Hledání výrazu: logo

Kdo by neznal pojem “míšeňský porcelán“… V čem ale spočívá jeho originalita a proč je právě cibulový vzor tak oblíbený? Přednáška kurátora sbírky výtvarného umění Martina Janáka představí počátky výroby prvního pravého porcelánu v Evropě – v Míšni. Posluchači se například dozvědí, odkud pochází míšeňská značka zkřížených mečů, kterou s trochou nadsázky můžeme považovat za nejdéle fungující firemní logo, nebo podle jakých předloh pracovali míšenští malíři na porcelánu. Pro mnohé bude jistě zajímavé, jakým způsobem vznikaly a dodnes vznikají porcelánové figurky a jaká byla jejich původní úloha v 18. století.   Na příkladu předmětů uchovávaných ve sbírce Slezského zemského muzea představíme zájemcům nejdůležitější období v dějinách míšeňské porcelánky s důrazem na vrcholy míšeňské tvorby v pracích Höroldtovy malířské dílny nebo Kaendlerem navrhované figurální plastiky. Z pozdější doby se přednáška zaměří na dekory používané na míšeňském stolním nádobí a samozřejmě i na porcelán s oblíbeným cibulovým vzorem.   Akce se koná ve středu 27. dubna 2016 v 17 hodin v prostorách Historické výstavní budovy. Vstupné zdarma.

Vyhledejte, navštivte a ohodnoťte muzeum na portálu www.do-muzea.cz!

Cílem portálu je vytvořit na základě vašich hodnocení  ucelený žebříček českých muzeí a jejich kvality. Stačí se jen zaregistrovat a pak můžete muzeum, které jste navštívili, ohodnotit ve třech kategoriích. Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů muzeu přidělíte, tím spokojenější jste při jeho návštěvě byli.

Expozice a výstavy – Jak se vám líbila výstava? Dejte muzeu od 1 do 5 bodů.

Služby návštěvníkům - Navštívili jste muzejní kavárnu a pochutnali si na dobré kávě? Líbil se vám sortiment muzejního obchodu? Byli jste spokojeni s čistotou toalet?

Lidé v muzeu – Byla k vám paní v šatně milá? Ukázali vám pracovníci dozoru expozic kudy do výstavy a odpověděli na všechny vaše otázky? Usmála se na vás slečna na pokladně, když jste si kupovali lístek?

Portál do-muzea.cz spolupracuje s portálem esbirky.cz!

U muzeí označených logem portálu eSbírky si můžete prohlédnout jejich virtuální výstavy či digitalizované muzejní sbírky online! Stačí pouze kliknout na logo eSbírky u vámi vybraného profilu muzea. A naopak z eSbírek se jednoduše dostanete na portál do-muzea.cz a můžete se informovat o aktuálním dění v instituci, jejíž sbírky si právě prohlížíte.

V případě jakýchkoli dotazů a připomínek neváhejte kontaktovat technickou podporu na do-muzea@nm.cz.

Od Egypta po Jarošov, tak dlouhý příběh vaření piva vypráví výstava, která vznikla u příležitosti výročí 330 let od založení Jarošovského pivovaru. Výstava vznikla ve spolupráci s Jarošovským pivovarem, a. s. Pivovar, ve kterém se vařilo 309 let Kdo navrhl logo panáčka JP? Proč Karel Gott zpívá: Z mé cigarety stoupá dým? Dozvíte se v nové výstavě Slováckého muzea.   Bídu ani hlad, jak se zpívá v písni o Jarošovském pivovaru od skupiny Argema, nepociťujeme, ale někteří bohužel už 21 let postrádají nezaměnitelnou chuť a osvěžení, které zdejší pivovar vyvážel do nejbližších koutů regionu, po republice, ale i za hranice našeho státu. Pro letní vzpomínání všem pivařům připravil historik Slováckého muzea Pavel Portl novou výstavu Pivo & Tabáček. Stane se tak připomínkou 330. výročí od založení svého času dokonce druhého největšího pivovaru na jižní Moravě. „Tři let stál a stát bude dál“ zní dál v písni z devadesátých let. Dnes by text museli autoři nejspíš předělávat. Areál pivovaru je z větší části prázdný – malou část využívá jen firma na výrobu výtahů – a stropy v jednotlivých objektech se začínají propadat. „I přes tento smutný stav starého závodu, ač na výrobu pod stejnou značkou navázal minipivovar Jarošovský pivovar, a.s., jsem přesvědčený, že bychom si měli toto výročí připomenout. V regionu stále žije řada lidí, kteří si pamatují, jak se pivovar od 60. let technologicky vylepšoval a jak rostla produkce piva přesahující 300 000 hl piva za rok,“ míní Portl. Výstava se neomezuje pouze na zlatavý mok produkovaný v Jarošově, v podstatě sleduje historii od Mezopotámie a Egypta, kolébky pivovarnictví, a doplňují ji předměty spojené s jeho popíjením. Výstavní prostor je rozdělen do dvou částí. „V první se návštěvníkům nabízí pohled na dějiny piva. Uvidí staroegyptské nádoby na pivo, zapůjčené z Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur, nebo středověké poháry nalezené v okolí Uherského Hradiště. Hlavní pozornost je však soustředěna na dějiny Jarošovského pivovaru. Jejich ztvárnění vychází z rozsáhlé soukromé sbírky Milana Špičáka, který v pivovaru pracoval 30 let. Mezi předměty samozřejmě nechybí pivní láhve, bedny a sudy; sklenice, holby a korbely; pivní tácky, etikety, reklamy a množství návrhů, které nebyly nikdy vytištěny. A samozřejmě množství dobových fotografií, z nichž ta nejstarší pochází z roku 1893,“ popisuje Portl a vybírá z přehršle historických faktů ten nejdůležitější. „Rozhodující událostí pro rozvoj Jarošovského pivovaru byl roku 1869 prodej židovské rodině Braunů, která jej vlastnila po tři generace. Třicetileté období strojové modernizace pivovaru (1880–1910) se neslo ve znamení velkého úspěchu – zlaté medaile pro jarošovské pivo na Světové výstavě v Paříži v roce 1900. Před vypuknutím první světové války patřil Jarošovský pivovar mezi šest největších pivovarů na Moravě. V této době vzniká známé logo – panáček tvořený písmeny JP. Málokdo ví, že jeho autorem byl výtvarník Leo (Lev) Haas, bratranec Hugo Haase.“ Druhou část tvoří stylizovaná hospoda, které dominuje historický výčep z období kolem roku 1910, zapůjčený dalším sběratelem, Jiřím Mikuláškem ze Sloupu v Moravském krasu, a litinová kamna, která původně stála v hostinci U Barboříků v Bojkovicích. „S hospodami je neodmyslitelně spojeno kouření. Právě v tomto prostoru se návštěvníci dozvědí více o historii tabáku – kdo byl první známý kuřák v dějinách nebo proč Karel Gott zpíval píseň: Z mé cigarety stoupá dým, je poslední a já to vím. Je to zároveň příležitost představit soubor téměř 50 předmětů ze sbírky Slováckého muzea, která zahrnuje dýmky, fajfky a další kuřácké potřeby z období od 18. století do první republiky,“ doplňuje Portl. Výstava Pivo a tabáček – 330 let od založení Jarošovského pivovaru vznikla ve spolupráci se soukromými sběrateli, Milanem Špičákem a Jiřím Mikuláškem, a Jarošovským pivovarem, a. s.  Návštěvníci ji mohou zhlédnout ve velkém sále hlavní budovy Slováckého muzea ve Smetanových sadech.  

Oblíbená kadaňská výtvarnice Jitka Gavendová (* 1946 Plzeň) se v současné tvorbě věnuje jak malbě, tak i kresbě. Velmi ráda obě techniky kombinuje. Své malby akrylem jen velmi vzácně nedoplní o plastický dekor, ať již papírový, nebo pastózní, kterým se snaží obohatit zobrazovaná témata o další rozměr. Námětově čerpá ze živé i tzv. neživé přírody. Zajímá se o barevnost a výtvarnou strukturu nejrůznějších hornin či skal, velkou láskou jsou pro ni také traviny a stromy. Rozumí se, že vedle podobných detailů nezůstávají stranou jejího zájmu ani celky krajinných scenérií v různých denních dobách nebo fázích roku. Kromě výše uvedených motivů doplňují paletu jejích námětů rovněž postavy a témata hudební a literární. Hudba, zvláště klasická (a v ní zejména díla J. S. Bacha či W. A. Mozarta), je totiž důležitou složkou jejího vnitřního světa. Ráda se dále věnuje tvorbě malovaného šperku, ale také návrhářství a velmi blízko má k typografii. Z mnoha realizovaných logotypů připomeňme např. logo této Galerie Josefa Lieslera či Kadaňských novin. Úspěch měly rovněž její návrhy na dekory pro porcelán. Zakázkovou tvorbu, které se věnuje nejvíce, zastupují vedle návrhářství a drobné grafiky zejména menší obrazy s portréty a historickými nebo přírodními motivy. Aktuální výstava, uspořádaná v kadaňské Galerii Josefa Lieslera v letních měsících roku 2017, není bilanční, a neklade si tudíž za cíl poskytnout úplný obraz o díle Jitky Gavendové. Přesto jde o výpověď dostatečně charakteristickou, v níž se odráží proporcionalita témat její současné tvorby. Výstava se tím otevírá jak návštěvníkům, kteří autorčinu práci dobře znají a sledují, tak i těm, jež se s ní třeba setkávají poprvé. Převažuje malba odpovídající výše uvedeným inspiračním podnětům. Kresbu, jako druhý vrchol svého výtvarného vyjádření, představuje autorka v polyptychu, věnovaném Čtrnácti svatým Pomocníkům (1999), který pochází z rodinné sbírky a bezmála dvě desetiletí nebyl vystaven. Kromě kresby jako techniky práce tedy symbolicky zastupuje také starší produkci Jitky Gavendové, která se ale nestala její tvůrčí minulostí. Jitka Gavendová vystudovala výtvarný obor na Střední průmyslové škole keramické v Karlových Varech (1961 – 1966) u akad. mal. Vlastimila Květenského (1930 – 1985), významného západočeského sochaře a keramika. Po studiích se věnovala propagační tvorbě v průmyslových podnicích na Chomutovsku. Se snahou dávat nejrůznějším vyčíslovaným výkonům poněkud lidštější podobu pro ně připravila řadu prezentací a výstav. Rozvíjela ale souběžně i vlastní volnou tvorbu. Do počátku 80. let náležela k prostředkům jejího výtvarného vyjadřování vedle malby a kresby také keramická plastika, poté na určitý čas převážily malované miniatury, od kterých přešla k malbám většího formátu. Od roku 1990 je výtvarnicí na volné noze. Výstavy: Kadaň, Chomutov, Praha, Liberec, Český Krumlov, České Budějovice aj. Práce: Česká republika, Slovensko, Německo, Francie, Velká Británie, USA, Španělsko, Polsko aj.

Zdeněk Ziegler obdržel na 25. Bienále Brno 2012 Cenu za celoživotní přínos grafickému designu. Výstava tohoto významného českého grafického designéra a pedagoga představí zejména jeho rozsáhlou tvorbu v oblasti filmového plakátu od začátku šedesátých do konce osmdesátých let 20. století. Vystavený soubor realizovaných prací, ale i skic a nerealizovaných návrhů představí médium, které ve své době definovalo vizuální jazyk a estetiku celé generace grafických designérů a svou rozmanitostí a invenčními přístupy zůstává zdrojem inspirace i v současnosti. Bienále Brno tak   pokračuje  v představování významných tvůrců, kteří zásadním způsobem ovlivnili vývoj a podobu českého grafického designu, tedy oboru, jenž je nedílnou součástí českého vizuálního umění. Výstava bude doplněna o filmový festival, sestavený výlučně z filmů, pro něž Zdeněk Ziegler vytvořil plakáty. Zdeněk Ziegler (1932) vystudoval architekturu na ČVUT v Praze. První zakázky v oblasti grafického designu realizoval na konci padesátých let. V roce 1963 vznikl první z řady filmových plakátů -   Křik. V následujících letech spolupracoval s mnoha režiséry, mimo jiné s Jaromilem Jirešem, Františkem Vláčilem, Karlem Zemanem, Karlem Kachyňou, Jiřím Menzelem. Za plakátovou tvorbu získal například čestné uznání Typomundus v Montrealu, ceny na Mezinárodní výstavě filmového plakátu v Karlových Varech, Bienále Brno, ocenění Zlatý a bronzový Hugo na Mezinárodním filmovém festivalu Chicago, čestné uznání v soutěži The Hollywood Reporter Annual Key Award, medaili na Mezinárodní soutěži filmových plakátů v Colombu. Kromě plakátové tvorby je mimo jiné autorem stovek knižních úprav, edic, katalogů a bibliofilií, řady grafických řešení výstav, návrhů poštovních známek, logotypů a firemních identit. V letech 1990-2005 působil na Vysoké škole uměleckoprůmyslové jako profesor a rektor, jako pedagog hostoval na univerzitách v Mainzu, Stuttgartu, Paříži či Istanbulu, získal čestný doktorát Miami University. Od roku 2006 vyučuje grafický design na Ústavu umění a designu Západočeské univerzity v Plzni.

Všem SVIŠŤŮM malým i větším oznamujeme: Vezměte maminky, tatínky, tetičky, strýčky, babičky, dědečky, sestřičky, brášky, kamarády, sousedy a svištěte na radnici v Poličce! Je čas se pochlubit a ukázat, jak jste šikovní!   Poličské muzeum představuje zbrusu novou a plně interaktivní výstavu, kterou vytvořilo ve spolupráci s oblíbenou výtvarnicí Vendulou Hegerovou, jejíž práce zdobí především knihy pro děti, ale také grafomotorické, logopedické a jiné vzdělávací materiály, karetní a deskové hry a v neposlední řadě také časopis pro děti PUNTÍK. Na výstavě ZÁBAVIŠTĚ PRO SVIŠTĚ se můžete nechat vtáhnout do poutavých a vtipných příběhů, rozehrajete hudební koutek, procvičíte jazýčky a rozpohybujete celé tělo. Dále si zahrajete divadlo, předvedete obratnost svých prstů, započítáte si v obchodě, vyzkoušíte rýmovačky a obrázková říkadla nebo si vytvoříte dárek! „Svišti pozor! Poprvé se do svého Zábaviště můžete podívat v sobotu 14. května v 16.00 hodin! Uskuteční se vernisáž, v rámci které proběhne i slavnostní křest této nové výstavy. Těšit se můžete na ilustrátorku Vendulu Hegerovou a jejího vzácného hosta spisovatelku Hanku Jelínkovou! Čeká na vás Divadelní svišťování v podání Adély Pellarové a také si můžete zazpívat s dětským lidovým souborem Heblata. Přisvištěte na radnici v Poličce, bude to stát za to!“ zve na výstavu její kurátorka Mgr. Simona Valachová. Rodačka z Vysokého Mýta se k ilustracím pro děti dostala hlavně díky zakázce na vyzdobení dětského oddělení Jihlavské nemocnice. Radost, kterou svými dekoracemi způsobila, ji přesvědčila, že právě děti nejvíce ocení její veselé obrázky. Je to mnohostranná výtvarnice, která má na svém kontě leporela, komiksy, animovaný film, designy pokojíčků, přáníčka, ale nejvíce samozřejmě knížek. Často jsou to knížky naučné, které podněcují dětskou tvořivost a fantazii. Přijďte se pobavit a pohrát si do barevného světa obrázků Venduly Hegerové. Výstava potrvá do 31. srpna 2022. Více na www.cbmpolicka.cz  

Nechte se společně vtáhnout do poutavých a vtipných příběhů, rozehrajte hudební koutek, procvičte jazýčky a rozpohybujte celé tělo, zahrajte si divadlo, předveďte obratnost svých prstů, vyzkoušejte rýmovačky a říkadla! Všem SVIŠŤŮM malým i větším oznamujeme: Vezměte maminky, tatínky, tetičky, strýčky, babičky, dědečky, sestřičky, brášky, kamarády, sousedy a svištěte na radnici v Poličce! Je čas se pochlubit a ukázat, jak jste šikovní! Nechte se společně vtáhnout do poutavých a vtipných příběhů, rozehrajte hudební koutek, procvičte jazýčky a rozpohybujte celé tělo, zahrajte si divadlo, předveďte obratnost svých prstů, započítejte si v obchodě, vyzkoušejte rýmovačky a obrázková říkadla nebo si vytvořte dárek! Přijďte se pobavit a pohrát si do barevného světa obrázků ilustrátorky Venduly Hegerové, jejíž práce zdobí především knihy pro děti, ale také grafomotorické, logopedické a jiné vzdělávací materiály, karetní a deskové hry a v neposlední řadě také časopis pro děti PUNTÍK. Vernisáž Svišti pozor! Poprvé se do svého Zábaviště můžete podívat v sobotu 14. května v 16.00 hod.! Uskuteční se vernisáž, v rámci které proběhne i slavnostní křest této zbrusu nové výstavy! Těšit se můžete na ilustrátorku Vendulu Hegerovou a jejího vzácného hosta spisovatelku Hanku Jelínkovou! Čeká na vás Divadelní svišťování v podání Adély Pellarové a také si můžete zazpívat s dětským lidovým souborem Heblata. Přisvištěte na radnici v Poličce, bude to stát za to!   

Rozhodně stojí za to se podívat, co vám dvouměsíční program „PKL“ nabízí! Letošní ročník zahájí tak trochu dementní fotbalista Julius „Lavi“ Lavický ve filmu Vyšehrad, který se za první víkend v kinech řadí mezi nejúspěšnější domácí tituly. Chybět nebude divadélko pro děti Dlouhý, Široký a Bystrozraký, koncert vážné hudby flétnistky Hany Hána a klavíristky Sáry Medkové vystupujících po celém světě, populární Deskoherna nebo tvoření pro děti. A to teprve začínáme! Rozhodně stojí za to se podívat, co vám dvouměsíční program „PKL“ nabízí! „Letošní ročník je opravdu bohatý. Těšit se můžete na sedm filmů promítaných pod širým nebem na zahradě poličského muzea, na dvě dětská divadélka, ale i na jedno představení pro dospělé. Koncert vážné hudby i posezení s harmonikou a houslemi. Dále na devět tvořivých dílen pro děti v různých hodinách a pro různé věkové kategorie, které jsou naplánovány na každé úterý,“ uvádí kurátorka festivalu Alena Zavoralová. „Součástí je i oblíbený a vyhledávaný festival pro rodiny s dětmi Skřítkování, jehož letošním tématem je věda a poznání,“ dodává. A co nás tedy čeká v prvních prázdninových dnech? První červencový pátek od 21.30 hodin je připraveno LETNÍ KINO – VYŠEHRAD FYLM. Po úspěšném onlinovém seriálu přichází postava Laviho v novém kabátě celovečerního filmu. Lavi je pořád stejný, jen mu život přináší nová dobrodružství a překvapení. Od chvíle, kdy jsme ho viděli naposledy, uběhl více než rok. Lavi je, jak by řekl jeho agent Jarda, pořád stejný dement, ale začalo se mu konečně dařit. S Vyšehradem postoupil do druhé ligy, dokonce požádal o ruku svou přítelkyni Lucii, sestru Jardy... Na svatbě, která stála majlant, ale zjistí, že má už osmiletého syna, což novomanželku rozhodně nepotěší. Nedostatek financí se rozhodne řešit půjčkou od ne zrovna čestné party a… no prostě už zase se řítí jak lavina – z jednoho problému do druhého! Ale pozor, na tento film vám musí být více jak patnáct let.   V neděli 3. července od 16.00 hodin se bude konat DIVADÉLKO PRO DĚTI Divadla JóJo, které přijede s pohádkou DLOUHÝ, ŠIROKÝ A BYSTROZRAKÝ! A o čem bude? Princ a jeho kamarádi jdou cestou necestou, polem, loukou, pasekou vysvobodit princeznu z hradu za řekou. Jaképak s tím saky paky, pomůžu jim a VY taky? Přátelství je víc než zlato, plácnem si a jde se na to! Vytáhneme se, nafoukneme, zrak zaostříme a princeznu z černokněžníkových spárů zachráníme! Představení je vhodné pro děti ve věku 3 do 9 let.   V úterý 5. července od 9.00 do 12.00 hodin si nenechte ujít DÍLNIČKU PRO DĚTI od 3 let v rodinném centru MaTami. Vyrábět se budou PAPÍROVÉ KVĚTINKY, jejichž barevné květy ozdobí pokojíček po celý rok.   A co budete dělat ve čtvrtek 7. 7. od 14.00 do 16.00 hodin? KONCERT – SONÁTA č. 1 pro flétnu a klavír Co takhle navštívit DESKOHERNU! Lektoři Z Klubu stolních a deskových her Litomyšl vám bleskurychle vysvětlí pravidla jakékoliv deskovky. Pak už stačí jen hrát a hrát! S kamarády, s rodinou či ostatními návštěvníky.   Různorodost programu doplňuje. V pátek 8. července od 18.00 hodin se v hudebním sálku Bohuslava Martinů se můžete těšit na vystoupení předních českých interpretek mladé generace – flétnistky Hany Hána a klavíristky Sáry Medkové vystupujících po celém světě. Vedle Sonáty pro flétnu a klavír B. Martinů zazní i pozoruhodná díla mladé slovenské skladatelky Haimoni Balgavé a amerického již legendárního skladatele Fréderica Rzewského De profundis De profundis – oratorium pro mluvící pianistku na text Oscara Wilda a s videem Lukáše Medka.   Dokonce se na nás přijede podívat známá ilustrátorka Vendula Hegerová, jejíž práce zdobí především knihy pro děti, ale také grafomotorické, logopedické a jiné vzdělávací materiály, karetní a deskové hry a v neposlední řadě také časopis pro děti PUNTÍK a jejíž výstavu Zábaviště pro sviště můžete navštívit po celé léto. Ve čtvrtek 14. července si připravila Zábavné odpoledne plné povídání, kreslení a tvoření. Máte-li knihu s obrázky Venduly Hegerové, nezapomeňte ji doma, ráda vám ji opatří kresbičkou a autogramem. A je toho mnohem, mnohem více. Celý program najdete na www.cbmpolicka.cz nebo www.letopolicka.cz   PKL vzniká ve spolupráci s Městskou knihovnou Polička a rodinným centrem MaTami.  

Poličské muzeum představuje zbrusu novou a plně interaktivní výstavu, kterou vytvořilo ve spolupráci s oblíbenou výtvarnicí Vendulou Hegerovou. Již během prvních dnů si ji nenechalo utéct na desítky spokojených návštěvníků a mnozí z nich se rádi vrací.  Výstava nese ohlasy od spokojených rodičů i malých „svišťů“. „Vřele doporučuji! Za mě nejlepší interaktivní výstava, na které jsme byli,“ napsala na sociální sítě paní Alena V. Fanclub Polička napsal „Výstava je jedním slovem BOMBA, BOMBA, BOMBA!“ „Polička má konečně plnohodnotnou výstavu! Gratulujeme všem, co se na ní podíleli. S dětmi jsme si to užili a  určitě se ještě vrátíme, protože jsme všechno nestihli, je tam toho tolik co si může dítě vyzkoušet,“ doplnila paní Monika T. A to je přesně to, co bylo cílem výstavy, která se snaží zábavnou a hlavně hravou formou přenést k dětem práci paní Venduly Hegerové, kterou můžete znát především z knih pro děti, ale také grafomotorických, logopedických a jiných vzdělávacích materiálů, karetních a deskových her a v neposlední řadě také z časopisu pro děti PUNTÍK. Právě díky tomuto je instalace jedinečná v tom, že děti si hrají, ale zároveň si zlepšují paměť, motoriku, komunikační schopnosti či finanční gramotnost. „Na ZÁBAVIŠTI PRO SVIŠTĚ se můžete nechat vtáhnout do poutavých a vtipných příběhů, rozehrajete hudební koutek, procvičíte jazýčky a rozpohybujete celé tělo. Dále si zahrajete divadlo, předvedete obratnost svých prstů, započítáte si v obchodě, vyzkoušíte rýmovačky a obrázková říkadla nebo si vytvoříte dárek,“ zve na výstavu její kurátorka Mgr. Simona Valachová. „Vezměte maminky, tatínky, tetičky, strýčky, babičky, dědečky, sestřičky, brášky, kamarády, sousedy a svištěte na radnici v Poličce! Je čas se pochlubit a ukázat, jak jste šikovní,“ dodává.     Co možná o paní Hegerové nevíte: Rodačka z Vysokého Mýta se k ilustracím pro děti dostala hlavně díky zakázce na vyzdobení dětského oddělení Jihlavské nemocnice. Radost, kterou svými dekoracemi způsobila, ji přesvědčila, že právě děti nejvíce ocení její veselé obrázky. Je to mnohostranná výtvarnice, která má na svém kontě leporela, komiksy, animovaný film, designy pokojíčků, přáníčka, ale nejvíce samozřejmě knížek. Často jsou to knížky naučné, které podněcují dětskou tvořivost a fantazii.