Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Salmovský palác

Ohodnoťte muzeum

Národní galerie v Praze

Salmovský palác (též zvaný malý Swarzenberský) je nepřehlédnutelnou dominantou Hradčanského náměstí.


5,0
Celkový dojem z muzea

SALMOVSKÝ PALÁC

Salmovský (též zvaný malý Schwarzenberský) palác je klasicistní trojkřídlá budova palácového typu s čestným dvorem na Hradčanském náměstí. Stavbu nechal provést v letech 1800 až 1811 pražský arcibiskup Vilém Florentan, kníže Sal-Salm podle návrhu Františka Pávíčka (Pawitschka) na místě, kde před tím stálo několik menších šlechtických sídel. Původně se mělo jednat o luxusní bytový dům, jenž od roku 1811 náležel Schwarzenberkům, kteří jej spojili se sousedním Schwarzenberským palácem. Novodobá historie paláce vedla k jeho devastaci, až v roce 2004 převzala objekt Národní galerie v Praze, která palác zrekonstruovala pro potřeby své expozice a navázala tak na rekonstrukci vedlejšího Schwarzenberského paláce. Do prostoru dvora mezi paláci byla na základě mezinárodní architektonické soutěže provedena vestavba vstupního objektu. Na konci roku 2011 byla rekonstrukce završena kolaudačním souhlasem s užíváním.

Umění 19. století od klasicismu k romantismu

Sbírka umění 19. století Národní galerie v Praze otevřela v rekonstruovaném Salmovském paláci na Hradčanském náměstí novou expozici umění 19. století, která představuje nejvýznamnější díla malířství a sochařství období od klasicismu k romantismu. Vybraná kolekce, doplněná o reprezentativní zápůjčky z významných institucí a soukromých sbírek, je koncipovaná v chronologické linii do stylových, tematických a autorských celků.

České umění bylo nedílnou součástí středoevropského uměleckého prostoru a jeho východiska, kritéria i hodnocení byla úzce spojena nejen s uměleckou scénou, ale i s institucemi ve Vídni i v německých uměleckých centrech. Z těchto důvodu jsou integrální součástí expozice též plátna německých a rakouských tvůrců. Představený umělecký soubor svým charakterem i drobnějšími formáty dokonale souzní s prostory klasicistního paláce i s vybavením jeho interiérů.

Návštěvníci se mohou těšit na nejvýznamnější obrazy Františka Tkadlíka, Antonína Machka, Josefa Navrátila, Augusta Piepenhagena nebo reprezentativní kolekci malířské rodiny Mánesů v čele s pracemi Josefovými. Haushoferovu krajinářskou školu pražské Akademie reprezentují plátna Adolfa Kosárka, Bedřicha Havránka a dalších, díla studentů Rubenovy školy historické malby provedou diváka naší i evropskou historií. Rakouské a německé umění zastupují slavné malby Caspara Davida Friedricha, Carla Spitzwega, Christiana Morgensterna, Carla Rottmanna, Friedricha Amerlinga nebo Ferdinanda Georga Waldmüllera, dokládající vzájemné umělecko-kulturní vztahy. V širším výběru je zastoupena také sochařská tvorba našich nejlepších autorů – Václava Prachnera, Václava Levého, bratří Josefa a Emanuela Maxů a dalších.

Prostory v přízemí Salmovského paláce jsou vyčleněné na proměnné výstavní projekty. Návštěvníci zde najdou také studijní depozitář, kde mohou v rámci speciálních programů lektorského oddělení nahlédnout do zákulisí galerijní práce a uvidí umělecká díla v instalaci na sítích tak, jak se nacházejí v našich depozitářích. Velký prostor zde má také interaktivní studio lektorského oddělení, doplněné přednáškovou místností a ateliérem. Senioři si mohou zapůjčit lehké mobilní židličky, které jim zpříjemní prohlídku nové expozice.

Druhou část sbírkové prezentace, nazvanou Umění 19. století od realismu k moderně, připravujeme na jaro 2015 do čtvrtého patra Veletržního paláce. V rekonstruované expozici představíme díla umělců, kteří za svým vzděláním a inspiracemi směřovali již do Paříže, jež se ve druhé polovině 19. století stala evropským uměleckým centrem. Vedle již vystavených prací realistů Karla Purkyněho, Soběslava H. Pinkase a Viktora Barvitia zhlédnou diváci také díla Antonína Chittussiho, Jaroslava Čermáka, umělců generace Národního divadla Václava Brožíka, Vojtěcha Hynaise či Julia Mařáka. Tvůrci konce 19. století budou zastoupeni pracemi Maximiliana Pirnera, Beneše Knüpfera a Jakuba Schikanedera. Závěr expozice tvoří plátna žáků Mařákovy krajinářské školy v čele s Antonínem Slavíčkem.

 

Zaměření: umění, galerie

Vložit příspěvek

Diskusní příspěvky

žádné příspěvky

Salm Modern #1: Možnosti dialogu

02. 12. 2018 - 01. 12. 2019
Salmovský palác (Národní galerie v Praze)

Výstava Možnosti dialogu / Dimensions of Dialogue / Möglichkeiten des Dialogs vznikla v rámci partnerství mezi Národní galerií Praha se Staatliche Kunstsammlungen Dresden. Základem projektu výstavy dvou institucí je snaha o pokračování a zintenzivnění dialogu mezi městy a uměleckými postoji ze Západu a z Východu, který se odehrává v prostoru střední Evropy. Možnosti tohoto dialogu jsou určeny názvem díla českého filmového umělce Jana Švankmajera, který byl použit i pro název výstavy: V jeho fantazijním, surreálném, snovém i komickém filmu z roku 1982 jsou neživé věci a jednotlivé části komponovány v jeden celek, který je zároveň subverzivně rozvracen. Pomocí techniky animace práce propojuje množství nejrůznějších předmětů našeho každodenního života se samovolně vytvářenými hliněnými figurami, panenkami a jinými bytostmi.  Výstava prezentuje díla ze Schenkung Sammlung Hoffmann ze Staatliche Kunstsammlungen Dresden, například práce Nobujošiho Arakiho, Mariny Abramović, Jeana-Michela Basquiata, Hanse Bellmera, Madeleine Berkhemer, Christiana Boltanského, Moniky Bonvicini, Güntera Bruse, Jake & Dina Chapmanových, Olgy Černyševové, Anne Katrine Dolven, Dana Flavina, Isy Genzken, Félixe González-Torrese, Douglase Gordona, Antonyho Gormleyho, Keitha Haringa, Susan Hiller, Zuzanny Janin, Williama Kentridge, Kim Soo-Ja, Martina Kippenbergera, Katarzyny Kozyra, Thomase Lochera, Sarah Morris, Rona Muecka, Hermanna Nitsche, A. R. Pencka, Pipilotti Rist, Carolee Schneemann, Rudolfa Schwarzkoglera, Franka Stelly, Hirošiho Sugimota, Jeana Tinguelyho, Andyho Warhola, Toma Wesselmanna, Franze Westa, Manabua Jamanaky. České umění je zastoupeno Josefem Bolfem, Jiřím Černickým, Federicem Díazem, Krištofem Kinterou, Zdenou Kolečkovou, Stanislavem Kolíbalem, Janem Nálevkou, Ivanem Pinkavou, Františkem Skálou, Vladimírem Skreplem, Richardem Stiplem, Kateřinou Šedou. Dialog děl s publikem a mezi díly navzájem, uměleckými postoji a sbírkami, iniciovaný výstavou, pokračuje v doprovodném programu. Je rozvíjen ve vzájemné výměně mezi vzdělávacími odděleními obou institucí a také ve spolupráci s průvodci berlínskou Sammlung Hoffmann. Program navazuje na vizionářskou koncepci zprostředkování znalostí berlínské Sammlung Hoffmann, která metodou předávání pracuje s odbornými lektory – skupinou průvodkyň a průvodců napůl uměleckohistorického či vědeckého a napůl uměnovědného vzdělání, snažících se navazovat dialog s návštěvníky.  

Přečíst více


Kontakty

Adresa:

Salmovský palác
Hradčanské náměstí 2
118 01 Praha
GPS: 50.089204508488, 14.397714436054

Telefon:

+420 233 081 713


Výsledky hodnocení

Expozice a výstavy
5,0
Lidé v muzeu
5,0
Služby návštěvníkům
5,0
Doprovodné akce
1,7
Zobrazit všechna hodnocení muzea (3)
5,0
Celkový dojem z muzea

Vyhledat muzeum


Aktuality

Salm Modern #1: Možnosti dialogu

02. 12. 2018 - 01. 12. 2019
Salmovský palác (Národní galerie v Praze)

Výstava Možnosti dialogu / Dimensions of Dialogue / Möglichkeiten des Dialogs vznikla v rámci partnerství mezi Národní galerií Praha se Staatliche Kunstsammlungen Dresden. Základem projektu výstavy dvou institucí je snaha o pokračování a zintenzivnění dialogu mezi městy a uměleckými postoji ze Západu a z Východu, který se odehrává v prostoru střední Evropy. Možnosti tohoto dialogu jsou určeny názvem díla českého filmového umělce Jana Švankmajera, který byl použit i pro název výstavy: V jeho fantazijním, surreálném, snovém i komickém filmu z roku 1982 jsou neživé věci a jednotlivé části komponovány v jeden celek, který je zároveň subverzivně rozvracen. Pomocí techniky animace práce propojuje množství nejrůznějších předmětů našeho každodenního života se samovolně vytvářenými hliněnými figurami, panenkami a jinými bytostmi.  Výstava prezentuje díla ze Schenkung Sammlung Hoffmann ze Staatliche Kunstsammlungen Dresden, například práce Nobujošiho Arakiho, Mariny Abramović, Jeana-Michela Basquiata, Hanse Bellmera, Madeleine Berkhemer, Christiana Boltanského, Moniky Bonvicini, Güntera Bruse, Jake & Dina Chapmanových, Olgy Černyševové, Anne Katrine Dolven, Dana Flavina, Isy Genzken, Félixe González-Torrese, Douglase Gordona, Antonyho Gormleyho, Keitha Haringa, Susan Hiller, Zuzanny Janin, Williama Kentridge, Kim Soo-Ja, Martina Kippenbergera, Katarzyny Kozyra, Thomase Lochera, Sarah Morris, Rona Muecka, Hermanna Nitsche, A. R. Pencka, Pipilotti Rist, Carolee Schneemann, Rudolfa Schwarzkoglera, Franka Stelly, Hirošiho Sugimota, Jeana Tinguelyho, Andyho Warhola, Toma Wesselmanna, Franze Westa, Manabua Jamanaky. České umění je zastoupeno Josefem Bolfem, Jiřím Černickým, Federicem Díazem, Krištofem Kinterou, Zdenou Kolečkovou, Stanislavem Kolíbalem, Janem Nálevkou, Ivanem Pinkavou, Františkem Skálou, Vladimírem Skreplem, Richardem Stiplem, Kateřinou Šedou. Dialog děl s publikem a mezi díly navzájem, uměleckými postoji a sbírkami, iniciovaný výstavou, pokračuje v doprovodném programu. Je rozvíjen ve vzájemné výměně mezi vzdělávacími odděleními obou institucí a také ve spolupráci s průvodci berlínskou Sammlung Hoffmann. Program navazuje na vizionářskou koncepci zprostředkování znalostí berlínské Sammlung Hoffmann, která metodou předávání pracuje s odbornými lektory – skupinou průvodkyň a průvodců napůl uměleckohistorického či vědeckého a napůl uměnovědného vzdělání, snažících se navazovat dialog s návštěvníky.  

Přečíst více





Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.