Muzea dle kritérií

Památník Mohyla míru byl postaven na počest obětí Napoleonovy vítězné bitvy u Slavkova (2. 12. 1805) podle záměru kněze A. Slováka jako naplnění jeho myšlenky učinit z centra někdejšího bojiště pietní "místo světla", memento válek. Je dominantou i přirozeným středem chráněné památkové zóny Slavkovské bojiště. O státních a církevních svátcích a významných dnech a také po celý červenec a srpen je památník slavnostně osvětlen. V renovovaném muzejním objektu sousedícím s památníkem mohou návštěvníci shlédnout netradičně pojatou multimediální expozici „Bitva tří císařů. Slavkov / Austerlitz 1805“ a v muzejním pavilonu expozici "Fenomén Austerlitz". V areálu památníku probíhá každoročně na přelomu listopadu a prosince pietní akt k uctění padlých jako vyvrcholení vzpomínkových akcí k výročí bitvy. O státních svátcích, významných dnech a po celý červenec a srpen je Mohyla míru slavnostně osvětlena. Pobyt na Mohyle míru zpříjemní návštěvníkům Kavárna Mohyla míru. Bližší informace lze získat na tel. čísle 544 228 152. Prodejna suvenýrů poskytuje široký výběr. K návštěvě památníku můžete využít pravidelnou městskou linku MHD - BUS č. 48 z ul. Úzká - OD TESCO u hlavního nádraží do obce PRACE - náves a dále 1,2 km pěšky nebo pravidelnou městskou linku MHD - BUS č. 40 z ul. Úzká - OD TESCO u hlavního nádraží do obce SOKOLNICE, žel. st. a dále cca 2,5 km pěšky.

Netradiční skanzen nabízející nahlédnout do historie železnice z její neznámé stránky. Vstup od autobusové zastávky Lisovice (přidružená část městyse Zlonice). Vzdálenost od nádraží Zlonice cca 900 metrů/12 minut chůze. Co uvidíte? Největší sbírku cukrovarských lokomotiv v ČR, exteriérovou expozici Železniční vlečka s nákladními vagóny z let 1897 - 1925, rozsáhlou expozici zabezpečovací, sdělovací a návěstní techniky, model nejstrarší zastávky podřipských lokálek v podobě roku 1935, prostory upravené do podoby osobního nádraží, techniku používanou na půmyslových úzkorochdných drážkách. V sobotu se můžete svézt i vláčkem vedeným histrorickou lokomotivou.

Vodní mlýn ve Slupi na Znojemsku je se svými čtyřmi funkčními mlýnskými koly nejen chloubou, ale i technickou raritou. Mlýn se nachází asi 15 kilometrů jihovýchodně od Znojma. Objekt je pozoruhodnou renesanční stavbou velkomlýna se čtyřmi funkčními vodními koly a mlýnským náhonem. Svým rozsahem a architektonickým ztvárněním je opravdu ojedinělou a zajímavou technickou památkou. Vzhledem k rekonstrukčním pracem v interiéru a tvorbě nové expozice byla pochůzková trasa upravena. Těžiště prohlídky spočívá ve vlastních prostorách mlýna, kde si návštěvník může prohlédnout v ukázkovém provozu čtyři kompletní výrobní celky – staročeské mlýnské složení, kašník, amerikánské a válcové mlýnské složení. Na nich lze sledovat celý proces mletí obilí. Každoročně v měsíci září se před památkou za spolupořadatelské účasti TMB koná setkání tradičního lidového řemesla a folklorních souborů pod názvem "Slavnosti chleba". V červnu 2009 byla v národní kulturní památce volního mlýna otevřena nová stálá expozice Vývoj mlynářství. Tato expozice se umístila na 1. místě ocenění Gloria musealis v kategorii Muzejní počin roku 2009.

Šlakhamr je kovářská dílna, která využívá obrovského kladiva poháněného mlýnským kolem. Stavení se nachází v malebném údolí a je tak ideálním cílem k výletu. Počátky železářství na Žďársku jsou svázány s kolonizací krajiny na pomezí Čech a Moravy v pramenné oblasti Sázavy cisterciáckým klášterem ve Žďáře nad Sázavou v polovině 13. století a v obdobích těsně následujících. V tomto období došlo patrně k založení několika železářských hamrů. Jedním z těchto hamrů je tak řečený Šlakhamr, který je v pramenech spojován se jménem Niklase Flexlina, rychtáře v Německém Brodě (nyní Havlíčkově Brodě), nájemcem zmíněného hamru. Současně existovaly další hamry v blízkém Najdeku (tzv. Václavův hamr) v Dolních Hamrech (Fiklův hamr) a Horních Hamrech (Frendlův hamr). Pro vlastní činnost Šlakhamru v období 14.–17.století se dochovalo pouze několik údajů. Tak je roku 1410 mezi škůdci kláštera, kteří neodváděli klášteru patřičné platy, zmiňován i Nicolaus, řečený Flexl, rychtář v Německém Brodě a nájemce hamru. Podle listiny z roku 1357 dostával hamr od pozemkové vrchnosti zadarmo stavební dříví, ovšem za dřevo pro výrobu dřevěného uhlí (palivo) a za železnou rudu musel nájemce platit. Provoz hamru trval až do poloviny 17. století. Pro pozdější období již není hamr zmiňován, vždy jen grunt či tvrz s mlýnem (1694, 1742). Činnost mlýna skončila před druhou světovou válkou. Po dobu protektorátu mlýn pouze šrotoval a k pohonu zařízení sloužil stacionární spalovací motor. V padesátých letech polnosti a ostatní pozemky ve vlastnictví rodiny Brdíčků (kromě parcely mlýna a předzahrádky) přešly do užívání místního JZD. TMB zakoupilo od původních majitelů objekt v roce 1976. V roce 2000 bylo provedeno statické zajištění objektu a zahájena stavba technologických zařízení hamru. Stavbu dvojice vodních kol a zařízení tzv. chvostového hamru, včetně dalších nezbytných úprav, provedl sekerník p. Josef Kudrna z Dolního Radíkova.

Stará huť v Moravském krasu představuje historii zpracování železa na našem území. Kromě objektu vysoké železářské pece nabízí památka také stálou muzejní expozici s názornými ukázkami. Objekty Staré huti jsou umístněny v Josefovském údolí u Křtinského potoka přibližně 3 kilometry východně od Adamova. Jsou pozůstatkem hutnického komplexu, který zde nechal počátkem 18. století vybudovat kníže Jan Adam z Liechtensteina. Vysoká pec byla vystavěna v roce 1746, koncem 18. století pak byla přestavěna. Podnik se zaměřoval na výrobu pro armádu. Koncem 19. století však byl pro nerentabilnost uzavřen. V roce 1971 byla zahájena rekonstrukce areálu, který později převzalo TMB. Po dokončení v roce 1984 byla otevřena i expozice. Památkový areál státní technické rezervace Stará huť se rozkládá na ploše téměř 12 hektarů. Dominantou celého areálu je vysoká dřevouhelná železářská pec, jejíž mohutná stavba o základně 12 x 12 metrů dosahuje desetimetrové výše. Expozici doplňují dvě menší pece na pálení vápna, rampy, bývalá modelárna nazývaná Kameňák a obytná budova. V budově bývalé modelárny je instalována expozice Železářství střední části Moravského krasu. Přízemí budovy je věnováno počátkům metalurgie železa, v poschodí je pozornost zaměřena na vysoké pece, které byly v Moravském krasu budovány od poloviny 17. století, a zvláště pak vlastnímu objektu a provozu hutě. Jsou zde instalovány modely, z nichž mnohé jsou pohyblivé, ukázky místních rud, archeologické nálezy, litinové výrobky atd. Součástí aktivit TMB jsou příležitostné experimentální a ukázkové tavby v replikách slovanských železářských pecí, které byly odkryty v okolí na více jak patnácti lokalitách. V areálu vzniká i muzeum kusových železářských pecí pod širým nebem.

Kovárna se nachází na náměstí v Těšanech nedaleko od Brna. Zdejší zajímavostí navíc je, že z obce Těšany pocházela postava Maryši z proslulého dramatu bratří Mrštíků. Kovárna se nachází na náměstí v Těšanech, jihovýchodně od Brna. Kovárna byla součástí vrchnostenského dvora, který je připomínán již v roce 1377. Současnou podobu vtiskla kovárně přestavba z roku 1700. Kovárna má vzhled přízemní čtyřkřídlé budovy ve slohu venkovského baroka s podsíní a zahrádkou. V objektu jsou instalovány expozice kovářství a kolářství s příslušným venkovským interiérem. Těžiště expozice tvoří kovářská dílna, odpovídající svým vybavením a uspořádáním druhé polovině 19. století. Tvoří ji dvouohnišťová výheň s dvěma původními měchy a širokým otevřeným komínem, kovadlinou a kovářským ponkem. Interiér doplňuje kovářské nářadí. V hospodářských budovách jsou instalovány ukázky velkých kusů kovářské práce, bran, pluhů, částí zemědělských povozů a drobné výrobky kovářů. Na expozici kovářství navazuje kolářská dílna představující základní technologie, typické výrobky a nářadí tohoto dnes již mizejícího řemesla. Technologie kolářského řemesla je prezentována základní kolářskou prací – výrobou kola, a to v jednotlivých pracovních fázích. Instalaci doplňují základní nástroje a pomůcky. Závěr expozice představuje upravené kovářovo obydlí zařízené dobovým nábytkem, nádobím a dalšími domácími pomůckami. Kovárna několikrát do roka ožívá kulturními a společenskými akcemi. Nejvýznamnější z nich jsou Národopisné slavnosti Těšany – dědina na pomezí spojené se soutěží Mladý těšanský kovář a konají se na přelomu srpna a září. V roce 1999 byla v Těšanech s úspěchem obnovena tradice Babských hodů. Vedle kovárny tvoří architektonické skvosty obce též zámek z konce 17. století, sochy sv. Dominika a sv. Gottharda z roku 1773 a farní kostel sv. Barnabáše, postavený v letech 1897-1906. Obec proslula jako dějiště románu Maryša bratří Mrštíků. Hrdinka románu vlastním jménem Marie Turková se dožila 76 let a je pochována na místním hřbitově, kde je dosud možné spatřit její hrob. V obci se pěstuje víno a v minulosti proslula chovem koní. V obci oblíbené cyklisty je možno navštívit několik restaurací. 

Areál bývalého hlubinného černouhelného dolu, kde vše zůstalo tak, jak bylo opuštěno po poslední směně v r. 1998. V obci Vinařice u Kladna můžete navštívit unikátní Hornický skanzen Mayrau, pobočku Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně, kde si v prostorách bývalého dolu připomenete historii těžby černého uhlí na Kladensku. Historicky vzácný areál se snaží zachovat program posledního pracovního dne. Prohlídka je směřována po trase havíře před jízdou do podzemí dolu. Návštěvník má možnost projít cechovnou, řetízkovými šatnami, koupelemi až k jámovým budovám dolu.