Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Zaměření

Řazení dle:

Žebříček muzeí

Muzeum Brněnska

5,0

O Muzeu Brněnska Brněnsko je region charakteristický přírodní, krajinnou, sociální a kulturní rozmanitostí. Ta se projevuje i v činnosti a působení regionálního Muzea Brněnska. Vzniklo v 60. letech 20. století, tehdy pod názvem Okresní muzeum Brno - venkov, sloučením několika samostatných institucí, dnes poboček Muzea Brněnska. Jde o Podhorácké muzeum v Předklášteří (založeno v r. 1929) na severozápad od Brna, Muzeum ve Šlapanicích (vzniklo v r. 1934) na jihovýchod od moravské metropole, Památník Mohyla míru (dostavěn těsně před vypuknutím I. světové války, veřejnosti předán v r. 1923) v centru někdejšího bojiště bitvy u Slavkova, Muzeum v Ivančicích na jihozápad od Brna (otevřeno v r. 1894) a konečně Památník písemnictví na Moravě. Vyvíjí svou činnost od roku 2005 a má sídlo v benediktinském klášteře v Rajhradě na jih od Brna. Od roku 2015 je nejmladší pobočkou Vila Löw-Beer poblíž známého brněnského parku Lužánek. Nejstarší pobočkou je Muzeum v Ivančicích. Podnětem k jeho založení byla rozsáhlá sběratelská aktivita v souvislosti s přípravami pražské Národopisné výstavy českoslovanské pořádané v roce 1895. Rozsáhlé celky tvoří v muzeu archeologické doklady z dějin města, například z bývalého ivančického českobratrského sboru, vzácná sbírka cínového nádobí, keramika, kolekce zbraní a sbírkové předměty vztahující se k dávnějším i novějším dějinám města. V muzeu je také fond vztahující se k životu a dílu nejznámějšího ivančického rodáka Alfonse Muchy. Sbírkový fond pobočky je uložen v rajhradském klášteře, výstavní činnost Muzea v Ivančicích probíhá v galerii ivančického Památníku Alfonse Muchy. Podhorácké muzeum sídlí v malé, nicméně daleko za hranicemi okresu známé obci Předklášteří. Ta vděčí za svůj věhlas ženskému cisterciáckému klášteru Porta coeli (Brána nebes), založenému v roce 1232 královnou Konstancií. Podhorácké muzeum se do areálu kláštera, který byl v roce 2010 prohlášen Národní kulturní památkou, přestěhovalo v polovině 50. let 20. století z nedalekého Tišnova. Také v případě tohoto muzea došlo k prvnímu pokusu o jeho založení v souvislosti s národopisnou výstavou v Praze. Formálně bylo muzeum založeno v roce 1929 a začalo systematicky budovat sbírkový fond. Jeho jádro pochází z 50. a 60. let 20. století. Unikátní součástí sbírkového fondu muzea je rozsáhlý mineralogický materiál, bohaté jsou i fondy dokumentující vybavení zejména měšťanských domácností z Podhoráckého regionu a doklady řemeslné výroby, hospodářské, živnostenské, umělecké a školské minulosti i lidové kultury předhůří Vysočiny.  Šlapanice, kde sídlí další pobočka Muzea Brněnska, jsou prakticky na dohled od Brna. Jsou střediskem oblasti na jihovýchod od moravské metropole. Pozoruhodná minulost zde sahá daleko do pravěku – zkoumána tu byla rozsáhlá pohřebiště už z pozdní doby kamenné a starší doby bronzové, ne tak dávno také mauzoleum z období stěhování národů na nedalekém návrší Žuráni. Archeologické nálezy ze zmíněných prehistorických pohřebišť uchovává Muzeum ve Šlapanicích jen v malé míře, rozsáhlejší jsou doklady z oboru národopisu a památky hmotné kultury minulých generací z oblasti na východ od Brna. Samostatným celkem je fond šlapanického rodáka, malíře Aloise Kalvody. Ve výstavní činnosti se muzeum důsledně zaměřuje na doprovodné programy pro děti a úzce spolupracuje se školami. Svébytnými celky Muzea Brněnska jsou dva památníky. Dominantou slavkovského bojiště je Památník Mohyla míru, vybudovaný z podnětu P. Aloise Slováka v letech 1910 – 14 jako památník obětem válek. Ve své době šlo o zcela výjimečný monument, první válečný památník s mírovým posláním vůbec. Dnes je kulturní památkou. V sousedství Mohyly míru byla v roce 1925 zpřístupněna nevelká expozice ke Slavkovské bitvě. Sbírkový fond památníku obětí Slavkovské bitvy „tří císařů" (2. 12. 1805) je poměrně malý (početně i kvalitativně utrpěl mj. řadou necitlivých reorganizací před více než padesáti lety), je však v posledních letech intenzivně doplňován. K dvoustému výročí bitvy byla v muzejním objektu zpřístupněna mimořádně atraktivní multimediální expozice, která přitahuje trvalý zájem návštěvníků z celého světa. V roce 2005 začala v rámci Muzea Brněnska působit nová pobočka - Památník písemnictví na Moravě. Ve starobylých zdech kláštera v Rajhradě, jehož komplex je kulturní památkou, se tak dnes stýká a prolíná historie příslovečné benediktinské učenosti s písemnictvím Moravy, starším i tím živým. Literatura, písemné památky měly v Rajhradě vždy své pevné místo a Památník písemnictví na Moravě na tuto tradici navazuje. Vedle pravidelné výstavní činnosti se věnuje rozšiřování svého sbírkového fondu literárních moravik, jenž zahrnuje také výtvarné artefakty související s knižní produkcí. Úzký kontakt s dětmi a mládeží již několik let zajišťuje literární soutěž Skrytá paměť Moravy a její doprovodný program, seminář tvůrčího psaní Krocení literární múzy. Památník je literárním muzeem, které si za krátkou dobu své existence již získalo své pevné místo v duchovním životě Moravy i v cestovních plánech zájemců o její kulturní bohatství. Nejnovější pobočkou muzea, která svou činnost naplno rozvine od počátku roku 2015, je Vila Löw-Beerů. V památkově obnovené vile, kterou obývala významná brněnská židovská rodina velkoprůmyslníků a obchodníků s textilem, bude otevřena stálá expozice pod názvem „Svět brněnské buržoazie od Löw-Beer k Tugendhat“. Muzeum Brněnska je členem Asociace českých a moravskoslezských muzeí a galerií a také členem Českého výboru ICOM (mezinárodní organizace muzeí). Při plnění svého poslání zaměřuje pozornost především na sbírkotvornou činnost, na získávání dalších dokladů historického a (v menší míře) přírodního vývoje regionu a na péči o bohaté sbírkové fondy, které jsou výsledkem setrvalého úsilí několika generací muzejních pracovníků. A samozřejmě také na prezentaci sbírkových předmětů i výslefků studia odborných pracovníků - a jejich využití pro dospělé i mladší návštěvníky. Nepominutelnou součást muzejní práce tvoří spolupráce se školami. Dlouhodobými výzkumnými úkoly odborných pracovníků jsou dokumentace některých stránek minulosti v regionu, ať už v jeho centrech či mimo ně. Výsledkem úsilí odborných pracovníků jsou výstavy a další formy prezentace, jako jsou články v odborném i laickém tisku, přednášky, besedy, tzv. „dětské dílny“ a další. Své poslání se snaží Muzeum Brněnska naplňovat ve všech ohledech. Na každé z poboček působí odborný pracovník ve funkci historika se zaměřením na dané místo a region, kde sídlí; s výjimkou Ivančic je zároveň správcem depozitáře pobočky. Působnost dvou etnoložek, historičky umění a archeoložky je územně širší, zahrnuje celé Brněnsko. V současnosti působí v muzeu 50 kmenových zaměstnanců, z nichž je 20 odborných pracovníků, 12 průvodců, 5 technickohospodářských pracovníků a 13 pracovníků v dělnických profesích.

Přečíst více

Muzeum Litovel

5,0

Přečíst více

Slezské zemské muzeum (Památník Petra Bezruče)

5,0

Památník Petra Bezruče je jedním ze šesti expozičních objektů a areálů Slezského zemského muzea. Vznikl ještě za života básníka Petra Bezruče a stojí na místě jeho rodného domu. Památník Petra Bezruče je jedním ze šesti expozičních objektů a areálů Slezského zemského muzea.Vznikl ještě za života básníka Petra Bezruče a stojí na místě jeho rodného domu. Památník Petra Bezruče je literárněvědným pracovištěm a zároveň expozičním areálem. Svou činnost zaměřuje již přes padesát let převážně na zpracovávání a získávání pozůstalostí významných literárních osobností Slezska a severní Moravy. V depozitářích památníku se nachází přes 200 000 dokumentů z pozůstalostí zhruba 85 literátů. Tímto množstvím literárních památek se Slezské zemské muzeum řadí v rámci České republiky na druhé místo, hned za Památník národního písemnictví v Praze. V přízemí Památníku Petra Bezruče se nachází expozice připomínající život tohoto velkého slezského básníka. V prvním patře je pak sál sloužící pro kulturní akce muzea – krátkodobé výstavy, přednášky či autorská čtení.

Přečíst více

Slezské zemské muzeum (Srub Petra Bezruče)

5,0

Srub Petra Bezruče na Ostravici získalo Slezské zemské muzeum jako součást dědictví po významném slezském básníkovi Petru Bezručovi. Srub Petra Bezruče na Ostravici získalo Slezské zemské muzeum jako součást dědictví po básníku Petru Bezručovi. Obytná část srubu byla ponechána v původní podobě i se zařízením interiéru, který si Bezruč sám navrhl. V přilehlém dřevníku byla v roce 1983 zbudována expozice s názvem Krajem Petra Bezruče. Návštěvník srubu zde nalezne nejen autentické prostředí letního příbytku básníka, ale nutně chodí v jeho stopách, dotýká se životních příběhů básníka a především může poznat prostředí kraje pod Beskydem, jehož osud, v minulosti tak svízelný, zachytil básník ve svém stěžejním díle - ve Slezských písních.

Přečíst více

Sklářské muzeum Moser

5,0

Promítneme vám příběh sklárny Moser mapující více než 155 let historie sklárny. Navštívíte srdce sklárny, sklářskou huť, v níž zažijete pravou atmosféru ruční výroby a ucítíte vůni vypalovaných dřevěných forem. Muzeum sklárny Moser v Karlových Varech nabízí unikátní expozici, která mapuje více než 155 let historie sklárny. Expozice představuje nejstarší sklářskou tvorbu až po současné kolekce i jejich slavné majitele. Výstava je doplněna desetiminutovým dokumentárním filmem, který shrnuje slavnou historii sklárny. K dispozici je také audioprůvodce, který podrobně komentuje muzeální expozici. Sklářská huť Moser - srdce sklárny v Karlových Varech nabízí pravou atmosféru výroby skla. Návštěvnící uvidí mistry skláře, jak přeměňují žhavou masu skla v jedinečný výrobek. Ucítí vůni vypalovaných dřevěných forem a zažijí neopakovatelnou atmosféru tvůrčí ruční práce. Prohlídky jsou obohaceny o prezentaci sklářských surovin, nářadí a výrobních postupů.  

Přečíst více

Technické muzeum v Brně (Šlakhamr v Hamrech nad Sá…

5,0

Šlakhamr je kovářská dílna, která využívá obrovského kladiva poháněného mlýnským kolem. Stavení se nachází v malebném údolí a je tak ideálním cílem k výletu. Počátky železářství na Žďársku jsou svázány s kolonizací krajiny na pomezí Čech a Moravy v pramenné oblasti Sázavy cisterciáckým klášterem ve Žďáře nad Sázavou v polovině 13. století a v obdobích těsně následujících. V tomto období došlo patrně k založení několika železářských hamrů. Jedním z těchto hamrů je tak řečený Šlakhamr, který je v pramenech spojován se jménem Niklase Flexlina, rychtáře v Německém Brodě (nyní Havlíčkově Brodě), nájemcem zmíněného hamru. Současně existovaly další hamry v blízkém Najdeku (tzv. Václavův hamr) v Dolních Hamrech (Fiklův hamr) a Horních Hamrech (Frendlův hamr). Pro vlastní činnost Šlakhamru v období 14.–17.století se dochovalo pouze několik údajů. Tak je roku 1410 mezi škůdci kláštera, kteří neodváděli klášteru patřičné platy, zmiňován i Nicolaus, řečený Flexl, rychtář v Německém Brodě a nájemce hamru. Podle listiny z roku 1357 dostával hamr od pozemkové vrchnosti zadarmo stavební dříví, ovšem za dřevo pro výrobu dřevěného uhlí (palivo) a za železnou rudu musel nájemce platit. Provoz hamru trval až do poloviny 17. století. Pro pozdější období již není hamr zmiňován, vždy jen grunt či tvrz s mlýnem (1694, 1742). Činnost mlýna skončila před druhou světovou válkou. Po dobu protektorátu mlýn pouze šrotoval a k pohonu zařízení sloužil stacionární spalovací motor. V padesátých letech polnosti a ostatní pozemky ve vlastnictví rodiny Brdíčků (kromě parcely mlýna a předzahrádky) přešly do užívání místního JZD. TMB zakoupilo od původních majitelů objekt v roce 1976. V roce 2000 bylo provedeno statické zajištění objektu a zahájena stavba technologických zařízení hamru. Stavbu dvojice vodních kol a zařízení tzv. chvostového hamru, včetně dalších nezbytných úprav, provedl sekerník p. Josef Kudrna z Dolního Radíkova.

Přečíst více

Vagonářské muzeum

5,0

Přečíst více

Muzeum Brněnska (Památník Mohyla míru)

5,0

Památník Mohyla míru byl postaven na počest obětí Napoleonovy vítězné bitvy u Slavkova (2. 12. 1805) podle záměru kněze A. Slováka jako naplnění jeho myšlenky učinit z centra někdejšího bojiště pietní "místo světla", memento válek. Je dominantou i přirozeným středem chráněné památkové zóny Slavkovské bojiště. O státních a církevních svátcích a významných dnech a také po celý červenec a srpen je památník slavnostně osvětlen. V renovovaném muzejním objektu sousedícím s památníkem mohou návštěvníci shlédnout netradičně pojatou multimediální expozici „Bitva tří císařů. Slavkov / Austerlitz 1805“ a v muzejním pavilonu expozici "Fenomén Austerlitz". V areálu památníku probíhá každoročně na přelomu listopadu a prosince pietní akt k uctění padlých jako vyvrcholení vzpomínkových akcí k výročí bitvy. O státních svátcích, významných dnech a po celý červenec a srpen je Mohyla míru slavnostně osvětlena. Pobyt na Mohyle míru zpříjemní návštěvníkům Kavárna Mohyla míru. Bližší informace lze získat na tel. čísle 544 228 152. Prodejna suvenýrů poskytuje široký výběr. K návštěvě památníku můžete využít pravidelnou městskou linku MHD - BUS č. 48 z ul. Úzká - OD TESCO u hlavního nádraží do obce PRACE - náves a dále 1,2 km pěšky nebo pravidelnou městskou linku MHD - BUS č. 40 z ul. Úzká - OD TESCO u hlavního nádraží do obce SOKOLNICE, žel. st. a dále cca 2,5 km pěšky.

Přečíst více

Židovské muzeum v Praze (Maiselova synagoga)

5,0

Maiselova synagoga byla postavena v letech 1590-92 na základě privilegia císaře Rudolfa II. Jejím zakladatelem byl primas pražského Židovského města Mordechaj Maisel. Na svou dobu neobvyklý trojlodní chrám v renesančním stylu zbudovali stavitel Juda Coref Herz a Josef Wahl. Roku 1689 synagoga při požáru ghetta vyhořela a následně byla několikrát přestavěna. Do současné novogotické podoby byla obnovena podle projektu prof. A. Grotta v letech 1893-1905. Stálá expozice Židé v českých zemích, 10.-18. století Návštěvníci se mohou těšit na audiovizuální 2D projekci, díky níž se ocitnou přímo v uličkách starého Židovského Města, jak je ztvárňuje slavný Langweilův model Prahy. Kromě bohatství vzácných sbírkových předmětů v novém uspořádání a významovém kontextu si zájemci mohou na dotykových obrazovkách prolistovat staré hebrejské rukopisy, nahlédnout do historických plánů židovských sídlišť nebo vyhledávat v databázi významných židovských osobností.   Večerní pořady Díky možnosti proměnit výstavní prostory i v auditorium se synagoga ve večerních hodinách se stává též místem pro komorní umělecká vystoupení: hudební, recitační či divadlo jednoho herce.

Přečíst více

Vyhledat muzeum


Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.