Šimon Caban&comp.: Fotografie
Galerie Josefa Sudka (Uměleckoprůmyslové museum v Praze)
24. 10. 2019 - 09. 02. 2020
Fotografické práce všestranně nadaného Šimona Cabana pocházejí z let 1982 až 1990.
Výstava se vrací o téměř čtyři desetiletí zpět, do osmdesátých let minulého století, kdy v architektuře, výtvarném umění, hudbě, tanci, designu i oděvní tvorbě docházelo k prolínání uměleckých žánrů v duchu postmoderny. Jedním z velice aktivních tvůrců je Šimon Caban, kterého je však nutno vnímat jako součást pestré umělecké komunity.
Narodil se roku 1963 v Praze, v roce 1981 absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, kde byl jeho profesorem scénograf Josef Svoboda. V té době Šimon Caban založil s bratrem Michalem Baletní jednotku Křeč, s níž v dalších letech připravili řadu představení. Uplatnila se v nich syntéza dramatické, taneční, vizuální i technologické složky. Tančili v Praze při natáčení filmu Miloše Formana Amadeus, později realizovali i své vlastní filmové a televizní projekty (filmy Pražská pětka, Don Gio a další). Třetím kmenovým spoluautorem byla a je textilní výtvarnice Simona Rybáková, která se stala Šimonovou životní partnerkou. Od počátku devadesátých let až dodnes společně připravují nejrůznější kulturní a společenské akce, pracují zejména pro divadla a muzikálové scény (viz www.cabani.cz). Asi nejznámější je jejich mnohaletá práce pro Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech.
Fotografické práce, které představujeme na této komorní výstavě, pocházejí z let 1982 až 1990. Snímky z nejrůznějších setkání, zkoušek tanečního souboru, domácích i zahraničních cest s přáteli, pobytu na chatě v Olešce nebo z kamarádovy svatby, jsou pro Šimona Cabana výchozím materiálem k další tvorbě, v níž slučuje nejrůznější prvky v nový kontext. Vše umocnil texty s originálním humorem, doplnil kresbou s barevnými akcenty a završil finální adjustací. V některých případech se dochovaly jen fragmenty původních sestav, přesto jsou výmluvným dokladem autorovy osobité estetiky.
Tato výstava čerpá z velkorysého autorova daru, který byl předán do muzejních sbírek v roce 2012. Prostřednicí byla Simona Rybáková, které patří náš dík.
