Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Zobrazit stránku muzea

Expozice Věznice Uherské Hradiště - Reduta, Masarykovo náměstí

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace)

Expozice věnovaná dějinám uherskohradišťské věznice se zaměřuje na období nacistického a komunistického režimu. Pohled do nepřístupné věznice poskytne videozáznam, který byl pořízen na podzim roku 2016.

Věznice míří do Reduty

Jizvu na tváři města Uherské Hradiště zacelí nová stálá expozice

 

Ve čtvrtek 27. dubna 2017 v 17.00 hodin bude v prostorách podkroví Reduty otevřena nová stálá expozice věnovaná dějinám věznice v Uherském Hradišti. Tato výstava se stává prvním reálným signálem v naplnění tolik očekáváného vypořádání se s minulostí. S nechvalně známou minulostí, která, jak míní nejen Pavel Portl, historik Slováckého muzea, je jizvou na tváři města Uherské Hradiště. Vznikla ve spolupráci města Uherské Hradiště, Slováckého muzea, spolku Memorie a Klubu kultury v Uherském Hradišti. Jejími autory jsou Mgr. Pavel Portl a Anna Stránská z Memorie. Originální vizuální podobu výstavním panelům vtiskla MgA. Zuzana Skopalová. „Panelová expozice zprostředkuje pohled na život za mřížemi a osudy vězněných. Za zdi uzavřeného areálu věznice mohou návštěvníci nahlédnout i prostřednictvím video dokumentu, který vznikl na podzim roku 2016. V podkresu záběrů dokument doplňují audionahrávky, které jsou živým svědectvím několika vězňů. Natočený dokument doplní i aktuální rozhovor Aleše Durďáka s Annou Honovou z Uherského Brodu, která byla vězněna v letech 19501952,“ představil Pavel Portl základní informace o výstavě.

Věznice v Uherském Hradišti byla postavena v letech 1892–1897 spolu s budovou krajského soudu, tzv. justičním palácem. „Zprvu sloužila pouze pro vězně odsouzené za kriminální zločiny. První „političtí“ vězni se sem dostali v roce 1920, a to v souvislosti s tzv. prosincovou stávkou. Ve skutečnosti však byli souzeni na základě prvorepublikového demokratického práva, na rozdíl od politických vězňů z období nacistické a komunistické totality. A právě jim je věnována expozice,“ přiblížil dále Portl. Období druhé světové války bylo ve znamení první z velkých změn v chodu věznice. Od roku 1940 začalo gestapo využívat samovazební oddělení, o rok později se do věznice přestěhoval i německý úřední soud. „Bohužel se z tohoto období nedochovalo příliš mnoho výpovědí o životě ve věznici. Je to dáno i tím, že sloužila jako tzv. zajišťovací vazba, což znamená, že zatčení lidé zde strávili jen několik dní nebo týdnů a následně byli převezeni do jiných věznic, káznic a koncentračních táborů,“ řekl Portl a zmínil jeden ze dvou zdokumentovaných tragických válečných osudů. „Jedná se příběh dvou parašutistů, kteří se před nacisty ukrývali u svých rodin a známých na Slovácku. Po vyzrazení spáchali v obklíčení sebevraždu a lidé, kteří jim pomáhali, byli odsouzeni k trestu smrti a v roce 1943 popraveni.“

Padesátá léta, resp. období po roce 1948, se stala nejsmutnějším obdobím v dějinách věznice. Kromě krajského soudu ji využívala také Státní bezpečnost pro výslechy a věznění státních (politických) vězňů. „Díky archivním materiálům i pozdějším výpovědím vězňů lze konfrontovat ze dvou pohledů, jaké výslechové metody používalo vyšetřovací oddělení StB. Obzvlášť brutální bylo používání tzv. indukčního přístroje, kterému se také přezdívá „elektrické boty“.  Bylo to krátce po roce 1948, kdy věznici velel Ludvík Hlavačka, šéfem vyšetřovacího oddělení byl Leopold Lovecký a jeho zástupcem Alois Grebeníček,“ uvedl Portl další část dějinných milníků tohoto objektu, který stojí v centru historického města Uherské Hradiště.

Věznice byla uzavřena v roce 1960. Devastaci a chátrání měly zastavit dva zamýšlené projekty. „V 60. a 80. letech se plánovala úprava objektu a jeho nové využití. Ze samovazeb měla vzniknout ubytovna pro studenty Střední uměleckoprůmyslové školy, nebo tento trakt zcela zbořit a do budovy přestěhovat Dům služeb. Kvůli finančním nákladům se nic z toho nerealizovalo. I tyto plány si mohou návštěvníci prohlédnout a o zamýšlených změnách se dočíst více,“ uzavřel Portl.

 

Expozice vznikla ve spolupráci města Uherské Hradiště, Slováckého muzea, Klubu kultury a spolku Memoria. EXPOZICE NENÍ V OBJEKTU VĚZNICE! Přístup není bezbariérový. Expozice na adrese: Podkroví, U Reduty 256, Uherské Hradiště  je zpřístupněna na požádání: Městské informační centrum Uherské Hradiště, telefon: 572 525 525, e-mail: mic@uherske-hradiste.cz, vstup do expozice 10 Kč/osoba.

Informace, objednávky komentovaných prohlídek pro školy – cena: 300 Kč/ skupina, max. 30 dětí, MgA. Petra Tománková, e-mail: petra.tomankova@slovackemuzeum.cz, telefon: 734 282 498.

 


Vyhledat muzeum


Aktuality

Velikonoce ve Slováckém muzeu

03. 04. 2023 - 05. 04. 2023
Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace)

Během předvelikonočního období si na své si přijdou i návštěvníci, kteří chtějí nahlédnout lidovým tvůrcům přímo pod ruce. Přijďte na tuto velikonoční akci a uvidíte, jak se pletou žily či jak se vyrábí dřevěné, hrkače, klepače, hračky i píšťalky. Šikovné krasličářky představí nejrůznější techniky výzdoby kraslic od tradičních zdobených slámou, vyškrabované i batikované. Domů tak ze Slováckého muzea nikdo neodejde s prázdnou! Denně od 8 do 15 hodin. Pondělí 3. 4. Marie Sekaninová – kraslice škrabané Libor Jurčík – dřevěné hračky, píšťalky, hrkače, klepače Jan Káčer, Petr Číhal – pletení žil z 8, 9 a více prutů Úterý 4. 4. Taťána Malinová – kraslice zdobené slámou Libor Jurčík – dřevěné hračky, píšťalky, hrkače, klepače Jan Káčer, Petr Číhal – pletení žil z 8, 9 a více prutů Středa 5. 4. Marie Zajícová – kraslice batikované Libor Jurčík – dřevěné hračky, píšťalky, hrkače, klepač Jan Káčer, Petr Číhal – pletení žil z 8, 9 a více prutů Vstupné dle platného ceníku.  

Přečíst více

Zvídálkové, vzhůru do muzea! Hmyzí království


Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace)

Rodinný program Slováckého muzea. Povídání se skřítkem začíná každou celou hodinu, po celou dobu je otevřena tvořivá dílnička. V muzeu máme nové hmyzí kamarády, a to ve výstavě SPOLEČENSKÝ ŽIVOT HMYZU. Ti jsou také skvělí stavitelé! Stejně dobře, jako svá hnízda staví, si je i dokáží strážit. V bezpečí tam pak vychovávají své potomstvo. Jejich království fungují dokonale. Přijďte se o tom dozvědět více od skřítka Zvídálka! Připraveny budou také pracovní listy. Povídání se skřítkem začíná každou celou hodinu. Rodinné vstupné 200 Kč či dle platného ceníku.    

Přečíst více

Komentovaná prohlídky výstavy Kriticky ohrožené jevy našich nářečí s přednáškou


Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace)

Výstavou Kriticky ohrožené jevy našich nářečí / výstava s mapami bude provázet Mgr. Marta Šimečková, Ph.D., z Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky. Začátek v 17.00. Setkání bude doplněno přednáškou na téma Padesát odstínů nářečí aneb barvy v lidové frazeologii. Nářečí českého jazyka disponují řadou specifických pojmenování pro barvy a jejich odstíny. V minulosti byly zachyceny názvy, které byste ve spisovném jazyce hledali marně, např. barva bramborová, housátková, lilliální, perníková nebo žemlová. Existují také zvláštní slovotvorné formace utvořené od běžných názvů barev, třeba barva bělušičká a bilunká, černastá a černistá nebo modrastá a modřučká. Tyto nářeční výrazy vstupují do frazémů, které jsou součástí lidové slovesnosti, mnohé z nich ale už upadají v zapomnění. V přednášce budou představeny ty nejzajímavější, přičemž se mj. dozvíte, proč se říká, že je někdo černý jako ašant, červený jako himilata nebo zelený jako filek. Vstupné dle platného ceníku. Výstava potrvá do 30. dubna 2023. K výstavě budou připraveny doplňkové programy: Zvídálkové, vzhůru do muzea!, školní výukové programy, a další doplňkové akce. Výstavu pořádá Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, Dialektologické oddělení Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR, Katedra geoinformatiky Univerzity Palackého v Olomouci. Vznikla na základě řešení projektu č. DG20P02OVV029 „Nářečí českého jazyka interaktivně. Dokumentace a zpřístupnění mizejícího jazykového dědictví jako nedílné součásti regionálních identit“, poskytovatel podpory Ministerstvo kultury, Program NAKI II, řešitelé: Ústav pro jazyk český AV ČR a Univerzita Palackého v Olomouci.      

Přečíst více





Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.