26. 01. 2017 - 23. 04. 2017

Pracovníci konzervačního oddělení představují veřejnosti ukázky své práce, zaměřené na konzervování a restaurování bohatého sbírkového fondu muzea.

Záchranářská mise pod lupou

„Ukážeme degradaci různých druhů materiálů…“ naznačila o nové výstavě Ludmila Štefánková, vedoucí konzervátorsko-restaurátorského oddělení Slováckého muzea

Ve Slováckém muzeu se schyluje k další výstavě. Nově vám dá možnost nahlédnout do míst, kam se pravděpodobně většina návštěvníků nikdy nedostala, a na práci, se kterou se běžně ve svém životě nesetkáte. Připravuje ji trojice odborných pracovníků z oddělení, které patří v historii Slováckého muzea mezi nejmladší. V malém sále hlavní budovy ve Smetanových sadech se od 26. ledna představí konzervátoři a restaurátoři muzea.

Díky vystaveným předmětům nebo z podrobné fotodokumentace nahlédnete, jak šikovné ruce mohou rozličným předmětům vrátit zašlou krásu. Seznámíte se s postupy čištění a opravy krojů a krojových součástek, restaurováním nábytku, konzervací keramiky. Pozornosti jistě neunikne ani restaurování obrazů a plastik. „Výstavu jsme nazvali Konzervátoři aneb Skrytá tvář muzea. Naší snahou je totiž alespoň částečně přiblížit veřejnosti základní fakta o našem řemesle. Např. v jakém stavu se předměty nacházejí, než se dostanou do konzervačních dílen, práce na nich a jak jsou následně po zásahu prezentovány na různých výstavách nebo uchovávány v depozitářích,“ informovala Ludmila Štefánková, vedoucí konzervátorsko-restaurátorského oddělení. K umocnění svého sdělení o smyslu této výstavy se neubránila citovat slova českého malíře a průkopníka restaurátorského oboru Bohuslava Slánského: „Restaurátorství jest především službou umění, jež musí být naplněna vážností a láskou k dílům, která mají být zachráněna.“

Oficiální vznik tohoto odborného oddělení, které je považováno za nepostradatelnou součást muzea je spojováno s rokem 1970. Prezentaci v podobě výstav připravují ojediněle, ovšem jejich um a dovednost je prezentována téměř při každé nové realizaci výstavy. „V roce 1995 byly dílny přestěhovány do zrekonstruovaného domu v Hradební ulici, kde sídlíme dodnes. Kolegové Kateřina Berková a Ondřej Mour se specializující na konzervaci a restaurování jednotlivých druhů předmětů a materiálů,“ představila Štefánková v krátkosti historii oddělení a své spolupracovníky. Kolektivní výstava nabídne doslova pohled pod jejich ruce a mnohdy na hodiny mravenčí práce. „Na předmětech si ukážeme degradaci materiálů, například dřeva zcela narušeného dřevokazným hmyzem, hloubkovou korozi na předmětech z kovů nebo mosazi,“ prozradila Štefánková. Kromě názorných ukázek bude mít návštěvník možnost zjistit co to je restaurátorský protokol. „Je to karta, do které zapisujeme stav před restaurováním, průběh konzervace, restaurování, pravidelnou fotodokumentaci a základní výsledky analýz a rozborů. Objeví se i konkrétními příklady, jak nebo s čím se opravy provádí,“ upřesnila Štefánková.

Zajímavostí na výstavě bude škapulíř, ve kterém byl nalezen tisk na hedvábí. „Tento škapulíř byl vyzvednut při archeologickém výzkumu v roce 1998 v kostele sv. Františka Xaverského. K dalším zajímavostem bude patřit prezentace archeologických tzv. mokrých dřev, jejichž konzervace je velmi specifická metoda, nebo ukázky lepení a doplňování chybějících částí u archeologické keramiky. Vystaveny budou také barokní relikviáře, nádherné ukázky klášterních prací nebo tzv. ceroplastiky (křehké oltáříčky světců modelovaných z vosku) pod šturcem (skleněný poklop),“ přesněji popsala Štefánková, která závěrem dodala, že bohužel nebudou chybět ani ukázky neodborných a laických zásahů a oprav z řad amatérů.

Výstava potrvá do 23. dubna 2017. Pro návštěvníky budou přichystané mimo jiné i úkoly a hádanky určené dětem a mládeži. Kdo například ví, k čemu slouží třecí kámen nebo kozí nožka, jak vypadá dřevo jasanu, jaký je rozdíl mezi bavlnou a lnem? To vše a mnohem více se dozvíte v nové výstavě Slováckého muzea.