Pivo a tabáček
Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace)
26. 04. 2018 - 23. 09. 2018
Od Egypta po Jarošov, tak dlouhý příběh vaření piva vypráví výstava, která vznikla u příležitosti výročí 330 let od založení Jarošovského pivovaru. Výstava vznikla ve spolupráci s Jarošovským pivovarem, a. s.
Pivovar, ve kterém se vařilo 309 let
Kdo navrhl logo panáčka JP? Proč Karel Gott zpívá: Z mé cigarety stoupá dým? Dozvíte se v nové výstavě Slováckého muzea.
Bídu ani hlad, jak se zpívá v písni o Jarošovském pivovaru od skupiny Argema, nepociťujeme, ale někteří bohužel už 21 let postrádají nezaměnitelnou chuť a osvěžení, které zdejší pivovar vyvážel do nejbližších koutů regionu, po republice, ale i za hranice našeho státu. Pro letní vzpomínání všem pivařům připravil historik Slováckého muzea Pavel Portl novou výstavu Pivo & Tabáček. Stane se tak připomínkou 330. výročí od založení svého času dokonce druhého největšího pivovaru na jižní Moravě.
„Tři let stál a stát bude dál“ zní dál v písni z devadesátých let. Dnes by text museli autoři nejspíš předělávat. Areál pivovaru je z větší části prázdný – malou část využívá jen firma na výrobu výtahů – a stropy v jednotlivých objektech se začínají propadat. „I přes tento smutný stav starého závodu, ač na výrobu pod stejnou značkou navázal minipivovar Jarošovský pivovar, a.s., jsem přesvědčený, že bychom si měli toto výročí připomenout. V regionu stále žije řada lidí, kteří si pamatují, jak se pivovar od 60. let technologicky vylepšoval a jak rostla produkce piva přesahující 300 000 hl piva za rok,“ míní Portl. Výstava se neomezuje pouze na zlatavý mok produkovaný v Jarošově, v podstatě sleduje historii od Mezopotámie a Egypta, kolébky pivovarnictví, a doplňují ji předměty spojené s jeho popíjením.
Výstavní prostor je rozdělen do dvou částí. „V první se návštěvníkům nabízí pohled na dějiny piva. Uvidí staroegyptské nádoby na pivo, zapůjčené z Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur, nebo středověké poháry nalezené v okolí Uherského Hradiště. Hlavní pozornost je však soustředěna na dějiny Jarošovského pivovaru. Jejich ztvárnění vychází z rozsáhlé soukromé sbírky Milana Špičáka, který v pivovaru pracoval 30 let. Mezi předměty samozřejmě nechybí pivní láhve, bedny a sudy; sklenice, holby a korbely; pivní tácky, etikety, reklamy a množství návrhů, které nebyly nikdy vytištěny. A samozřejmě množství dobových fotografií, z nichž ta nejstarší pochází z roku 1893,“ popisuje Portl a vybírá z přehršle historických faktů ten nejdůležitější. „Rozhodující událostí pro rozvoj Jarošovského pivovaru byl roku 1869 prodej židovské rodině Braunů, která jej vlastnila po tři generace. Třicetileté období strojové modernizace pivovaru (1880–1910) se neslo ve znamení velkého úspěchu – zlaté medaile pro jarošovské pivo na Světové výstavě v Paříži v roce 1900. Před vypuknutím první světové války patřil Jarošovský pivovar mezi šest největších pivovarů na Moravě. V této době vzniká známé logo – panáček tvořený písmeny JP. Málokdo ví, že jeho autorem byl výtvarník Leo (Lev) Haas, bratranec Hugo Haase.“
Druhou část tvoří stylizovaná hospoda, které dominuje historický výčep z období kolem roku 1910, zapůjčený dalším sběratelem, Jiřím Mikuláškem ze Sloupu v Moravském krasu, a litinová kamna, která původně stála v hostinci U Barboříků v Bojkovicích. „S hospodami je neodmyslitelně spojeno kouření. Právě v tomto prostoru se návštěvníci dozvědí více o historii tabáku – kdo byl první známý kuřák v dějinách nebo proč Karel Gott zpíval píseň: Z mé cigarety stoupá dým, je poslední a já to vím. Je to zároveň příležitost představit soubor téměř 50 předmětů ze sbírky Slováckého muzea, která zahrnuje dýmky, fajfky a další kuřácké potřeby z období od 18. století do první republiky,“ doplňuje Portl.
Výstava Pivo a tabáček – 330 let od založení Jarošovského pivovaru vznikla ve spolupráci se soukromými sběrateli, Milanem Špičákem a Jiřím Mikuláškem, a Jarošovským pivovarem, a. s. Návštěvníci ji mohou zhlédnout ve velkém sále hlavní budovy Slováckého muzea ve Smetanových sadech.
