Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Zobrazit stránku muzea

Expozice Věznice Uherské Hradiště - Reduta, Masarykovo náměstí

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace)

Expozice věnovaná dějinám uherskohradišťské věznice se zaměřuje na období nacistického a komunistického režimu. Pohled do nepřístupné věznice poskytne videozáznam, který byl pořízen na podzim roku 2016.

Věznice míří do Reduty

Jizvu na tváři města Uherské Hradiště zacelí nová stálá expozice

 

Ve čtvrtek 27. dubna 2017 v 17.00 hodin bude v prostorách podkroví Reduty otevřena nová stálá expozice věnovaná dějinám věznice v Uherském Hradišti. Tato výstava se stává prvním reálným signálem v naplnění tolik očekáváného vypořádání se s minulostí. S nechvalně známou minulostí, která, jak míní nejen Pavel Portl, historik Slováckého muzea, je jizvou na tváři města Uherské Hradiště. Vznikla ve spolupráci města Uherské Hradiště, Slováckého muzea, spolku Memorie a Klubu kultury v Uherském Hradišti. Jejími autory jsou Mgr. Pavel Portl a Anna Stránská z Memorie. Originální vizuální podobu výstavním panelům vtiskla MgA. Zuzana Skopalová. „Panelová expozice zprostředkuje pohled na život za mřížemi a osudy vězněných. Za zdi uzavřeného areálu věznice mohou návštěvníci nahlédnout i prostřednictvím video dokumentu, který vznikl na podzim roku 2016. V podkresu záběrů dokument doplňují audionahrávky, které jsou živým svědectvím několika vězňů. Natočený dokument doplní i aktuální rozhovor Aleše Durďáka s Annou Honovou z Uherského Brodu, která byla vězněna v letech 19501952,“ představil Pavel Portl základní informace o výstavě.

Věznice v Uherském Hradišti byla postavena v letech 1892–1897 spolu s budovou krajského soudu, tzv. justičním palácem. „Zprvu sloužila pouze pro vězně odsouzené za kriminální zločiny. První „političtí“ vězni se sem dostali v roce 1920, a to v souvislosti s tzv. prosincovou stávkou. Ve skutečnosti však byli souzeni na základě prvorepublikového demokratického práva, na rozdíl od politických vězňů z období nacistické a komunistické totality. A právě jim je věnována expozice,“ přiblížil dále Portl. Období druhé světové války bylo ve znamení první z velkých změn v chodu věznice. Od roku 1940 začalo gestapo využívat samovazební oddělení, o rok později se do věznice přestěhoval i německý úřední soud. „Bohužel se z tohoto období nedochovalo příliš mnoho výpovědí o životě ve věznici. Je to dáno i tím, že sloužila jako tzv. zajišťovací vazba, což znamená, že zatčení lidé zde strávili jen několik dní nebo týdnů a následně byli převezeni do jiných věznic, káznic a koncentračních táborů,“ řekl Portl a zmínil jeden ze dvou zdokumentovaných tragických válečných osudů. „Jedná se příběh dvou parašutistů, kteří se před nacisty ukrývali u svých rodin a známých na Slovácku. Po vyzrazení spáchali v obklíčení sebevraždu a lidé, kteří jim pomáhali, byli odsouzeni k trestu smrti a v roce 1943 popraveni.“

Padesátá léta, resp. období po roce 1948, se stala nejsmutnějším obdobím v dějinách věznice. Kromě krajského soudu ji využívala také Státní bezpečnost pro výslechy a věznění státních (politických) vězňů. „Díky archivním materiálům i pozdějším výpovědím vězňů lze konfrontovat ze dvou pohledů, jaké výslechové metody používalo vyšetřovací oddělení StB. Obzvlášť brutální bylo používání tzv. indukčního přístroje, kterému se také přezdívá „elektrické boty“.  Bylo to krátce po roce 1948, kdy věznici velel Ludvík Hlavačka, šéfem vyšetřovacího oddělení byl Leopold Lovecký a jeho zástupcem Alois Grebeníček,“ uvedl Portl další část dějinných milníků tohoto objektu, který stojí v centru historického města Uherské Hradiště.

Věznice byla uzavřena v roce 1960. Devastaci a chátrání měly zastavit dva zamýšlené projekty. „V 60. a 80. letech se plánovala úprava objektu a jeho nové využití. Ze samovazeb měla vzniknout ubytovna pro studenty Střední uměleckoprůmyslové školy, nebo tento trakt zcela zbořit a do budovy přestěhovat Dům služeb. Kvůli finančním nákladům se nic z toho nerealizovalo. I tyto plány si mohou návštěvníci prohlédnout a o zamýšlených změnách se dočíst více,“ uzavřel Portl.

 

Expozice vznikla ve spolupráci města Uherské Hradiště, Slováckého muzea, Klubu kultury a spolku Memoria. EXPOZICE NENÍ V OBJEKTU VĚZNICE! Přístup není bezbariérový. Expozice na adrese: Podkroví, U Reduty 256, Uherské Hradiště  je zpřístupněna na požádání: Městské informační centrum Uherské Hradiště, telefon: 572 525 525, e-mail: mic@uherske-hradiste.cz, vstup do expozice 10 Kč/osoba.

Informace, objednávky komentovaných prohlídek pro školy – cena: 300 Kč/ skupina, max. 30 dětí, MgA. Petra Tománková, e-mail: petra.tomankova@slovackemuzeum.cz, telefon: 734 282 498.

 


Vyhledat muzeum


Aktuality

Rudolf Lukeš - filmové návrhy a leporela

31. 07. 2022 - 19. 09. 2022
Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace)

Mimořádná výstava, která představí filmové návrhy a výběr z ilustrátorské tvorby pozoruhodné osobnosti české poválečné výtvarné scény Rudolfa Lukeše. Jednou z nejvýznamnějších doprovodných akcí letošní Letní filmové školy bude výstava RUDOLF LUKEŠ - FILMOVÉ NÁVRHY A LEPORELA.   Filmový architekt a ilustrátor Rudolf Lukeš (1923–1976) je podepsaný pod filmy Bořivoje Zemana, Jiřího Krejčíka či Andrzeje Wajdy. Jenže komunisti mu po osmačtyřicátém jeho práci zatrhli, odmítl totiž vstoupit do KSČ. Dalším škraloupem na jeho kádrovém profilu byla i rodina jeho manželky Taťány, která část války pobývala v anglickém exilu a otec byl válečným zpravodajem při americké armádě. Pro výstavu, která bude věnovaná především Lukešově filmové tvorbě, jsme uspořádali výběr jeho realizovaných i nerealizovaných filmových návrhů. V letech 1946 až 1948 pracoval samostatně jako filmový architekt například na filmech Hrdinové mlčí, Housle a sen, Žiji mezi námi, Ves v pohraničí nebo Křížová trojka. S režisérem Jiřím Krejčíkem spolupracoval i na psychologickém dramatu Svědomí. Po nuceném odchodu z Barrandova se živil jako písmomalíř. V šedesátých letech 20. století anonymně vyhrál soutěž nakladatelství Artia na dětské knihy, a tak začala jeho ve světě nesmírně úspěšná etapa. Jeho prostorová leporela se prodávala – kromě Československa – po celém světě. Výstava trochu poodhalí i tuto část autorské tvorby. Vernisáž autorské výstavy Rudolfa Lukeše se uskuteční ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti v neděli 31. 7. v 17 hodin. Výstava potrvá do 18. 9. 2022.  

Přečíst více

Slovácký Banksy

15. 10. 2021 - 15. 10. 2030
Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace)

Slovácké muzeum a Edhouse spustily novou mobilní aplikaci s názvem „Šifrovačka Slovácký Banksy“. Uherské Hradiště se v posledních týdnech stalo revírem dosud neznámého pouličního umělce... Street art našel cestu do Hradiště Slovácké muzeum a Edhouse spustili novou mobilní aplikaci s názvem „Šifrovačka Slovácký Banksy“.   Uherské Hradiště se v posledních týdnech stalo revírem dosud neznámého pouličního umělce. Tajemný streetartista tvořící pod rouškou noci a v ulicích města zanechává prostorové instalace a malby na stěnách.  Anonymní autor, který v některých svých dílech parafrázuje světoznámého streetartového umělce Banksyho, si vysloužil přezdívku “Slovácký Banksy”. Kde se vzal a proč si vybral ke svému uměleckému projevu právě Uherské Hradiště? A kdo mu ve virtuálním prostoru vdechl život? Po jeho stopách se můžete vydat, pokud si nainstalujete do svých chytrých telefonů aplikaci s názvem „Šifrovačka Slovácký Banksy“. Najdete je na Google play i App Store. „Příběh i postava streetartového umělce je sice smyšlená, ale všechna streetartová díla jsou „skutečná“, byť existují pouze v digitálním prostoru. Tak jak to je u správného streetartu, jejich autor zůstává vždy anonymní,“ sdělil Tomáš Chrástek za tým realizátorů ze Slováckého muzea. „Naše nápady, vize a plány ovšem nešly realizovat bez pomoci, protože streetartová díla existují pouze virtuálním prostoru. Naši snahu podpořila softwarová firma Edhouse z Uherské Hradiště, která vlastně s nápadem vytvořit mobilní aplikaci přišla. A právě díky tomuto nesourodému partnerství vznikl zcela unikátní projekt,“ zmínil Chrástek a ocenil ochotu a nadšení programátorů podílet se na realizaci projektu pro kulturní sektor. „Chtěli jsme vytvořit aplikaci pro návštěvníky i obyvatele města Uherské Hradiště, podpořit region. Koncept šifrovací hry a příběh se streetartovým umělcem se rodil tak nějak postupně. Na naší straně se na vývoji aplikace podílela hlavně stážistka Alžběta Manová, která si tak mohla v praxi vyzkoušet všechna úskalí vzniku aplikace a po programátorské stránce odvedla největší díl práce.“ Pochválil mladou studentku Michal Křen z uherskohradišťské pobočky Edhouse. Během hry, která má dvě varianty krátká nebo dlouhá, se prochází po zajímavých místech, na kterých se objevila různá streetartová díla. Pro jejich odhalení je nutné zvládnout více či méně záludnou šifru, přičemž stanoviště se vždy odkryje až po jejím rozluštění. „Základní koncept byl vytvořit aplikaci, která by místním, ale i návštěvníkům města, přiblížila zajímavá, známá i méně známá místa a události v Uherském Hradišti. Nová aplikace se záměrně vyhýbá konceptu klasických turistických průvodců, proto je její součástí herní prvek – šifra, a také imaginární postava streetartového umělce, který zavítal i do našeho města,“ řekl Chrástek a sdělil i první reakce zkušebních hráčů: „V minulých dnech jsme zkušební verzi pustili ven a na sociálních sítích vzbudila mnoho pozitivních ohlasů. Uherské Hradiště má tedy svého nového streetartového umělce, a i vy se s námi můžete vydat po jeho stopách.“   Kontakty: Slovácké muzeum – Mgr. Tomáš Chrástek, tomas.chrastek@slovackemuzeum.cz, tel. 734 282 496 Edhouse – Ing. Michal Křen, kren@edhouse.cz, tel. 737 938 860   Odkaz ke stažení: https://play.google.com/store/apps/details?id=com.edhouse.slovackybanksy https://apps.apple.com/us/app/%C5%A1ifrova%C4%8Dka-slov%C3%A1ck%C3%BD-banksy/id1584295747#?platform=iphone   www.slovackemuzeum.cz, www.facebook.com/slovackemuzeum www.edhouse.cz  

Přečíst více





Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.