Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Zobrazit stránku muzea

Pavel Dias: Torzo - Vzpomínky pro budoucnost

Dům U Černé Matky Boží (Uměleckoprůmyslové museum v Praze)

13. 10. 2021 - 30. 01. 2022

Společná výstava Památníku ticha, Uměleckého musea v Praze a Židovského muzea v Praze vzdává hold dílu Pavla Diase, stěžejní osobnosti české reportážní a dokumentární fotografie.

Brněnský rodák, pedagog brněnské SUPŠ, pražské FAMU a zlínské Univerzity Tomáše Bati, třicet dva let s fotoaparátem navštěvoval vzpomínkové akce v ghettech či vyhlazovacích táborech, původní budovy lágrů i nově vybudované expozice. Sdělit zážitek z koncentračního tábora je oxymóron. Sdělit nesdělitelné zde platí snad více než kde jinde. Pavel Dias, jehož dědeček přežil pobyt v koncentračním táboře a část jeho rodiny zde zahynula, to dobře věděl. Přesto, nebo právě proto, měl touhu toto téma zpracovat. Tím, že zachycoval návraty přeživších na místa paměti a ti následně předávali svědectví svým dětem a rodinám, zdokumentoval i významnou proměnu v čase. Jeho fotografie ukazují místa paměti, symbolické scény, chvíle usebrání i šťastných shledání, pietní setkání či pohledy do tematických výstav. Na pozadí rozpadlých budov a jejich zbytků lze vnímat lidskou bezohlednost a krutost, vnitřní světy přeživších i „pouhých“ návštěvníků, jejichž do sebe ponořené pohledy jsou symbolem něčeho nesdělitelného. Unikátní fotografická kolekce z pozůstalosti Diase byla znovu zpracována jeho žáky a na výstavě ji doplňují nadčasové citáty významných současných historiků a sociologů, spisovatelů a renomovaných osobností v dialogu o kulturní dědictví.


Vyhledat muzeum


Aktuality

Akvizice kubismus. Nákup do sbírek UPM

19. 10. 2023 - 01. 07. 2024
Dům U Černé Matky Boží (Uměleckoprůmyslové museum v Praze)

První prezentace kubistické sbírky, kterou UPM koupilo s přispěním ministerstva kultury v roce 2022. Uměleckoprůmyslové museum v Praze získalo v loňském roce díky mimořádné dotaci poskytnuté Ministerstvem kultury ČR kvalitou i rozsahem nejvýznamnější privátní sbírku kubistických artefaktů, kterou vytvořila Nadace českého kubismu a více než deset let pečovala o její propagaci a prezentaci formou expozice v Bauerově vile v Libodřicích. Tuto sbírku tvoří 14 nábytkových souborů (59 předmětů) a dalších 65 položek-souborů keramických, kovových i skleněných prací (s více než 160 sbírkovými kusy), zahrnuje díla nejvýznamnějších představitelů kubismu – Vlastislava Hofmana, Josefa Gočára, Pavla Janáka a dalších autorů. Muzeu se touto akvizicí podařilo zásadním způsobem rozšířit svou sbírku kubistického designu o zcela nedostupná díla, zhodnotit některé soubory nábytku a keramiky jejich scelením (například nábytek Vlastislava Hofmana pro sochaře Josefa Mařatku), a umožnit tak uchování dokladů výjimečného fenoménu českého umění pro příští generace i pro jeho reprezentaci v zahraničí. Artefakty kubistického interiéru představují unikátní a nejcennější doklady českého designu první čtvrtiny 20. století. Pouze v Čechách se kubismus rozvinul jako styl, a uplatnil se tak v době před první světovou válkou nejen v malířství a sochařství, ale i v architektuře, nábytkové tvorbě a užitných předmětech z keramiky, kovů a skla. Česká kubistická architektura a design zvláště z období 1910–1914 nemají ve světové tvorbě obdoby a jsou jedinečným fenoménem českých dějin umění. Kubistický fond byl v UPM utvářen od 50. let minulého století, nejprve z majetku samotných autorů nebo objednatelů. Do popředí zájmu se tehdy začala dostávat témata a umělecké styly do té doby okrajové nebo vnímané ambivalentně. Postupným doplňováním jednotlivých kusů a souborů formou darů a nákupů vznikala reprezentativní sbírka, poprvé zhodnocená publikací a výstavou Český kubistický interiér, která se konala v UPM v roce 1976. Vlna zájmu o kubismus – zejména o jeho projevy v architektuře a designu – vrcholila v devadesátých letech, kdy byl tento směr představen na komplexně pojaté výstavě v Jízdárně Pražského hradu (1991) s reprízou v Düsseldorfu, díky níž specifika českého kubismu začalo objevovat a oceňovat zahraniční publikum. Následovala série dalších prezentací v zahraničí (Vitra Design Museum ve Weilu nad Rýnem 1991, Vídeň 2009), které vyvolaly značný ohlas a českou tvorbu propojily s kontextem evropského umění. S rozvojem trhu s uměním a sběratelstvím stoupal zájem o jedinečné artefakty kubismu – na rozdíl od jiných dokladů moderního užitého umění 20. století však nebyly kubistické nábytkové kusy vyráběny sériově, ale jen jako zakázkové solitéry. Dochovaných děl v soukromém majetku bylo tedy velmi málo, a proto jsou mimořádně raritní a vyhledávané. Podobně tomu je u kubistické keramiky, u které vznikly některé kusy jen jako prototypy, nebo jsou známé v jediném exempláři. Enable Ginger Cannot connect to Ginger Check your internet connection or reload the browserDisable in this text fieldRephraseRephrase current sentenceEdit in Ginger×

Přečíst více





Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.