Muzea dle kritérií

Bývalá jezdecká kasárna, v době ghetta sídlo židovské samosprávy ghetta Bývalá jezdecká kasárna nesla v době ghetta (1941 – 1945) název Magdeburská. V jejich prostorách byly umístěny kanceláře židovské samosprávy ghetta a bydleli zde její vedoucí představitelé. Patřila rovněž k hlavním místům spojeným s kulturním děním v ghettu. Na přelomu 20. a 21. století byla rekonstruována a jejich část je využívána Památníkem Terezín především pro výstavní a vzdělávací činnost. Stálé expozice: Replika vězeňské ubikace z doby ghetta Hudba v terezínském ghettu Výtvarné umění v terezínském ghettu Literární tvorba v terezínském ghettu Divadlo v terezínském ghettu

Bývalé krematorium terezínského ghetta na Židovském hřbitově Židovský hřbitov vznikl záhy po zřízení terezínského ghetta na podzim roku 1941. Zpočátku se na něm pohřbívalo do jednotlivých hrobů, ale vzhledem k rychle rostoucí úmrtnosti vězňů se záhy přešlo k pohřbívání do hrobů hromadných. Na podzim roku 1942 bylo uvedeno do provozu krematorium, kde pak byly oběti zpopelňovány. V těsném sousedství Židovského hřbitova se nachází Ruský hřbitov, kde jsou pochováni zemřelí ruští váleční zajatci z let I. světové války a dále Hřbitov sovětských vojáků, kam byli pohřbeni padlí z období osvobozování Československa v roce 1945.  Stálá expozice: Úmrtnost a pohřbívání v terezínském ghettu

Kolumbárium, obřadní místnosti a ústřední márnice terezínského ghetta Obřadní místnosti Pohřebním obřadům sloužily prostory v kasematech u bývalé Bohušovické brány. Příbuzní a známí se zde mohli shromáždit k modlitbě a vzpomínce konané najednou u 30 a více rakví s pozůstatky zesnulých. Jedna místnost byla vyhrazena pro obřady židovské, druhá pro křesťanské. Po obřadu byly rakve se zemřelými odváženy k pohřbení, později ke spálení v nově postaveném krematoriu. Ústřední márnice ghetta Od léta roku 1942 byly oběti z řad vězňů ghetta shromažďovány v části pevnostních kasemat, kde byly omývány a ukládány do rakví, přenášených poté do sousedních Obřadních místností. Expozice: Pohřební obřady v ghettu a ústřední márnice Kolumbárium Do Kolumbária byly ukládány urny s popelem obětí spálených v nedalekém krematoriu. V závěru 2. světové války odtud byly v rámci snah o zahlazení stop zločinů spáchaných na židovských vězních na rozkaz velení SS odvezeny a popel zčásti zakopán, zčásti vysypán do řeky Ohře.    

Výstavba letohrádku Hvězda byla iniciována synem českého krále Ferdinanda I. Habsburského, arcivévodou Ferdinandem II. Tyrolským a započala 27., respektive 28. června 1555. Stavební dozor, včetně přípravných prací, vykonávali kupříkladu Paolo della Stella, Hans Tirol či Bonifác Wohlmuth. Letohrádek v renesančním slohu byl v hrubých rysech vystavěn do podzimu roku 1556. Čtyři patra Hvězdy spojuje dvojité točité schodiště umístěné v pravém čelním cípu letohrádku. Mimořádná stropní štuková výzdoba přízemí spadá do období mezi lety 1556–1560.       Stavba přečkala několikeré rabování. Poškozena byla v době třicetileté války a změny čekaly interiér také za držení budovy armádou mezi lety 1780–1874. Ve dvacátém století prošel letohrádek několika fázemi rekonstrukcí. Prozatím poslední rekonstrukce proběhla ve dvou vlnách mezi roky 1986–2000. Letohrádek je v současnosti ve správě Památníku národního písemnictví a pořádají se zde sezónní výstavy, vernisáže, koncerty, konference a pořady pro širokou veřejnost.  

Národní muzeum není jen jedna budova! I zámek Vrchotovy Janovice je Národní muzeum. E-mail: vrchotovyjanovice@nm.cz Telefon: 317 835 181, 724 412 256 Kde nás najdete: Zámek Vrchotovy Janovice Zámek 257 53 Vrchotovy Janovice Spojení: Vlak: Praha - Olbramovice - Vrchotovy Janovice Bus: Praha - Sedlčany - Vrchotovy Janovice Předchůdcem dnešního pečlivě rekonstruovaného romantického novogotického zámečku byla středověká vodní tvrz pánů z Janovic, přestavěná v 18. století na barokní sídlo hrabat z Vrtby. V povědomí návštěvníků je zámek ve Vrchotových Janovicích spojován zejména s poslední majitelkou, baronkou Sidonií Nádhernou z Borutína (1885-1950). Období, v němž baronka Sidonie nádherná žila, mapuje stálá expozice Společnost v Čechách 19. století a Rilke, Kraus a Vrchotovy Janovice. Raritou  je expozice České zvonařství, jediná svého druhu v České republice. Expozice Společnost v Čechách 19. století: Autoři expozice usilovali o to, aby se současní návštěvníci mohli intenzivně a zajímavě dotknout života svých nedávných předků, zamyslet se nad kulturou doby, která je obklopovala, nad různými vlivy, které ji spoluvytvářely, protínaly a formovaly. To vše - v působivém prostředí interieru zámku - mezi stovkami originálních předmětů (obrazů, šatů, nábytku, hraček, rozmanitých vzácných či kuriózních drobností). Expozice Rilke, Kraus a Vrchotovy Janovice. Zámek a park ve Vrchotových Janovicích je místo, kde v nedávné minulosti prožila život pozoruhodná bytost - baronka Sidonie Nádherná z Borutína. Narodila se tu a od časů, kdy dospěla, do doby, kdy emigrovala, byla středem společnosti literátů, výtvarníků, politiků a filosofů, která se zde - postupně, během let, jednotlivě i v měnících se skupinách - scházela. Rainer M.Rilke, Karl Kraus, Max Švabinský, Viktor Stretti, Karel Čapek, Antonín Podlaha, Adolf Loos, Camillo Schneider, Mechtilda Lichnowská - co jméno, to osobnost vynikající ve svém oboru. Pobývali ve zdech janovického zámku, procházeli se v parku, rozprávěli, vzájemně si naslouchali; různorodá společnost zajímavých lidí s originálním myšlením. Přijížděli díky osobnímu kouzlu a kultivovanosti Sidonie Nádherné, vraceli se díky její schopnosti vytvořit přátelské harmonické prostředí. Sidonie Nádherná byla současně "secesní" - velmi moderní žena své doby a současně šlechtična v původním smyslu tohoto slova. Expozice České zvonařství: Stálá expozice, jediná svého druhu v České republice, je umístěná v autentickém prostředí bývalé vodní tvrze. Prezentuje podstatnou část historické sbírky zvonů Národního muzea, čítající více než 150 kusů. Pro návštěvníky je působivé setkání s mistrovskými díly dávných zvonařů - obrovskými zvony z věží kostelů, vzácnými křtitelnicemi, hmoždíři, klepadly, i malými stolními nebo oltářními zvonky. Prohlídku doprovází hlasy zvonů, zvonkoher a dobová hudba. Tvar a vůně minulosti. Dotyková prohlídka pro nevidomé a zrakově postižené návštěvníky. Nejedná se o taktilní expozici, ale o prohlídku zámku a procházku parkem. Průvodce vypráví a skrze hmatové a prostorové pocity i dojmy, které vyvolávají vůně, zprostředkovává možnost seznámit se s historií místa, setkat se s lidmi, kteří tu žili.

Národní muzeum není jen jedna budova! I Památník Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra je Národní muzeum. E-mail: pamatnik_palackeho@nm.cz Telefon: 233 375 636 Kde nás najdete: Památník F. Palackého a F. L. Riegra Palackého 7 110 00 Praha 1 Spojeni: Metro A, stanice Můstek Metro B, stanice Můstek Tram: 3, 9, 14, 24 zast. Václavské nám., nebo Vodičkova Byt Františka Palackého (1798-1876) a Františka Ladislava Riegra (1818-1903) uchovává původní životní a pracovní prostředí těchto výrazných osobností 19. století. V tomto bytě však žili a pracovali předtím i potom také další členové rodiny. Interiér se tak postupně rozrůstal a obohacoval o nové předměty, docházelo i ke změnám, vyvolaným životními potřebami jeho obyvatel. V současnosti je zpřístupněna Palackého pracovna, Riegrova pracovna, salon, předpokoj a menší místnost s etnografickými sbírkami Libuše Bráfové, vnučky Palackého. V prvním patře rokokového Mac Nevenova paláce se v pěti místnostech představuje domácnost pěti generací od šlechticů po zámožné měšťany. K unikátně dochovanému původnímu zařízení bytu patří společenský a hudební salón, jídelna, ložnice a pracovny historika Františka Palackého a jeho zetě, právníka, politika a encyklopedisty Františka Ladislava Riegra. Pozoruhodné sbírky umělecké, historické a rodové portréty 19. století obsahují mimo jiné obrazy Josefa Mánesa, Julia Mařáka či sochy Josefa Václava Myslbeka a nábytek od klasicismu a biedermeieru až po secesi. V samostatném pokoji je vystavena kolekce nábytku, plastiky, keramiky a skla z národopisné sbírky Riegrovy dcery Libuše Bráfové a její společnosti, do níž patřila například výtvarnice Zdenka Braunerová. V době prohlídek si návštěvníci mohou zakoupit pohlednice, turistickou známku a celobarevného průvodce památníkem s rodokmenem Palackých a Riegrů.

Národní muzeum není jen jedna budova! I Památník Josefa Suka v Křečovicích je Národní muzeum. České muzeum hudby - Památník Josefa Suka v Křečovicích E-mail: museum_musicale@nm.cz Telefon: 257 257 727 Kde nás najdete: Památník Josefa Suka Křečovice, čp. 3 257 56 Křečovice Spojení: Vlak, Směr: Praha - Benešov - Sedlčany Památník Josefa Suka (1874-1935) se nachází v domku, který nechal postavit skladatelův otec v roce 1895, aby zde jeho syn, tehdy již proslulý člen Českého kvarteta, mohl pobývat po náročných koncertních cestách. Do Křečovic také za Sukem přijížděli jeho přátelé, například Antonín Dvořák či Václav Talich. Expozice mapuje skladatelův soukromý i pracovní život. Řada vystavených dokumentů je rovněž spojena s uměleckou činností Českého kvarteta, v němž Josef Suk působil téměř čtyřicet let. Památník byl znovu otevřen po rekonstrukci v roce 2008. Ve dvou místnostech je vystaven původní nábytek. V pracovně dominují Sukův klavír zn. Bösendorfer, psací stůl, obrazy a plastiky, včetně sochy Josefa Suka od sochaře české secese Františka Bílka. V salónu osloví návštěvníky rodinná galerie, sbírka porcelánu, medaile a drobné předměty, které si Josef Suk přivážel jako suvenýry z cest po celé Evropě. Expozice ve zbývající části památníku je věnována Českému kvartetu a Sukovu skladatelskému dílu. Doplněna je promítáním krátkého animovaného filmu.