Zaměření

Správa, ochrana a prezentace sbírek Arcibiskupského zámku v Kroměříži, které patří k nejhodnotnější kolekci svého druhu ve světovém měřítku. Arcidiecézní muzeum Kroměříž bylo založeno v červnu roku 2007. Jeho úkolem je správa, ochrana a postupné představování jedinečných sbírkových fondů soustředěných v Arcibiskupském zámku v Kroměříži, kde také muzeum sídlí. Sbírky patří mezi nejhodnotnější kolekce svého druhu v celosvětovém měřítku. Celkový počet exponátů či sbírkových předmětů činí úctyhodných 135 000 a také díky nim se kroměřížský zámek spolu se zahradami stal památkou UNESCO. 

Anežský klášter, bývalý klášter klarisek a minoritů a první konvent klarisek v Záalpí, patří k nejvýznamnějším gotickým stavbám Prahy. Klášter sv. Anežky České Anežský klášter, bývalý klášter klarisek a minoritů a první konvent klarisek v Záalpí, patří k nejvýznamnějším gotickým stavbám Prahy. Založila jej ve 30. letech 13. století přemyslovská princezna Sv. Anežka Česká (kolem 1211–1282), spolu se svým bratrem králem Václavem I. Do nově budovaného kláštera záhy vstoupila a žila zde v čele řeholní komunity až do své smrti. Prohlídkový okruh v přízemí mapuje historii jednotlivých částí unikátně dochovaného půdorysu středověkého kláštera. Přístupné jsou všechny význačné prostory, včetně oratoře sv. Anežky, Svatyně Salvátora a kostela sv. Františka s místem uložení ostatků krále Václava I.   Středověké umění v Čechách a střední Evropě Dlouhodobá expozice umístěná v patře klášterního komplexu prezentuje na více než dvou stech exponátech z oboru malířství, sochařství a uměleckého řemesla proměny formy a funkce výtvarného díla během tří staletí. Exponáty provenienčně spjaté s českými zeměmi doplňují díla vytvořená v širším středoevropském regionu (zvl. Franky, Rakousy, Sasko, viz např. H. Pleydenwurff, A. Altdorfer, H. Hesse, L. Cranach st., ad.). V přízemí je instalována haptická expozice sochařských děl českého českého středověkého umění 13.–15. století. umění,  nabízející  ojedinělou hmatovou zkušenost s kopiemi význačných gotických památek (po dobu výstavy Tajemné dálky, symbolismus v českých zemích je haptická expozice nepřístupná).   Mezi špičkové exponáty instalace a poklady národního kulturního dědictví patří díla z období vlády Lucemburků – krále Jana, císaře Karla IV. a jeho synů (Mistr Michelské madony, Mistr Vyšebrodského oltáře, Mistr Theodorik, Mistr Třeboňského oltáře, díla tzv. krásného slohu) a umělecké práce spjaté s opětovným vzmachem českých zemí v době vlády Vladislava a Ludvíka Jagellonského (Mistr Svatojiřského oltáře, Mistr Puchnerovy archy, Mistr Litoměřického oltáře, Mistr Oplakávání ze Žebráku, Mistr Oplakávání ze Zvíkova, Monogramista IP).   PROGRAMY LEKTORSKÉHO ODDĚLENÍ Informace a rezervace programů na tel: 221 879 216/225, e-mail:ak.educ@ngprague.cz   PROGRAMY PRO ŠKOLY A VEŘEJNOST Pro skupiny včetně školních nabízíme komentované prohlídky výstavy / Cena: 600 Kč/ skupina do 20 osob + vstupné Rezervace / informace: ak.educ@ngprague.cz, tel. 221 879 216/225. Kompletní nabídku pořadů pro školy najdete ZDE.  

Galerie, pojmenovaná po známém pražském naivním malíři Robertu Guttmannovi (1880-1942), byla otevřena v roce 2001. Výstavní prostor o rozloze více než 80 m2 splňuje veškeré požadavky na moderní prezentaci uměleckých a muzejních sbírek. Kvalitní regulovatelné zastínění oken a vstup přes dvojí zádveří zabraňují přímému vlivu vnějšího prostředí a umožňují udržení stabilních optimálních klimatických podmínek galerie, která může být použita i pro prezentaci necitlivějších materiálů (pergamen, staré tisky, sbírka historického textilu). Osvětlení umožňuje rovněž prezentaci historických materiálů, extrémně citlivých na světelné záření. Galerie přináší výstavy zaměřené na prezentace ze sbírek a fondů muzea, události židovského života, pronásledování českých a moravských Židů za druhé světové války, židovské památky v Čechách a na Moravě a židovskou přítomnost v současném vizuálním umění. Aktuální výstava: „Můj šálek Kafky…“  kresby, grafika a obrazy Jiřího Slívy   Archiv výstav OTEVÍRACÍ DOBA (zavírací den sobota) listopad – březen denně, kromě sobot 09.00 – 16.30 duben – říjen denně, kromě sobot 09.00 – 18.00   Vstupné: základní   50 Kč,  snížené 30 Kč (nebo jako součást vstupenky do objektů Židovského muzea v Praze)  

Rotunda sv. Kateřiny, národní kulturní památka Románská rotunda s unikátní freskovou výzdobou z počátku 12. století. Jediná plně dochovaná památka hradu moravských knížat z rodu Přemyslovců ve Znojmě byla založena na konci 11. století knížetem Konrádem I. či jeho synem Litoldem jako reprezentativní mariánská svatyně. Za Litoldova syna Konráda II. byla rotunda roku 1134 upravena a doplněna o svatokateřinský kult, jak nás informuje latinský nápis objevený Františkem Fišerem při restaurátorských pracích roku 1949. Nástěnná výmalba secco (do suché omítky) zobrazuje ojedinělý dynastický cyklus knížat z rodu Přemyslovců včetně scény vyňaté z rodového mýtu o povolání Přemysla Oráče posly kněžny Libuše na knížecí stolec do Prahy. Ideově vyrůstá ze spodního pásu s obrazy Zvěstování, Navštívení Panny Marie, Narození Páně a dalšími výjevy z života Ježíše Krista a je završen spojením skrze anděly a svaté evangelisty s Duchem svatým v samotném vrcholu kopule rotundy. Ve starší literatuře tradovaný názor, že rotunda plnila velkofarní funkci, se nezakládá na pravdě. Tato úloha náležela nejstaršímu znojemskému kostelu sv. Hippolyta na Hradišti. Hradní rotunda byla naopak filiální kaplí k chrámu sv. Michala ve městě. Roku 1320 daroval Jan Lucemburský patronát znojemské hradní "královské kaple" sv. Kateřiny klariskám na předhradí. Ty jej v roce 1555 předaly městu. V 17. století kaple zpustla. V roce 1710 přenechal císař Josef I. celý vnější hrad znojemským měšťanům, kteří v blízkosti rotundy vystavěli pivovar. Rotunda byla odsvěcena a sloužila jako skladiště dřeva, chlév pro vepře, pivnice s tančírnou a košíkářská dílna. Po privatizaci pivovaru v roce 1861 (rodina Mauralova) hrozil rotundě dokonce úplný zánik. Na význam rotundy však tehdy naštěstí upozornil kustod zemského muzea v Brně Moritz Trapp, načež nechala znojemská radnice unikátní malířskou výzdobu restaurovat. Roku 1910 byla rotunda zpřístupněna veřejnosti a předána do péče znojemského muzea. Od té doby v rotundě proběhla řada dalších restaurátorských prací a vědeckých výzkumů. Díky unikátním románským nástěnným malbám byla znojemská hradní kaple prohlášena 30. března 1962 národní kulturní památkou. Svým významem přesahuje hranice českých zemí a je vnímána jako mimořádná památka v rámci celoevropské kulturní historie. Rotunda je přístupná od května do září denně vyjma pondělí. Aktuální otevírací doba pro daný kalendářní rok naleznete na webových stránkách Jihomoravského muzea ve Znojmě - www.muzeumznojmo.cz. Vstup každou půlhodinu. První prohlídka začíná v 9.15 a poslední prohlídka v 16.45. Prohlídka trvá 15 minut. Kapacita jedné prohlídky max. 10 osob. Omlouváme se všem návštěvníkům, že při zvýšené mikroklimatické vlhkosti je vstup do rotundy zakázán.  

Jihomoravské muzeum ve Znojmě, p.o., Přemyslovců 129/8, Znojmo, tel.: 515 282 211, e-mail: info@muzeumznojmo.cz, www.muzeumznojmo.cz Jihomoravské muzeum ve Znojmě je jedno z nejstarších muzeí na jižní Moravě. Od svého vzniku v roce 1878 počalo městské muzeum shromažďovat památky minulosti Znojma, které představilo veřejnosti ve své první expozici otevřené roku 1889. Od roku 1910 našly sbírky, zásluhou kustoda Antona Vrbky, své umístění v prostorách znojemského hradu. Celý hrad spolu s památnou rotundou získalo muzeum do své správy roku 1920. Změna jeho názvu na Jihomoravské krajinské muzeum v roce 1931 odráží rozšíření muzejní činnosti na celý region. Již v této době se na ní podílí významný archeolog František Vildomec. Po druhé světové válce muzeum postupně získává charakter odborného ústavu a rozšiřuje svoje expozice a depozitáře. Dnes v nich uchovává na 300 000 sbírkových předmětů vzniklých výzkumnou a akviziční činností přírodovědných i společenskovědních pracovišť muzea. Oddělení botaniky, geologie a zoologie se zaměřují na výzkum a dokumentaci živé i neživé přírody regionu včetně území Národního parku Podyjí. Archeologie plní vedle vlastních výzkumných činností i úkoly na úseku archeologické památkové péče. O bohaté sbírky umělecké a historické pečují pracoviště historie a dějin umění. Muzejní knihovna má ve svých fondech uloženy i vzácné staré tisky z oficíny premonstrátského kláštera v Louce. Rozsáhlý fotoarchív s množstvím často unikátních záběrů řady míst celého okresu spravuje oddělení dokumentace současnosti. O další zachování sbírek se starají konzervátorské laboratoře. Svou prezentační aktivitou se Jihomoravské muzeum řadí k významným kulturním institucím města i regionu. Objekty Jihomoravského muzea ve Znojmě Minoritský klášter Dům umění Znojemský hrad Rotunda sv. Kateřiny Památník Prokopa Diviše Zřícena hradu Cornštejn

Nové stálé expozice přírody, historie, etnografie a archeologie. Vlastivědné muzeum Kyjov nabízí k prohlídce expozici archeologickou, etnografickou a expozici přírody Kyjovska. V průběhu roku se konají také krátkodobé výstavy.