Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Zobrazit stránku muzea

Expozice Věznice Uherské Hradiště - Reduta, Masarykovo náměstí

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace)

Expozice věnovaná dějinám uherskohradišťské věznice se zaměřuje na období nacistického a komunistického režimu. Pohled do nepřístupné věznice poskytne videozáznam, který byl pořízen na podzim roku 2016.

Věznice míří do Reduty

Jizvu na tváři města Uherské Hradiště zacelí nová stálá expozice

 

Ve čtvrtek 27. dubna 2017 v 17.00 hodin bude v prostorách podkroví Reduty otevřena nová stálá expozice věnovaná dějinám věznice v Uherském Hradišti. Tato výstava se stává prvním reálným signálem v naplnění tolik očekáváného vypořádání se s minulostí. S nechvalně známou minulostí, která, jak míní nejen Pavel Portl, historik Slováckého muzea, je jizvou na tváři města Uherské Hradiště. Vznikla ve spolupráci města Uherské Hradiště, Slováckého muzea, spolku Memorie a Klubu kultury v Uherském Hradišti. Jejími autory jsou Mgr. Pavel Portl a Anna Stránská z Memorie. Originální vizuální podobu výstavním panelům vtiskla MgA. Zuzana Skopalová. „Panelová expozice zprostředkuje pohled na život za mřížemi a osudy vězněných. Za zdi uzavřeného areálu věznice mohou návštěvníci nahlédnout i prostřednictvím video dokumentu, který vznikl na podzim roku 2016. V podkresu záběrů dokument doplňují audionahrávky, které jsou živým svědectvím několika vězňů. Natočený dokument doplní i aktuální rozhovor Aleše Durďáka s Annou Honovou z Uherského Brodu, která byla vězněna v letech 19501952,“ představil Pavel Portl základní informace o výstavě.

Věznice v Uherském Hradišti byla postavena v letech 1892–1897 spolu s budovou krajského soudu, tzv. justičním palácem. „Zprvu sloužila pouze pro vězně odsouzené za kriminální zločiny. První „političtí“ vězni se sem dostali v roce 1920, a to v souvislosti s tzv. prosincovou stávkou. Ve skutečnosti však byli souzeni na základě prvorepublikového demokratického práva, na rozdíl od politických vězňů z období nacistické a komunistické totality. A právě jim je věnována expozice,“ přiblížil dále Portl. Období druhé světové války bylo ve znamení první z velkých změn v chodu věznice. Od roku 1940 začalo gestapo využívat samovazební oddělení, o rok později se do věznice přestěhoval i německý úřední soud. „Bohužel se z tohoto období nedochovalo příliš mnoho výpovědí o životě ve věznici. Je to dáno i tím, že sloužila jako tzv. zajišťovací vazba, což znamená, že zatčení lidé zde strávili jen několik dní nebo týdnů a následně byli převezeni do jiných věznic, káznic a koncentračních táborů,“ řekl Portl a zmínil jeden ze dvou zdokumentovaných tragických válečných osudů. „Jedná se příběh dvou parašutistů, kteří se před nacisty ukrývali u svých rodin a známých na Slovácku. Po vyzrazení spáchali v obklíčení sebevraždu a lidé, kteří jim pomáhali, byli odsouzeni k trestu smrti a v roce 1943 popraveni.“

Padesátá léta, resp. období po roce 1948, se stala nejsmutnějším obdobím v dějinách věznice. Kromě krajského soudu ji využívala také Státní bezpečnost pro výslechy a věznění státních (politických) vězňů. „Díky archivním materiálům i pozdějším výpovědím vězňů lze konfrontovat ze dvou pohledů, jaké výslechové metody používalo vyšetřovací oddělení StB. Obzvlášť brutální bylo používání tzv. indukčního přístroje, kterému se také přezdívá „elektrické boty“.  Bylo to krátce po roce 1948, kdy věznici velel Ludvík Hlavačka, šéfem vyšetřovacího oddělení byl Leopold Lovecký a jeho zástupcem Alois Grebeníček,“ uvedl Portl další část dějinných milníků tohoto objektu, který stojí v centru historického města Uherské Hradiště.

Věznice byla uzavřena v roce 1960. Devastaci a chátrání měly zastavit dva zamýšlené projekty. „V 60. a 80. letech se plánovala úprava objektu a jeho nové využití. Ze samovazeb měla vzniknout ubytovna pro studenty Střední uměleckoprůmyslové školy, nebo tento trakt zcela zbořit a do budovy přestěhovat Dům služeb. Kvůli finančním nákladům se nic z toho nerealizovalo. I tyto plány si mohou návštěvníci prohlédnout a o zamýšlených změnách se dočíst více,“ uzavřel Portl.

 

Expozice vznikla ve spolupráci města Uherské Hradiště, Slováckého muzea, Klubu kultury a spolku Memoria. EXPOZICE NENÍ V OBJEKTU VĚZNICE! Přístup není bezbariérový. Expozice na adrese: Podkroví, U Reduty 256, Uherské Hradiště  je zpřístupněna na požádání: Městské informační centrum Uherské Hradiště, telefon: 572 525 525, e-mail: mic@uherske-hradiste.cz, vstup do expozice 10 Kč/osoba.

Informace, objednávky komentovaných prohlídek pro školy – cena: 300 Kč/ skupina, max. 30 dětí, MgA. Petra Tománková, e-mail: petra.tomankova@slovackemuzeum.cz, telefon: 734 282 498.

 


Vyhledat muzeum


Aktuality

Vánoce ve Slováckém muzeu

19. 12. 2022 - 21. 12. 2022
Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace)

V prostorách hlavní budovy Slováckého muzea ve Smetanových sadech je připraveno každoroční předvádění výroby vánočních ozdob, betlémových figurek a pečiva pro širokou veřejnost. 19. 12. – 21. 12. 2022 denně od 8 do 15 hodin. Návštěvníci si mohou pod dohledem tvůrců prakticky vyzkoušet předváděné techniky. Pondělí 19. 12. Zdeněk Matyáš – dřevěné figurky do betléma Marie Bilíková – šusťové panenky Eva Oškerová – vizovické pečivo Úterý 20. 12. Zdeňka Brandysová – paličkovaná krajka Jindřich Pilát – voskové svíčky Ludmila Benešíková – slaměné vánoční ozdoby Středa 21. 12. Libor Jurčík – dřevěné hračky Františka Snopková – šusťové panenky Irena Burdová – zdobené perníčky Vstupné dle platného ceníku. VÁNOČNÍ TVOŘIVÉ DÍLNY Pro děti jsou také připraveny vánoční tvořivé dílny s lektory pro školy a školky, kteří budou s dětmi zdobit vánoční cukroví a vyrábět vánoční ozdoby. V ceně tohoto programu je zahrnut vstup do expozice, aktuálních výstav a shlédnutí práce tvůrců. Vstupné na vánoční tvořivé dílny: 50 Kč / osoba, pedagogický doprovod zdarma NUTNÁ REZERVACE (pro skupinu max. 30 dětí s doprovodem): Mgr. Alexandra Turečková, Email: alexandra.tureckova@slovackemuzeum.cz, +420 734 693 528, 572 551 370

Přečíst více

Fenomén cimbál

20. 10. 2022 - 15. 01. 2023
Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace)

Výstava Fenomén cimbál bude reflektovat jak jeho historický a nástrojový vývoj v kontextu tradiční lidové hudby, tak rozfázovaný postup výroby cimbálu a výsledný produkt dokumentovaný na současných výrobcích cimbálu v České republice. Záměrem výstavy je představit cimbál jako hudební nástroj, jehož počátky sahají do středověké epochy oblasti Blízkého východu, odkud se postupně rozšířil do Evropy, kde byl známý pod různými názvy, a současnou podobu mu vtisknul v šedesátých a sedmdesátých letech 19. století budapešťský nástrojař českého původu Josef Václav Schunda, který jej opatřil čtyřmi nohami, více než čtyřoktávovým chromatickým rozsahem a pedálovými tlumiči. Na Moravu pronikl tento velký pedálový cimbál vyráběný v Maďarsku ze Slovenska až ve třicátých letech 20. století a s fenoménem cimbálových muzik je spojen v souvislosti s rozvojem folklorního hnutí po druhé světové válce. Výstava představí pomocí audiovizuálního záznamu a trojrozměrných dílčích částí nástroje technologii a rozfázovaný postup výroby cimbálu v dílně Jiřího Galušky z Ostrožské Nové Vsi (Mistra tradiční rukodělné výroby Zlínského kraje), ale i dalších výrobců z ČR (Pavla Všianského z Brna, Vladimíra Holiše z Myslíku-Palkovic a Pavla Petržely z Vracova), přiblíží podobu jeho současného vývoje, ale také veřejnost seznámí s technikou hry, osobnostmi současných cimbalistů a ukáže cimbál jako koncertní nástroj, pro který skládají hudbu současní autoři. Výstava dále připomene dvě významné osobnosti hudebního folkloru spjaté s Uherským Hradištěm – Jaroslava Václava Staňka (1922–1978) a Jaroslava Čecha (1932–1970), jejichž činnost ovlivnila následující generace hudebníků, tanečníků či choreografů.        

Přečíst více

Dárkonoši. Od Ježíška po Santa Clause

06. 10. 2022 - 08. 01. 2023
Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace)

Tradice vánočního obdarovávání se vine od sklonku středověku a s ní jsou spojené i tajemné bytosti, které dárky přinášejí. Některé mají původ v křesťanství, jiné vycházejí z pohanských představ, že v čase zimního slunovratu přicházejí k lidem démoni, kteří odměňují, ale i trestají. Každý z nich má svůj příběh, odkud přichází, jak se v čase proměňuje a jaké tradice jsou spojeny s jejich příchodem. Zatímco pro východní Evropu je typický Děda Mráz, v západní Evropě nejčastěji naděluje Otec Vánoc; ve středoevropském prostoru se setkáváme s Ježíškem, zatímco skandinávským dětem nosí dárky různí skřítkové. Existuje však množství lokálních dárkonošů, o nichž jste možná ještě ani neslyšeli… Vernisáž ve čtvrtek 6. října v 17 hodin. výstava potrvá do 8. ledna 2023.    

Přečíst více





Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.