Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Zobrazit stránku muzea

Hana Podolská, legenda české módy

Uměleckoprůmyslové museum v Praze - historická budova (Uměleckoprůmyslové museum v Praze)

30. 08. 2018 - 19. 05. 2019

Výstava připomene nejznámější a nejoblíbenější módní salon v meziválečné české společnosti – salon Hany Podolské.

Kurátorkou výstavy je PhDr. Eva Uchalová, která se módou v období první republiky dlouhodobě zabývá a napsala již mnoho publikací na toto téma, mimo jiné Pražské módní salony 1900-1948, Modelový dům Arnoštka Roubíčková Praha 1909–1943 či Oldřich Rosenbaum/Oldric Royce. K výstavě vyjde v průběhu podzimu 2018 nová monografie Hany Podolské, v níž autorka Eva Uchalová představí výsledky svého dlouholetého bádání o Modelovém domě Podolská.

Vysoká kvalita krejčovské práce, luxusní látky, znalost nejnovějších pařížských módních trendů, přizpůsobených českému výtvarnému cítění, ale i podnikavost, obchodní duch a příjemná společenská povaha majitelky přispěly k tomu, že se salon Podolská stal nejoblíbenějším a nejznámějším módním závodem meziválečné  české společnosti. Jeho klientelu tvořily  herečky a další celebrity (např. Růžena Nasková, Jarmila Kronbauerová, Olga Scheinpflugová, Adina Mandlová, Růžena Šlemrová, Nataša Gollová, Jarmila Novotná, Eliška Junková a další),  dámy z vyšší společnosti, především  Hana Benešová, ale příležitostně i ženy ze střední vrstvy české společnosti.

Modelový dům dámských toilet Hanna Podolská se vyvinul z malé krejčovské dílny, kterou švadlena Johanna Vošahlíková (1870 – 1972) založila v Nuslích  v roce 1905 a rozšířila po přestěhování do domu U Pěti králů ve Vyšehradské ulici v roce 1907, kdy se též provdala za Viktora Podolského. V roce 1914 dílnu přestěhovala  do centra Prahy a o rok později  otevřela  módní salon pro dámy v paláci Lucerna. Zde zůstal až do roku 1931, kdy se přemístil do Nového paláce Riunione Adriatica na rohu Jungmannovy  ulice a Jungmannova náměstí.

Modelový dům Podolská přežil protektorátní léta i složité poválečné období, v roce 1948 byl znárodněný a o šest let později začleněný do národního podniku Módní závody Praha pod názvem Eva. Hana Podolská přesto ve „svém“ módním závodě pracovala až do roku 1954, kdy byla odeslána do důchodu. Kontaktu se zaměstnanci podniku, zejména se švadlenami, se však nevzdala a dění v módě stále sledovala. Zemřela 15. února 1972 ve věku nedožitých dvaadevadesáti let.

Módní závod Eva zanikl v roce 1991. Jméno Hany Podolské však zůstalo dodnes v povědomí veřejnosti jako legenda o meziválečné eleganci a o statečné, podnikavé a mimořádně schopné ženě, zosobňující společnost založenou na demokratických principech a slušných vztazích mezi lidmi.

Součástí výstavy jsou aktivní zóny, ve kterých se seznámíte s většinou materiálů vystavených modelů a můžete prozkoumat jejich strukturu (dotykem, ale i pod mikroskopem), navrhnete si svůj vlastní společenský oděv nebo si zalistujete albem „Šili jste u Podolské?“, spoluvytvářené veřejností – vaše příspěvky do alba jsou vítané po celou dobu konání výstavy.

 

http://www.upm.cz/index.php?language=cz&page=123&year=2018&id=330

 


Vyhledat muzeum


Aktuality

Via lucis. Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová pro sakrální prostory v Čechách a na Moravě

21. 10. 2021 - 31. 01. 2023
Uměleckoprůmyslové museum v Praze - historická budova (Uměleckoprůmyslové museum v Praze)

Expozice je věnována méně známé poloze díla dvou mezinárodně etablovaných českých umělců-sklářů: profesora Stanislava Libenského a spoluautorky společných úspěchů Jaroslavy Brychtové.  Konkrétně přibližuje rozměrná okna –vitraile v pražské kapli sv. Václava v katedrále sv. Víta, Václava, Vojtěcha a Panny Marie z let 1964–1968 a okno v kapli sv. Anny v klášteře sv. Jiří na Pražském hradě z let 1974–1975. Vypráví o vzniku a charakteru sedmi vitrailí, jež oba umělci navrhli a realizovali v zámecké kapli v Horšovském Týně mezi lety 1987 až 1991 a představuje historii osmi oken v hradní kapli brněnského Špilberku z let 2001 až 2003. Díla této dvojice umělců určená do architektury jsou hodnocena jako zásadní příspěvek rozvoje fenoménu světového autorského skla. Vrchol mezi nimi  představují právě díla integrovaná do rekonstrukcí sakrálních prostor mezi lety 1964 – 2003, protože se těchto  úkolů oba zhostili nejen výtvarně zcela svébytně, ale i neortodoxně: spíše je pojali  jako obecný symbol duchovního života, než konkrétní liturgie. Ve svých vitrailích použili unikátně i novou technologii – stavovaného skleněného reliéfu v otevřených formách. Cílem výstavy je zprostředkovat  informace o těchto dílech, která jsou vlastně málo známá a ukazuje spojení experimentálního sklářského díla a rekonstruovaných významných  historických prostor. Cílem autorů výstavy je ukázat vzájemné souvislosti těchto návrhů do architektury s paralelním proudem jejich autorské komorní plastiky, která byla nesčetněkrát vystavována doma i v zahraničí a je proto mnohem známější. Zároveň je zdůrazněn osobní příspěvek Stanislava Libenského ke společné práci – především v oblasti kreseb jako svébytných uměleckých artefaktů a zároveň tvořících podkladové plány pro vznik trojrozměrných prací ve skle. Ale neméně dobře objasňuje a oceňuje i úlohu Jaroslavy Brychtové, která zajišťovala sochařské a realizační etapy těchto děl.    V instalaci výstavy Via lucis nalezneme jen tři sklářská díla. Ta dvě největší UPM získalo zápůjčkou od sklářské firmy Lasvit (další objekty lze vidět v obou souvisejících sálech výstav Plejády skla 1946 – 2018). Instalace tedy vychází  z četných originálních kreseb, které realizoval Stanislav Libenský. Dvě největší, téměř sedm metrů vysoké malby týkající se oken v kapli sv. Václava, muzeum za podpory Ministerstva kultury ČR v roce 2021 získalo do sbírek, další si zapůjčilo laskavostí dědiců z jejich archivu a ze sbírky Muzea města Brna. Vizuálně expozice stojí také na nově pořízených autorských digitálních fotografiích Gabriela Urbánka a Ondřeje Kocourka. Fotografie jasně akcentují  práci umělců se světlem nejen v rámci modelování samotných vitrailí,  ale i to, jak jejich transparence a barva přispěla k definování samotného prostoru, jehož charakter završovaly. Světlo tvoří nejen podstatu symboliky sakrálních prostor, ale odpovídá zároveň speciální metodě práce Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové s taveným sklem. Titul expozice Via lucis – Cesta světla, převzatý ze stejnojmenného spisu Jana Amose Komenského, naznačuje sílu  a stálou platnost „světlého odkazu“ těchto dvou sklářských osobností. Enable Ginger U příležitosti výstavy vyjde odborná stejnojmenná publikace, jejíž autorkou je PhDr. Sylva Petrová. Cannot connect to Ginger Check your internet connection or reload the browserDisable in this text fieldRephraseRephrase current sentenceEdit in Ginger×

Přečíst více

Móda v modré. Tradice a současnost indiga v japonském a českém textilu

25. 11. 2021 - 20. 02. 2022
Uměleckoprůmyslové museum v Praze - historická budova (Uměleckoprůmyslové museum v Praze)

Výstava v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze svědčí o tom, že modrotisk nepatří minulosti – je to stále živá technologie využívaná v současné módě a umění Východu i Západu. Představuje dvě odlišné kultury, českou a japonskou, a jejich klasické přístupy k modrotisku i tendence v současném umění a módě. V expozici je zastoupen japonský tradiční modrotiskový textil: kimona a jejich letní varianty jukaty, ukázky metráže/vzorů/látek, doplňků a papírových šablon z 19. a 20. století. Na příkladech tvorby současného světově uznávaného módního designéra Isseye Miyakeho, japonské modrotiskové produkce kolektivu/studia BUAISOU či prací výtvarnice Fukamoto Shihoko ukáže spoluautorka expozice Secuko Šibata, kam dnes v Japonsku směřuje využití této prastaré technologie. Jako lokální pandán k japonskému modrotisku přiblíží UPM genezi vývoje modrotisku v českých zemích a jeho dnešní využití na poli současné módy i umění. Do výstavy budou zahrnuty příklady moravských lidových krojů, ukázky z modrotiskové produkce 80. let Ústavu lidové a umělecké výroby (ÚLUV), zejména tvorba Liběny Rochové, a také oděvy současných módních návrhářů, Pavla Ivančice, Alice Klouzkové, Moniky Drápalové nebo Kláry Nademlýnské. Využití modrotisku ve volném umění zastoupí textilní instalace Adély Součkové. Enable Ginger Výstava se uskuteční pod čestnou záštitou Velvyslanectví Japonska v ČR Cannot connect to Ginger Check your internet connection or reload the browserDisable in this text fieldRephraseRephrase current sentenceEdit in Ginger×

Přečíst více

Josef Sudek/Otto Rothmayer. Návštěva u pana kouzelníka

16. 12. 2021 - 27. 03. 2022
Uměleckoprůmyslové museum v Praze - historická budova (Uměleckoprůmyslové museum v Praze)

Výstava připomene hluboké a oboustranně podnětné přátelství fotografa Josefa Sudka (1896–1976) a architekta Pražského hradu Otto Rothmayera (1892–1966). Těžištěm rozsáhlého výstavního souboru budou světoznámé i nově připomenuté Sudkovy fotografie architektových realizací na Pražském hradě, ale hlavně výběr z cyklů Procházka po kouzelné zahrádce a Vzpomínky, které vznikly u architektovy vily v Praze 6-Břevnově. Kolekci doplní ukázky Sudkových fotografií adjustovaných podle Rothmayerova návrhu (tzv. puřidla) a prototypy architektova jedinečného zahradního nábytku. Ve výstavě je zařazena i řada autentických předmětů a děl Sudkových a Rothmayerových přátel, pro které se břevnovská vila stala ve 40. až 60. letech místem setkávání a spolupráce. Enable Ginger Výstava vzniká ve spolupráci s Muzeem města Prahy, které vilu Otto Rothmayera v ulici U Páté baterie 50 v Praze 6 v současné době spravuje. Na rekonstrukci vily se podílelo Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Cannot connect to Ginger Check your internet connection or reload the browserDisable in this text fieldRephraseRephrase current sentenceEdit in Ginger×

Přečíst více





Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.