Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Zobrazit stránku muzea

Secese/Vitální umění 1900

Uměleckoprůmyslové museum v Praze - historická budova (Uměleckoprůmyslové museum v Praze)

Exkluzivní výběr ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze Toulouse-Lautrec, Mucha, Klimt, Kotěra, Chéret, Tiffany, Lötz, Gallé, Hoffmann, Preissig, Bílek, Daum, Majorelle, Marold, Olbrich...

Historická budova je v rámci rekonstrukce uzavřena, výstava probíhá v Obecním domě v Praze (náměstí Republiky 5, Praha 1).

 

Expozice v pražském Obecním domě představuje výběr špičkových děl české a evropské secese ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze.

Jejím cílem je ukázat užité secesní umění jako součást převratného modernizačního a emancipačního úsilí závěru 19. století, jako reformní umělecký proud, usilující o „zmnožení a stupňování života“. Expozice proto přibližuje secesi jak z hlediska uměleckých ambicí moderních tvůrců, tak z hlediska nového životního pocitu, zasahujícího celou společnost.

Ukázány jsou mistrovské práce dekorativního umění ze slavné Světové výstavy v Paříži 1900, vlivy dobových ideových proudů (vitalismu, spiritismu a dalších), stylové a tvarové inovace sklářské tvorby, keramiky či nábytku i bohaté proměny celkového životního stylu, projevujícího se v tvorbě obytného interiéru, ve vizualitě reklamy nebo v secesní módě.


VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY VE VÝSTAVĚ:

Návštěvníkům jsou k dispozici tablety se samoobslužným programem, přinášejícím další informace o vybraných exponátech, jejich tvůrcích a o dobovém kontextu. Prezentace nabízí rovněž on-line propojení na portál Europeana s digitalizovanými fondy evropské secese z významných evropských institucí (další informace na: http://www.partage-plus.eu/en/3dshowcase/)).

Časová osa v úvodu výstavy nabízí dobové souvislosti. Aplikace pro mobilní zařízení s informacemi o vybraných exponátech, jejich tvůrcích a dobovém kontextu je ke stažení zdarma zde:

Apple:
https://itunes.apple.com/cz/app/secese-vitalni-umeni—1900/id771670242?mt=8)

Android:
https://play.google.com/store/apps/details?id=cz.triobo.reader.android.secese)

V aktivní zóně s digitální hrou, umístěné v náznaku interiéru školní třídy s autentickými školními lavicemi z období secese, si návštěvníci mohou vytvořit z vybraných exponátů secesní interiér.

Samoobslužné pracovní listy „Jak se žilo v secesi“ se vztahují k jednomu z exponátů výstavy – secesnímu interiéru. Zabývají se rozdíly v životním stylu, společenském postavení, dále ve vybavení interiérů v období secese a dnes. Nabízejí nápovědu k otázce, zda se jedná o model interiéru, či hračku. Pracovní listy jsou doplněny vystřihovánkou dobového interiéru. Doporučujeme vám, abyste si před návštěvou výstavy listy stáhli, vytiskli a přinesli s sebou. Dostupné na: http://www.upm.cz/index.php?language=cz&page=104&year=2014&id=543 )

VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY PRO VEŘEJNOST:

Cykly komentovaných prohlídek s kurátory a tematických přednášek vždy v úterý od 17 hodin, vstup zdarma s jakoukoli vstupenkou na výstavu.

Aktuální přehled přednášek a komentovaných prohlídek v Aktualitách v Nabídce aktivních programů:
http://www.upm.cz/index.php?language=cz&page=146&year=2015&id=106&img=)


Vyhledat muzeum


Aktuality

Via lucis. Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová pro sakrální prostory v Čechách a na Moravě

21. 10. 2021 - 31. 01. 2023
Uměleckoprůmyslové museum v Praze - historická budova (Uměleckoprůmyslové museum v Praze)

Expozice je věnována méně známé poloze díla dvou mezinárodně etablovaných českých umělců-sklářů: profesora Stanislava Libenského a spoluautorky společných úspěchů Jaroslavy Brychtové.  Konkrétně přibližuje rozměrná okna –vitraile v pražské kapli sv. Václava v katedrále sv. Víta, Václava, Vojtěcha a Panny Marie z let 1964–1968 a okno v kapli sv. Anny v klášteře sv. Jiří na Pražském hradě z let 1974–1975. Vypráví o vzniku a charakteru sedmi vitrailí, jež oba umělci navrhli a realizovali v zámecké kapli v Horšovském Týně mezi lety 1987 až 1991 a představuje historii osmi oken v hradní kapli brněnského Špilberku z let 2001 až 2003. Díla této dvojice umělců určená do architektury jsou hodnocena jako zásadní příspěvek rozvoje fenoménu světového autorského skla. Vrchol mezi nimi  představují právě díla integrovaná do rekonstrukcí sakrálních prostor mezi lety 1964 – 2003, protože se těchto  úkolů oba zhostili nejen výtvarně zcela svébytně, ale i neortodoxně: spíše je pojali  jako obecný symbol duchovního života, než konkrétní liturgie. Ve svých vitrailích použili unikátně i novou technologii – stavovaného skleněného reliéfu v otevřených formách. Cílem výstavy je zprostředkovat  informace o těchto dílech, která jsou vlastně málo známá a ukazuje spojení experimentálního sklářského díla a rekonstruovaných významných  historických prostor. Cílem autorů výstavy je ukázat vzájemné souvislosti těchto návrhů do architektury s paralelním proudem jejich autorské komorní plastiky, která byla nesčetněkrát vystavována doma i v zahraničí a je proto mnohem známější. Zároveň je zdůrazněn osobní příspěvek Stanislava Libenského ke společné práci – především v oblasti kreseb jako svébytných uměleckých artefaktů a zároveň tvořících podkladové plány pro vznik trojrozměrných prací ve skle. Ale neméně dobře objasňuje a oceňuje i úlohu Jaroslavy Brychtové, která zajišťovala sochařské a realizační etapy těchto děl.    V instalaci výstavy Via lucis nalezneme jen tři sklářská díla. Ta dvě největší UPM získalo zápůjčkou od sklářské firmy Lasvit (další objekty lze vidět v obou souvisejících sálech výstav Plejády skla 1946 – 2018). Instalace tedy vychází  z četných originálních kreseb, které realizoval Stanislav Libenský. Dvě největší, téměř sedm metrů vysoké malby týkající se oken v kapli sv. Václava, muzeum za podpory Ministerstva kultury ČR v roce 2021 získalo do sbírek, další si zapůjčilo laskavostí dědiců z jejich archivu a ze sbírky Muzea města Brna. Vizuálně expozice stojí také na nově pořízených autorských digitálních fotografiích Gabriela Urbánka a Ondřeje Kocourka. Fotografie jasně akcentují  práci umělců se světlem nejen v rámci modelování samotných vitrailí,  ale i to, jak jejich transparence a barva přispěla k definování samotného prostoru, jehož charakter završovaly. Světlo tvoří nejen podstatu symboliky sakrálních prostor, ale odpovídá zároveň speciální metodě práce Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové s taveným sklem. Titul expozice Via lucis – Cesta světla, převzatý ze stejnojmenného spisu Jana Amose Komenského, naznačuje sílu  a stálou platnost „světlého odkazu“ těchto dvou sklářských osobností. Enable Ginger U příležitosti výstavy vyjde odborná stejnojmenná publikace, jejíž autorkou je PhDr. Sylva Petrová. Cannot connect to Ginger Check your internet connection or reload the browserDisable in this text fieldRephraseRephrase current sentenceEdit in Ginger×

Přečíst více





Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.