Muzea dle kritérií

Muzeum je umístěno v objektu bývalé fary, v domě, jehož počátky sahají do druhé poloviny 13. století a který byl pravděpodobně součástí zaniklého mohelnického hradu. Muzeum je umístěno v objektu bývalé fary, v domě, jehož počátky sahají do druhé poloviny 13. století a který byl pravděpodobně součástí zaniklého mohelnického hradu. Expozice Z dějin Mohelnicka je věnována dějinám města a jeho okolí. V roce 2005 získala cenu Gloria musaealis jako nejlepší muzejní expozice roku v České republice. Ve středověkých sklepních prostorách byla v roce 2012 zpřístupněna moderní archeologická expozice Pravěk Mohelnicka vybavená velkoplošnou projekcí. Tato expozice je doplněna o interaktivní pravěkou hernu, kde si mohou malí i velcí návštěvníci vyzkoušet pravěké techniky drcení obilí nebo vrtání kamene a také si zahrát na archeologa a sestavit ze střepů např. pravěké nádoby. Celoročně jsou ve výstavních prostorách muzea pořádány muzejní a výtvarné výstavy.

Vincenz Priessnitz a lázně Gräfenberg   Expozice byla zřízena při příležitosti 200. výročí Priessnitzova narození, které bylo zařazeno mezi významná kulturní výročí UNESCO a otevřena v domě, kde Priessnitz zřídil první vodoléčebný ústav na světě, v Lázních Jeseník dne 2. října 1999. Podle autorů má tato expozice přispět k oživení zájmu o osobnost geniálního léčitele Vincenze Priessnitze a přiblížit jeho odkaz dnešnímu člověku. V expozici jsou bohaté pramenné i hmotné doklady Priessnitzova života i díla, osobní předměty patřící jemu a  jeho rodině a také dokumenty, které zájemcům přibližují vývoj lázní po zakladatelově smrti až do současnosti. K nejcennějším exponátům bezesporu patří originály i věrohodné kopie vzácných archiválií (zápis v matrice o narození a křtu Vincenze Priessnitze, jeho cestovní pas, část rukopisu V. P.), rodinné šperky, obrazy z muzejní sbírky nebo ojedinělá vodoléčebná literatura. Mezi zajímavosti expozice patří maketa lázeňské scény z 19. století nebo figurína samotného Priessnitze v životní velikosti.   Otevírací doba: Červenec - srpen     úterý až neděle 12.00 - 17.00 hodin Září - listopad           úterý až sobota 14.00 - 17.00 hodin Vstupné 40 / 20 Kč OD 18. LISTOPADU 2018 PROVOZNÍ PŘESTÁVKA DO 28. ÚNORA 2019.

Budova bývalé rychty v Kravařích – Vísce s expozicí lidového bydlení severních Čech  je součástí Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě. Obec Kravaře a její místní část Víska leží asi 70 km severně od Prahy ve směru na Litoměřice. Poblíž se nachází turisticky významná lokalita - městečko Úštěk. Vísecká rychta, vystavěná r. 1797 pro místního rychtáře Václava Kerna, patří k největším roubeným stavbám v Čechách. Pět komor v patře a trojpodlažní půda byly určeny především k sušení chmele. Objekt byl naposledy trvale obýván v poválečných letech, později ho ke svým účelům využívalo JZD. Po rozsáhlé rekonstrukci zde byla v r. 1986 zpřístupněna expozice zaměřená na vývoj lidové architektury a bydlení v severních Čechách. V současné době je značná část expozice věnovaná ukázkám malovaného nábytku z období od konce 18. do poloviny 19. stol. Představena je nejen běžná produkce nábytkářských dílen, ale i unikátní soubor výpravného selského nábytku movitějších vesnických vrstev. Nejstarší vystavená skříň pochází z r. 1761. Vlastní expozice sestává z několika různých oddílů: v bývalé chlévní části domu má návštěvník možnost seznámit  se na fotografiích s historií rychty i obce a s průběhem rekonstrukce památkového objektu. V obytné části přízemí jsou náznakově instalovány interiéry základních částí tradičního stavení: světnice rychtáře se svatým koutem a malovanou postelí s nebesy, výměnkářská světnička, zachovaná černá kuchyně s pecí a příslušenstvím, spížní komora. Muzejní expozice v horní síni přibližuje základní znaky vesnických staveb v severních Čechách. Je doplněná mapkami, maketami a modely. Prostor původních horních komor je využit zčásti k ukázkám zemědělského nářadí a řemeslné výroby, zčásti je věnován malovanému nábytku a religióznímu umění (polychromované dřevořezby světců, obrázky na skle). Mobiliář ve výstavních místnostech zpestřuje vystavená dobová keramika a fajáns, malované hodiny, textilie, nádobí. I když je vnitřní zařízení Vísecké rychty pojato spíše výstavně, na své si přijdou i zastánci klasických skanzenů. Pod jednou střechou zde naleznou všechny tradiční atributy venkovského hospodářství – zemědělské a pracovní nářadí, pomůcky pro zpracování lnu, výrobky z přírodního pletiva (koše, ošatky), ze dřeva (máselnice, díže, lopaty k peci, dřeváky). Navíc zde můžeme obdivovat pro danou oblast charakteristické chmelařské nástroje. Na požádání je přístupná i sousední zděná stodola, v níž jsou uskladněny novější hospodářské stroje a nářadí – pluhy, ruchadla, mlátičky, brány, čistící mlýnky na obilí, secí stroj apod.  Otevírací doba: listopad - březen  zavřeno   duben: sobota, neděle + státní svátky 9 - 12 a 13 - 17   květen - září: denně mimo pondělí 9 - 12 a 13 - 17    říjen: sobota, neděle + státní svátky  9 - 12 a 13 - 17   Průměrná doba prohlídky - 1 h. Program akcí v letošním roce 2023:   2. 4. - 30. 10.  Chalupy herců, muzikantů a zpěváků na Českolipsku - výstava 22. 7. - 23. 7. Dny lidové architektury     

Srub Petra Bezruče na Ostravici získalo Slezské zemské muzeum jako součást dědictví po významném slezském básníkovi Petru Bezručovi. Srub Petra Bezruče na Ostravici získalo Slezské zemské muzeum jako součást dědictví po básníku Petru Bezručovi. Obytná část srubu byla ponechána v původní podobě i se zařízením interiéru, který si Bezruč sám navrhl. V přilehlém dřevníku byla v roce 1983 zbudována expozice s názvem Krajem Petra Bezruče. Návštěvník srubu zde nalezne nejen autentické prostředí letního příbytku básníka, ale nutně chodí v jeho stopách, dotýká se životních příběhů básníka a především může poznat prostředí kraje pod Beskydem, jehož osud, v minulosti tak svízelný, zachytil básník ve svém stěžejním díle - ve Slezských písních.