Muzea dle kritérií

Španělská synagoga je nejmladší synagogou pražského Židovského Města. Byla postavena roku 1868 jako chrám Spolku reformovaného kultu na místě Staré školy – nejstarší modlitebny ghetta z 12. století. Své jméno získala díky působivé vnitřní výzdobě v maurském stylu, inspirované slavnou španělskou Alhambrou. Autorem projektu byl architekt Josef Niklas a Jan Bělský, pozoruhodná vnitřní výzdoba byla provedena v letech 1882-83 firmou Antonín Baum a Bedřich Münzberger. V letech 1836-45 zde, ještě ve Staré škole, působil jako varhaník František Škroup, skladatel české národní hymny. Stálá expozice Dějiny Židů v Čechách a na Moravě v 19.-20. století Expozice sleduje osudy Židů v českých zemích od josefínských reforem v 80. letech 18. století do poválečného období. Seznamuje s postupným zrovnoprávněním a emancipací Židů v Rakousku-Uhersku, vznikem českožidovského a sionistického hnutí, nejvýznamnějšími podnikateli, vědci, spisovateli, hudebníky a umělci (mimo jiné Franzem Kafkou, Sigmundem Freudem, Gustavem Mahlerem). Přibližuje rovněž přestavbu pražského Židovského Města, židovské památky Čech a Moravy a historii Židovského muzea v Praze. Zvláštní pozornost je věnována holocaustu českých a moravských Židů v letech 1939-1945 a ghettu Terezín. Více o expozici Stříbro českých synagog Stálá expozice v 1. patře synagogy nabízí reprezentativní výběr více než 200 nejcennějších stříbrných předmětů ze sbírek muzea. Největší prostor je věnován ozdobám Tóry – štítům, ukazovátkám, nástavcům a korunám. Expozice dále představuje synagogální a spolkové pokladničky, levitské soupravy k omývání rukou, šabatové kořenky, poháry na kiduš, chanukové a sobotní svícny a almužnice na milodary. Více o expozici Návštěvnické info Součást prohlídkového okruhu: Židovské muzeum v Praze a Pražské Židovské Město, lze také zakoupit kombinovanou vstupenku společně s Galerií Roberta Guttmanna Bezbariérový přístup: ano (plošina) Ve vestibulu synagogy se nachází pokladna, muzejní obchod a dále toalety pro návštěvníky. Program Pravidelné bohoslužby – více informací na www.kehilaprag.cz Oslavy židovských svátků a významných dnů. Pravidelné koncerty komorní hudby a další kulturní akce  

Starý židovský hřbitov patří k nejstarším židovským pohřebištím na světě a spolu se Staronovou synagogou nejvýznamnější památku pražského Židovského Města. Byl založen v první polovině 15. století. Nejstarší náhrobek pochází z roku 1439, poslední pohřeb se konal o 348 roků později. Areál hřbitova byl během staletí vícekrát rozšiřován, ale jeho plocha přesto nestačila potřebám Židovského Města. Zesnulí tak byli ukládáni do země v až deseti vrstvách nad sebou. Na hřbitově se nachází na 12 000 náhrobních kamenů, mnohé s poutavou zvířecí i rostlinnou symbolikou. Nejvýznamnější pohřbené osobnosti učenec a pedagog, rabi Jehuda Leva ben Becalel, zvaný rabi Löw (zemřel r. 1609) učenec a básník Avigdor Kara (zemřel r. 1439) stavitel Pinkasovy synagogy Aharon Mešulam Horovic (zemřel r. 1545) primas pražského Židovského Města a stavitel Maiselovy synagogy Mordechaj Maisel (zemřel r. 1601) renesanční učenec, historik, matematik a astronom David Gans (zemřel r. 1613) sběratel hebrejských rukopisů a tisků rabín David Oppenheim (zemřel r. 1736) Cestovatelský magazín National Geographic jej řadí mezi deset turisticky nejzajímavějších hřbitovů světa. Návštěvnické info Součást prohlídkového okruhu: Židovské muzeum v Praze a Pražské Židovské Město. Bezbariérový přístup: ano (vstup východem u Klausové synagogy)

Pinkasova synagoga je druhá nejstarší dochovaná synagoga v Praze.  Synagogu nechal roku 1535 postavit v pozdně gotickém slohu jeden z významných členů pražské židovské obce Aron Mešulam Horovic. Podle jeho vnuka, rabína Pinkase Horovice, pak patrně získala své jméno – Pinkasova škola. Stavba sloužila jako soukromá rodinná modlitebna a v její blízkosti byla zřízena rituální lázeň (mikve). Do své původní podoby byla synagoga obnovena v letech 1950-54. Památník českých a moravských obětí šoa Pinkasova synagoga byla v letech 1955-60 přeměněna na Památník téměř 80 000 českých a moravských Židů, kteří se stali oběťmi šoa. Autory jednoho z nejstarších památníků svého druhu v Evropě jsou malíři Václav Boštík a Jiří John. Po sovětské invazi roku 1968 byl památník na více než 20 let uzavřen. Plně zrekonstruován a zpřístupněn byl až po pádu komunistického režimu roku 1995. Více o expozici Stálá expozice Dětské kresby z Terezína Expozice v 1. patře přibližuje osudy židovských dětí, vězněných za druhé světové války v ghettu Terezín. Je založena na dnes již světoznámých dětských kresbách, vytvořených v letech 1942-44 v terezínském ghettu pod vedením malířky Friedl Dicker-Brandeisové. Emotivně působivé kresby vypovídají o persekuci Židů za nacistické okupace českých zemí v letech 1939-45. Zachycují transporty do Terezína i všední život v ghettu stejně jako sny o návratu domů či životě v židovské domovině v Palestině. Naprostá většina dětí byla zavražděna v plynových komorách vyhlazovacího tábora Osvětim- Březinka. Více o expozici Návštěvnické info Součást prohlídkového okruhu: Židovské muzeum v Praze a Pražské Židovské Město. Bezbariérový přístup: ne Program Pietní a připomínkové akce.

Maiselova synagoga byla postavena v letech 1590-92 na základě privilegia císaře Rudolfa II. Jejím zakladatelem byl primas pražského Židovského města Mordechaj Maisel. Na svou dobu neobvyklý trojlodní chrám v renesančním stylu zbudovali stavitel Juda Coref Herz a Josef Wahl. Roku 1689 synagoga při požáru ghetta vyhořela a následně byla několikrát přestavěna. Do současné novogotické podoby byla obnovena podle projektu prof. A. Grotta v letech 1893-1905. Stálá expozice Židé v českých zemích, 10.-18. století Návštěvníci se mohou těšit na audiovizuální 2D projekci, díky níž se ocitnou přímo v uličkách starého Židovského Města, jak je ztvárňuje slavný Langweilův model Prahy. Kromě bohatství vzácných sbírkových předmětů v novém uspořádání a významovém kontextu si zájemci mohou na dotykových obrazovkách prolistovat staré hebrejské rukopisy, nahlédnout do historických plánů židovských sídlišť nebo vyhledávat v databázi významných židovských osobností.   Večerní pořady Díky možnosti proměnit výstavní prostory i v auditorium se synagoga ve večerních hodinách se stává též místem pro komorní umělecká vystoupení: hudební, recitační či divadlo jednoho herce.

Mezi obcemi Krhanice a Lešany u Týnce nad Sázavou, v prostoru bývalých dělostřeleckých kasáren, se od roku 1996 nachází Vojenské technické muzeum Lešany. Expozici muzea tvoří více než 700 historických tanků, kanónů, motocyklů, obrněných, nákladních a osobních vojenských vozidel, raketová technika, spojovací a ženijní prostředky a logistický materiál pocházející z období od roku 1890 až do současnosti. Sbírky jsou široké veřejnosti prezentovány v deseti halách, pod šesti přístřešky a na volném prostranství. Rozsahem a složením svých sbírek, v nichž je zastoupen nejeden světový unikát, se toto muzeum řadí mezi nejvýznamnější evropské instituce svého druhu. V rámci jarního zahájení sezony probíhají každoročně v muzejní aréně akce s prezentací historické techniky v pohybu. Největší událostí roku bývají tzv. Tankové dny , které se konají vždy poslední srpnovou sobotu. VSTUP DO MUZEA ZDARMA.

Areál československého opevnění v Šatově se zpřístupněným pěchotním srubem MJ-S3 "Zahrada" nabízí ukázku dochované dobové vojenské techniky. Součástí areálu jsou objekty stálého těžkého opevnění v obci Šatov a jejím bezprostředním okolím, budované v letech 1935–1938 k ochraně státních hranic, z nichž některé byly využívány armádou i v poválečném období. Zpřístupněný pěchotní srub MJ-S3 "Zahrada" je uveden do podoby z osmdesátých let, včetně maskovacího nátěru používaného na objektu v tomto časovém období. Objekt je vybaven původní výzbrojí a výbavou používanou zde v letech 1960–1999, včetně dvou pevnostních kanónů vz. 44/59. Druhým srubem v areálu je MJ-S 2 "Úvoz", který je však nepřístupný pro veřejnost, možná je prohlídka pouze jeho exteriéru. Objekt bude zvenku uveden do podoby z posledních let využívání Armádou České republiky. K památce náleží také několik lehkých objektů vz. 37 typu A a typu E. Dva lehké objekty typu A jsou situovány mezi pěchotní sruby a budou příležitostně zpřístupňovány pro veřejnost (provoz bude zajišťován členy Klubu vojenské historie a Vojensko-historických jednotek). Zájemcům o další informace doporučujeme publikaci Utajené pevnosti – Československé opevnění z let 1935–1938 na jižní Moravě. Podrobnosti o knize a další informace o pevnostních muzeích v ČR najdete na internetových stránkách: http://www.armyfort.com/ - Infocentrum. Zde jsou k dispozici rovněž odkazy na internetové stránky dalších pevnostních muzeí.

Muzeum čs. opevnění z let 1935-1938, Pěchotní srub K-S 14 "U cihelny" je významnou památkou Pardubického kraje ! Přijeďte se podívat, uvnitř je unikátní a jedinečná expozice o Finanční stráži 1918-48 - jediná v ČR tohoto druhu. Historie objektu Pěchotní srub K-S 14 armáda k výstavbě zadala spolu s dalšími objekty 9. června 1936 jako 3./III. stavební podúsek ŽSV III Králíky. Lhůtu k provedení stavby stanovila na 220 dnů. Celková zadávací částka za 7 objektů podúseku činila 5 979 363,65 Kč. Do září 1938 se podařilo stavebně dokončit, vybavit a vyzbrojit všechny objekty tohoto podúseku. Při nucené evakuaci a vyklízení opevnění čs. armádou se zde v noci 3. října 1938 smrtelně postřelil četař Arnošt Hrad, příslušník osádky srubu, který svoji pevnost odmítl opustit. Je to nesmazatelná připomínka odhodlání příslušníků tehdejší armády bránit republiku s nasazením svých životů. V říjnu roku 1940 zde proběhly četné zkoušky zbraní a vnitřního zařízení (např. palby z pevnostního kanónu vz. 36, pevnostního minometu vz. 38 a minometu pro pancéřový zvon a kulometů). Jednalo se o nejrozsáhlejší zkoušky kompletního sortimentu čs. pevnostních pěchotních zbraní, provedené na našem území německou armádou. Při následném zkušebním postřelování objektu různými zbraněmi, a to až do ráže 21 cm, došlo ke značnému poškození stavby, střílen i zbraní. V 50. letech minulého století přišel srub přičiněním n. p. Kovošrot o oba své pancéřové zvony a v pozdějších letech byl několikrát upravován pro různé účely naposledy Ministerstvem vnitra o rámci projektu civilní ochrany. Střílny hlavních zbraní zůstaly zachovány a tak se pěchotní srub K-S 14 zařadil mezi lépe zachované těžké objekty v úseku ŽSV III. Od roku 1998 probíhají na tomto objektu rekonstrukční práce. V roce 2002 bylo založeno VHK ERIKA Brno na objektu Muzeum a od roku 2004 je členem Asociace muzeí a galerií České republiky. EXPOZICE A VÝSTAVY V roce 2002 byly instalovány první panely s expozicí věnovanou čs. opevnění, čs. armádě v roce 1938 a četaři Arnoštu Hradovi. V roce 2003 byl v horní části objektu vybudován základ stálé expozice o založení Republiky Československé v roce 1918 a návratu čs. Legií do vlasti s unikátní výstavou o počátcích válečné chirurgie a vojenského lékařství. Další část stálé expozice pojednává o systému a výstavbě opevnění od roku 1935 do roku 1938. Prostory s doplněným dobovým mobiliářem nebo replikami byly zpřístupněny ubikace poddůstojníků, místnost telefonisty, strojovna, ubikace velitele a skladiště PHM. V podzemních prostorách objektu se nachází vybavená strojovna, filtrovna pro tematické výstavy a místnost zemní telegrafie. V ubikaci mužstva je unikátní stálá expozice věnovaná finanční stráži Republiky Československé 1918-1948 s pamětními deskami se jmény padlých nebo zavražděných příslušníků v období 1938-1939. V minometní místnosti je možné shlédnout stálou expozici o životě a tragické smrti četaře Arnošta Hrada s bronzovou bustou tohoto vojáka od sochaře Ondřeje Štočka z Brna. ARNOŠT HRAD Četař Arnošt Hrad, zástupce velitele srubu a příslušník hraničářského pluku č. 6, při odstoupení pohraničních území Třetí říši odmítl odejít z objektu a spáchal sebevraždu zastřelením. Byl pohřben 10. října 1938 v Praze-Bohnicích. Podle výpovědí pamětníků se pohřeb stal tichou demonstrací nesouhlasu s kapitulací. Je to nesmazatelná připomínka odhodlání tehdejších příslušníků armády bránit republiku s nasazením svých životů. Bolestivý ústup z hranice jako první připomenula pamětní deska umístěná na stěně srubu „ilegálně“ v říjnu roku 1988 několika nadšenci z pozdější Společnosti přátel čs. opevnění. Ta na objektu vydržela cca jeden rok. Dne 2. října 1994 pak byla na srubu odhalena oficiální pamětní deska četaři Arnoštu Hradovi a to za účasti nejvyšších představitelů AČR. Následně zcizená deska byla obnovena nákladem Společnosti přátel čs. opevnění v roce 1998 při příležitosti akce „Bouda 98“. Tato deska je umístěna ve vstupní chodbičce do srubu a zde připomíná návštěvníkům smutné dny měsíce října 1938. Od roku 2002 je v minometní místnosti umístěna stálá expozice o životě tohoto četaře. Vznik muzea Dne 2. října 1994 byla na objektu za účasti nejvyšších představitelů armády odhalena pamětní deska četaři Arnoštu Hradovi, který se tragickou událostí z roku 1938 stal ústřední postavou dějin tohoto místa. Následně zcizená deska byla obnovena nákladem Společnosti přátel čs. opevnění v roce 1998. Srub samotný byl vyčištěn a neustále probíhají postupné konzervační a rekonstrukční práce. Na objektu od roku 1998 pracovala skupina dobrovolníků především z oblasti Královehradeckého kraje, která zpřístupnila pravou střeleckou místnost a podzemní prostory objektu. Od roku 2002 správu muzea a opravy objektu pro město Králíky zajišťuje občanské sdružení Vojensko-historický klub ERIKA Brno. Objekt byl zpřístupněn veřejnosti. Byly nainstalovány tématické expozice a výstavy. Muzeum je významným turistickým cílem v Pardubickém kraji. V okolí objektu je postupně obnovován překážkový systém. V objektu jsou prováděny konzervátorské práce a opravy kovových a betonových částí, probíhají práce k zajištění odvodnění a izolace objektu od nepříznivých vlivů počasí a odstranění poškození způsobených na objektu za II. světové války a po ní.   KNIHOVNA generála Mašína Pomocná studijní knihovna a archiv s badatelnou se nachází na Velkém náměstí 367 u zřizovatele Památníku obětem internace Králíky (Muzeum čs. opevnění z let 1935-38, Pěchotní srub K-S 14 „U cihelny“ Králíky) v odpovídajících prostorách. S ohledem na charakter materiálů a podmínky jsou přístupné pouze odborné veřejnosti (muzejní pracovníci, pracovníci ústavů a institucí, studenti apod.) na dožádání u ředitele Muzea. Návštěvu je nutné dohodnout předem e-mailem. Na studium materiálu neziskové nevládní organizace není právní nárok.