Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Zaměření

Řazení dle:

Žebříček muzeí

Židovské muzeum v Praze (Pinkasova synagoga)

5,0

Pinkasova synagoga je druhá nejstarší dochovaná synagoga v Praze.  Synagogu nechal roku 1535 postavit v pozdně gotickém slohu jeden z významných členů pražské židovské obce Aron Mešulam Horovic. Podle jeho vnuka, rabína Pinkase Horovice, pak patrně získala své jméno – Pinkasova škola. Stavba sloužila jako soukromá rodinná modlitebna a v její blízkosti byla zřízena rituální lázeň (mikve). Do své původní podoby byla synagoga obnovena v letech 1950-54. Památník českých a moravských obětí šoa Pinkasova synagoga byla v letech 1955-60 přeměněna na Památník téměř 80 000 českých a moravských Židů, kteří se stali oběťmi šoa. Autory jednoho z nejstarších památníků svého druhu v Evropě jsou malíři Václav Boštík a Jiří John. Po sovětské invazi roku 1968 byl památník na více než 20 let uzavřen. Plně zrekonstruován a zpřístupněn byl až po pádu komunistického režimu roku 1995. Více o expozici Stálá expozice Dětské kresby z Terezína Expozice v 1. patře přibližuje osudy židovských dětí, vězněných za druhé světové války v ghettu Terezín. Je založena na dnes již světoznámých dětských kresbách, vytvořených v letech 1942-44 v terezínském ghettu pod vedením malířky Friedl Dicker-Brandeisové. Emotivně působivé kresby vypovídají o persekuci Židů za nacistické okupace českých zemí v letech 1939-45. Zachycují transporty do Terezína i všední život v ghettu stejně jako sny o návratu domů či životě v židovské domovině v Palestině. Naprostá většina dětí byla zavražděna v plynových komorách vyhlazovacího tábora Osvětim- Březinka. Více o expozici Návštěvnické info Součást prohlídkového okruhu: Židovské muzeum v Praze a Pražské Židovské Město. Bezbariérový přístup: ne Program Pietní a připomínkové akce.

Přečíst více

Židovské muzeum v Praze (Španělská synagoga)

5,0

Španělská synagoga je nejmladší synagogou pražského Židovského Města. Byla postavena roku 1868 jako chrám Spolku reformovaného kultu na místě Staré školy – nejstarší modlitebny ghetta z 12. století. Své jméno získala díky působivé vnitřní výzdobě v maurském stylu, inspirované slavnou španělskou Alhambrou. Autorem projektu byl architekt Josef Niklas a Jan Bělský, pozoruhodná vnitřní výzdoba byla provedena v letech 1882-83 firmou Antonín Baum a Bedřich Münzberger. V letech 1836-45 zde, ještě ve Staré škole, působil jako varhaník František Škroup, skladatel české národní hymny. Stálá expozice Dějiny Židů v Čechách a na Moravě v 19.-20. století Expozice sleduje osudy Židů v českých zemích od josefínských reforem v 80. letech 18. století do poválečného období. Seznamuje s postupným zrovnoprávněním a emancipací Židů v Rakousku-Uhersku, vznikem českožidovského a sionistického hnutí, nejvýznamnějšími podnikateli, vědci, spisovateli, hudebníky a umělci (mimo jiné Franzem Kafkou, Sigmundem Freudem, Gustavem Mahlerem). Přibližuje rovněž přestavbu pražského Židovského Města, židovské památky Čech a Moravy a historii Židovského muzea v Praze. Zvláštní pozornost je věnována holocaustu českých a moravských Židů v letech 1939-1945 a ghettu Terezín. Více o expozici Stříbro českých synagog Stálá expozice v 1. patře synagogy nabízí reprezentativní výběr více než 200 nejcennějších stříbrných předmětů ze sbírek muzea. Největší prostor je věnován ozdobám Tóry – štítům, ukazovátkám, nástavcům a korunám. Expozice dále představuje synagogální a spolkové pokladničky, levitské soupravy k omývání rukou, šabatové kořenky, poháry na kiduš, chanukové a sobotní svícny a almužnice na milodary. Více o expozici Návštěvnické info Součást prohlídkového okruhu: Židovské muzeum v Praze a Pražské Židovské Město, lze také zakoupit kombinovanou vstupenku společně s Galerií Roberta Guttmanna Bezbariérový přístup: ano (plošina) Ve vestibulu synagogy se nachází pokladna, muzejní obchod a dále toalety pro návštěvníky. Program Pravidelné bohoslužby – více informací na www.kehilaprag.cz Oslavy židovských svátků a významných dnů. Pravidelné koncerty komorní hudby a další kulturní akce  

Přečíst více

Galerie De Lara Litomyšl

5,0

Přečíst více

Národní galerie v Praze (Salmovský palác)

5,0

Salmovský palác (též zvaný malý Swarzenberský) je nepřehlédnutelnou dominantou Hradčanského náměstí. SALMOVSKÝ PALÁC Salmovský (též zvaný malý Schwarzenberský) palác je klasicistní trojkřídlá budova palácového typu s čestným dvorem na Hradčanském náměstí. Stavbu nechal provést v letech 1800 až 1811 pražský arcibiskup Vilém Florentan, kníže Sal-Salm podle návrhu Františka Pávíčka (Pawitschka) na místě, kde před tím stálo několik menších šlechtických sídel. Původně se mělo jednat o luxusní bytový dům, jenž od roku 1811 náležel Schwarzenberkům, kteří jej spojili se sousedním Schwarzenberským palácem. Novodobá historie paláce vedla k jeho devastaci, až v roce 2004 převzala objekt Národní galerie v Praze, která palác zrekonstruovala pro potřeby své expozice a navázala tak na rekonstrukci vedlejšího Schwarzenberského paláce. Do prostoru dvora mezi paláci byla na základě mezinárodní architektonické soutěže provedena vestavba vstupního objektu. Na konci roku 2011 byla rekonstrukce završena kolaudačním souhlasem s užíváním. Umění 19. století od klasicismu k romantismu Sbírka umění 19. století Národní galerie v Praze otevřela v rekonstruovaném Salmovském paláci na Hradčanském náměstí novou expozici umění 19. století, která představuje nejvýznamnější díla malířství a sochařství období od klasicismu k romantismu. Vybraná kolekce, doplněná o reprezentativní zápůjčky z významných institucí a soukromých sbírek, je koncipovaná v chronologické linii do stylových, tematických a autorských celků. České umění bylo nedílnou součástí středoevropského uměleckého prostoru a jeho východiska, kritéria i hodnocení byla úzce spojena nejen s uměleckou scénou, ale i s institucemi ve Vídni i v německých uměleckých centrech. Z těchto důvodu jsou integrální součástí expozice též plátna německých a rakouských tvůrců. Představený umělecký soubor svým charakterem i drobnějšími formáty dokonale souzní s prostory klasicistního paláce i s vybavením jeho interiérů. Návštěvníci se mohou těšit na nejvýznamnější obrazy Františka Tkadlíka, Antonína Machka, Josefa Navrátila, Augusta Piepenhagena nebo reprezentativní kolekci malířské rodiny Mánesů v čele s pracemi Josefovými. Haushoferovu krajinářskou školu pražské Akademie reprezentují plátna Adolfa Kosárka, Bedřicha Havránka a dalších, díla studentů Rubenovy školy historické malby provedou diváka naší i evropskou historií. Rakouské a německé umění zastupují slavné malby Caspara Davida Friedricha, Carla Spitzwega, Christiana Morgensterna, Carla Rottmanna, Friedricha Amerlinga nebo Ferdinanda Georga Waldmüllera, dokládající vzájemné umělecko-kulturní vztahy. V širším výběru je zastoupena také sochařská tvorba našich nejlepších autorů – Václava Prachnera, Václava Levého, bratří Josefa a Emanuela Maxů a dalších. Prostory v přízemí Salmovského paláce jsou vyčleněné na proměnné výstavní projekty. Návštěvníci zde najdou také studijní depozitář, kde mohou v rámci speciálních programů lektorského oddělení nahlédnout do zákulisí galerijní práce a uvidí umělecká díla v instalaci na sítích tak, jak se nacházejí v našich depozitářích. Velký prostor zde má také interaktivní studio lektorského oddělení, doplněné přednáškovou místností a ateliérem. Senioři si mohou zapůjčit lehké mobilní židličky, které jim zpříjemní prohlídku nové expozice. Druhou část sbírkové prezentace, nazvanou Umění 19. století od realismu k moderně, připravujeme na jaro 2015 do čtvrtého patra Veletržního paláce. V rekonstruované expozici představíme díla umělců, kteří za svým vzděláním a inspiracemi směřovali již do Paříže, jež se ve druhé polovině 19. století stala evropským uměleckým centrem. Vedle již vystavených prací realistů Karla Purkyněho, Soběslava H. Pinkase a Viktora Barvitia zhlédnou diváci také díla Antonína Chittussiho, Jaroslava Čermáka, umělců generace Národního divadla Václava Brožíka, Vojtěcha Hynaise či Julia Mařáka. Tvůrci konce 19. století budou zastoupeni pracemi Maximiliana Pirnera, Beneše Knüpfera a Jakuba Schikanedera. Závěr expozice tvoří plátna žáků Mařákovy krajinářské školy v čele s Antonínem Slavíčkem.  

Přečíst více

Egon Schiele Art Centrum

5,0

Vedle dokumentace o životě a díle Egona Schieleho a celoroční výstavy jeho prací nabízí Egon Schiele Art Centrum na ploše 3.000 m2 výměnné výstavy klasického a současného umění 20. století. V části muzejního komplexu vznikla řada velkorysých ateliérů pro delší studijní a pracovní pobyty mladých umělců z východní i západní Evropy; ateliéry jsou pronajímány ministerstvům kultury nebo uměleckým institucím různých zemí na deset let; k dispozici je též apartmá pro spisovatele. Muzeum doplňuje rozsáhlý muzejní obchod a tradiční kavárna s českými specialitami pro umělce a milovníky umění s odpovídající atmosférou.

Přečíst více

Galerie hlavního města Prahy (Dům U Kamenného zvon…

5,0

Objekt Galerie hl. m. Prahy, jehož kořeny sahají do 2. pol. 13. stol., nyní slouží jako výstavní prostor pro významné výstavní projekty. Podle posledních stavebně historických průzkumů se počátky domu U Kamenného zvonu datují do druhé poloviny 13. století, kdy za mohutným věžovým nárožím s masivními obvodovými zdmi vzniklo i podélné boční stavení. Nejstarší stavební etapa se zachovala ve sklepích a v přízemí jižního křídla.    Druhá stavební etapa následovala kolem roku 1310. Tehdy byla v přízemí zřízena kaple s bohatou figurální a ornamentální malířskou výzdobou, pokrývající stěny i klenbu. Výsledkem přestavby objektu ve druhé čtvrtině 14. století byl reprezentativní městský palácový dům s věžovým nárožím, který je pozoruhodným dokladem činnosti severofrancouzsky orientované dvorské huti a jenž je ojedinělým dodnes dochovaným příkladem tohoto typu architektury v Praze. Hlavní dominantu průčelí bohatě zdobeného gotickými architektonickými prvky tvořila plastická figurální výzdoba. Její ikonografický program oslavoval ideu království a panovnickou rodinu - v této souvislosti vznikla domněnka, že stavebníkem byl někdo z okruhu královského dvora. Typické domovní znamení umístili na nároží budovy v 16. století. Po roce 1685 a v 18. století proběhly barokní úpravy budovy. Náročné rekonstrukci domu U Kamenného zvonu, při které byla stržena novobarokní fasáda z 19. století a objeveno gotické průčelí, předcházel rozsáhlý stavebně historický průzkum. Rekonstrukce byla dokončena v roce 1988 a město přidělilo objekt GHMP, které slouží jako výstavní prostor pro její významné výstavní projekty. V objektu je otevřena prodejna knih a katalogů a ve spodní zadní části objektu je umístěna kavárna.  

Přečíst více

Jihomoravské muzeum ve Znojmě, příspěvková organiz…

5,0

Dům umění Masarykovo nám. 11, Znojmo tel. 515 226 529 www.muzeumznojmo.cz Dům umění - Slavíkovský palác sídlí v jedné z nejkrásnějších renesančních budov města. Prvním historicky známým majitelem domu k roku 1363 byl měšťan a sládek Šimon. Jeho dům na náměstí byl tehdy menší než dnes, přesto jak prokázaly výsledky výzkumu Otto Boudy, výměra domovní parcely již byla s dnešním stavem shodná. Prostor totiž zaujímal s největší pravděpodobností Šimonův pivovar, tehdy největší ve městě, výnosnější než pivovar Hostanův na Dolní České ulici. V letech 1397 – 1406 dům vlastnil Haymann z Jaroměřic. V této době se již pivo vařilo patrně z protipožárních důvodů před městskými branami. Po husitských válkách, v éře poděbradské, korvínské a jagellonské dům střídal majitele i živnosti, zmínit můžeme krejčího Ondřeje Schneidera. Velká renesanční přestavba a rozšíření domu během jediného (!) roku 1549 jsou spojeny s měšťanskou rodinou "auf der Leiten" („Nastráňských“). Ambrož z druhé generace rodu k tomu využil nastřádané prostředky a navíc ještě půjčku 200 kop grošů. Rozšířen byl tehdy i sklep na víno. Po Ambrožově synu Šimonovi dům roku 1560 koupil Hanuš Lëmermaÿer, který nechal dostavět zadní trakt směrem do Dolní České a propojil jej krásným arkádovým dvorem. Nad vstupem na ochoz je také vytesán rodový znak Lëmermaÿerů – dvě jehňata s praporci. Tato rodina vlastnila dům přes padesát let. Za třicetileté války (1635) dům koupil moravský zemský podpísař Tobiáš Allman rytíř z Almšteinu, potomek významného měšťanského rodu ze Znojma. Jeho manželkou byla Justina rozená Herrová, dcera znojemského rychtáře a pána na Jaroslavicích a Hrušovanech. Roku 1665 Tobiáš dům prodal Jindřichu Slavíkovci ze Slavíkova na Rokytnici. Tento starý vladycký rod z Čech vlastnil ve Znojmě další dva domy na Horním a Dolním náměstí. Roku 1680 však Jindřich umírá bezdětný. Palác se poté stal majetkem městského radního Jana Františka Exela, po němž jej zdědila dcera Františka provdaná za císařského plukovníka Everharda de Blois. Jejich děti dům prodali roku 1764 pekařskému mistru Maxmiliánu Josefu Böglovi. A právě pekařské řemeslo se v tomto domě udrželo až do druhé světové války. Od 19. století sloužil palác také jako nájemní dům s celkem osmi byty. Majitelé byli od roku 1804 Bouskovi, od roku 1852 Widlovi. Dědička Marie Widlová se roku 1883 provdala za drogistu Johanna Pistauera, takže prodejna pečiva v přízemí (dnes vestibul a kavárna) byla doplněna o drogerii (dnešní přednáškový sál) a ještě malinkou trafiku. Roku 1936 dům zdědila nezletilá Elizabeth Dissmannová, která však o něj jako teprve dvacetiletá na základě Benešových dekretů přišla. V roce 1950 přechází dům z národní správy pod správu komunální. Zároveň byla zahájena projektová příprava na městskou galerii. Ta byla po mnoha peripetiích dokončena v roce 1961. K úplnému zprovoznění objektu došlo v roce 1967. Poslední rekonstrukce proběhla v letech 1986 - 1990. Dnes slouží palác výstavním účelům Jihomoravského muzea. Reprezentativní výběr z bohatých uměleckých sbírek Jihomoravského muzea zde prezentují stálé expozice "Staré umění Znojemska" ve druhém podlaží a "Medailér Jan Tomáš Fischer" a "Mince Zemí Koruny české" v podlaží prvním. Výstavní sály v prvním podlaží jsou určeny výstavám převážně soudobého výtvarného umění. V přízemí se nachází víceúčelový sál pro příležitostné výstavy, přednášky a konference.    

Přečíst více

Muzeum umění Olomouc (Arcidiecézní muzeum Kroměříž…

5,0

Správa, ochrana a prezentace sbírek Arcibiskupského zámku v Kroměříži, které patří k nejhodnotnější kolekci svého druhu ve světovém měřítku. Arcidiecézní muzeum Kroměříž bylo založeno v červnu roku 2007. Jeho úkolem je správa, ochrana a postupné představování jedinečných sbírkových fondů soustředěných v Arcibiskupském zámku v Kroměříži, kde také muzeum sídlí. Sbírky patří mezi nejhodnotnější kolekce svého druhu v celosvětovém měřítku. Celkový počet exponátů či sbírkových předmětů činí úctyhodných 135 000 a také díky nim se kroměřížský zámek spolu se zahradami stal památkou UNESCO. 

Přečíst více

Národní galerie v Praze (Klášter sv. Anežky České …

5,0

Anežský klášter, bývalý klášter klarisek a minoritů a první konvent klarisek v Záalpí, patří k nejvýznamnějším gotickým stavbám Prahy. Klášter sv. Anežky České Anežský klášter, bývalý klášter klarisek a minoritů a první konvent klarisek v Záalpí, patří k nejvýznamnějším gotickým stavbám Prahy. Založila jej ve 30. letech 13. století přemyslovská princezna Sv. Anežka Česká (kolem 1211–1282), spolu se svým bratrem králem Václavem I. Do nově budovaného kláštera záhy vstoupila a žila zde v čele řeholní komunity až do své smrti. Prohlídkový okruh v přízemí mapuje historii jednotlivých částí unikátně dochovaného půdorysu středověkého kláštera. Přístupné jsou všechny význačné prostory, včetně oratoře sv. Anežky, Svatyně Salvátora a kostela sv. Františka s místem uložení ostatků krále Václava I.   Středověké umění v Čechách a střední Evropě Dlouhodobá expozice umístěná v patře klášterního komplexu prezentuje na více než dvou stech exponátech z oboru malířství, sochařství a uměleckého řemesla proměny formy a funkce výtvarného díla během tří staletí. Exponáty provenienčně spjaté s českými zeměmi doplňují díla vytvořená v širším středoevropském regionu (zvl. Franky, Rakousy, Sasko, viz např. H. Pleydenwurff, A. Altdorfer, H. Hesse, L. Cranach st., ad.). V přízemí je instalována haptická expozice sochařských děl českého českého středověkého umění 13.–15. století. umění,  nabízející  ojedinělou hmatovou zkušenost s kopiemi význačných gotických památek (po dobu výstavy Tajemné dálky, symbolismus v českých zemích je haptická expozice nepřístupná).   Mezi špičkové exponáty instalace a poklady národního kulturního dědictví patří díla z období vlády Lucemburků – krále Jana, císaře Karla IV. a jeho synů (Mistr Michelské madony, Mistr Vyšebrodského oltáře, Mistr Theodorik, Mistr Třeboňského oltáře, díla tzv. krásného slohu) a umělecké práce spjaté s opětovným vzmachem českých zemí v době vlády Vladislava a Ludvíka Jagellonského (Mistr Svatojiřského oltáře, Mistr Puchnerovy archy, Mistr Litoměřického oltáře, Mistr Oplakávání ze Žebráku, Mistr Oplakávání ze Zvíkova, Monogramista IP).   PROGRAMY LEKTORSKÉHO ODDĚLENÍ Informace a rezervace programů na tel: 221 879 216/225, e-mail:ak.educ@ngprague.cz   PROGRAMY PRO ŠKOLY A VEŘEJNOST Pro skupiny včetně školních nabízíme komentované prohlídky výstavy / Cena: 600 Kč/ skupina do 20 osob + vstupné Rezervace / informace: ak.educ@ngprague.cz, tel. 221 879 216/225. Kompletní nabídku pořadů pro školy najdete ZDE.  

Přečíst více

Uměleckoprůmyslové museum v Praze

5,0

Uměleckoprůmyslové museum se na konci roku 2017 otevřelo po tříleté rekonstrukci. Tato rekonstrukce přinesla trojnásobné zvětšení výstavního prostoru, celkem tedy 2750 m2 výstavní plochy. UMĚLECKOPRŮMYSLOVÉ MUSEUM V PRAZE JE ZNOVU OTEVŘENO) denně kromě pondělí 10–18 hodin, úterý 10--20 hodin ulice 17. listopadu 2, 110 00 Praha 1 (vstup zahradou ze Široké ulice) telefon do recepce: +420 778 543 900 vstupné do muzea) Výstavy jednotlivě základní/snížené/rodinné/junior 150/80/250/40 Kč Kombinace výstav základní/snížené/rodinné/junior 300/160/480/100 Kč 10% sleva z plného vstupného: skupiny nad 15 osob, držitelé Opencard/Lítačky Zdarma: pedagogický doprovod, držitele členských legitimací AMG (Asociace muzeí a galerií), pracovníky NPÚ (Národní památkový ústav), držitele ICOM (Mezinárodní organizace muzeí), členy UHS (Uměleckohistorická společnost, ZTP a ZTP/T a doprovod, děti do 6 let Komentované prohlídky pro veřejnost: výklad zdarma k platné vstupence Přednášky: 50 Kč KNIHOVNA UMĚLECKOPRŮMYSLOVÉHO MUSEA) Telefon na výpůjční službu: 773 200 844 E-mail pro dotazy na výpůjční službu: studovna@upm.cz otevřeno) úterý až pátek 11—19 h sobota 11—15 h dopravní spojení) stanice Staroměstská: metro A, bus 207, tramvaj 2, 17, 18 - pravidelné fotografické výstavy > Galerie Josefa Sudka, Úvoz 24, Praha 1 - dlouhodobá expozice Český kubismus > Dům U Černé Matky Boží, Ovocný trh 19, Praha 1   mimo Prahu: - výstava Angličáci Matchbox a studijní depozitář nábytku 19. a 20. století > Zámek Kamenice nad Lipou - expozice historického evropského skla ze sbírek UPM > Zámek Světlá nad Sázavou - expozice Evropská kamenina ze sbírek UPM > Zámek Vranov nad Dyjí - putovní výstavy ze sbírek UPM v Číně, Japonsku, Koreji a USA — a další sledujte na www.upm.cz Těšíme se na setkání s Vámi v nových podmínkách. Držte nám palce!  

Přečíst více

Vyhledat muzeum


Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.