Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Zobrazit stránku muzea

Konzervátoři aneb Skrytá tvář muzea

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace)

26. 01. 2017 - 23. 04. 2017

Pracovníci konzervačního oddělení představují veřejnosti ukázky své práce, zaměřené na konzervování a restaurování bohatého sbírkového fondu muzea.

Záchranářská mise pod lupou

„Ukážeme degradaci různých druhů materiálů…“ naznačila o nové výstavě Ludmila Štefánková, vedoucí konzervátorsko-restaurátorského oddělení Slováckého muzea

Ve Slováckém muzeu se schyluje k další výstavě. Nově vám dá možnost nahlédnout do míst, kam se pravděpodobně většina návštěvníků nikdy nedostala, a na práci, se kterou se běžně ve svém životě nesetkáte. Připravuje ji trojice odborných pracovníků z oddělení, které patří v historii Slováckého muzea mezi nejmladší. V malém sále hlavní budovy ve Smetanových sadech se od 26. ledna představí konzervátoři a restaurátoři muzea.

Díky vystaveným předmětům nebo z podrobné fotodokumentace nahlédnete, jak šikovné ruce mohou rozličným předmětům vrátit zašlou krásu. Seznámíte se s postupy čištění a opravy krojů a krojových součástek, restaurováním nábytku, konzervací keramiky. Pozornosti jistě neunikne ani restaurování obrazů a plastik. „Výstavu jsme nazvali Konzervátoři aneb Skrytá tvář muzea. Naší snahou je totiž alespoň částečně přiblížit veřejnosti základní fakta o našem řemesle. Např. v jakém stavu se předměty nacházejí, než se dostanou do konzervačních dílen, práce na nich a jak jsou následně po zásahu prezentovány na různých výstavách nebo uchovávány v depozitářích,“ informovala Ludmila Štefánková, vedoucí konzervátorsko-restaurátorského oddělení. K umocnění svého sdělení o smyslu této výstavy se neubránila citovat slova českého malíře a průkopníka restaurátorského oboru Bohuslava Slánského: „Restaurátorství jest především službou umění, jež musí být naplněna vážností a láskou k dílům, která mají být zachráněna.“

Oficiální vznik tohoto odborného oddělení, které je považováno za nepostradatelnou součást muzea je spojováno s rokem 1970. Prezentaci v podobě výstav připravují ojediněle, ovšem jejich um a dovednost je prezentována téměř při každé nové realizaci výstavy. „V roce 1995 byly dílny přestěhovány do zrekonstruovaného domu v Hradební ulici, kde sídlíme dodnes. Kolegové Kateřina Berková a Ondřej Mour se specializující na konzervaci a restaurování jednotlivých druhů předmětů a materiálů,“ představila Štefánková v krátkosti historii oddělení a své spolupracovníky. Kolektivní výstava nabídne doslova pohled pod jejich ruce a mnohdy na hodiny mravenčí práce. „Na předmětech si ukážeme degradaci materiálů, například dřeva zcela narušeného dřevokazným hmyzem, hloubkovou korozi na předmětech z kovů nebo mosazi,“ prozradila Štefánková. Kromě názorných ukázek bude mít návštěvník možnost zjistit co to je restaurátorský protokol. „Je to karta, do které zapisujeme stav před restaurováním, průběh konzervace, restaurování, pravidelnou fotodokumentaci a základní výsledky analýz a rozborů. Objeví se i konkrétními příklady, jak nebo s čím se opravy provádí,“ upřesnila Štefánková.

Zajímavostí na výstavě bude škapulíř, ve kterém byl nalezen tisk na hedvábí. „Tento škapulíř byl vyzvednut při archeologickém výzkumu v roce 1998 v kostele sv. Františka Xaverského. K dalším zajímavostem bude patřit prezentace archeologických tzv. mokrých dřev, jejichž konzervace je velmi specifická metoda, nebo ukázky lepení a doplňování chybějících částí u archeologické keramiky. Vystaveny budou také barokní relikviáře, nádherné ukázky klášterních prací nebo tzv. ceroplastiky (křehké oltáříčky světců modelovaných z vosku) pod šturcem (skleněný poklop),“ přesněji popsala Štefánková, která závěrem dodala, že bohužel nebudou chybět ani ukázky neodborných a laických zásahů a oprav z řad amatérů.

Výstava potrvá do 23. dubna 2017. Pro návštěvníky budou přichystané mimo jiné i úkoly a hádanky určené dětem a mládeži. Kdo například ví, k čemu slouží třecí kámen nebo kozí nožka, jak vypadá dřevo jasanu, jaký je rozdíl mezi bavlnou a lnem? To vše a mnohem více se dozvíte v nové výstavě Slováckého muzea.

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Vyhledat muzeum


Aktuality

Expozice Věznice Uherské Hradiště - Reduta, Masarykovo náměstí


Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace)

Nová expozice věnovaná dějinám uherskohradišťské věznice se zaměřuje na období nacistického a komunistického režimu. Pohled do nepřístupné věznice poskytne videozáznam, který byl pořízen na podzim roku 2016. Věznice míří do Reduty Jizvu na tváři města Uherské Hradiště zacelí nová stálá expozice   Ve čtvrtek 27. dubna 2017 v 17.00 hodin bude v prostorách podkroví Reduty otevřena nová stálá expozice věnovaná dějinám věznice v Uherském Hradišti. Tato výstava se stává prvním reálným signálem v naplnění tolik očekáváného vypořádání se s minulostí. S nechvalně známou minulostí, která, jak míní nejen Pavel Portl, historik Slováckého muzea, je jizvou na tváři města Uherské Hradiště. Vznikla ve spolupráci města Uherské Hradiště, Slováckého muzea, spolku Memorie a Klubu kultury v Uherském Hradišti. Jejími autory jsou Mgr. Pavel Portl a Anna Stránská z Memorie. Originální vizuální podobu výstavním panelům vtiskla MgA. Zuzana Skopalová. „Panelová expozice zprostředkuje pohled na život za mřížemi a osudy vězněných. Za zdi uzavřeného areálu věznice mohou návštěvníci nahlédnout i prostřednictvím video dokumentu, který vznikl na podzim roku 2016. V podkresu záběrů dokument doplňují audionahrávky, které jsou živým svědectvím několika vězňů. Natočený dokument doplní i aktuální rozhovor Aleše Durďáka s Annou Honovou z Uherského Brodu, která byla vězněna v letech 1950–1952,“ představil Pavel Portl základní informace o výstavě. Věznice v Uherském Hradišti byla postavena v letech 1892–1897 spolu s budovou krajského soudu, tzv. justičním palácem. „Zprvu sloužila pouze pro vězně odsouzené za kriminální zločiny. První „političtí“ vězni se sem dostali v roce 1920, a to v souvislosti s tzv. prosincovou stávkou. Ve skutečnosti však byli souzeni na základě prvorepublikového demokratického práva, na rozdíl od politických vězňů z období nacistické a komunistické totality. A právě jim je věnována expozice,“ přiblížil dále Portl. Období druhé světové války bylo ve znamení první z velkých změn v chodu věznice. Od roku 1940 začalo gestapo využívat samovazební oddělení, o rok později se do věznice přestěhoval i německý úřední soud. „Bohužel se z tohoto období nedochovalo příliš mnoho výpovědí o životě ve věznici. Je to dáno i tím, že sloužila jako tzv. zajišťovací vazba, což znamená, že zatčení lidé zde strávili jen několik dní nebo týdnů a následně byli převezeni do jiných věznic, káznic a koncentračních táborů,“ řekl Portl a zmínil jeden ze dvou zdokumentovaných tragických válečných osudů. „Jedná se příběh dvou parašutistů, kteří se před nacisty ukrývali u svých rodin a známých na Slovácku. Po vyzrazení spáchali v obklíčení sebevraždu a lidé, kteří jim pomáhali, byli odsouzeni k trestu smrti a v roce 1943 popraveni.“ Padesátá léta, resp. období po roce 1948, se stala nejsmutnějším obdobím v dějinách věznice. Kromě krajského soudu ji využívala také Státní bezpečnost pro výslechy a věznění státních (politických) vězňů. „Díky archivním materiálům i pozdějším výpovědím vězňů lze konfrontovat ze dvou pohledů, jaké výslechové metody používalo vyšetřovací oddělení StB. Obzvlášť brutální bylo používání tzv. indukčního přístroje, kterému se také přezdívá „elektrické boty“.  Bylo to krátce po roce 1948, kdy věznici velel Ludvík Hlavačka, šéfem vyšetřovacího oddělení byl Leopold Lovecký a jeho zástupcem Alois Grebeníček,“ uvedl Portl další část dějinných milníků tohoto objektu, který stojí v centru historického města Uherské Hradiště. Věznice byla uzavřena v roce 1960. Devastaci a chátrání měly zastavit dva zamýšlené projekty. „V 60. a 80. letech se plánovala úprava objektu a jeho nové využití. Ze samovazeb měla vzniknout ubytovna pro studenty Střední uměleckoprůmyslové školy, nebo tento trakt zcela zbořit a do budovy přestěhovat Dům služeb. Kvůli finančním nákladům se nic z toho nerealizovalo. I tyto plány si mohou návštěvníci prohlédnout a o zamýšlených změnách se dočíst více,“ uzavřel Portl. Otevírací doba je po dohodě s Městským informačním centrem Uherské Hradiště, telefon: 572 525 525, e-mail: mic@uherske-hradiste.cz. Výstava není přístupná pro osoby s omezenou schopností pohybu. Informace, objednávky komentovaných prohlídek pro školy – cena: 200 Kč/ skupina, max. 30 dětí, Mgr. Pavel Portl, 777 066 612, e-mail: pavel.portl@slovackemuzeum.cz.   Podkroví, U Reduty 256, Uherské Hradiště. Vernisáž: čtvrtek 27. dubna, 17.00 hodin. Bližší Informace: Mgr. Pavel Portl, mobil: 777 066 612, e-mail: pavel.portl@slovackemuzeum.cz  

Přečíst více





Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.