Muzea dle kritérií

Komorní galerie v bývalém bytě Josefa Sudka z let 1959–1976. historie Galerie Josefa Sudka se nachází v prostorách hradčanského domu U Luny (Úvoz 24), který od roku 1959 až do své smrti obýval český fotograf Josef Sudek (1896 Kolín n. L.—1976 Praha). V letech 1978 až 1988 byla UPM postupně předávána podstatná část umělcovy fotografické pozůstalosti. V roce 1989 převzalo museum prostory umělcova bytu do své správy. V roce 1995 zde byla zpřístupněna fotografická Galerie Josefa Sudka. Za života Josefa Sudka byl byt místem nesčetných schůzek. K přátelskému okruhu patřili mimo jiné básník Jaroslav Seifert, malíř Jan Zrzavý, architekt Otto Rothmayer a řada umělců nejrůznějších oborů. V bytě, který byl postupně zabydlován množstvím obrazů, rámů, skleněných číší, krabic a fotografických pomůcek, vznikla i řada slavných kompozic z cyklů Letecké vzpomínky, Velikonoční vzpomínky, Labyrinty a Skleněné labyrinty. Z tohoto bytu se Josef Sudek také vydával na své fotografické putování po pražských zahradách, parcích, ale i po milované periferii. výstavní program dílo Josefa Sudka (fotografické cykly, tématické okruhy, komparativní výstavy) osobnosti moderní české fotografie s důrazem na meziválečnou tvorbu dějiny fotografických pragensií od poloviny 19. století po současnost Otevírací doba úterý až neděle 11 - 17 hodin pondělí zavřeno   Vstupné základní 40 Kč snížené  20 Kč rodinné   40 Kč

Barokní areál se skládá z kostela sv. Mikuláše, poustevny a budovy lázní se stálou expozicí. Kostel sv. Mikuláše je nejvýraznější stavbou vraclavského areálu a je to velmi kvalitní příklad vrcholně barokní architektury. V první čtvrtině 18. století by ovšem na Vraclavi nikdy nebyl postaven tak nákladný sakrální prostor, kdyby nebyl chápán jako výsostně reprezentativní duchovní centrum významného poutního a lázeňského místa. Právě sloučení duchovní poutě s očistou těla přispívalo ke slávě Barokního areálu, a zároveň to tomuto zvláštnímu místu vtisklo originální podobu. V současné době můžete v interiéru kostela sv. Mikuláše najít další barokní skvost v podobě zrestaurovaného cyklu pocházejícího z poutní cesty z Králík ke klášteru na Hedči. Dřevěné polychromované plastiky v mírně nadživotní velikosti byly vytvořeny kolem r. 1740.  Anonymní tvůrce pašijových scén pravděpodobně patřil k žákům M. B. Brauna. Věděli jste, že před založením Vysokého Mýta bylo centrem přemyslovské moci v regionu hradiště Vraclav? Slyšeli jste o vyvraždění rodu Vršovců, které započalo právě v tomto hradišti? Zajímá Vás, co se s hradištěm stalo a kdy se začala psát historie obce? Tyto i další otázky Vám zodpoví stálá expozice nesoucí název „Tisíciletá Vraclav. Dějiny obce v obrazech.“ umístěná v budově lázní. Opomenuta není ani bohatá historie samotného barokního areálu.