Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Zobrazit stránku muzea

Vládci noci

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace)

07. 12. 2017 - 04. 03. 2018

Výstavní plán Slováckého muzea 2017 je téměř u samotného konce. Poslední setkání s veřejností u příležitosti slavnostní vernisáže, kdy ze strany muzea bude předán předčasný vánoční dárek, bude ve čtvrtek 7. prosince v 17.00 hodin.

Noční život na 168m2

Pavel Portl: „Facebook je mocný. Za 10 minut jsme měli několik tipů, kde bobři řádí.“

 

Výstavu odhalující noční život zvířat Vládci noci otevře Pavel Portl, kurátor a historik Slováckého muzea. Při pohledu do výstavního, přesněji na plochu 168m2 je patrno, že místo je bezezbytku zaplněno téměř stovkou preparátů zvířat zasazených do různorodých prostředí a situací odehrávajících se v noci. Výstavě lze přisoudit punc jedinečnosti. Důvody jsou prosté: dané téma, obsah a také netradiční vizuální stránka a zpracování. Vznikla v Muzeu Těšínska v Českém Těšíně, byť exponáty jsou vypůjčeny z více moravských muzeí, škol a spolků.

„Výstavu jsem navštívil loni při její premiéře v Českém Těšíně a okamžitě jsem věděl, že ji chci dostat do Slováckého muzea. Je zábavná, trochu strašidelná a vizuálně originálně řešená. Navíc poslední výstava s přírodní tematikou se u nás uskutečnila před více než 20 lety, a proto si ji návštěvníci jistě zaslouží,“ řekl Pavel Portl a na navazující otázku: Co návštěvníci uvidí ve výstavním sále?, bystře zareagoval. „Jednoduše nic. Tedy pokud si nezapnou baterky.“

Celý prostor je totiž ponořen do téměř dokonalé tmy a návštěvník sám objevuje, co se ve tmě skrývá. „Baterky budou k zapůjčení na pokladně a návštěvník se po vstupu do velkého sálu postupně dostane do různých koutů lesa, k lidskému obydlí, na dvůr statku, na louku a také k mokřadu. Tady všude se totiž vyskytují zvířata, která žijí právě nočním životem,“ popisuje Portl kouzlo této výstavy. „Nabízíme pohled na velké spektrum zvířat od malých krtonožek až po srnce. Samozřejmě nemůžou chybět lišky, kuny, ježci, sovy nebo netopýři, ale jsou tu i méně známá zvířata jako třesavka, kvapník, plch a mnohé další,“ vypočítává Portl přímo uprostřed sálu.

Přípravy na realizaci trvaly několik měsíců, během nichž pracovníci muzea sbírali listí, větve, šišky, jehličí, trhali rákosí, dokonce káceli strom, který okousali bobři. „Přiznám se, že pro mě tato výstava měla nečekané dobrodružství, dlouho jsem se tak nezapotil. Z Těšína jsem věděl, že budu mít bobra, ale chyběl nám okus. Facebook je mocný. Za 10 minut jsme měli několik tipů, kde bobři řádí. Kolega vyřídil svolení u Povodí Moravy, ale bohužel nebyl nikdo, kdo by s námi mohl akci v terénu provést. Vyrazili jsme pod přehradu na Smraďavku, kde jsme si mohli pokácet strom zničený bobřím hodováním,“ svěřil Portl jednu z několika příhod z příprav.

Bez nadsázky je výstava dokonalá. Možná pouze chybí detaily, které dokáže vykouzlit pouze příroda. Sál se na tři měsíce stává věrnou kopií lesa. „Vizuál  výstavy dotváří i zvukové efekty nočního lesa s projekcí a zvuky samotných zvířat si mohou návštěvníci poslechnout na dotykových obrazovkách. V nich najdou řadu dalších zajímavostí ze života zvířat. Třeba kolik bodlin má ježek, kolik kilogramů dokáže sníst hladový vlk nebo jakou rychlostí může létat netopýr,“ doplňuje Portl doprovodné aktivity, které čas v muzeu mohou rodiny s dětmi i školní zájezdy využít. „Zajímavé i poučné jsou informace týkající se ochrany přírody. Víte, jak dlouho se rozkládají nedopalky cigaret, plechovky, sklo či jednorázové pleny? To vše se návštěvníci dozvědí. Výstavou se snažím zachytit nejen život nočních zvířat, ale také upozornit na to, jaký vliv má člověk na jejich život. Jedním ze vzrůstajících problémů je tzv. světelný smog. Jednoduše řečeno, je příliš umělého světla, jehož záře se rozptyluje v ovzduší. Je to například problém pro migrující ptáky, kteří se orientují podle hvězd, měsíce a okolní krajiny. Ve chvíli, kdy se dostanou do přesvícených míst, ztrácejí orientaci, což pro ně může mít fatální následky,“ vysvětluje Portl.

Výstavu doplní taktéž dobrodružný výukový program Svět nočních zvířat, který připravila Petra Tománková, lektorka Slováckého muzea. Program je připraven pro žáky všech typů škol. Malí i ti větší návštěvníci se v něm seznámí s životem zvířat, která ožívají nebo loví hlavně v noci. Stranou pozornosti nezůstane ani životní prostředí a závěr patří tvořivým a vědomostním aktivitám. „Výstava se odehrává v noci, a proto jsme návštěvníkům připravili tematické i praktické upomínkové předměty. V prodeji bude pexeso a reflexní pásek. Do soutěží a při překonávání návštěvnických milníků bude odměnou dárkový reflexní set a pro prvních 50 mateřských škol jsou připraveny zdarma dva kusy reflexní vesty,“ doplnil Pavel Portl veškeré informace k výstavě, která bude končit v neděli 4. března 2018.

„Výstavu jsem navštívil loni při její premiéře v Českém Těšíně a okamžitě jsem věděl, že ji chci dostat do Slováckého muzea. Je zábavná, trochu strašidelná a vizuálně originálně řešená. Navíc poslední výstava s přírodní tematikou se u nás uskutečnila před více než 20 lety, a proto si ji návštěvníci jistě zaslouží,“ řekl Pavel Portl a na navazující otázku: Co návštěvníci uvidí ve výstavním sále?, bystře zareagoval. „Jednoduše nic. Tedy pokud si nezapnou baterky.“

Celý prostor je totiž ponořen do téměř dokonalé tmy a návštěvník sám objevuje, co se ve tmě skrývá. „Baterky budou k zapůjčení na pokladně a návštěvník se po vstupu do velkého sálu postupně dostane do různých koutů lesa, k lidskému obydlí, na dvůr statku, na louku a také k mokřadu. Tady všude se totiž vyskytují zvířata, která žijí právě nočním životem,“ popisuje Portl kouzlo této výstavy. „Nabízíme pohled na velké spektrum zvířat od malých krtonožek až po srnce. Samozřejmě nemůžou chybět lišky, kuny, ježci, sovy nebo netopýři, ale jsou tu i méně známá zvířata jako třesavka, kvapník, plch a mnohé další,“ vypočítává Portl přímo uprostřed sálu.

Přípravy na realizaci trvaly několik měsíců, během nichž pracovníci muzea sbírali listí, větve, šišky, jehličí, trhali rákosí, dokonce káceli strom, který okousali bobři. „Přiznám se, že pro mě tato výstava měla nečekané dobrodružství, dlouho jsem se tak nezapotil. Z Těšína jsem věděl, že budu mít bobra, ale chyběl nám okus. Facebook je mocný. Za 10 minut jsme měli několik tipů, kde bobři řádí. Kolega vyřídil svolení u Povodí Moravy, ale bohužel nebyl nikdo, kdo by s námi mohl akci v terénu provést. Vyrazili jsme pod přehradu na Smraďavku, kde jsme si mohli pokácet strom zničený bobřím hodováním,“ svěřil Portl jednu z několika příhod z příprav.

Bez nadsázky je výstava dokonalá. Možná pouze chybí detaily, které dokáže vykouzlit pouze příroda. Sál se na tři měsíce stává věrnou kopií lesa. „Vizuál  výstavy dotváří i zvukové efekty nočního lesa s projekcí a zvuky samotných zvířat si mohou návštěvníci poslechnout na dotykových obrazovkách. V nich najdou řadu dalších zajímavostí ze života zvířat. Třeba kolik bodlin má ježek, kolik kilogramů dokáže sníst hladový vlk nebo jakou rychlostí může létat netopýr,“ doplňuje Portl doprovodné aktivity, které čas v muzeu mohou rodiny s dětmi i školní zájezdy využít. „Zajímavé i poučné jsou informace týkající se ochrany přírody. Víte, jak dlouho se rozkládají nedopalky cigaret, plechovky, sklo či jednorázové pleny? To vše se návštěvníci dozvědí. Výstavou se snažím zachytit nejen život nočních zvířat, ale také upozornit na to, jaký vliv má člověk na jejich život. Jedním ze vzrůstajících problémů je tzv. světelný smog. Jednoduše řečeno, je příliš umělého světla, jehož záře se rozptyluje v ovzduší. Je to například problém pro migrující ptáky, kteří se orientují podle hvězd, měsíce a okolní krajiny. Ve chvíli, kdy se dostanou do přesvícených míst, ztrácejí orientaci, což pro ně může mít fatální následky,“ vysvětluje Portl.

Výstavu doplní taktéž dobrodružný výukový program Svět nočních zvířat, který připravila Petra Tománková, lektorka Slováckého muzea. Program je připraven pro žáky všech typů škol. Malí i ti větší návštěvníci se v něm seznámí s životem zvířat, která ožívají nebo loví hlavně v noci. Stranou pozornosti nezůstane ani životní prostředí a závěr patří tvořivým a vědomostním aktivitám. „Výstava se odehrává v noci, a proto jsme návštěvníkům připravili tematické i praktické upomínkové předměty. V prodeji bude pexeso a reflexní pásek. Do soutěží a při překonávání návštěvnických milníků bude odměnou dárkový reflexní set a pro prvních 50 mateřských škol jsou připraveny zdarma dva kusy reflexní vesty,“ doplnil Pavel Portl veškeré informace k výstavě, která bude končit v neděli 4. března 2018.

 


Vyhledat muzeum


Aktuality

Kamenosochařské dílny na Uherskohradišťsku na přelomu 19. a 20. století

07. 03. 2024 - 07. 02. 2024
Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace)

Drobné církevní stavební památky jsou nejen dokladem lidové zbožnosti našich předků, ale také dovednosti jejich tvůrců. PhDr. Aleš Naňák z dostupných pramenů sestavil příběhy osobností stojících v čele místních kamenických provozů, přičemž tyto příběhy věrně ilustrují dobu dosluhující monarchie i ztěžka se rodící mladé republiky. Dozvíte se, kdo byli a jak žili ti, jejichž díla dnes a denně míjíme na svých cestách. Jména jako František Zbořil, Jindřich Náplava či Minařík nacházíme vysekána na křížích, sochách a památnících v krajině, přesto jsou už dnes téměř zapomenuta. A vedle osudů těchto tvůrců budou zmíněny i nejzajímavější příběhy samotných památek. Vstup volný. Přednáška začíná v 17.00. Přednáška je realizována ve spolupráci Muzejního spolku a Slováckého muzea v Uherském Hradišti.  

Přečíst více

Zvídálkové, vzhůru do muzea! Kouzla, nůžky, papír, teď!


Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace)

Rodinný program Slováckého muzea ve výstavě Kornelie Němečkové. Její díla najdeme nejen v galeriích, ale i na známkách, ve znělkách televizních pořadů, v knihách a časopisech. Březnový Zvídálek dětem ukáže originální obrázky Kornelie Němečkové a naučí je, jak si takovou zdánlivě složitou vystřihovánku vyrobit. Povídání se skřítkem začíná ve výstavě Kouzlení Kornelie Němečkové každou celou hodinu, po celou dobu je otevřena tvořivá dílnička. Rodinné vstupné 200 Kč či 100 Kč dospělí, 70 Kč děti a senioři. Akce se koná v čase 13.00 až 17.00.  

Přečíst více

Kouzlení Kornelie Němečkové

15. 02. 2024 - 21. 04. 2024
Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace)

V 90. letech dvacátého století patřil k velmi oblíbeným podvečerním programům pro malé diváky zpěvník tradičních lidových písniček a říkadel Zpívánky. Autorkou grafického vizuálu úvodní znělky je Kornelie Němečková. Pro dílo známé české výtvarnice a ilustrátorky je typická vystřihovaná grafika a obrázky, které se inspirují ve starých obyčejích a folklóru. Nadčasovou tvorbu převážně z tapiserií, stříhané grafiky a dalších děl z ateliéru této výtvarnice uvidíte ve Slováckém muzeu. Pro dětského návštěvníka bude k výstavě připraven také program. Pražská výtvarnice a ilustrátorka má v sobě hluboce zakořeněný vztah k folklóru a tradici našeho kraje. Od studentských let působila ve folklórním souboru Hradišťan a po přestěhování do Prahy se stala členkou Slováckého krúžku. Jako vsetínská rodačka sleduje po celý svůj život tradici lidového umění Valašska a Slovácka, a právě to se jí stalo zdrojem inspirace pro její originální výtvarnou tvorbu. Kromě vystřihovaných grafik a ilustrací s motivy starých obyčejů a folklóru tvoří Kornelie Němečková také koláže a tapiserie, které můžete najít doslova po celém světě. Vytvořila animované filmy, ilustrovala knihy, časopisy, plakáty, za svoji emisi poštovních známek získala v 80. letech 20. století i ocenění. Divákům však nejvíce utkvěla v mysli její tradiční znělka populárních Zpívánek. Kornelie Němečková pochází z Valašska, ze Vsetína (*5. 7. 1932), ale již více než sedmdesát let žije v Praze. Po válce začala paní Kornelie studovat nejprve na sociálně zdravotní škole, posléze na Střední uměleckoprůmyslové škole (1949–1953) v tehdejším Gottwaldově, dnešním Zlíně, obor modelářství a návrhářství obuvi. Zde se také seznámila se svým budoucím manželem, známým sochařem (především sportovních námětů) Zdeňkem Němečkem, a ještě během studií se vzali. U obuvi však dlouho nevydržela. Láska k folklóru ji přivedla k práci s dětmi (výtvarné kroužky), módnímu návrhářství a volné tvorbě. Titěrná práce s papírem a jednoznačnou barevností pro ni představovala protipól k rozměrnějším tapisériím. Mohla se vyřádit a hravou formou se podvědomě vracet k rodnému regionu: jarnímu ránu zalitému sluncem, muzice, kterou se svým mužem tolik milovali, k čirým potůčkům, čarovnému lesu, košíkům plných hub, zimnímu sáňkování, švitořícím ptáčkům, zajícům a veverkám, folklorním tradicím a životu prostého člověka. Roky spolupracovala s televizí a s animovaným filmem, navrhovala známky, přebaly gramofonových desek, plakáty. Je autorkou grafické podoby znělky televizního pořadu Zpívánky, animovaných filmů Toman a lesní panna (1977), Holoubek (1981). Zpracovává sportovní tematiku, národopisné motivy, žánrová a pohádková témata; ilustrovala řadu knih, časopisů, zabývala se grafickým designem. Ilustrovala knihy, dětské časopisy, vytvořila řadu plakátů, známek a užité grafiky. Výstavy jejich prací bylo možné zhlédnout v řadě míst nejen naší republiky, ale po celém světě (např. v Budapešti, Montrealu, Oslu, Poznani, Barceloně).  

Přečíst více





Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.