Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Zobrazit stránku muzea

Hana Podolská, legenda české módy

Uměleckoprůmyslové museum v Praze - historická budova (Uměleckoprůmyslové museum v Praze)

30. 08. 2018 - 19. 05. 2019

Výstava připomene nejznámější a nejoblíbenější módní salon v meziválečné české společnosti – salon Hany Podolské.

Kurátorkou výstavy je PhDr. Eva Uchalová, která se módou v období první republiky dlouhodobě zabývá a napsala již mnoho publikací na toto téma, mimo jiné Pražské módní salony 1900-1948, Modelový dům Arnoštka Roubíčková Praha 1909–1943 či Oldřich Rosenbaum/Oldric Royce. K výstavě vyjde v průběhu podzimu 2018 nová monografie Hany Podolské, v níž autorka Eva Uchalová představí výsledky svého dlouholetého bádání o Modelovém domě Podolská.

Vysoká kvalita krejčovské práce, luxusní látky, znalost nejnovějších pařížských módních trendů, přizpůsobených českému výtvarnému cítění, ale i podnikavost, obchodní duch a příjemná společenská povaha majitelky přispěly k tomu, že se salon Podolská stal nejoblíbenějším a nejznámějším módním závodem meziválečné  české společnosti. Jeho klientelu tvořily  herečky a další celebrity (např. Růžena Nasková, Jarmila Kronbauerová, Olga Scheinpflugová, Adina Mandlová, Růžena Šlemrová, Nataša Gollová, Jarmila Novotná, Eliška Junková a další),  dámy z vyšší společnosti, především  Hana Benešová, ale příležitostně i ženy ze střední vrstvy české společnosti.

Modelový dům dámských toilet Hanna Podolská se vyvinul z malé krejčovské dílny, kterou švadlena Johanna Vošahlíková (1870 – 1972) založila v Nuslích  v roce 1905 a rozšířila po přestěhování do domu U Pěti králů ve Vyšehradské ulici v roce 1907, kdy se též provdala za Viktora Podolského. V roce 1914 dílnu přestěhovala  do centra Prahy a o rok později  otevřela  módní salon pro dámy v paláci Lucerna. Zde zůstal až do roku 1931, kdy se přemístil do Nového paláce Riunione Adriatica na rohu Jungmannovy  ulice a Jungmannova náměstí.

Modelový dům Podolská přežil protektorátní léta i složité poválečné období, v roce 1948 byl znárodněný a o šest let později začleněný do národního podniku Módní závody Praha pod názvem Eva. Hana Podolská přesto ve „svém“ módním závodě pracovala až do roku 1954, kdy byla odeslána do důchodu. Kontaktu se zaměstnanci podniku, zejména se švadlenami, se však nevzdala a dění v módě stále sledovala. Zemřela 15. února 1972 ve věku nedožitých dvaadevadesáti let.

Módní závod Eva zanikl v roce 1991. Jméno Hany Podolské však zůstalo dodnes v povědomí veřejnosti jako legenda o meziválečné eleganci a o statečné, podnikavé a mimořádně schopné ženě, zosobňující společnost založenou na demokratických principech a slušných vztazích mezi lidmi.

Součástí výstavy jsou aktivní zóny, ve kterých se seznámíte s většinou materiálů vystavených modelů a můžete prozkoumat jejich strukturu (dotykem, ale i pod mikroskopem), navrhnete si svůj vlastní společenský oděv nebo si zalistujete albem „Šili jste u Podolské?“, spoluvytvářené veřejností – vaše příspěvky do alba jsou vítané po celou dobu konání výstavy.

 

http://www.upm.cz/index.php?language=cz&page=123&year=2018&id=330

 


Vyhledat muzeum


Aktuality

Kabinety. Mistrovská díla uměleckého řemesla manýrismu a baroka

07. 12. 2023 - 10. 03. 2024
Uměleckoprůmyslové museum v Praze - historická budova (Uměleckoprůmyslové museum v Praze)

Kabinety 16. a 17. století patří k nejzajímavějším výkonům v historii uměleckého řemesla. Už prvotním posláním jako schrána pro uschování drahocenných předmětů a svým výrazně artistním charakterem se kabinet vymyká běžným kategoriím utilitárně podmíněného nábytkového umění. Jeho kořeny v různě modifikovaných podobách lze sledovat již ve vyspělých kulturách starověku. Přední místo zaujímal v luxusním mobiliáři panovnických dvorů evropského novověku. Svou vrcholnou roli sehrál v éře manýrismu a časného baroku, kdy se jako „Kunstkammer en miniature“ stal svébytným uměleckým dílem, reprezentujícím složitý myšlenkový svět idejí novověké přírodní filosofie. Čechy patřily ještě v období mezi světovými válkami k západoevropským zemím s nejvyšší koncentrací šlechtických historických sídel. Tato sídla tu přirozeně tvořila zázemí pro rozsáhlé sbírkové fondy, shromažďované po celé generace, jež byly, a dodnes namnoze jsou, organickou součástí evropského kulturního dědictví. Tragické události druhé světové války a krajně nešťastné poválečné politické uspořádání střední Evropy znamenalo pro České země náhlé zpřetrhání mimořádně bohatých kulturních tradic a společenských vazeb. Dosavadní vývoj se tak s koncem druhé světové války stal definitivně uzavřenou epochou. Historická sídla i se sbírkovými inventáři násilně převzal do vlastnictví stát a z nich velká část postupně přešla do odborné správy Státní památkové péče. I přes značné ztráty v čase společenského chaosu 40. a 50. let minulého století, spravuje v současnosti Národní památkový ústav úctyhodné množství někdejších aristokratických sídel s alespoň částečně dochovaným vybavením původním mobiliářem (z toho jen malá část byla v devadesátých letech navrácena v restitučních řízeních původním majitelům). K tomuto se řadí uměleckořemeslné sbírky několika muzejních institucí, jež vznikaly od konce 19. století z cílených nákupů, donací (a v poválečných letech případně i zařazením státních konfiskátů). Enable Ginger V tomto vzácném fondu historického mobiliáře vyniká poměrně obsáhlý soubor kabinetů jako typologicky a výtvarně výjimečný, dobově příznačný fenomén, nejen v oblasti historického nábytku, ale v rámci uměleckého řemesla vůbec. Cannot connect to Ginger Check your internet connection or reload the browserDisable in this text fieldRephraseRephrase current sentenceEdit in Ginger×

Přečíst více





Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.