Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Zobrazit stránku muzea

Sametová revoluce v Uherském Hradišti

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace)

14. 11. 2019 - 15. 03. 2020

Výstava přibližuje šest týdnů tzv. sametové revoluce v Uherském Hradišti. Představuje ji v kontextu událostí celého roku 1989 v Československu a na pozadí pádů komunistických režimů v jednotlivých zemích bývalého východního bloku.

30 let od revoluce

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti představí novou publikaci a otevře novou výstavu o sametové revoluci v Uherském Hradišti


 

 

Sametová revoluce patří bezesporu k vrcholným okamžikům v československých dějinách 20. století. Byla součástí širšího demokratizačního hnutí v zemích východního bloku, které vedlo k pádu komunistických režimů ve střední a východní Evropě a k rozpadu Sovětského svazu. Výročí třiceti let od těchto dramatických událostí je možností připomenout si tuto dobu politické a společenské turbulence, hektické práce i zjitřených emocí.

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti ve spolupráci s městem Uherské Hradiště připravilo výstavu Sametová revoluce v Uherském Hradišti, jejíž vernisáž se uskuteční ve čtvrtek 14. listopadu 2019 ve velkém sále hlavní budovy Slováckého muzea. Je určena nejen těm, kteří listopadové a prosincové události roku 1989 sami prožili, ale především těm, kteří je mohou znát pouze z vyprávění svých rodičů a prarodičů. „Výstava prostřednictvím časové osy nejprve připomene první protirežimní vystoupení v roce 1988 (svíčkovou demonstraci v Bratislavě nebo vůbec první povolenou demonstraci na Škroupově náměstí v Praze) a postupně všechny významné události roku 1989 – od Palachova týdne v lednu přes zveřejnění petice Několik vět v červnu, zásah na Národní třídě 17. listopadu až po zvolení Václava Havla prezidentem Československé republiky 29. prosince,“ představil Pavel Portl, historik Slováckého muzea, svou autorskou výstavu.

Kromě základních faktů o revoluci v republice a jaké události jí předcházely, se Portl hlavně zaměřuje na dění v Uherském Hradišti. „Ve videozáznamech budou vzpomínat pamětníci a tehdejší protagonisté listopadových a prosincových událostí – například mluvčí uherskohradišťského Občanského fóra Igor Stránský a Jan Gogola, programový šéf klubu UHáčko ve Starém Městě Michal Stránský, a také Ladislav Šupka, první polistopadový starosta Uherského Hradiště. Jejich vzpomínky doplní fotografie Jakuba Jekla a Ladislava Chvalkovského, kteří svými objektivy zdokumentovali průběh generální stávky na Masarykově náměstí 27. listopadu nebo akci Vánoce s fórem, uskutečněnou 20. prosince,“ doplňuje Portl, přičemž přiznává, že jejich snímky jsou nejen jedinečným dokumentem dění, ale i tehdejší atmosféry radosti a naděje, která vyzařuje z obličejů lidí demonstrujících za svobodu.   

Epilog výstavy bude věnován prvním svobodným polistopadovým volbám, což byl jeden ze dvou hlavních požadavků demonstrantů, spolu s vypuštěním ústavního článku o vedoucí úloze komunistické strany ve společnosti. Parlamentní volby se konaly v červnu 1990, avšak pozornost bude soustředěna především na komunální volby v listopadu a jejich výsledek v Uherském Hradišti.

Současně s výstavou vydá město Uherské Hradiště publikaci o sametové revoluci. Připravil ji taktéž historik Slováckého muzea Pavel Portl ve spolupráci s pamětníky a protagonisty listopadových událostí. Vedle textů bude více než stostránková kniha obsahovat především dobové fotografie, z nichž většina dosud nebyla publikována, a také dokumenty (letáky s hesly, plakáty, vtipy) z fondu Slováckého muzea, které v té době pracovníci muzea doslova sbírali na ulicích.

 

 

 


Vyhledat muzeum


Aktuality

100letí nemocnice v Uherském Hradišti

16. 05. 2024 - 07. 07. 2024
Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace)

Výstava k 100. výročí založení nemocnice s vernisáží ve čtvrtek 16. května v 17 hodin. Výstava zachycuje stoletou historii uherskohradišťské nemocnice od jejího vzniku v roce 1924, zakládání jednotlivých oddělení, stavbu pavilonů a významné osobnosti až po nemocnici v době covidu. Texty doplňují desítky dobových fotografií a historických předmětů z pozůstalosti MUDr. Karla Masaříka i přímo z nemocnice.  

Přečíst více

Muzejní noc 100/100


Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace)

Tématem letošní Muzejní noci budou aktuální výstavy v hlavní budově muzea, a to 100letí nemocnice v Uherském Hradišti a 100 let vysílání Československého rozhlasu na jihovýchodní Moravě. Muzejní noc v prostoru pře hlavní budovou muzea ve Smetanových sadech (i v jeho vnitřních prostorech), a taky venku i uvnitř Galerie Slováckého muzea (16.30–21.00) nabídne hudební vystoupení, soutěže pro děti, bohatý doprovodný program a možnost občerstvení. Do programu se zapojí rovněž uherskohradišťská nemocnice a další instituce. PROGRAM SLOVÁCKÉ MUZEUM Smetanovy sady 179, Uh. Hradiště 16.30–23.00   16.30–20.00 Vystoupení dětí z hudebního oboru ZUŠ Slovácko, Výtvarné dílničky a soutěžní aktivity v muzeu i před muzeem. 18.00 Čtení pohádky z Knihovny BBB. 19.00–23.00 Hudební vystoupení DUO GraŽ. GALERIE SLOVÁCKÉHO MUZEA Otakarova 103, Uh. Hradiště 16.30–21.00 16.30–19.00 Výtvarná dílnička a vystoupení dětí ze ZUŠ Slovácko. 17.00 Rodinná komentovaná prohlídka aktuálních výstav. 19.00 Komentovaná prohlídka aktuálních výstav. V případe nepříznivého počasí se aktivity uskuteční uvnitř muzea i galerie. Vstup volný.    

Přečíst více

Kouzlení Kornelie Němečkové

15. 02. 2024 - 21. 04. 2024
Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace)

V 90. letech dvacátého století patřil k velmi oblíbeným podvečerním programům pro malé diváky zpěvník tradičních lidových písniček a říkadel Zpívánky. Autorkou grafického vizuálu úvodní znělky je Kornelie Němečková. Pro dílo známé české výtvarnice a ilustrátorky je typická vystřihovaná grafika a obrázky, které se inspirují ve starých obyčejích a folklóru. Nadčasovou tvorbu převážně z tapiserií, stříhané grafiky a dalších děl z ateliéru této výtvarnice uvidíte ve Slováckém muzeu. Pro dětského návštěvníka bude k výstavě připraven také program. Pražská výtvarnice a ilustrátorka má v sobě hluboce zakořeněný vztah k folklóru a tradici našeho kraje. Od studentských let působila ve folklórním souboru Hradišťan a po přestěhování do Prahy se stala členkou Slováckého krúžku. Jako vsetínská rodačka sleduje po celý svůj život tradici lidového umění Valašska a Slovácka, a právě to se jí stalo zdrojem inspirace pro její originální výtvarnou tvorbu. Kromě vystřihovaných grafik a ilustrací s motivy starých obyčejů a folklóru tvoří Kornelie Němečková také koláže a tapiserie, které můžete najít doslova po celém světě. Vytvořila animované filmy, ilustrovala knihy, časopisy, plakáty, za svoji emisi poštovních známek získala v 80. letech 20. století i ocenění. Divákům však nejvíce utkvěla v mysli její tradiční znělka populárních Zpívánek. Kornelie Němečková pochází z Valašska, ze Vsetína (*5. 7. 1932), ale již více než sedmdesát let žije v Praze. Po válce začala paní Kornelie studovat nejprve na sociálně zdravotní škole, posléze na Střední uměleckoprůmyslové škole (1949–1953) v tehdejším Gottwaldově, dnešním Zlíně, obor modelářství a návrhářství obuvi. Zde se také seznámila se svým budoucím manželem, známým sochařem (především sportovních námětů) Zdeňkem Němečkem, a ještě během studií se vzali. U obuvi však dlouho nevydržela. Láska k folklóru ji přivedla k práci s dětmi (výtvarné kroužky), módnímu návrhářství a volné tvorbě. Titěrná práce s papírem a jednoznačnou barevností pro ni představovala protipól k rozměrnějším tapisériím. Mohla se vyřádit a hravou formou se podvědomě vracet k rodnému regionu: jarnímu ránu zalitému sluncem, muzice, kterou se svým mužem tolik milovali, k čirým potůčkům, čarovnému lesu, košíkům plných hub, zimnímu sáňkování, švitořícím ptáčkům, zajícům a veverkám, folklorním tradicím a životu prostého člověka. Roky spolupracovala s televizí a s animovaným filmem, navrhovala známky, přebaly gramofonových desek, plakáty. Je autorkou grafické podoby znělky televizního pořadu Zpívánky, animovaných filmů Toman a lesní panna (1977), Holoubek (1981). Zpracovává sportovní tematiku, národopisné motivy, žánrová a pohádková témata; ilustrovala řadu knih, časopisů, zabývala se grafickým designem. Ilustrovala knihy, dětské časopisy, vytvořila řadu plakátů, známek a užité grafiky. Výstavy jejich prací bylo možné zhlédnout v řadě míst nejen naší republiky, ale po celém světě (např. v Budapešti, Montrealu, Oslu, Poznani, Barceloně).  

Přečíst více





Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.