Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Zaměření

Řazení dle:

Žebříček muzeí

Slezské zemské muzeum (Památník Petra Bezruče)

5,0

Památník Petra Bezruče je jedním ze šesti expozičních objektů a areálů Slezského zemského muzea. Vznikl ještě za života básníka Petra Bezruče a stojí na místě jeho rodného domu. Památník Petra Bezruče je jedním ze šesti expozičních objektů a areálů Slezského zemského muzea.Vznikl ještě za života básníka Petra Bezruče a stojí na místě jeho rodného domu. Památník Petra Bezruče je literárněvědným pracovištěm a zároveň expozičním areálem. Svou činnost zaměřuje již přes padesát let převážně na zpracovávání a získávání pozůstalostí významných literárních osobností Slezska a severní Moravy. V depozitářích památníku se nachází přes 200 000 dokumentů z pozůstalostí zhruba 85 literátů. Tímto množstvím literárních památek se Slezské zemské muzeum řadí v rámci České republiky na druhé místo, hned za Památník národního písemnictví v Praze. V přízemí Památníku Petra Bezruče se nachází expozice připomínající život tohoto velkého slezského básníka. V prvním patře je pak sál sloužící pro kulturní akce muzea – krátkodobé výstavy, přednášky či autorská čtení.

Přečíst více

Slezské zemské muzeum (Srub Petra Bezruče)

5,0

Srub Petra Bezruče na Ostravici získalo Slezské zemské muzeum jako součást dědictví po významném slezském básníkovi Petru Bezručovi. Srub Petra Bezruče na Ostravici získalo Slezské zemské muzeum jako součást dědictví po básníku Petru Bezručovi. Obytná část srubu byla ponechána v původní podobě i se zařízením interiéru, který si Bezruč sám navrhl. V přilehlém dřevníku byla v roce 1983 zbudována expozice s názvem Krajem Petra Bezruče. Návštěvník srubu zde nalezne nejen autentické prostředí letního příbytku básníka, ale nutně chodí v jeho stopách, dotýká se životních příběhů básníka a především může poznat prostředí kraje pod Beskydem, jehož osud, v minulosti tak svízelný, zachytil básník ve svém stěžejním díle - ve Slezských písních.

Přečíst více

Grafitový důl a. s.

5,0

Přečíst více

Sklářské muzeum Moser

5,0

Promítneme vám příběh sklárny Moser mapující více než 155 let historie sklárny. Navštívíte srdce sklárny, sklářskou huť, v níž zažijete pravou atmosféru ruční výroby a ucítíte vůni vypalovaných dřevěných forem. Muzeum sklárny Moser v Karlových Varech nabízí unikátní expozici, která mapuje více než 155 let historie sklárny. Expozice představuje nejstarší sklářskou tvorbu až po současné kolekce i jejich slavné majitele. Výstava je doplněna desetiminutovým dokumentárním filmem, který shrnuje slavnou historii sklárny. K dispozici je také audioprůvodce, který podrobně komentuje muzeální expozici. Sklářská huť Moser - srdce sklárny v Karlových Varech nabízí pravou atmosféru výroby skla. Návštěvnící uvidí mistry skláře, jak přeměňují žhavou masu skla v jedinečný výrobek. Ucítí vůni vypalovaných dřevěných forem a zažijí neopakovatelnou atmosféru tvůrčí ruční práce. Prohlídky jsou obohaceny o prezentaci sklářských surovin, nářadí a výrobních postupů.  

Přečíst více

Technické muzeum v Brně (Šlakhamr v Hamrech nad Sá…

5,0

Šlakhamr je kovářská dílna, která využívá obrovského kladiva poháněného mlýnským kolem. Stavení se nachází v malebném údolí a je tak ideálním cílem k výletu. Počátky železářství na Žďársku jsou svázány s kolonizací krajiny na pomezí Čech a Moravy v pramenné oblasti Sázavy cisterciáckým klášterem ve Žďáře nad Sázavou v polovině 13. století a v obdobích těsně následujících. V tomto období došlo patrně k založení několika železářských hamrů. Jedním z těchto hamrů je tak řečený Šlakhamr, který je v pramenech spojován se jménem Niklase Flexlina, rychtáře v Německém Brodě (nyní Havlíčkově Brodě), nájemcem zmíněného hamru. Současně existovaly další hamry v blízkém Najdeku (tzv. Václavův hamr) v Dolních Hamrech (Fiklův hamr) a Horních Hamrech (Frendlův hamr). Pro vlastní činnost Šlakhamru v období 14.–17.století se dochovalo pouze několik údajů. Tak je roku 1410 mezi škůdci kláštera, kteří neodváděli klášteru patřičné platy, zmiňován i Nicolaus, řečený Flexl, rychtář v Německém Brodě a nájemce hamru. Podle listiny z roku 1357 dostával hamr od pozemkové vrchnosti zadarmo stavební dříví, ovšem za dřevo pro výrobu dřevěného uhlí (palivo) a za železnou rudu musel nájemce platit. Provoz hamru trval až do poloviny 17. století. Pro pozdější období již není hamr zmiňován, vždy jen grunt či tvrz s mlýnem (1694, 1742). Činnost mlýna skončila před druhou světovou válkou. Po dobu protektorátu mlýn pouze šrotoval a k pohonu zařízení sloužil stacionární spalovací motor. V padesátých letech polnosti a ostatní pozemky ve vlastnictví rodiny Brdíčků (kromě parcely mlýna a předzahrádky) přešly do užívání místního JZD. TMB zakoupilo od původních majitelů objekt v roce 1976. V roce 2000 bylo provedeno statické zajištění objektu a zahájena stavba technologických zařízení hamru. Stavbu dvojice vodních kol a zařízení tzv. chvostového hamru, včetně dalších nezbytných úprav, provedl sekerník p. Josef Kudrna z Dolního Radíkova.

Přečíst více

Vagonářské muzeum

5,0

Přečíst více

Muzeum Brněnska (Památník Mohyla míru)

5,0

Památník Mohyla míru byl postaven na počest obětí Napoleonovy vítězné bitvy u Slavkova (2. 12. 1805) podle záměru kněze A. Slováka jako naplnění jeho myšlenky učinit z centra někdejšího bojiště pietní "místo světla", memento válek. Je dominantou i přirozeným středem chráněné památkové zóny Slavkovské bojiště. O státních a církevních svátcích a významných dnech a také po celý červenec a srpen je památník slavnostně osvětlen. V renovovaném muzejním objektu sousedícím s památníkem mohou návštěvníci shlédnout netradičně pojatou multimediální expozici „Bitva tří císařů. Slavkov / Austerlitz 1805“ a v muzejním pavilonu expozici "Fenomén Austerlitz". V areálu památníku probíhá každoročně na přelomu listopadu a prosince pietní akt k uctění padlých jako vyvrcholení vzpomínkových akcí k výročí bitvy. O státních svátcích, významných dnech a po celý červenec a srpen je Mohyla míru slavnostně osvětlena. Pobyt na Mohyle míru zpříjemní návštěvníkům Kavárna Mohyla míru. Bližší informace lze získat na tel. čísle 544 228 152. Prodejna suvenýrů poskytuje široký výběr. K návštěvě památníku můžete využít pravidelnou městskou linku MHD - BUS č. 48 z ul. Úzká - OD TESCO u hlavního nádraží do obce PRACE - náves a dále 1,2 km pěšky nebo pravidelnou městskou linku MHD - BUS č. 40 z ul. Úzká - OD TESCO u hlavního nádraží do obce SOKOLNICE, žel. st. a dále cca 2,5 km pěšky.

Přečíst více

Muzeum železné opony

5,0

Přečíst více

Židovské muzeum v Praze (Klausová synagoga)

5,0

Klausová synagoa je největší synagogou pražského Židovského Města. Na jejím místě stávaly od 16. století tři menší stavby, nazývané „klausy“ – mimo jiné ješiva, židovská škola pro studium Talmudu, kterou založil proslulý rabi Löw. Po požáru ghetta roku 1689 vyrostl na stejném místě roku 1694 v raně barokním slohu jediný chrám. Klausová synagoga byla druhou hlavní synagogou pražské židovské obce a působila zde řada jejích významných rabínů, sloužila také jako modlitebna pražského Pohřebního bratrstva. Stálá expozice Židovské tradice a zvyky I Expozice dále pokračuje v Obřadní síni Expozice nejprve seznamuje se základními prameny judaismu - hebrejskou biblí (Tanachem) a Talmudem, umožňuje prohlédnout si rozvinutý svitek Tóry včetně jeho ozdob – ručičky k ukazování v textu, povijanu, pláštíku, štítu a nástavců. Výstava dále představuje synagogu, její význam a vnitřní vybavení. Přibližuje také židovskou bohoslužbu, věnuje se šabatu a dalším židovským svátkům a náboženským slavnostem. Část na galerii zachycuje každodenní život židovské rodiny. Ukazuje zvyklosti spojené s narozením, obřízkou, slavností bar micva, svatebním obřadem i rozvodem. Dává dále nahlédnout do židovské domácnosti i kuchyně s jejími typickými předměty. Více o expozici Návštěvnické info Součást prohlídkového okruhu: Židovské muzeum v Praze a Pražské Židovské Město. Bezbariérový přístup: ne Ve vestibulu synagogy se nachází pokladna a muzejní obchod.

Přečíst více

Židovské muzeum v Praze (Maiselova synagoga)

5,0

Maiselova synagoga byla postavena v letech 1590-92 na základě privilegia císaře Rudolfa II. Jejím zakladatelem byl primas pražského Židovského města Mordechaj Maisel. Na svou dobu neobvyklý trojlodní chrám v renesančním stylu zbudovali stavitel Juda Coref Herz a Josef Wahl. Roku 1689 synagoga při požáru ghetta vyhořela a následně byla několikrát přestavěna. Do současné novogotické podoby byla obnovena podle projektu prof. A. Grotta v letech 1893-1905. Stálá expozice Židé v českých zemích, 10.-18. století Návštěvníci se mohou těšit na audiovizuální 2D projekci, díky níž se ocitnou přímo v uličkách starého Židovského Města, jak je ztvárňuje slavný Langweilův model Prahy. Kromě bohatství vzácných sbírkových předmětů v novém uspořádání a významovém kontextu si zájemci mohou na dotykových obrazovkách prolistovat staré hebrejské rukopisy, nahlédnout do historických plánů židovských sídlišť nebo vyhledávat v databázi významných židovských osobností.   Večerní pořady Díky možnosti proměnit výstavní prostory i v auditorium se synagoga ve večerních hodinách se stává též místem pro komorní umělecká vystoupení: hudební, recitační či divadlo jednoho herce.

Přečíst více

Vyhledat muzeum


Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.