. 03. 2019 - 30. 06. 2019
Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace)

Ve výstavě je prezentován výběr jeho známých i dosud nepublikovaných fotografií lidového oděvu z konce 19. století, který doplňují texty z Klvaňova vlastního rukopisného životopisu. V terénu bez digitálu Unikátní zvětšené fotografie Josefa Klvani dokonalým obrazem zaniklého času   V hlavní budově Slováckého muzea v Uherském Hradišti dnes bude otevřena nová fotografická výstava věnovaná významnému badateli a jednomu ze zakladatelů vědecké etnografie, Josefu Klvaňovi. Stane se připomínkou 100. výročí jeho úmrtí (1857–1919). „Léta 1884–1898, která Klvaňa strávil jako ředitel českého gymnázia a školní inspektor v Uherském Hradišti, patřila v jeho životě k profesně nejplodnějším a v soukromí k nejšťastnějším. Je to bezesporu důležitá osobnost Slovácka, a proto si ji touto výstavou připomínáme. V malém sále se objeví výběr jeho známých i dosud nepublikovaných fotografií lidového oděvu z konce 19. století. Fotografie doplňují texty z Klvaňova vlastního rukopisného životopisu (Náčrtky mého životopisu, 1910, 1913),“ zmínila autorka výstavy Krojové eldorádo Helena Beránková z Moravského zemského muzea v Brně. Josef Klvaňa je představován jako mimořádně vzdělaný intelektuál s širokým spektrem zájmů (geologie, etnografie, pedagogika, umění a cestování) a velkým okruhem spolupracovníků a přátel z různých sfér společenského a kulturního života. „S jeho dílem se setkal každý, kdo se zajímá o kroj na Slovácku. Jeho rozdělení krojů do 28 regionálních typů kroje, či jak on sám používal výraz – do krojových okrsků, dodnes etnografové používají,“ složila Marta Kondrová, kurátorka výstavy poctu a obdiv schopnosti kvalitní dokumentace bez využívání dnešních moderních technologií. „Ve své práci vycházel z důkladné znalosti terénu, také ale ze spolupráce se studenty, kteří mu mnohé informace zjišťovali či doplňovali. Proto byly jeho popisy krojů vysoce autentické a obsahovaly i lokální názvy krojových součástek. Klvaňovy fotografie patří ve většině případů k nejstarším obrazovým dokladům toho, jak kroj v té které obci vypadal. Do té doby byla využívána pouze kresba či malba, ale zde bylo nutno počítat s tím, že výtvarník nemusel, nebo ani nechtěl zachytit zcela přesně předlohu,“ zdůraznila Helena Beránková a dodala, že pro poznání vývoje krojů na Slovácku je Klvaňovo písemné i fotografické dílo nedocenitelné. Výstava je postavena převážně na zmíněných zvětšeninách fotografií, nicméně unikátní pro krojové nadšence, kterých na Slovácku není málo, bude také dokonalým popisem jednotlivých krojů a ilustracemi, které pro Josefa Klvaňu vytvořili jeho gymnazijní žáci. Prostor obohatí také dva krojové komplety. „Jedná se o krojový pár, a to muže z Nivnice ve starobylém mentýku zapůjčeném z obce, kde jej v roce 1894 na svém snímku Josef Klvaňa zachytil, a také rekonstrukce kroje nevěsty z Mařatic z konce 19. století, vytvořená Kristýnou Petříčkovou“, doplnila Marta Kondrová, která věří, že nejen na výstavu, ale třeba i na odbornou radu zavítají všichni ti, kteří se chtějí pustit do krojové rekonstrukce. „Tato výstava může být inspirací a dobře posloužit všem, kteří se chtějí vyvarovat chyb při vlastní snaze o krojovou rekonstrukci,“ uzavřel Marta Kondrová.   Hlavní budova Slováckého muzea v Uherském Hradišti, Smetanovy sady 179. Vernisáž čtvrtek 7. března 2019 v 17.00 hodin. Výstava potrvá do 30. června 2019. Bližší informace: Mgr. Marta Kondrová, kurátorka výstavy, mobil: 734 282 558, e-mail: marta.kondrova@slovackemuzeum.cz  

Přečíst více

Expozice Věznice Uherské Hradiště - Reduta, Masarykovo náměstí


Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace)

Nová expozice věnovaná dějinám uherskohradišťské věznice se zaměřuje na období nacistického a komunistického režimu. Pohled do nepřístupné věznice poskytne videozáznam, který byl pořízen na podzim roku 2016. Věznice míří do Reduty Jizvu na tváři města Uherské Hradiště zacelí nová stálá expozice   Ve čtvrtek 27. dubna 2017 v 17.00 hodin bude v prostorách podkroví Reduty otevřena nová stálá expozice věnovaná dějinám věznice v Uherském Hradišti. Tato výstava se stává prvním reálným signálem v naplnění tolik očekáváného vypořádání se s minulostí. S nechvalně známou minulostí, která, jak míní nejen Pavel Portl, historik Slováckého muzea, je jizvou na tváři města Uherské Hradiště. Vznikla ve spolupráci města Uherské Hradiště, Slováckého muzea, spolku Memorie a Klubu kultury v Uherském Hradišti. Jejími autory jsou Mgr. Pavel Portl a Anna Stránská z Memorie. Originální vizuální podobu výstavním panelům vtiskla MgA. Zuzana Skopalová. „Panelová expozice zprostředkuje pohled na život za mřížemi a osudy vězněných. Za zdi uzavřeného areálu věznice mohou návštěvníci nahlédnout i prostřednictvím video dokumentu, který vznikl na podzim roku 2016. V podkresu záběrů dokument doplňují audionahrávky, které jsou živým svědectvím několika vězňů. Natočený dokument doplní i aktuální rozhovor Aleše Durďáka s Annou Honovou z Uherského Brodu, která byla vězněna v letech 1950–1952,“ představil Pavel Portl základní informace o výstavě. Věznice v Uherském Hradišti byla postavena v letech 1892–1897 spolu s budovou krajského soudu, tzv. justičním palácem. „Zprvu sloužila pouze pro vězně odsouzené za kriminální zločiny. První „političtí“ vězni se sem dostali v roce 1920, a to v souvislosti s tzv. prosincovou stávkou. Ve skutečnosti však byli souzeni na základě prvorepublikového demokratického práva, na rozdíl od politických vězňů z období nacistické a komunistické totality. A právě jim je věnována expozice,“ přiblížil dále Portl. Období druhé světové války bylo ve znamení první z velkých změn v chodu věznice. Od roku 1940 začalo gestapo využívat samovazební oddělení, o rok později se do věznice přestěhoval i německý úřední soud. „Bohužel se z tohoto období nedochovalo příliš mnoho výpovědí o životě ve věznici. Je to dáno i tím, že sloužila jako tzv. zajišťovací vazba, což znamená, že zatčení lidé zde strávili jen několik dní nebo týdnů a následně byli převezeni do jiných věznic, káznic a koncentračních táborů,“ řekl Portl a zmínil jeden ze dvou zdokumentovaných tragických válečných osudů. „Jedná se příběh dvou parašutistů, kteří se před nacisty ukrývali u svých rodin a známých na Slovácku. Po vyzrazení spáchali v obklíčení sebevraždu a lidé, kteří jim pomáhali, byli odsouzeni k trestu smrti a v roce 1943 popraveni.“ Padesátá léta, resp. období po roce 1948, se stala nejsmutnějším obdobím v dějinách věznice. Kromě krajského soudu ji využívala také Státní bezpečnost pro výslechy a věznění státních (politických) vězňů. „Díky archivním materiálům i pozdějším výpovědím vězňů lze konfrontovat ze dvou pohledů, jaké výslechové metody používalo vyšetřovací oddělení StB. Obzvlášť brutální bylo používání tzv. indukčního přístroje, kterému se také přezdívá „elektrické boty“.  Bylo to krátce po roce 1948, kdy věznici velel Ludvík Hlavačka, šéfem vyšetřovacího oddělení byl Leopold Lovecký a jeho zástupcem Alois Grebeníček,“ uvedl Portl další část dějinných milníků tohoto objektu, který stojí v centru historického města Uherské Hradiště. Věznice byla uzavřena v roce 1960. Devastaci a chátrání měly zastavit dva zamýšlené projekty. „V 60. a 80. letech se plánovala úprava objektu a jeho nové využití. Ze samovazeb měla vzniknout ubytovna pro studenty Střední uměleckoprůmyslové školy, nebo tento trakt zcela zbořit a do budovy přestěhovat Dům služeb. Kvůli finančním nákladům se nic z toho nerealizovalo. I tyto plány si mohou návštěvníci prohlédnout a o zamýšlených změnách se dočíst více,“ uzavřel Portl. Otevírací doba je po dohodě s Městským informačním centrem Uherské Hradiště, telefon: 572 525 525, e-mail: mic@uherske-hradiste.cz. Výstava není přístupná pro osoby s omezenou schopností pohybu. Informace, objednávky komentovaných prohlídek pro školy – cena: 200 Kč/ skupina, max. 30 dětí, Mgr. Pavel Portl, 777 066 612, e-mail: pavel.portl@slovackemuzeum.cz.   Podkroví, U Reduty 256, Uherské Hradiště. Vernisáž: čtvrtek 27. dubna, 17.00 hodin. Bližší Informace: Mgr. Pavel Portl, mobil: 777 066 612, e-mail: pavel.portl@slovackemuzeum.cz  

Přečíst více





Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.