Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Zaměření

Řazení dle:

Žebříček muzeí

Egon Schiele Art Centrum

5,0

Vedle dokumentace o životě a díle Egona Schieleho a celoroční výstavy jeho prací nabízí Egon Schiele Art Centrum na ploše 3.000 m2 výměnné výstavy klasického a současného umění 20. století. V části muzejního komplexu vznikla řada velkorysých ateliérů pro delší studijní a pracovní pobyty mladých umělců z východní i západní Evropy; ateliéry jsou pronajímány ministerstvům kultury nebo uměleckým institucím různých zemí na deset let; k dispozici je též apartmá pro spisovatele. Muzeum doplňuje rozsáhlý muzejní obchod a tradiční kavárna s českými specialitami pro umělce a milovníky umění s odpovídající atmosférou.

Přečíst více

Galerie hlavního města Prahy (Dům U Kamenného zvon…

5,0

Objekt Galerie hl. m. Prahy, jehož kořeny sahají do 2. pol. 13. stol., nyní slouží jako výstavní prostor pro významné výstavní projekty. Podle posledních stavebně historických průzkumů se počátky domu U Kamenného zvonu datují do druhé poloviny 13. století, kdy za mohutným věžovým nárožím s masivními obvodovými zdmi vzniklo i podélné boční stavení. Nejstarší stavební etapa se zachovala ve sklepích a v přízemí jižního křídla.    Druhá stavební etapa následovala kolem roku 1310. Tehdy byla v přízemí zřízena kaple s bohatou figurální a ornamentální malířskou výzdobou, pokrývající stěny i klenbu. Výsledkem přestavby objektu ve druhé čtvrtině 14. století byl reprezentativní městský palácový dům s věžovým nárožím, který je pozoruhodným dokladem činnosti severofrancouzsky orientované dvorské huti a jenž je ojedinělým dodnes dochovaným příkladem tohoto typu architektury v Praze. Hlavní dominantu průčelí bohatě zdobeného gotickými architektonickými prvky tvořila plastická figurální výzdoba. Její ikonografický program oslavoval ideu království a panovnickou rodinu - v této souvislosti vznikla domněnka, že stavebníkem byl někdo z okruhu královského dvora. Typické domovní znamení umístili na nároží budovy v 16. století. Po roce 1685 a v 18. století proběhly barokní úpravy budovy. Náročné rekonstrukci domu U Kamenného zvonu, při které byla stržena novobarokní fasáda z 19. století a objeveno gotické průčelí, předcházel rozsáhlý stavebně historický průzkum. Rekonstrukce byla dokončena v roce 1988 a město přidělilo objekt GHMP, které slouží jako výstavní prostor pro její významné výstavní projekty. V objektu je otevřena prodejna knih a katalogů a ve spodní zadní části objektu je umístěna kavárna.  

Přečíst více

Jihomoravské muzeum ve Znojmě, příspěvková organiz…

5,0

Dům umění Masarykovo nám. 11, Znojmo tel. 515 226 529 www.muzeumznojmo.cz Dům umění - Slavíkovský palác sídlí v jedné z nejkrásnějších renesančních budov města. Prvním historicky známým majitelem domu k roku 1363 byl měšťan a sládek Šimon. Jeho dům na náměstí byl tehdy menší než dnes, přesto jak prokázaly výsledky výzkumu Otto Boudy, výměra domovní parcely již byla s dnešním stavem shodná. Prostor totiž zaujímal s největší pravděpodobností Šimonův pivovar, tehdy největší ve městě, výnosnější než pivovar Hostanův na Dolní České ulici. V letech 1397 – 1406 dům vlastnil Haymann z Jaroměřic. V této době se již pivo vařilo patrně z protipožárních důvodů před městskými branami. Po husitských válkách, v éře poděbradské, korvínské a jagellonské dům střídal majitele i živnosti, zmínit můžeme krejčího Ondřeje Schneidera. Velká renesanční přestavba a rozšíření domu během jediného (!) roku 1549 jsou spojeny s měšťanskou rodinou "auf der Leiten" („Nastráňských“). Ambrož z druhé generace rodu k tomu využil nastřádané prostředky a navíc ještě půjčku 200 kop grošů. Rozšířen byl tehdy i sklep na víno. Po Ambrožově synu Šimonovi dům roku 1560 koupil Hanuš Lëmermaÿer, který nechal dostavět zadní trakt směrem do Dolní České a propojil jej krásným arkádovým dvorem. Nad vstupem na ochoz je také vytesán rodový znak Lëmermaÿerů – dvě jehňata s praporci. Tato rodina vlastnila dům přes padesát let. Za třicetileté války (1635) dům koupil moravský zemský podpísař Tobiáš Allman rytíř z Almšteinu, potomek významného měšťanského rodu ze Znojma. Jeho manželkou byla Justina rozená Herrová, dcera znojemského rychtáře a pána na Jaroslavicích a Hrušovanech. Roku 1665 Tobiáš dům prodal Jindřichu Slavíkovci ze Slavíkova na Rokytnici. Tento starý vladycký rod z Čech vlastnil ve Znojmě další dva domy na Horním a Dolním náměstí. Roku 1680 však Jindřich umírá bezdětný. Palác se poté stal majetkem městského radního Jana Františka Exela, po němž jej zdědila dcera Františka provdaná za císařského plukovníka Everharda de Blois. Jejich děti dům prodali roku 1764 pekařskému mistru Maxmiliánu Josefu Böglovi. A právě pekařské řemeslo se v tomto domě udrželo až do druhé světové války. Od 19. století sloužil palác také jako nájemní dům s celkem osmi byty. Majitelé byli od roku 1804 Bouskovi, od roku 1852 Widlovi. Dědička Marie Widlová se roku 1883 provdala za drogistu Johanna Pistauera, takže prodejna pečiva v přízemí (dnes vestibul a kavárna) byla doplněna o drogerii (dnešní přednáškový sál) a ještě malinkou trafiku. Roku 1936 dům zdědila nezletilá Elizabeth Dissmannová, která však o něj jako teprve dvacetiletá na základě Benešových dekretů přišla. V roce 1950 přechází dům z národní správy pod správu komunální. Zároveň byla zahájena projektová příprava na městskou galerii. Ta byla po mnoha peripetiích dokončena v roce 1961. K úplnému zprovoznění objektu došlo v roce 1967. Poslední rekonstrukce proběhla v letech 1986 - 1990. Dnes slouží palác výstavním účelům Jihomoravského muzea. Reprezentativní výběr z bohatých uměleckých sbírek Jihomoravského muzea zde prezentují stálé expozice "Staré umění Znojemska" ve druhém podlaží a "Medailér Jan Tomáš Fischer" a "Mince Zemí Koruny české" v podlaží prvním. Výstavní sály v prvním podlaží jsou určeny výstavám převážně soudobého výtvarného umění. V přízemí se nachází víceúčelový sál pro příležitostné výstavy, přednášky a konference.    

Přečíst více

Muzeum umění Olomouc (Arcidiecézní muzeum Kroměříž…

5,0

Správa, ochrana a prezentace sbírek Arcibiskupského zámku v Kroměříži, které patří k nejhodnotnější kolekci svého druhu ve světovém měřítku. Arcidiecézní muzeum Kroměříž bylo založeno v červnu roku 2007. Jeho úkolem je správa, ochrana a postupné představování jedinečných sbírkových fondů soustředěných v Arcibiskupském zámku v Kroměříži, kde také muzeum sídlí. Sbírky patří mezi nejhodnotnější kolekce svého druhu v celosvětovém měřítku. Celkový počet exponátů či sbírkových předmětů činí úctyhodných 135 000 a také díky nim se kroměřížský zámek spolu se zahradami stal památkou UNESCO. 

Přečíst více

Národní galerie v Praze (Klášter sv. Anežky České …

5,0

Anežský klášter, bývalý klášter klarisek a minoritů a první konvent klarisek v Záalpí, patří k nejvýznamnějším gotickým stavbám Prahy. Klášter sv. Anežky České Anežský klášter, bývalý klášter klarisek a minoritů a první konvent klarisek v Záalpí, patří k nejvýznamnějším gotickým stavbám Prahy. Založila jej ve 30. letech 13. století přemyslovská princezna Sv. Anežka Česká (kolem 1211–1282), spolu se svým bratrem králem Václavem I. Do nově budovaného kláštera záhy vstoupila a žila zde v čele řeholní komunity až do své smrti. Prohlídkový okruh v přízemí mapuje historii jednotlivých částí unikátně dochovaného půdorysu středověkého kláštera. Přístupné jsou všechny význačné prostory, včetně oratoře sv. Anežky, Svatyně Salvátora a kostela sv. Františka s místem uložení ostatků krále Václava I.   Středověké umění v Čechách a střední Evropě Dlouhodobá expozice umístěná v patře klášterního komplexu prezentuje na více než dvou stech exponátech z oboru malířství, sochařství a uměleckého řemesla proměny formy a funkce výtvarného díla během tří staletí. Exponáty provenienčně spjaté s českými zeměmi doplňují díla vytvořená v širším středoevropském regionu (zvl. Franky, Rakousy, Sasko, viz např. H. Pleydenwurff, A. Altdorfer, H. Hesse, L. Cranach st., ad.). V přízemí je instalována haptická expozice sochařských děl českého českého středověkého umění 13.–15. století. umění,  nabízející  ojedinělou hmatovou zkušenost s kopiemi význačných gotických památek (po dobu výstavy Tajemné dálky, symbolismus v českých zemích je haptická expozice nepřístupná).   Mezi špičkové exponáty instalace a poklady národního kulturního dědictví patří díla z období vlády Lucemburků – krále Jana, císaře Karla IV. a jeho synů (Mistr Michelské madony, Mistr Vyšebrodského oltáře, Mistr Theodorik, Mistr Třeboňského oltáře, díla tzv. krásného slohu) a umělecké práce spjaté s opětovným vzmachem českých zemí v době vlády Vladislava a Ludvíka Jagellonského (Mistr Svatojiřského oltáře, Mistr Puchnerovy archy, Mistr Litoměřického oltáře, Mistr Oplakávání ze Žebráku, Mistr Oplakávání ze Zvíkova, Monogramista IP).   PROGRAMY LEKTORSKÉHO ODDĚLENÍ Informace a rezervace programů na tel: 221 879 216/225, e-mail:ak.educ@ngprague.cz   PROGRAMY PRO ŠKOLY A VEŘEJNOST Pro skupiny včetně školních nabízíme komentované prohlídky výstavy / Cena: 600 Kč/ skupina do 20 osob + vstupné Rezervace / informace: ak.educ@ngprague.cz, tel. 221 879 216/225. Kompletní nabídku pořadů pro školy najdete ZDE.  

Přečíst více

Uměleckoprůmyslové museum v Praze

5,0

Uměleckoprůmyslové museum se na konci roku 2017 otevřelo po tříleté rekonstrukci. Tato rekonstrukce přinesla trojnásobné zvětšení výstavního prostoru, celkem tedy 2750 m2 výstavní plochy. UMĚLECKOPRŮMYSLOVÉ MUSEUM V PRAZE JE ZNOVU OTEVŘENO) denně kromě pondělí 10–18 hodin, úterý 10--20 hodin ulice 17. listopadu 2, 110 00 Praha 1 (vstup zahradou ze Široké ulice) telefon do recepce: +420 778 543 900 vstupné do muzea) Výstavy jednotlivě základní/snížené/rodinné/junior 150/80/250/40 Kč Kombinace výstav základní/snížené/rodinné/junior 300/160/480/100 Kč 10% sleva z plného vstupného: skupiny nad 15 osob, držitelé Opencard/Lítačky Zdarma: pedagogický doprovod, držitele členských legitimací AMG (Asociace muzeí a galerií), pracovníky NPÚ (Národní památkový ústav), držitele ICOM (Mezinárodní organizace muzeí), členy UHS (Uměleckohistorická společnost, ZTP a ZTP/T a doprovod, děti do 6 let Komentované prohlídky pro veřejnost: výklad zdarma k platné vstupence Přednášky: 50 Kč KNIHOVNA UMĚLECKOPRŮMYSLOVÉHO MUSEA) Telefon na výpůjční službu: 773 200 844 E-mail pro dotazy na výpůjční službu: studovna@upm.cz otevřeno) úterý až pátek 11—19 h sobota 11—15 h dopravní spojení) stanice Staroměstská: metro A, bus 207, tramvaj 2, 17, 18 - pravidelné fotografické výstavy > Galerie Josefa Sudka, Úvoz 24, Praha 1 - dlouhodobá expozice Český kubismus > Dům U Černé Matky Boží, Ovocný trh 19, Praha 1   mimo Prahu: - výstava Angličáci Matchbox a studijní depozitář nábytku 19. a 20. století > Zámek Kamenice nad Lipou - expozice historického evropského skla ze sbírek UPM > Zámek Světlá nad Sázavou - expozice Evropská kamenina ze sbírek UPM > Zámek Vranov nad Dyjí - putovní výstavy ze sbírek UPM v Číně, Japonsku, Koreji a USA — a další sledujte na www.upm.cz Těšíme se na setkání s Vámi v nových podmínkách. Držte nám palce!  

Přečíst více

Židovské muzeum v Praze (Galerie Roberta Guttmanna…

5,0

Galerie, pojmenovaná po známém pražském naivním malíři Robertu Guttmannovi (1880-1942), byla otevřena v roce 2001. Výstavní prostor o rozloze více než 80 m2 splňuje veškeré požadavky na moderní prezentaci uměleckých a muzejních sbírek. Kvalitní regulovatelné zastínění oken a vstup přes dvojí zádveří zabraňují přímému vlivu vnějšího prostředí a umožňují udržení stabilních optimálních klimatických podmínek galerie, která může být použita i pro prezentaci necitlivějších materiálů (pergamen, staré tisky, sbírka historického textilu). Osvětlení umožňuje rovněž prezentaci historických materiálů, extrémně citlivých na světelné záření. Galerie přináší výstavy zaměřené na prezentace ze sbírek a fondů muzea, události židovského života, pronásledování českých a moravských Židů za druhé světové války, židovské památky v Čechách a na Moravě a židovskou přítomnost v současném vizuálním umění. Aktuální výstava: „Můj šálek Kafky…“  kresby, grafika a obrazy Jiřího Slívy   Archiv výstav OTEVÍRACÍ DOBA (zavírací den sobota) listopad – březen denně, kromě sobot 09.00 – 16.30 duben – říjen denně, kromě sobot 09.00 – 18.00   Vstupné: základní   50 Kč,  snížené 30 Kč (nebo jako součást vstupenky do objektů Židovského muzea v Praze)  

Přečíst více

Jihomoravské muzeum ve Znojmě, příspěvková organiz…

5,0

Rotunda sv. Kateřiny, národní kulturní památka Románská rotunda s unikátní freskovou výzdobou z počátku 12. století. Jediná plně dochovaná památka hradu moravských knížat z rodu Přemyslovců ve Znojmě byla založena na konci 11. století knížetem Konrádem I. či jeho synem Litoldem jako reprezentativní mariánská svatyně. Za Litoldova syna Konráda II. byla rotunda roku 1134 upravena a doplněna o svatokateřinský kult, jak nás informuje latinský nápis objevený Františkem Fišerem při restaurátorských pracích roku 1949. Nástěnná výmalba secco (do suché omítky) zobrazuje ojedinělý dynastický cyklus knížat z rodu Přemyslovců včetně scény vyňaté z rodového mýtu o povolání Přemysla Oráče posly kněžny Libuše na knížecí stolec do Prahy. Ideově vyrůstá ze spodního pásu s obrazy Zvěstování, Navštívení Panny Marie, Narození Páně a dalšími výjevy z života Ježíše Krista a je završen spojením skrze anděly a svaté evangelisty s Duchem svatým v samotném vrcholu kopule rotundy. Ve starší literatuře tradovaný názor, že rotunda plnila velkofarní funkci, se nezakládá na pravdě. Tato úloha náležela nejstaršímu znojemskému kostelu sv. Hippolyta na Hradišti. Hradní rotunda byla naopak filiální kaplí k chrámu sv. Michala ve městě. Roku 1320 daroval Jan Lucemburský patronát znojemské hradní "královské kaple" sv. Kateřiny klariskám na předhradí. Ty jej v roce 1555 předaly městu. V 17. století kaple zpustla. V roce 1710 přenechal císař Josef I. celý vnější hrad znojemským měšťanům, kteří v blízkosti rotundy vystavěli pivovar. Rotunda byla odsvěcena a sloužila jako skladiště dřeva, chlév pro vepře, pivnice s tančírnou a košíkářská dílna. Po privatizaci pivovaru v roce 1861 (rodina Mauralova) hrozil rotundě dokonce úplný zánik. Na význam rotundy však tehdy naštěstí upozornil kustod zemského muzea v Brně Moritz Trapp, načež nechala znojemská radnice unikátní malířskou výzdobu restaurovat. Roku 1910 byla rotunda zpřístupněna veřejnosti a předána do péče znojemského muzea. Od té doby v rotundě proběhla řada dalších restaurátorských prací a vědeckých výzkumů. Díky unikátním románským nástěnným malbám byla znojemská hradní kaple prohlášena 30. března 1962 národní kulturní památkou. Svým významem přesahuje hranice českých zemí a je vnímána jako mimořádná památka v rámci celoevropské kulturní historie. Rotunda je přístupná od května do září denně vyjma pondělí. Aktuální otevírací doba pro daný kalendářní rok naleznete na webových stránkách Jihomoravského muzea ve Znojmě - www.muzeumznojmo.cz. Vstup každou půlhodinu. První prohlídka začíná v 9.15 a poslední prohlídka v 16.45. Prohlídka trvá 15 minut. Kapacita jedné prohlídky max. 10 osob. Omlouváme se všem návštěvníkům, že při zvýšené mikroklimatické vlhkosti je vstup do rotundy zakázán.  

Přečíst více

Muzeum Pražského Jezulátka

5,0

Přečíst více

Zámek Slavkov – Austerlitz

5,0

Přečíst více

Vyhledat muzeum


Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.