Muzea dle kritérií

Z důvodu rekonstrukce zámku novými majiteli byla Pamětní síň Emila Filly dne 24. července 2016 uzavřena. Expozice bude opět zpřístupněna v létě 2018.

Expozice umělecké knižní vazby - jediná instituxce svého druhu v České republice. Stálá expozice a 10 temporálních výstav ročně, odborné přednášky a dílny. Sledujte www.mkloket.cz U zrodu muzea stáli na konci 90. let 20. století přední umělečtí knihaři a významní loketští občané, Jan a Jarmila Sobotovi. Díky jejich popularitě mezi českými knihaři i sběrateli a osobnímu přátelství s mnoha světově proslulými knihaři získalo muzeum velkou většinu exponátů formou darů. Město Loket slavnostně otevřelo Muzeum umělecké knižní vazby v roce 2001 stálou expozicí v Černé věži. Ve třetím roce svého trvání se Muzeum knižní vazby přestěhovalo z Černé věže blíže i níže k návštěvníkům do krásných prostor v přízemí raně barokní loketské radnice a v srpnu 2008 bylo zařazeno pod správu Městské knihovny v Lokti jako Expozice umělecké knižní vazby. Sbírka se mezitím rozrostla o řadu nových exponátů. Cíl zakladatelů muzea – mít alespoň jednu vazbu od každého významného českého knihaře 20. století – však zdaleka není dosažen. Získávání vazeb již nežijících knihařů je obtížné a nákladné. Přesto se muzeu podařilo do svých sbírek získat vzácné vazby od třiceti z nich. Daří se rozšiřovat sbírku současných českých uměleckých knihařů. K nejnovějším akvizicím patří díla manželské dvojice Miroslavy a Lubomíra Krupkových, Františka Josefa Koudelky, Jany Trnkové, Jiřiny Musilové, Jiřího Kožíška a dalších. Součástí expozice je dobová knihařská dílna představující funkční nástroje a nářadí používané při výrobě knižní vazby. Expozici tvoří čtyři hlavní části: Knižní vazba v proměnách věků, do které spadají obrazové panely a historické vazby do konce 19. století. Většinu historických knih restauroval Jan Sobota a jeho žáci. Zpět do pověstí aneb Bylo nebylo, ve které se vracíme do dávných dob, kde fantazie nezná meze. Faksimile dobových knih a knižní objekty vyrobili Jan Sobota a Dalibor Nesnídal. Knižní vazby 19. - 21. století, ve které jsou shromážděny ukázky uměleckých a nakladatelských vazeb předních knihařů tohoto období (Helena Klinderová, Dalibor Nesnídal, J. H. Kocman, Jan Činčera, Karel Jílek, Josef Váchal, Antonín Jelínek, tři generace knihařů Hodných, nakladatelství Knihař, Moderní revue a další). Vybavení dílny uměleckého knihaře s funkčními stroji a nástroji, které užívali knihaři a knihtiskaři v 19. a 20. století. V majetku expozice je též sbírka děl renomovaných světových knihařů (Philip Smith, Werner Kießig, Terry Buckley, Pamela Moore, Edgar Claes, Cris Clair Takacs, Jane Drinkwater, Jean de Gonet, Tini Mirua, Midori Cockram, Jaroslav Kostyuk, Monique Lallier, Jan Vrtílek, Judith Thompson, David J. Lawrence, Pamela Leutz a další). Expozice umělecké knižní vazby dále pořádá temporální výstavy orientované na českou uměleckou knižní vazbu, knižní kulturu, typografii a umělce z Karlovarského kraje. Několikrát do roka také vystavujeme tematicky nebo geograficky orientované průřezy sbírkami Expozice (Světová umělecká knižní vazba, Miniatury, Historické knižní vazby a podobně). Město Loket a Městská knihovna Loket děkují všem dárcům a tvůrcům, bez jejichž přičinění a práce by tato ve světě ojedinělá expozice umělecké knižní vazby nemohla vzniknout.   Otevírací doba   1. 1.  – 30. 6., 1. 9. – 31. 12. pondělí – čtvrtek 12 – 17 pátek zavřeno sobota – neděle 10 – 12, 13 – 17   Otevírací doba   1. 7. – 31. 8. pondělí – úterý zavřeno středa – čtvrtek 10 – 12, 13 – 17 pátek zavřeno sobota – neděle 10 – 12, 13 - 17     Otevírací doba se může (zejména v letních měsících) měnit. Sledujte proto prosím stránky www.mkloket.cz. Zájemce o skupinové prohlídky s výkladem prosíme o rezervaci termínu předem.   Expozice umělecké knižní vazby při Městské knihovně Loket T. G. Masaryka 1 357 33 Loket 352 684 229 www.mkloket.cz kniznivazba@mkloket.cz

Muzeum ghetta v budové bývalé terezínské školy a chlapeckého domova L 417 V budově bývalé městské školy byl v době terezínského ghetta zřízen jeden z tzv. domovů mládeže. Židovští chlapci ve věku 10 – 15 let zde pod vedením zkušených pedagogů a vychovatelů rozvíjeli především kulturní  aktivity, které tento objekt učinily neformálním centrem života dětí a mládeže v ghettu. Na počátku 90. let minulého století bylo proto právě sem  umístěno Muzeum ghetta. Stálá expozice vznikla ve spolupráci s bývalými vězni terezínského ghetta: Terezín v tzv. konečném řešení židovské otázky 1941–1945 Krátkodobé výstavy, návštěva kina s dokumentárními filmy, obchod s možností nákupu brožur, knih, videokazet a suvenýrů.

2 expozice v domě v Dlouhé ul. 17: Modlitebna z doby ghetta a replika mansardy Modlitebna z doby ghetta Mezi prostory, sloužícími v době existence terezínského ghetta k bohoslužbám, měla mimořádný význam židovská modlitebna umístěná v dnešní Dlouhé ulici č. 17, objevená až počátkem 90. let 20. stol. Svou výzdobou – odborně provedenými nástěnnými malbami a texty – je unikátní mezi všemi obdobnými prostorami, jež byly v bývalém ghettu jako modlitebny využívány. Replika mansardy Nejtypičtějším ubytovacím prostorem v terezínském ghettu byly hromadné ubikace v bývalých kasárnách. Jednu z takových ubikací Památník Terezín rekonstruoval a zpřístupnil návštěvníkům v budově bývalých Magdeburských kasáren. Před několika lety Památník získal nový objekt v Dlouhé ulici č. 17 v Terezíně, kde se v jednom z typických městských dvorků nachází v bývalém hospodářském stavení modlitebna z doby ghetta s částečně zachovanými originálními kresbami a nápisy na stropu a zdech. Při průzkumu nepoužívané mansardy téhož stavení byly objeveny pozůstatky jednoho z tzv. kumbálků. Jednalo se o malé prostory na půdách obytných i hospodářských objektů v Terezíně, které byly přeměňovány na nouzové ubytování minimálních rozměrů, poskytující malému počtu vězněných alespoň trochu soukromí. V daném případě šlo nepochybně o příbytek řemeslníků, kteří byli v uvedeném objektu soustředěni a pracovali v nedalekých ústředních dílnách ghetta. Nouzový obytný prostor nad modlitebnou naštěstí nebyl později přestavován a tak bylo možno jej zrekonstruovat do podoby přibližně té, jakou měl v době ghetta. Návštěvníkům je tím umožněno získat představu o dalším možném způsobu ubytování v přelidněném ghettu.

Bývalá policejní věznice pražského gestapa v Malé pevnosti 1940-1945 Malá pevnost, která tvořila součást terezínského pevnostního systému vybudovaného v letech 1780 – 1790, se stala již v dobách habsburské monarchie známou jako věznice a trestnice pro vojenské i politické vězně. Nejtragičtější kapitolu její historie předznamenala okupace českých zemí nacistickým Německem v roce 1939. V letech 1940 – 1945 zde byla umístěna policejní věznice gestapa jako významný článek okupačního represivního systému. V předpolí Malé pevnosti se nachází Národní hřbitov založený krátce po osvobození země v roce 1945. V jednotlivých i hromadných hrobech jsou na něm pohřbeny oběti z policejní věznice gestapa, z terezínského ghetta a z koncentračního tábora v Litoměřicích. Stálé expozice: Malá pevnost 1940–1945 Expozice výtvarného umění Památníku Terezín Terezín 1780–1939 Koncentrační tábor Litoměřice 1944–1945 Internační tábor pro Němce. Malá pevnost 1945–1948 Krátkodobé výstavy instalované ve výstavních prostorách Malé pevnosti, návštěva kina s dokumentárními filmy, obchod s možností nákupu brožur, knih, videokazet a suvenýrů.