Muzea dle kritérií

Roubená patrová budova fary byla vystavěna v roce 1785 po obnově zdejší farnosti. Jedná se o unikátní památku venkovské barokní architektury, která kombinuje tradiční stavební postupy a slohové prvky. Roubení bylo záhy po výstavbě fary podle dobových zvyklostí obíleno vápnem. Tato estetická úprava byla odstraněna až ve 2. polovině 20. století, kdy byly dřevěné konstrukce opatřeny tmavým nátěrem, zatímco spáry byly zvýrazněny vápnem. Spolu s kostelem sv. Václava areál fary a přilehlé prostranství představuje přirozený střed obce se zástavbou tzv. ulicového typu. Jako sídlo krupského faráře sloužila fara nepřetržitě od roku svého vzniku až do nuceného odchodu posledního dolnokrupského duchovního Franze Hellmicha v roce 1946 v rámci nuceného odsunu obyvatel německého původu. Poté byla využívána jako tzv. Žňový útulek pro děti zdejších členů JZD a v letech 1974 až 2012 byla pronajímána litoměřickým biskupstvím k rekreačním účelům. Roku 2012 zakoupil areál fary Středočeský kraj a svěřil jej do správy Muzeu Mladoboleslavska.  

Sbírky minerálů a drahých kamenů z českých i světových lokalit. V galerii uvidíte velkou sbírku českých i slovenských minerálů, sbírku unikátních vltavínů,sbírku minerálů a drahých kamenů ze světových lokalit a mnoho dalších kamenů. Vše je vystaveno ve 130  prachotěsných, sametových, LED osvětlených vitrínách.  

Archeopark Pavlov je unikátní muzeum prezentující dobu tzv. lovců mamutů, kteří žili a lovili v krajině pod Pálavou asi před 30 000 lety. Unikátní muzeum umístěné přímo v místě archeologického průzkumu, Vám umožní nahlédnout do života lovců mamutů sídlících v této oblasti v období před 30 tisíci lety.   UNIKÁTNÍ MUZEUM V MÍSTĚ SÍDLIŠTĚ LOVCŮ MAMUTŮ Na začátku projektu stál ideový záměr stavby archeoparku, zpracovaný v roce 2003 z podnětu Archeologického ústavu AV ČR Brno, v. v. i., jenž je také partnerem a odborným garantem projektu. Ten připravilo Regionální muzeum v Mikulově ve spolupráci s architektonickým ateliérem Radko Květ. Realizaci stavby provedlo sdružení firem OHL ŽS, a. s., a SKR stav, s. r. o. Zhotovitelem expozice je firma Pixl-e a dodavateli mobiliáře a AV techniky A. M. O. S. Design, s. r. o., a Lotech, s. r. o. Návrh výstavby muzea vycházel z daností lokality. Předpokládalo se, že nálezová vrstva bude uložena hluboko pod spraší – proto tedy koncept podzemní stavby. Druhým neméně důležitým aspektem byla skutečnost, že stavba bude umístěna v chráněné krajinné oblasti. Architekti tedy zvolili formu podzemního prostoru s vystupujícími věžemi z bílého betonu, evokujícími výchozy okolních vápencových skal. Tím bylo dosaženo požadavku, aby stavba nezatěžovala svým měřítkem a hmotou místní krajinnou scenérii. Od samého začátku bylo také počítáno s expozicí in situ – tedy že archeologické nálezy zůstávají po svém odkrytí na původním místě. Výjimečná architektura a atraktivním způsobem pojatá expozice, kombinující na ploše více než 500 m2 současné audiovizuální technologie i klasickou muzejní prezentaci, zpřístupnila široké veřejnosti to nejdůležitější, co vědecké výzkumy lokality přinesly. Prezentace nezapomíná na zajímavou historii těchto výzkumů, především se však věnuje samotnému materiálnímu a duchovnímu světu tehdejších lidí, představuje nejen originální kamenné nástroje a kostěné předměty sloužící potřebám běžného života, ale i umělecké předměty; pozornost je věnována tématům jako lov, každodenní život na sídlišti, umění a rituály, pohřbívání a magie. Vyzdvihuje nejcennější objevy, k nimž patří právě kostry samotných lidí a doklady nových technologií.   UNIKÁTNÍ ARCHEOLOGICKÁ NALEZIŠTĚ SVĚTOVÉHO VÝZNAMU Naše populární literatura mluví o lovcích mamutů, evropská archeologická literatura o paleolitické kultuře gravettienu (podle francouzského skalního převisu La Gravette) a ta moravská konkrétněji o pavlovienu (podle archeologického naleziště Pavlov I). Počátek této doby se datuje do období před více než 30 000 lety. Kultura pak zaniká přibližně před 22 000 lety. Z hlediska etnografie se jedná o společnost takzvaných komplexních lovců-sběračů, pro které je příznačná stabilita osídlení a vnitřní rozvrstvení společnosti, a je to právě moravský gravettien, který se nejvíce přibližuje nejstarším známým prvním společnostem tohoto typu. Z archeologického pohledu dokazují objevy u Pavlova, Dolních Věstonic a Milovic existenci úspěšné paleolitické společnosti. Nálezy ve své komplexnosti dávají představu širokého spektra chování a umožňují zkoumat nejen činnosti, technologie a vztahy k přírodnímu prostředí, ale také předpokládané společenské, symbolické a rituální struktury stojící někde za těmito činnostmi. Dlouhodobý výzkum loveckých sídlišť pod Pálavou ukazuje, že v období gravettienu Morava na několik tisíciletí zazářila jako skutečné civilizační a kulturní centrum tehdejšího světa. Strategicky rozhodující území spojující východ a západ kontinentu získalo primát v celé řadě technologií, jako je keramika, tkaní látek či broušení kamene. Doloženo bylo také drcení rostlinné potravy. Všechny tyto znaky se dosud považují za základní pro přechod k zemědělskému způsobu života o dalších 10 000 let později. Komplexní systém gravettienu Moravy představuje jeden z nejúspěšnějších adaptačních modelů v předzemědělské historii lidstva. Území Moravy má ještě další primát – shodou okolností naše gravettská naleziště poskytla největší a prokazatelně nejstarší soubor kosterních pozůstatků moderního člověka, který má dnes antropologie k dispozici. Více informací o muzeu a jeho akcích a výstavách najdete na www.archeoparkpavlov.cz nebo na www.rmm.cz. 

Regionální muzeum vesnice provozuje KLUB OŽIVENÍ HISTORIE MIKROREGIONU LITOMYŠLSKO-DESINKA Z.S. (počátky Klubu se datují rokem 1995) 29. října 2004 Klub slavnostně otevřel Regionální muzeum vesnice v Dolním Újezdě. V bývalém vestibulu muzea je stálá expozice k Selskému povstání na Litomyšlsku, je zde umístěna také zrekonstruovaná socha sv. Josefa z „Pražského mostu“ v Dolním Újezdě. Ve dvou místnostech je instalována stálá expozice ve stylu selských světnic, které se tématicky doplňují (Velikonoce, Vánoce…). Z vestibulu přecházíme do komory – černé kuchyně a prostor s ukázkami nástrojů řemeslníků a zemědělců.   V komoře – černé kuchyni se selskou pecí a sušárnou jsou převážně předměty ze dřeva, keramiky a litiny, včetně oplatečnic, rendlíků atp. Jsou zde jednoduché má­selnice "tlučky" i strojky na odstředění mléka, lisování tva­rohu atp. V dalších prostorách si můžete prohlédnout různé ná­řadí a jednoduché stroje řemeslníků, počínaje kovářem, zámečníkem, klempířem, kolářem, bednářem či truh­lářem. V poslední místnosti je zemědělské nářadí, více různých pluhů, hran, pleček, chomoutů a mnoho ručního nářadí. V patře objektu – v bývalých sýpkách – představujeme zpracování lnu a další řemesla: sedlář, krejčí, švec, holič a knihař, a ukázku ruč­ních prací našich žen.  V druhé velké místnosti prezentujeme exponáty paleontologických a archeologických nálezů, menší zemědělské stroje z konce 19. a poč. 20. století. Asi 1/3 plochy je vyhrazena nejstarší hasicí technice. Na panelech jsou stručné informace z historie i současnosti vesnic sdružených v Mikroregionu Litomyšlsko - Desinka.   Větší starou zemědělskou techniku nabízíme návštěvníkům v prostoru dvora a podstájí objektu. Kromě nahlédnutí do trvalé expozice každým rokem pořádáme tématické výstavy v nové výstavní místnosti (bývalý chlév a půdní prostory nad ním).

Galerie Kroupa je zaměřená především na kvalitní české a evropské umění od počátku 19. století do současnosti. Cílem galerie je všeobecné uznání výtvarných hodnot českého malířství v mezinárodním měřítku a obchod s kvalitními a prověřenými uměleckými díly zajímavých a významných autorů.

Galerie Václava Chada se nachází v centru Zlína přímo na zlínském zámku v 2. poschodí. Galerie Václava Chada Václav Chad byl malíř nevšedního talentu a člověk nevšedního osudu spojený se Zlínem. Byl to člověk, který za svůj občanský postoj zaplatil tu nejvyšší možnou cenu. Galerie nesoucí jeho jméno reprezentuje jak vztah k výtvarnému umění ve Zlíně, tak i vztah k lidem okolo, schopných pozoruhodných činů a obětí. Postava Václava Chada je pro nás výjimečnou a inspirující. Galerie Václava Chada vyplňuje mezeru mezi Krajskou galerii výtvarného umění a soukromými komerčními galeristy ve Zlíně. Pro ctitele výtvarného umění se rodí nová možnost seznámit se díky pečlivě připravenému plánu výstav s dalšími zajímavými tvůrci. Nová zlínská galerie otevřela poprvé prostory v roce 2014, které dlouhá desetiletí sloužily jako kanceláře a badatelny muzea. Jde o první část zámku, kde proběhla rozsáhlejší rekonstrukce prostor pro jejich nové využití. První místo, které se dostává do kontrastu s okolními sály, demonstruje, jak chceme při obnově a postupném zpřístupňování zámku pokračovat. Pečlivě, neokázale, s úctou k minulosti v historické budově, k vzácným lidem, kteří ji ozdobili svoji přítomností. OTVÍRACÍ DOBA: ST - PÁ: 13-17:00, sudé neděle nebo dle individuální domluvy. https://www.facebook.com/galerievaclavachada/ https://twitter.com/GVChad https://www.instagram.com/gvchad/ http://zlinskyzamek.cz/galerie/    

Je odtud nejkrásnější pohled na Uherské Hradiště i široké okolí. K přírodě má tady člověk tak blízko, jak jen to je nejvíc možné. A navíc se právě tady můžete setkat s tradicemi kraje, který jste navštívili. Stačí jít chvíli do kopce a člověk se ocitne v místech, kde ho čeká hned několik zajímavých překvapení. Je sice ve městě, v Uherském Hradišti - Mařaticích, ale zároveň se ocitl ve vesnickém prostředí, které jej vrací na konec 19. a začátek 20. století. Kde jsme? Ve zcela novém skanzenu lidové architektury Uherskohradišťka, který je součástí Parku Rochus! V jednom místě stojí původní dřevěná stodola, která sem byla přenesena z nedaleké obce Břestek. O několik metrů dále vyrostly další dvě zemědělské usedlosti, nad kterými je ještě nadsklepní objekt se starým vinným sklepem. Právě v tomto muzeu se lidé seznámí s etnografickou oblastí uherskohradišťského Dolňácka, s tradičním stavitelstvím, bydlením, způsoby zaměstnání a obživy, odíváním, výtvarnou kulturou, zvyky, obyčeji i folklorními projevy. Chcete zažít tradiční masopust, na Slovácku nazývaný fašank či Velikonoce? Stavění máje, otevírání pastvin, žně, pouť? Nebo třeba štěpánské koledování? Toto vše se zde během roku odehrává, včetně akcí, spojených s péčí o  zdejší přírodu a krajinu. Vyjděte si prohlédnout dva ovocné sady, tvořené starými ovocnými odrůdami Uherskohradišťska a Uherskobrodska, vydejte se po městském turistickém okruhu ke kapli sv. Rocha a nakonec přes Výšinu sv. Metoděje, která je archeologickou kulturní památkou, až do centra Uherského Hradiště. Ještě ale chvíli na Rochusu zůstaňte a vyšlapejte 125 schodů rozhledny Rovnina. Z výšky dvaceti čtyř metrů dohlédnete na Vizovické vrchy, Nízký Jeseník, Bílé Karpaty i Pálavu. Jak vidíte, Park Rochus za návštěvu rozhodně stojí. A určitě ne jednu.

Muzeum Jaroslava Foglara je prvním muzeem věnovaným našemu významnému českému spisovateli, který pozitivně ovlivnil mnoho generací. Hrad Ledeč nad Sázavou byl pro toto muzeum vybrán vzhledem k blízkosti řeky Sázavy a nedaleké Sluneční zátoce, kde pan Foglar úspěšně rozvíjel Skauting v České republice. Jedná se o stálé muzeum vzniklé k výročí 110 let od narození pana Jaroslava Foglara. Co u nás naleznete? Kompletně zdokumentovaný život a dílo spisovatele Jaroslava Foglara. Celkem osm místností zdobí stovky ilustrací pana Tesleviče včetně velkoformátových tapet navozujících atmosféru skutečných Stínadel. Průchody, tajemná zákoutí a vše co k nim patří. Nesmí chybět ani sbírka Ježků v kleci v originální vitríně, kterou navrhnul pan Teslevič a zkonstruoval pan Radek Micopulos. Vitrína je s nadsázkou i největším kdy vyrobeným Ježkem v kleci! V muzeu je možnost vyfotit se s Rychlými šípy v životní velikosti, podívat se na kompletní tábor a klubovnu Hochů od Bobří řeky a seznámit se s mnoha zajímavostmi z osobního života pana Foglara. Přijeďte se podívat do našeho muzea a zaručeně Vás osloví i nádherná krajina Vysočiny, malebnost hradu Ledeč a útulný prostor muzea, kam se jistě budete rádi vracet. Otevírací doba Duben a Říjen 9:00 - 17:00 So a Ne Květen - Září 9:00 - 17:00 Út - Ne

Památník národního útlaku a odboje je umístěn v areálu horního zámku v Panenských Břežanech. Moderní interaktivní expozice s názvem „Zločin a trest“, připomíná hrůzy nacistické okupace českých zemí. Nastiňuje nejen souvislosti vzniku první Československé republiky, ale i důvody jejího rozpadu a vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava. Seznamuje návštěvníka s německou okupační politikou a formování domácího i zahraničního odboje s velkým důrazem na operaci Anthropoid a následné represe vůči českému obyvatelstvu. Expozice je zakončena „potrestáním“ válečných zločinců. Historie horního zámku, ve kterém je Památník umístěn, je úzce spjata s ženským benediktinským klášterem u svatého Jiří na Pražském Hradě. Horní zámek, sloužící jako hospodářské a správní centrum panství, nechaly benediktinky vystavět někdy na přelomu 17. a 18. století. Poblíž zámku vznikla mezi lety 1705-1707 kaple svaté Anny podle projektu architekta barokní gotiky Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Zadavatelkou byla tehdejší abatyše kláštera Františka Helena Pieroni. Během osvícenských reforem Josefa II. a rušení klášterů se dostaly Panenské Břežany do správy Českého náboženského fondu. Roku 1828 koupil panství Matyáš Friedrich von Riese-Stallburg, který započal s výstavbou nového reprezentačního dolního zámku. Rozsáhlé investice na panství rodinu Riese-Stallburg značně finančně vyčerpaly, proto majetek převzala Hospodářská a úvěrová banka pro Čechy. Roku 1909 koupil panství s oběma zámky podnikatel v cukrovarnickém průmyslu Ferdinand Bloch-Bauer a využíval je jako své letní sídlo. Jeho manželka Adele byla velikou obdivovatelkou malířského umění Gustava Klimta. Portrét Adele Bloch-Bauerové, známý také jako „Dáma ve zlatém“, který si u Gustava Klimta objednal její manžel Ferdinand, je právem považován za ikonu secesního malířství. V roce 2006 byl obraz Dámy v zlatém vydražen za neuvěřitelných 135 milionů amerických dolarů. Ve 20. letech 20. století horní zámek získal Bedřich Gerstel, majitel známé nábytkářské firmy. Nábytek firmy Gerstel byl považován za špičku tehdejší produkce v českých zemích. Firma vyráběla nábytek i pro pražskou vilu Otto Petschka (dnes rezidence velvyslanctví USA), či známou Müllerovu vilu, postavenou podle plánů architekta Adolfa Loose. Krátce po vzniku Protektorátu Čechy a Morava byly oba zámky v Panenských Břežanech zabrány německou okupační správou. Horní zámek se stal sídlem státního tajemníka Karla Hermanna Franka a v dolním zámku bydlel zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich s manželkou Linou a dětmi. Po roce 1945 se horní zámek proměnil v domov seniorů. Komplex se od roku 2012 nachází v majetku Středočeského kraje, ve správě Oblastního muzea Praha-východ, které zde vybudovalo Památník národního útlaku a odboje. Památník národního útlaku a odboje vyhrál prestižní národní soutěž muzeí Gloria musaealis 2016 v kategorii „Muzejní počin roku“. Kromě expozice Zločin a trest je možné navštívit i Santiniho kapli sv. Anny.