Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Zobrazit stránku muzea

Expozice Věznice Uherské Hradiště - Reduta, Masarykovo náměstí

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace)

Expozice věnovaná dějinám uherskohradišťské věznice se zaměřuje na období nacistického a komunistického režimu. Pohled do nepřístupné věznice poskytne videozáznam, který byl pořízen na podzim roku 2016.

Věznice míří do Reduty

Jizvu na tváři města Uherské Hradiště zacelí nová stálá expozice

 

Ve čtvrtek 27. dubna 2017 v 17.00 hodin bude v prostorách podkroví Reduty otevřena nová stálá expozice věnovaná dějinám věznice v Uherském Hradišti. Tato výstava se stává prvním reálným signálem v naplnění tolik očekáváného vypořádání se s minulostí. S nechvalně známou minulostí, která, jak míní nejen Pavel Portl, historik Slováckého muzea, je jizvou na tváři města Uherské Hradiště. Vznikla ve spolupráci města Uherské Hradiště, Slováckého muzea, spolku Memorie a Klubu kultury v Uherském Hradišti. Jejími autory jsou Mgr. Pavel Portl a Anna Stránská z Memorie. Originální vizuální podobu výstavním panelům vtiskla MgA. Zuzana Skopalová. „Panelová expozice zprostředkuje pohled na život za mřížemi a osudy vězněných. Za zdi uzavřeného areálu věznice mohou návštěvníci nahlédnout i prostřednictvím video dokumentu, který vznikl na podzim roku 2016. V podkresu záběrů dokument doplňují audionahrávky, které jsou živým svědectvím několika vězňů. Natočený dokument doplní i aktuální rozhovor Aleše Durďáka s Annou Honovou z Uherského Brodu, která byla vězněna v letech 19501952,“ představil Pavel Portl základní informace o výstavě.

Věznice v Uherském Hradišti byla postavena v letech 1892–1897 spolu s budovou krajského soudu, tzv. justičním palácem. „Zprvu sloužila pouze pro vězně odsouzené za kriminální zločiny. První „političtí“ vězni se sem dostali v roce 1920, a to v souvislosti s tzv. prosincovou stávkou. Ve skutečnosti však byli souzeni na základě prvorepublikového demokratického práva, na rozdíl od politických vězňů z období nacistické a komunistické totality. A právě jim je věnována expozice,“ přiblížil dále Portl. Období druhé světové války bylo ve znamení první z velkých změn v chodu věznice. Od roku 1940 začalo gestapo využívat samovazební oddělení, o rok později se do věznice přestěhoval i německý úřední soud. „Bohužel se z tohoto období nedochovalo příliš mnoho výpovědí o životě ve věznici. Je to dáno i tím, že sloužila jako tzv. zajišťovací vazba, což znamená, že zatčení lidé zde strávili jen několik dní nebo týdnů a následně byli převezeni do jiných věznic, káznic a koncentračních táborů,“ řekl Portl a zmínil jeden ze dvou zdokumentovaných tragických válečných osudů. „Jedná se příběh dvou parašutistů, kteří se před nacisty ukrývali u svých rodin a známých na Slovácku. Po vyzrazení spáchali v obklíčení sebevraždu a lidé, kteří jim pomáhali, byli odsouzeni k trestu smrti a v roce 1943 popraveni.“

Padesátá léta, resp. období po roce 1948, se stala nejsmutnějším obdobím v dějinách věznice. Kromě krajského soudu ji využívala také Státní bezpečnost pro výslechy a věznění státních (politických) vězňů. „Díky archivním materiálům i pozdějším výpovědím vězňů lze konfrontovat ze dvou pohledů, jaké výslechové metody používalo vyšetřovací oddělení StB. Obzvlášť brutální bylo používání tzv. indukčního přístroje, kterému se také přezdívá „elektrické boty“.  Bylo to krátce po roce 1948, kdy věznici velel Ludvík Hlavačka, šéfem vyšetřovacího oddělení byl Leopold Lovecký a jeho zástupcem Alois Grebeníček,“ uvedl Portl další část dějinných milníků tohoto objektu, který stojí v centru historického města Uherské Hradiště.

Věznice byla uzavřena v roce 1960. Devastaci a chátrání měly zastavit dva zamýšlené projekty. „V 60. a 80. letech se plánovala úprava objektu a jeho nové využití. Ze samovazeb měla vzniknout ubytovna pro studenty Střední uměleckoprůmyslové školy, nebo tento trakt zcela zbořit a do budovy přestěhovat Dům služeb. Kvůli finančním nákladům se nic z toho nerealizovalo. I tyto plány si mohou návštěvníci prohlédnout a o zamýšlených změnách se dočíst více,“ uzavřel Portl.

 

Expozice vznikla ve spolupráci města Uherské Hradiště, Slováckého muzea, Klubu kultury a spolku Memoria. EXPOZICE NENÍ V OBJEKTU VĚZNICE! Přístup není bezbariérový. Expozice na adrese: Podkroví, U Reduty 256, Uherské Hradiště  je zpřístupněna na požádání: Městské informační centrum Uherské Hradiště, telefon: 572 525 525, e-mail: mic@uherske-hradiste.cz, vstup do expozice 10 Kč/osoba.

Informace, objednávky komentovaných prohlídek pro školy – cena: 300 Kč/ skupina, max. 30 dětí, MgA. Petra Tománková, e-mail: petra.tomankova@slovackemuzeum.cz, telefon: 734 282 498.

 


Vyhledat muzeum


Aktuality

Kouzlení Kornelie Němečkové

15. 02. 2024 - 21. 04. 2024
Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace)

V 90. letech dvacátého století patřil k velmi oblíbeným podvečerním programům pro malé diváky zpěvník tradičních lidových písniček a říkadel Zpívánky. Autorkou grafického vizuálu úvodní znělky je Kornelie Němečková. Pro dílo známé české výtvarnice a ilustrátorky je typická vystřihovaná grafika a obrázky, které se inspirují ve starých obyčejích a folklóru. Nadčasovou tvorbu převážně z tapiserií, stříhané grafiky a dalších děl z ateliéru této výtvarnice uvidíte ve Slováckém muzeu. Pro dětského návštěvníka bude k výstavě připraven také program. Pražská výtvarnice a ilustrátorka má v sobě hluboce zakořeněný vztah k folklóru a tradici našeho kraje. Od studentských let působila ve folklórním souboru Hradišťan a po přestěhování do Prahy se stala členkou Slováckého krúžku. Jako vsetínská rodačka sleduje po celý svůj život tradici lidového umění Valašska a Slovácka, a právě to se jí stalo zdrojem inspirace pro její originální výtvarnou tvorbu. Kromě vystřihovaných grafik a ilustrací s motivy starých obyčejů a folklóru tvoří Kornelie Němečková také koláže a tapiserie, které můžete najít doslova po celém světě. Vytvořila animované filmy, ilustrovala knihy, časopisy, plakáty, za svoji emisi poštovních známek získala v 80. letech 20. století i ocenění. Divákům však nejvíce utkvěla v mysli její tradiční znělka populárních Zpívánek. Kornelie Němečková pochází z Valašska, ze Vsetína (*5. 7. 1932), ale již více než sedmdesát let žije v Praze. Po válce začala paní Kornelie studovat nejprve na sociálně zdravotní škole, posléze na Střední uměleckoprůmyslové škole (1949–1953) v tehdejším Gottwaldově, dnešním Zlíně, obor modelářství a návrhářství obuvi. Zde se také seznámila se svým budoucím manželem, známým sochařem (především sportovních námětů) Zdeňkem Němečkem, a ještě během studií se vzali. U obuvi však dlouho nevydržela. Láska k folklóru ji přivedla k práci s dětmi (výtvarné kroužky), módnímu návrhářství a volné tvorbě. Titěrná práce s papírem a jednoznačnou barevností pro ni představovala protipól k rozměrnějším tapisériím. Mohla se vyřádit a hravou formou se podvědomě vracet k rodnému regionu: jarnímu ránu zalitému sluncem, muzice, kterou se svým mužem tolik milovali, k čirým potůčkům, čarovnému lesu, košíkům plných hub, zimnímu sáňkování, švitořícím ptáčkům, zajícům a veverkám, folklorním tradicím a životu prostého člověka. Roky spolupracovala s televizí a s animovaným filmem, navrhovala známky, přebaly gramofonových desek, plakáty. Je autorkou grafické podoby znělky televizního pořadu Zpívánky, animovaných filmů Toman a lesní panna (1977), Holoubek (1981). Zpracovává sportovní tematiku, národopisné motivy, žánrová a pohádková témata; ilustrovala řadu knih, časopisů, zabývala se grafickým designem. Ilustrovala knihy, dětské časopisy, vytvořila řadu plakátů, známek a užité grafiky. Výstavy jejich prací bylo možné zhlédnout v řadě míst nejen naší republiky, ale po celém světě (např. v Budapešti, Montrealu, Oslu, Poznani, Barceloně).  

Přečíst více

Velikonoce ve Slováckém muzeu

25. 03. 2024 - 27. 03. 2024
Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace)

Během předvelikonočního období si na své si přijdou i návštěvníci, kteří chtějí nahlédnout lidovým tvůrcům přímo pod ruce – uvidí pletení žil a košíků, zdobení kraslic či výrobu figurek z kukuřičného šustí. Denně od 8 do 15 hodin. Vstupné dle platného ceníku. Pondělí 25. 3. Leoš Křižka – výrobky z proutí Ludmila Dvořáková – batikované kraslice Libor Jurčík – dřevěné hračky Jan Káčer, Petr Číhal – pletení pomlázky Úterý 26. 3. Danuše Trtíková – zašovské kytičky Marie Sekaninová – vyškrabované kraslice Libor Jurčík – dřevěné hračky Jan Káčer, Petr Číhal – pletení pomlázky Středa 27. 3. Marie Zajícová – batikované kraslice Františka Snopková – výrobky z kukuřičného šustí Libor Jurčík – dřevěné hračky Jan Káčer, Petr Číhal – pletení pomlázky   Akce pro školy: Velikonoční tvořivé dílny      

Přečíst více

100 let vysílání Československého rozhlasu na jihovýchodní Moravě

14. 03. 2024 - 14. 07. 2024
Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace)

Český rozhlas v roce 2023 oslavil 100 let existence a naše výstava na ni plynule naváže v souvislosti se zřízením první další regionální stanice v Brně v roce 1924. Výstava přiblíží 100 let technického i programového vývoje rozhlasu i dnešní roli moderního veřejnoprávního média. Projekt připomene první rozhlasovou stanici Radiojournal, významné regionální rozhlasové osobnosti a události, program a hudbu v jednotlivých obdobích i vývoj výrobní, přenosové a vysílací techniky. Ve spolupráci přímo s Českým rozhlasem a jeho regionálními stanicemi v Brně a Zlíně, Technickým muzeem v Brně a Národním technickým muzeem v Praze, nabídne výstava řadu raritní techniky, kterou si bude možné osahat a případně vyzkoušet (např. originální brněnský znělkostroj, záznamová zařízení, modelové rozhlasové studio). Prostřednictvím poslechu reportáží, záznamu her, literárních a hudebních pořadů či koncertů (SOČR, TOČR, SOBR, BERO, BROLN a další) je také zavede do rozmanité rozhlasové produkce uplynulého století. Archivní nahrávky Českého rozhlasu se návštěvníkům zhmotní v žánrových posleších pod tzv. audio sprchami – sportovními okamžiky, politickými událostmi, dramatickou tvorbou nebo pohádkami pro děti. Další audia přes QR kód ozvučí dobové fotografie a doprovodné informace a další pořady si bude možné poslechnout při individuální procházce s vlastními sluchátky a aplikací mujRozhlas. Dvakrát za hodinu se celým prostorem výstavy rozezní rozhlasový obsah pro společný poslech. Výstava ale kromě historie bude prezentovat i aktuální trendy a vyhlídky konzumace obsahu, způsoby jeho příjmu i distribuce.  

Přečíst více





Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.