Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Zobrazit stránku muzea

Krojové eldorádo

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace)

07. 03. 2019 - 30. 06. 2019

Ve výstavě je prezentován výběr jeho známých i dosud nepublikovaných fotografií lidového oděvu z konce 19. století, který doplňují texty z Klvaňova vlastního rukopisného životopisu.

V terénu bez digitálu

Unikátní zvětšené fotografie Josefa Klvani dokonalým obrazem zaniklého času

 

V hlavní budově Slováckého muzea v Uherském Hradišti dnes bude otevřena nová fotografická výstava věnovaná významnému badateli a jednomu ze zakladatelů vědecké etnografie, Josefu Klvaňovi. Stane se připomínkou 100. výročí jeho úmrtí (1857–1919). „Léta 1884–1898, která Klvaňa strávil jako ředitel českého gymnázia a školní inspektor v Uherském Hradišti, patřila v jeho životě k profesně nejplodnějším a v soukromí k nejšťastnějším. Je to bezesporu důležitá osobnost Slovácka, a proto si ji touto výstavou připomínáme. V malém sále se objeví výběr jeho známých i dosud nepublikovaných fotografií lidového oděvu z konce 19. století. Fotografie doplňují texty z Klvaňova vlastního rukopisného životopisu (Náčrtky mého životopisu, 1910, 1913),“ zmínila autorka výstavy Krojové eldorádo Helena Beránková z Moravského zemského muzea v Brně.

Josef Klvaňa je představován jako mimořádně vzdělaný intelektuál s širokým spektrem zájmů (geologie, etnografie, pedagogika, umění a cestování) a velkým okruhem spolupracovníků a přátel z různých sfér společenského a kulturního života. „S jeho dílem se setkal každý, kdo se zajímá o kroj na Slovácku. Jeho rozdělení krojů do 28 regionálních typů kroje, či jak on sám používal výraz – do krojových okrsků, dodnes etnografové používají,“ složila Marta Kondrová, kurátorka výstavy poctu a obdiv schopnosti kvalitní dokumentace bez využívání dnešních moderních technologií. „Ve své práci vycházel z důkladné znalosti terénu, také ale ze spolupráce se studenty, kteří mu mnohé informace zjišťovali či doplňovali. Proto byly jeho popisy krojů vysoce autentické a obsahovaly i lokální názvy krojových součástek. Klvaňovy fotografie patří ve většině případů k nejstarším obrazovým dokladům toho, jak kroj v té které obci vypadal. Do té doby byla využívána pouze kresba či malba, ale zde bylo nutno počítat s tím, že výtvarník nemusel, nebo ani nechtěl zachytit zcela přesně předlohu,“ zdůraznila Helena Beránková a dodala, že pro poznání vývoje krojů na Slovácku je Klvaňovo písemné i fotografické dílo nedocenitelné.

Výstava je postavena převážně na zmíněných zvětšeninách fotografií, nicméně unikátní pro krojové nadšence, kterých na Slovácku není málo, bude také dokonalým popisem jednotlivých krojů a ilustracemi, které pro Josefa Klvaňu vytvořili jeho gymnazijní žáci. Prostor obohatí také dva krojové komplety. „Jedná se o krojový pár, a to muže z Nivnice ve starobylém mentýku zapůjčeném z obce, kde jej v roce 1894 na svém snímku Josef Klvaňa zachytil, a také rekonstrukce kroje nevěsty z Mařatic z konce 19. století, vytvořená Kristýnou Petříčkovou“, doplnila Marta Kondrová, která věří, že nejen na výstavu, ale třeba i na odbornou radu zavítají všichni ti, kteří se chtějí pustit do krojové rekonstrukce. „Tato výstava může být inspirací a dobře posloužit všem, kteří se chtějí vyvarovat chyb při vlastní snaze o krojovou rekonstrukci,“ uzavřel Marta Kondrová.

 

Hlavní budova Slováckého muzea v Uherském Hradišti, Smetanovy sady 179. Vernisáž čtvrtek 7. března 2019 v 17.00 hodin. Výstava potrvá do 30. června 2019.

Bližší informace:

Mgr. Marta Kondrová, kurátorka výstavy,

mobil: 734 282 558,

e-mail: marta.kondrova@slovackemuzeum.cz

 


Vyhledat muzeum


Aktuality

Kamenosochařské dílny na Uherskohradišťsku na přelomu 19. a 20. století

07. 03. 2024 - 07. 02. 2024
Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace)

Drobné církevní stavební památky jsou nejen dokladem lidové zbožnosti našich předků, ale také dovednosti jejich tvůrců. PhDr. Aleš Naňák z dostupných pramenů sestavil příběhy osobností stojících v čele místních kamenických provozů, přičemž tyto příběhy věrně ilustrují dobu dosluhující monarchie i ztěžka se rodící mladé republiky. Dozvíte se, kdo byli a jak žili ti, jejichž díla dnes a denně míjíme na svých cestách. Jména jako František Zbořil, Jindřich Náplava či Minařík nacházíme vysekána na křížích, sochách a památnících v krajině, přesto jsou už dnes téměř zapomenuta. A vedle osudů těchto tvůrců budou zmíněny i nejzajímavější příběhy samotných památek. Vstup volný. Přednáška začíná v 17.00. Přednáška je realizována ve spolupráci Muzejního spolku a Slováckého muzea v Uherském Hradišti.  

Přečíst více

Zvídálkové, vzhůru do muzea! Kouzla, nůžky, papír, teď!


Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace)

Rodinný program Slováckého muzea ve výstavě Kornelie Němečkové. Její díla najdeme nejen v galeriích, ale i na známkách, ve znělkách televizních pořadů, v knihách a časopisech. Březnový Zvídálek dětem ukáže originální obrázky Kornelie Němečkové a naučí je, jak si takovou zdánlivě složitou vystřihovánku vyrobit. Povídání se skřítkem začíná ve výstavě Kouzlení Kornelie Němečkové každou celou hodinu, po celou dobu je otevřena tvořivá dílnička. Rodinné vstupné 200 Kč či 100 Kč dospělí, 70 Kč děti a senioři. Akce se koná v čase 13.00 až 17.00.  

Přečíst více

Kouzlení Kornelie Němečkové

15. 02. 2024 - 21. 04. 2024
Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace)

V 90. letech dvacátého století patřil k velmi oblíbeným podvečerním programům pro malé diváky zpěvník tradičních lidových písniček a říkadel Zpívánky. Autorkou grafického vizuálu úvodní znělky je Kornelie Němečková. Pro dílo známé české výtvarnice a ilustrátorky je typická vystřihovaná grafika a obrázky, které se inspirují ve starých obyčejích a folklóru. Nadčasovou tvorbu převážně z tapiserií, stříhané grafiky a dalších děl z ateliéru této výtvarnice uvidíte ve Slováckém muzeu. Pro dětského návštěvníka bude k výstavě připraven také program. Pražská výtvarnice a ilustrátorka má v sobě hluboce zakořeněný vztah k folklóru a tradici našeho kraje. Od studentských let působila ve folklórním souboru Hradišťan a po přestěhování do Prahy se stala členkou Slováckého krúžku. Jako vsetínská rodačka sleduje po celý svůj život tradici lidového umění Valašska a Slovácka, a právě to se jí stalo zdrojem inspirace pro její originální výtvarnou tvorbu. Kromě vystřihovaných grafik a ilustrací s motivy starých obyčejů a folklóru tvoří Kornelie Němečková také koláže a tapiserie, které můžete najít doslova po celém světě. Vytvořila animované filmy, ilustrovala knihy, časopisy, plakáty, za svoji emisi poštovních známek získala v 80. letech 20. století i ocenění. Divákům však nejvíce utkvěla v mysli její tradiční znělka populárních Zpívánek. Kornelie Němečková pochází z Valašska, ze Vsetína (*5. 7. 1932), ale již více než sedmdesát let žije v Praze. Po válce začala paní Kornelie studovat nejprve na sociálně zdravotní škole, posléze na Střední uměleckoprůmyslové škole (1949–1953) v tehdejším Gottwaldově, dnešním Zlíně, obor modelářství a návrhářství obuvi. Zde se také seznámila se svým budoucím manželem, známým sochařem (především sportovních námětů) Zdeňkem Němečkem, a ještě během studií se vzali. U obuvi však dlouho nevydržela. Láska k folklóru ji přivedla k práci s dětmi (výtvarné kroužky), módnímu návrhářství a volné tvorbě. Titěrná práce s papírem a jednoznačnou barevností pro ni představovala protipól k rozměrnějším tapisériím. Mohla se vyřádit a hravou formou se podvědomě vracet k rodnému regionu: jarnímu ránu zalitému sluncem, muzice, kterou se svým mužem tolik milovali, k čirým potůčkům, čarovnému lesu, košíkům plných hub, zimnímu sáňkování, švitořícím ptáčkům, zajícům a veverkám, folklorním tradicím a životu prostého člověka. Roky spolupracovala s televizí a s animovaným filmem, navrhovala známky, přebaly gramofonových desek, plakáty. Je autorkou grafické podoby znělky televizního pořadu Zpívánky, animovaných filmů Toman a lesní panna (1977), Holoubek (1981). Zpracovává sportovní tematiku, národopisné motivy, žánrová a pohádková témata; ilustrovala řadu knih, časopisů, zabývala se grafickým designem. Ilustrovala knihy, dětské časopisy, vytvořila řadu plakátů, známek a užité grafiky. Výstavy jejich prací bylo možné zhlédnout v řadě míst nejen naší republiky, ale po celém světě (např. v Budapešti, Montrealu, Oslu, Poznani, Barceloně).  

Přečíst více





Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.