Hledání výrazu: narodni muzeum

Výstava věnovaná letcům, technikům a vůbec veškerému personálu z Královského letectva britských ozbrojených sil (RAF) za druhé světové války. Rytíři nebes, výstava věnovaná letcům, technikům a vůbec veškerému  personálu  z Královského letectva britských ozbrojených sil (RAF) za druhé světové války se přesunula z brněnského veletrhu z pavilonu Morava do Technického muzea v Brně. Přístupná zde bude do poloviny února 2018. Rozšířená je o informace a sbírkové předměty TMB z historie československého letectva. To v říjnu 2018 oslaví sto let od svého vzniku. V odlišném uspořádání, protože muzeum nabízí jiné prostory než pavilon Morava, ale se stejnou vypovídající hodnotou se mohou zájemci seznámit s českými občany v Royal Air Force za druhé svétové války i s fragmenty z jejich života. Výstava prezentuje úplný výčet 2500 čs. příslušníků. Věnuje se i ženskému pomocnému leteckému sboru WAAF (zkratka z anglického názvu). Ty nepůsobily v leteckých posádkách a aktivního boje se neúčastnily, jejich práce v zázemí však byla velmi rozmanitá a neméně důležitá. Působily například při údržbě radarů a letadel, v šifrovacích odděleních, analyzovaly průzkumové fotografie atp. V rámci RAF byly jednotlivé perutě: stíhací (310., 312.,313.), bombardovací (311.) a 68. noční stíhací. „Každá peruť měla jiný výcvik, odlišné stroje a jiný způsob boje,“ říká Miroslav Břínek, kurátor letectví TMB. „Stíhací letouny byly samozřejmě lehčí než bombardéry. K zásahu byly přichystány po celý den. Lety bombardérů plánovalo vedení.“ Noční stíhačky měly oproti denním radar a posádku tvořili dva lidé.  Každá peruť měla své motto – bombardovací například Na množství nehleďte. Výstava přibližuje nejen život v RAF, ale i život jeho příslušníků v zajetí, ve výčtu prezentuje jména padlých hrdinů s místy jejich hrobů ale i s vyznamenáními. Důležitým prvkem jsou osobní předměty a oblečení velitelů. Nejen uniformy, ale třeba i roztržená bunda genpor. Vladimíra Nedvěda, která došla k újmě při nešťastné náhodě – pádu bombardéru s výbušninami ještě na anglickém území. Mezi zajímavé předměty patří také pomůcka, kterou si piloti připevňovali na stehno. Obsahovala zápisník s tužkou, aby při letu mohli zapisovat důležité údaje, a přístroj na letecké výpočty. Mezi další, tentokráte velmi soukromé písemnosti, patří dopis genpor. Františka Fajta, který psal 19. 12. 1950 z vězení své dceři. V té době nevěděl, jestli vůbec ještě někdy své nejbližší uvidí. Příšlušníky RAF nečekalo ani po návratu domů nic příjemného. I na tuto část jejich života se zaměřuje výstava. V části o čs. letectvu si mohou návštěvníci prohlédnout mimo jiné modely letadel, které přímo v RAF vyráběli zejména technici, kteří čekali na návrat svého letounu z boje nebo vzpomínku na prvorepublikovou osobnost v letectví akrobata Františka Nováka. Celkovou atmosféru ještě umocňují velkoplošné fotografie a rozhovor s genpor. Vladimírem Nedvědem z televizního záznamu. Rytíři nebes – fragmenty je výstava  věnovaná  všem, kteří  bojovali za svobodnou republiku ve druhé světové válce na jakékoliv pozici v řadách  RAF a československému letectví do roku 1938. Záštitu výstavě udělili Dominik kardinál Duka, arcibiskup pražský a primas český a ministr obrany ČR Martin Stropnický. Mnoho úspěchů výstavě popřála Jeho královská Výsost princ William, vévoda z Cambridge.

Výstavní projekt představuje díla nevidomých lidí, jejichž tvorba v sobě nese um, osobitost a výtvarnou sdělnost. Terakotové sochy jsou inspirovány vínem, chutí a vůní konkrétních odrůd, jako je tramín, pinot nebo ryzlink. Výstava je plně haptická.  Plně haptická výstava pro vidomé i nevidomé umožní poznat svět hmatu   Slovácké muzeum otevře ve čtvrtek 12. března v hlavní budově v 17.00 hodin novou výstavu s názvem Podoby vína. Návštěvníci na vlastní oči i po hmatu mohou zkoumat díla nevidomých lidí, kteří se při své práci nechali inspirovat právě vínem. Jejich tvorba v sobě nese řemeslný um a výtvarnou sdělnost. Zázemí pro jejich práci poskytuje Sochařská škola Aliterra z Tasova, jejíž zakladatel je absolvent uherskohradišťské Střední uměleckoprůmyslové školy Štěpán Axman. Výstava poodhalí vnitřní svět nevidomých autorů, jejich představy a výtvarné cítění. Návštěvníkům výstavy představí úplně nový výtvarný svět. „Snažíme se, aby naši žáci neztratili svůj vnitřní postoj, aby nekopírovali výtvarná díla vidících lidí, ale aby nám ukázali, jak to vidí svým způsobem“ sdělila autorka výstavy Tereza Axmanová, ředitelka školy Aliterra z Tasova na Vysočině. Součástí výstavy je i speciální objekt, který návštěvníkům zamezí v přímém vizuálnímu kontaktu a poskytne jim možnost poznat sochu nejprve hmatem a teprve následně ji i spatřit. Autoři děl dokazují, že svůj handicap zvládají nejen v každodenním životě, ale také jej dokáží využít k zhmotnění svých uměleckých představ. A stejně jako víno roste a zraje, uzrávají i lidské myšlenky. Co stálo u zrodu pustit se do realizace tohoto výstavního projektu, se svěřil spoluautor Štěpán Axman. „Víno, réva a vinná krajina je pro mě něčím, co mám velmi rád. V posledních letech jsem začal víno „bádat“, stejně jako jsem před 30 lety začal „bádat“ ve světě nevidících. Tyto mé badatelské cesty se propojily v okamžiku, kdy jsem dostal nápad, že bych mohl našim nevidícím studentům představit různá vína a podnítit je k tomu, aby hledali inspiraci pro tvorbu nejen na základě svých sluchových a hmatových vjemů, ale zkusili se inspirovat především vůní a chutí.“ Celkem bude instalováno 14 nejzdařilejších děl. „Autoři soch jsou lidé, kteří v sobě cítí, že je hlína nějak přitahuje, a kteří se sochařskému modelování u nás věnují dlouhodobě. Učíme je technikou, kterou jsme s manželkou vytvořili přímo pro učení hmatem a dostala název technika ATM (Axmanova technika modelování). Díky ní učíme i lidi nevidící od narození, kteří mají hmat mimořádně rozvinutý. Technika byla primárně postavena pro ně, takže je jim srozumitelná a můžeme jim vysvětlit proporční zákonitosti a učit je klasické sochařské disciplíny, jako je modelování hlavy, figury a reliéfu,“ charakterizoval autory Axman. Přijměte tak mimořádnou pozvánkou do světa hmatu! Pro hlubší poznání výstavu doplní výukový program pro žáky všech typů škol s názvem Život ve tmě. Dětem, žákům i studentům přiblíží, život lidí se zrakovým postižením. Dozví se, jak se nevidomí vypořádávají s každodenními činnostmi, ale i neočekávanými situacemi. Bližší informace www.slovackemuzeum.cz v sekci Pro školy. Pro návštěvníky je připravena na 16. dubna také komentovaná prohlídka výstavou s přenáškou o hmatovém sochařství.   Hlavní budova Slováckého muzea v Uherském Hradišti, Smetanovy sady 179. Vernisáž 12. března v 17.00 hodin. Výstava potrvá do 7. června 2020.   Bližší informace: Ing. arch. Tereza Axmanová, ředitelka Aliterra, z.ú. mobil: 777 760 151 e-mail: t.axman@slepisi.eu www.aliterra.eu   Mgr. Pavel Portl, historik, kurátor výstavy mobil: 777 066 612, e-mail: pavel.portl@slovackemuzeum.cz. www.slovackemuzeum.cz, www.facebook.com/slovackemuzeum   Alexandra Turečková, výuková pracovnice Slováckého muzea mobil: 734 693 528 e-mail: alexandra.tureckova@slovackemuzeum.cz  

Výstava je věnovaná adventnímu a vánočnímu období na Slovácku, nejen ve zvycích, ale především v pracovních činnostech.   Zima na Slovácku Listopadová výstava ve Slováckém muzeu představí pracovní činnosti typické pro zimní období na vesnici, provázené zvyky a tradicemi z dob minulých.                   Zima byla časem, kdy se lidé stěhovali do chalup a světnic, věnovali se domácím pracím a doplňkovým činnostem. Chodilo se po besedách, dralo se peří. Stejně jako jindy během roku se tak prolínal každodenní život se svátky a slavnostmi výročně obyčejového cyklu. Prožívání zimního období našich předků představí nová výstava etnografického oddělení. Slovácké muzeum ji otevře ve čtvrtek 10. listopadu v 17.00 hodin.                 "Výstavou chceme poukázat na to, jak rozdílně oproti dnešku trávili naši předkové mrazivé měsíce. Zima nebyla pouze časem pro odpočinek, ale také dobou příprav na nový hospodářský rok. Bylo to období, kdy se lidé více setkávali, ale nikdy při těchto společných besedách nezaháleli," uvedla Marta Kondrová, autorka výstavy a byla konkrétní: "Hospodáři často pletli ošatky, které byly v hospodářství potřeba doslova na každém kroku. Návštěvníci mohou prozkoumat rozličnou škálu ošatek, ošívek, ale také velké zásobnice sloužící k uskladnění mouky nebo obilí. Ženy a dívky pak draly peří nezbytné jako součást výbavy nevěsty a vyšívaly. Pod jejich rukama během zimních dnů vznikaly neuvěřitelně jemné, technicky dokonalé výšivky zdobící nejen kroje, ale také textilie do domácnosti – ubrusy, dečky, prostírky nebo povlečení na polštáře."                 Sál výstavního prostoru je rozdělen na dvě na sebe navazující části a dělí pracovní činnosti na práci na dvoře a práci v domě. "Výstava připomíná jaké nástroje, nářadí i nádoby byly zapotřebí k zabijačce, nebo domácímu pálení slivovice a jak důležitým krmivem byla kukuřice. Atmosféru zimních večerů navodí část věnovaná draní peří, předení i vyšívání. Starší návštěvníci si jistě vzpomenou, jak útulná byla světnice se svátečně prostřeným štědrovečerním stolem a pro ty mladší bude možná překvapení, co se na Štědrý večer jedlo nebo jaký byl význam koledy,“ rozšířila etnografka Gabriela Směřičková. Stranou pozornosti nezůstaly zvyky a tradice, respektive ty, které se nepřenesly do dnešní doby. Dozvíte se o obchůzce lucí, vysypávání chodníčků nebo podávání šatů o svátku svatého Štěpána a jak vypadal výslužkový koláč, který dostávali pacholci odcházející ze služby. Při pohledu na výšivku se v 21. století dá jen těžce věřit, že vznikla pouze lidskou rukou. Vyšívání a zdobení patřilo k pravidelným zimním činnostem. K ulehčení práce se používaly různé pomůcky – rámečky, podložky i tzv. babky. Chcete-li se dozvědět, co je to žgolek, kdy se nesmělo příst a mnohé další zajímavosti nebo dnes již zapomenuté fígle dřívějšího skromného života, poslouží vám dotykové obrazovky. „Využily jsme dotykových obrazovek, kde jsou zařazeny vědomostní kvízy a puzzle pro nejmenší,“ rozšířila Směřičková možnosti výstavy, která se může stát ideálním rodinným výletem v době adventu. „Aby zážitek z návštěvy byl umocněn a lidé byli doslova vtaženi do zimní atmosféry, prohlídka je doplněna hudebním podkresem a komentářem herce Slováckého divadla Vladimíra Doskočila. Pro děti z mateřských i základních škol školy je připraven interaktivní program, na který se mohou třídy objednávat u Mgr. Lenky Vlkové,“ uzavřela Kondrová.   Hlavní budova Slováckého muzea v Uherském Hradišti, Smetanovy sady 179. Vernisáž – čtvrtek 10. listopadu 2016 v 17.00 hodin. Výstava potrvá do 29. ledna 2017. Bližší informace: Mgr. Marta Kondrová, autorka výstavy, mobil: 734 282 558 Mgr. Gabriela Směřičková, etnografka, mobil: 774 124 029

Pan Hradil se narodil 14.1.1870 v Komárovicích u Kelče v domě č.p. 7. Od jeho narození letos tedy uplynulo již 145 let, od jeho úmrtí je to 55 let. Ferdinand Hradil se zabýval sledováním, sběrem, lovem a preparováním ptáků po velkou část svého dlouhého života. Vždyť první preparáty z jeho sbírky mají v dataci již rok 1890!. Protože od svých dvaceti let až do roku 1910 žil sběratel ve Fryčovicích u Místku, kde byl jeho bratr Valentin katolickým knězem, jsou počáteční přírůstky jeho sbírky lokalizovány do severní části Beskyd a Podbeskydí. K doplnění spektra ptáků vyskytujících se v Evropě i v části Asie sběratel později získával preparáty zřejmě výměnou za své preparáty nebo koupí od preparátorské firmy W. Schlütter z Halle, do jejíhož katalogu si vpisoval kromě seznamu získaných druhů podle abecedy i poznámky o ulovených a preparovaných ptácích. Většina preparovaných ptáků má lokalizaci tří hlavních působišť autora – tedy Komárovic, Fryčovic a Kelče. Pouze menší část preparovaných ptáků z regionu je z jiných míst – ty byly získávány nejspíše cíleně pro doplnění druhového spektra ptáků vyskytujících se v regionu nebo při preparaci na zakázku. Instalační podoba sbírky je dost netradiční. Ptáci, a to i ti větší, jsou umístěni v dřevěných prachotěsných krabicích se zaskleným víkem podobných entomologickým krabicím. Celá sbírka se tak dala poskládat do skříní, což ještě zvyšovalo její ochranu před napadením škůdci. Tento výjimečný způsob instalace přispěl k tomu, že se sbírka zachovala až do dnešní doby v poměrně dobrém stavu. Výjimkou jsou někteří velcí ptáci (orli, čápi a velké druhy kurovitých), kteří jsou ve formě samostatných preparátů. V Muzeu regionu Valašsko zachovaná většinová část Hradilovy sbírky ptáků obsahuje 377 kusů preparátů od 209 ptačích druhů, které náleží k sedmnácti ptačím řádům. Ke sbírce existuje také její soupis - katalog preparovaných druhů ptáků s nálezovými okolnostmi. Původní rozsah sbírky byl asi o pětinu větší. Obsahoval hlavně cizokrajné asijské druhy nebo severské druhy Evropy získané od německé preparátorské firmy Willy Schlutter z Halle, které si převzalo Slezské muzeum v Opavě. Podle soupisu se jednalo celkem o 66 preparátů ptáků náležejícím ke 40 druhům. Celkový počet v obou muzeích dochovaných preparátů Hradilovy sbírky činí 443 ptáků od 245 druhů. Zbývající kusy sbírky (např. krabice s ledňáčky) zůstaly u příbuzných sběratele nebo byly rozprodány ještě před nabídkou sbírky muzeím. Součástí sběratelské činnosti Ferdinanda Hradila bylo také vytváření průřezové entomologické sbírky o druzích vyskytujících se v okolí Kelče a Fryčovic. Hradil tehdy sbíral sám běžné brouky a motýly v okolí svého bydliště a doplňoval nákupy a výměnami chybějící druhy do krabic s předchystaným systémem (tehdy běžný systém budování sbírky – připomíná to trochu filatelii, kdy sběratel postupuje druhy podle katalogu). Nadto ještě budoval sbírku exotických motýlů, které nakupoval výhradně na již tehdy probíhajících burzách s exotickými přírodninami (většina této sbírky exotických motýlů byla v minulosti převezena do Slezského zemského muzea v Opavě). Celkem se zachovalo několik desítek krabic s hmyzem, který však bohužel vesměs není lokalizovaný, čili pro dnešní vědu nepoužitelný. Sbírka však obsahuje i lokalizované kusy – šlo o druhy, které byly již v době života sběratele vzácné. Takto máme v muzeu např. jasoně červenookého ze Štramberka z roku 1905 (vymřel zde pak ve 30. letech 20. století). Zachovala se také část netradičního herbáře – tlustý sešit s ručně číslovanými stranami 1 až 100 a na každé straně je nalepena vylisovaná rostlina. Původně měl mít tento herbář několik set položek (Anonymus, 1958). Dnes slouží jeho pozůstatek jako ukázka flóry v okolí Kelče a to nejen planě rostoucích druhů, ale i pěstovaných okrasných rostlin a léčivek. K výstavě je připravený lektorský program pro školy Sběratelský svět Ferdinanda Hradila.

Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici zve na zahájení výstavy České země uprostřed Evropy na mapách a plánech Národního archivu, které se koná 25. 4. 2023 od 17 hodin v kostele Zvěstování Panně Marii. Výstava potrvá do 25. 6. 2023. Výstava představuje klenoty kartografického dědictví České republiky uložené ve Sbírce map a plánů a dalších archivních fondech Národního archivu. Tematicky se výstavní projekt zaměřuje na dva základní okruhy. I. CO NÁS S EVROPOU SPOJUJE A OD NÍ DĚLÍ? První okruh představuje didakticky pojaté vazby, které nás někdy vydělují a jindy spojují s Evropou, jíž jsme součástí. V Evropě lze identifikovat celou řadu hodnot, jevů, tendencí a věcí, které vždy zůstanou pro integrující se Evropany přesto symbolem určité odlišnosti, výjimečnosti, případně svébytnosti. Vzhledem k tomu, že Evropu tvoří velké množství národů a národností, disponuje také velkým množstvím dorozumívacích jazyků, různorodostí mentalit, kultur, území, národních i zemských dějin a především pestrostí národních tradic. Je běžné a bylo tomu tak i v minulosti, že v jedné zemi žije více národů pospolu. Tyto výše vypsané jevy tvoří specifikum každého národa, jehož vnějším znakem je dorozumívací jazyk, podléhající neustálému vývoji v čase. V neposlední řadě odrážejí historii každého národa, resp. společenství, i podmínky jeho vývoje, které na něm zpravidla zanechávají následky a formují tak jeho podobu i rozvoj, přičemž jsou však tímto společenstvím formovány, z čehož plyne, že historické události mohou ovlivnit a zpravidla také ovlivňují vztah jednoho národa k jinému a naopak. Každé z pěti vybraných témat (hranice, lesy, montana – nerostné bohatství, řeky a vodní díla, doprava, architektura a urbanismus) poukazuje na vazby s některou sousedící evropskou zemí, ale zároveň mají přesah do širšího evropského prostoru. I takové je dědictví tolik vzpomínané a občas i trochu zatracované Habsburské podunajské monarchie, promítnuté do aktuální i nedávné současnosti. Informace obsažené v kartografických archiváliích jsou ideálním prostředkem pro vyjádření a pochopení takových vzájemných vazeb. Pomiňme v této souvislosti fakt, že to občas můžou být i prostředky vedoucí k jejich možnému odcizení navzájem, k potencionálním vzájemným sporům a dokonce i teoreticky k válečným konfliktům. Zaměřme se spíše na to, že mapová díla vznikala především proto, aby se podobným konfliktům předcházelo, nebo aby se na jejich základě vzniklé spory urovnaly. II. CO PŘINÁŠÍME EVROPĚ? Druhý okruh výstavy naopak prezentuje to, co české země ve svém vývoji a Česká republika v současnosti přinesly a přinášejí Evropě a v jaké se tak děje podobě a formě. K rozvoji evropské kultury a vzdělanosti přispěly také české země, nejen významnými osobnostmi své doby, ať již panovníky, vědci nebo učenci, jako byli Karel IV., Jiří z Poděbrad, Jan Ámos Komenský, Jaroslav Seifert, Jaroslav Heyrovský, ale také sbírkotvornou a ediční činností, jejíž doklady nalézáme v depozitářích i otevřených expozicích paměťových institucí a jedná se přitom o poklady nejen evropského, ale mnohdy celosvětového významu. Není samozřejmě reálné prostorově představit vše, co by bylo možné považovat za evropské či světové kulturní dědictví, tudíž bylo nutné pro stěžejní část výstavy sáhnout pouze k vybranému reprezentativnímu „vzorku“. Staly se jimi po zásluze národní hřebčín Kladruby nad Labem s chovnou stanicí koní (běloušů) českého plemene starokladrubských koní, dále je to lázeňství, které si vydobylo uznání a získalo světový věhlas i za oceánem a konečně ojedinělý stavební sloh „barokní gotika“, nedílně spjatý s působením geniálního architekta té doby Jana Blažeje Santini-Aichla. Autoři výstavy si jsou vědomi skutečnosti, že každé z výše vytyčených témat lze podpořit poměrně značným množstvím svědečných kartografických dokumentů, nicméně k tomu je nutné poznamenat, že výstava je podle autorského klíče zaměřena převážně na dostupné mapy a plány ze sbírek Národního archivu, čemuž byl podřízen i výběr takových dokumentů. Web akce ZDE.

V sobotu 13. listopadu 2021 se v prostorách budovy Technického muzea v Brně – Králově Poli uskuteční akce nejen pro rodiny s dětmi Zažij svět nevidomých. Ve světě je zhruba 300 miliónů (evidovaných) lidí s těžkým postižením zraku, z toho téměř 40 miliónů zcela nevidomých. Jak vypadá jejich každodenní život? Vyzkoušet si to budou moci zájemci na akci Technického muzea v Brně Zažij svět nevidomých. „Technické muzeum v Brně má jako jediné v České republice obor Slepecká historie,“ říká garantka Barbora Kopecká. „Společně s námi na akci, kterou pořádáme k Mezinárodnímu dni nevidomých, se podílí i další významné organizace – Škola pro výcvik vodicích psů Milana Dvořáka, TyfloCentrum Brno, Tyfloservis Brno, Společnost pro ranou péči, SŠ, ZŠ a MŠ pro zdravotně znevýhodněné, Brno, Kamenomlýnská 2, Tandem Brno. Z Prahy přijede Odborná skupina pro bezbariérovou astronomii a kosmonautiku Nesmír. A jenom jako konkrétní příklad od 10.00 do 14.00 bude zájemcům zdarma měřit zrak Ortoptika Brno.“ Od 10.00 do 16.30 bude ve všech patrech muzea probíhat program. Různá stanoviště nabídnou témata vztahující se k slabozrakým a nevidomým. Ve třetím patře v prostoru Technické herny najdou návštěvníci v tento den sportovní aktivity jako ping pong, zvukovou střelbu či ozvučený míč pro nevidomé (Tandem Brno a Český svaz zrakově postižených sportovců). V prvním patře budou připravena interaktivní stanoviště, která představí činnosti typické pro jednotlivé denní období s názvy: Ráno, Dopoledne ve škole, Oběd, Odpoledne doma, Večer. V prostorách expozice Parní motory se uskuteční v určitých časech ukázky výcviku vodicích psů, celodenní stanoviště pro práci s keramikou (TyfloCentrum Brno) a kulturní program. V jeho rámci vystoupí skupina V rytmu žáků SŠ, ZŠ a MŠ Kamenomlýnská 2. Jejich repertoár tvoří písně z tvorby Kataríny Grochalové s charakteristickým výrazným rytmickým a textovým prvkem a také aranžmá lidových a umělých písní převážně z oblasti folku a swingu. Dále vystoupí manželé Arnerovi, Milan a Petra, ve dvou komornějších koncertech pro kytaru a klarinet. Součástí kulturního programu bude i malá soutěž. Z další nabídky akce Zažij svět nevidomých můžeme zmínit třeba prostorovou orientaci bez použití zraku (Tyfloservis Brno), vjemy ostrosti (Společnost pro ranou péči) či místnost pro zrakovou stimulaci. Den věnovaný nejen nevidomým v Technickém muzeu v Brně uzavře v 16.30 v expozici Parní stroje klasickým rock´and´rollem kapela The 6 Fireballs. „Součástí akce jsou také 4 workshopy, které pořádá nadace Světluška a skupina Nesmír, na téma Vzdělávání zrakově postižených nejen v přírodních vědách s využitím 3D tisku,“ informuje dále Barbora Kopecká. „Vzhledem k tomu, že kapacita workshopů je omezená, pouze 8 účastníků, žádáme zájemce o tuto dílnu, aby se hlásili předem na adrese akce@tmbrno.cz.“ Vstupné na akci je jednotné 20 Kč, na workshop z důvodu použitého materiálu 50 Kč. Těžce zrakově postižení lidé jsou ti, kterým k normálnímu životu již nestačí dioptrické brýle. „Chtěli bychom,“ přeje si garantka, „aby vidící návštěvníci zažili alespoň jeden den v kůži nevidomého, a to doslova od rána do večera.“ A pokračuje dále: „Zavřete oči a spolehněte se na ostatní svoje smysly. Získejte nevšední zážitek ze světa, ve kterém nevidomí lidé žijí každý den,“ uzavírá Barbora Kopecká. Třináctého listopadu slavíme Mezinárodní den nevidomých. V tento den se v roce 1745 narodil Valentin Haüy, zakladatel prvního výchovného a vzdělávacího ústavu pro nevidomé (Paříž) a první učitel a vychovatel nevidomých dětí. Podrobné a aktuální informace naleznete na https://www.tmbrno.cz/zazij-svet-nevidomych-program. Zažij svět nevidomých Den s aktivitami nejen pro rodiny s dětmi (pro lepší zážitek si zájemci mohou přinést vlastní šátek k zakrytí zraku) sobota 13. listopad 2021 otevřeno 10.00–18.00 program 10.00–16.30 od 16.30 v expozici Parní stroje koncert skupiny The 6 Fireballs Moderátor: Aleš Zbořil Během akce je nutné dodržovat aktuální opatření Ministerstva zdravotnictví ČR proti šíření COVID-19.  

Volný cyklus výtvarně literárních výstav se v Galerii Slováckého muzea pomalu stává tradicí. Oslovuje a přitahuje širokou veřejnost hned několika generací najednou. Do galerie přicházejí nejen děti ze škol, ale také celé rodiny. Brouček s Beruškou přiletí do galerie Druhou aktuální výstavou představí Galerie Slováckého muzea dílo rodáka z Kněžpole Volný cyklus výtvarně literárních výstav se v Galerii Slováckého muzea pomalu stává tradicí. Oslovuje a přitahuje širokou veřejnost hned několika generací najednou. Do galerie přicházejí nejen děti ze škol, ale také celé rodiny. Ti starší vzpomínají na své dětství, věkově střední si vybavují rodinnou knihovničku i povinnou školní četbu, a ti nejmladší v mnoha případech objevují něco, co jim v současném moderním a přetechnizovaném světě uniká. „Vedle přehlídek samostatných autorských ilustrátorských profilů figuruje i forma příběhu jedné knížky. Po Babičce Boženy Němcové budou proto dalším takovým vystavovaným formátem v přízemním sále galerie Broučci od Jana Karafiáta,“ svěřila se její kurátorka Marie Martykánová. Tento literární počin vyšel poprvé v roce 1876 a po „tichém rozjezdu“ se pomalu zařadil do kategorie českého kulturního pokladu. „Bez ostychu se připojuji k tvrzení, že je po právu toto dílo uváděno jako první česká moderní pohádka. S postupným výtvarným doprovodem od čtyř desítek českých malířů a kreslířů pak dostalo punc ryze českého bohatství, o kterém stojí za to mluvit a připomínat si ho,“ prohlásila Martykánová s úsměvem. „Spočítat kolik lidí se o to zasloužilo, to se už nepodaří, ale ve spojení s výtvarným uměním se dá potvrdit, že literární zpracování okouzlilo hodně našich umělců. Úplně prvním ilustrátorem v roce 1902 byl Vojtěch Preissig. Přes dvě stovky ilustrací z galerijních, muzejních i soukromých sbírek doplňuje několik desítek knižních vydání,“ doplnila Martykánová k první ze dvou vernisáží. Jan Karafiát, autor a evangelický kněz si určitě nepředstavoval, že jeho knížka bude známá ještě v 21. století. I dnes nám jeho polidštění broučci mohou dávat nadčasové poučení a dokonce přinést zklidnění do uspěchanosti současného světa.  Výstavu Broučci Jana Karafiáta, ilustrace a knihy připravilo Slovácké muzeum ve spolupráci s Galerií výtvarného umění v Havlíčkově Brodě.   Umělecká práce Františka Karla Foltýna (1937–2000) je pro oblast Slovácka poněkud neznámá, a to i přesto, že se narodil v Kněžpoli. Po studiu na uherskohradišťské umprumce a vojenské službě se v roce 1958 odstěhoval do Kolína. „Opravdu je Foltýn pro většinu místních neznámým autorem. Kolektivní výstavy Setkání ve Slováckém muzeu se výjimečně zúčastnil v roce 1969 a nikdy víc se ve svém rodném kraji neucházel o samostatnou výstavu,“ řekla Martykánová, která přidala i důvod tohoto postoje. „Byla to přílišná skromnost, i když si své moravské kořeny nesl v sobě po celý život.“ Hledání vlastního tvůrčího názoru ho vedlo od expresivní krajinomalby, geometricky konstruktivní záběry průmyslově formovaného exteriéru přes etapu abstraktních kompozic, z níž přešel do proudu nové figurace až k novému hledání svého malířského projevu, který byl značně zpřetrhán událostmi spojovanými s rokem 1968 a následnou normalizací. „Vytvářel obrazy s kompoziční a rukopisnou pečlivostí, výjevy rozvíjel v širokých souvislostech historických a civilizačních dějin lidstva, včetně kritických postřehů ekologicky zaměřených a důmyslně odkazujících na prapůvodní podstatu krajiny a pozemského života,“ přiblížila Martykánová Foltýnovo dílo, které je naplněné spoustou symbolických znaků, jejichž dešifrování je možné, pokud v komunikaci s díly zapojíme svou představivost a osobní pohled na svět. Návrat na Moravu si František Karel Foltýn rozhodně zaslouží, zvláště když si v letošním roce připomínáme jeho nedožité 80. výročí narození. Slavnostní otevření obou výstav proběhne 4. května a potrvají do 9. července 2017.   Galerie Slováckého muzea, Otakarova 103, Uherské Hradiště. Vernisáže čtvrtek 4. května 2017 v 17.00 hodin. Výstavy potrvají do 9. července 2017. Bližší Informace: Mgr. Marie Martykánová, kurátorka výstav, mobil: 774 124 016    

V posledním listopadovém týdnu proběhne již XVII. ročník cestovatelského festivalu Okolo světa, který nás opět přenese za dobrodružstvím do vzdálených zemí. Začátky přednášek jsou vždy v 18 hod. PROGRAM Pondělí 22. 11. 2021 Petr Kosek - Continental Divide Trail – 4500 km pěšky Skalistými horami V USA je více než desítka dlouhých, několikaměsíčních trailů, Continental Divide Trail je bez debaty nejdelší a nejnáročnější - vede po nejvyšších hřebenech skalistých hor napříč kontinentem od Mexika po Kanadu. Pouště, sníh, nadmořská výška, požáry, sucho, chřestýši, medvědi... čekali jsme to náročné, ale skutečnost během 5ti měsíců na trailu se ukázala brutálnější - těch necelých 5000 km nás s manželkou prověřilo ve všech směrech a pokaždé na maximum. Naše promítání není jen o místech, kterými jsme prošli, ani nemá boží videa... je hlavně o tom, co můžete na takhle dlouhém treku zažít, o úžasných, inspirativních lidech, které potkáváte, o úplně jiném životě...   Úterý 23. 11. 2021 Slávek Král - Stopařův průvodce zeměkoulí Slávek Král cestuje už 9 let. Dvakrát objel svět stopem a na každém obydleném kontinentu strávil minimálně půl roku. Nastopoval přes 300 000 km po více než 86 zemích světa. V listopadu vyšla Slávkova první kniha „Stopařův průvodce zeměkoulí“, ve které najdete ty nejzajímavější, nejbláznivější a nejextrémnější příběhy. Nebaví ho sedět doma, a tak jezdí na výlety. Během 7 výletů navštívil 8 divů světa, pracoval v 19 státech, dobrovolničil na víc než 40 místech a navštívil 86 zemí. Stopnul si autobus, sanitku, pohřební auto, motorky, lodě, drogový dealery, policisty, koně i letadlo.   Středa 24. 11. 2021 Viktorie Hlaváčková - Albánie: země plná příběhů Viktorka se vydala na dvou a půl měsíční cestu po západním Balkánu. Po celou dobu se nedělo nic zvláštního, dokud nepřekročila albánskou hranici. Jako by v ten moment vešla do říše divů, začal se odehrávat jeden příběh za druhým. Během šesti týdnů objela celou zemi dokola částečně stopem, částečně přešla pěšky. Na pozadí fantastické horské krajiny se potýkala s nepřízní počasí, s pasteveckými psy i místní pohostinností, která leckdy přesáhla míru snesitelnosti. Byla hostem v mnoha domácnostech, stopla si osla, spala v jeskyni, potkala spoustu medvědích stop i ochutnala místní kuchyni… a aby ji neunesla mafie, unesl ji jeden z řidičů, které si stopla. Zemí, kde se dodnes udržuje zvykové právo, jehož součástí je krevní msta a urputná pohostinnost, velící nenechat poutníka přes noc venku, se navzdory všem drobným nepříjemnostem nechala okouzlit natolik, že by tam nejradši zůstala dodnes.   Čtvrtek 25. 11. 2021 Michal Tyl a Jana Tylová Výpravy na sever: Aljašský Brooks Range a Lov velryb v eskymácké vesničce Kaktovik Pohoří Brooks Range je podle dostupných informací nejsevernějším významným pohořím na světě. Michal a Jan Tylovi se rozhodli v těchto divokých horách, kde nefungují žádné komunikační přístroje, podniknout devítidenní trek a dojít do eskymácké vesničky Anaktuvuk Pass. V druhé části večera se přesuneme do vesničky Kaktovik. Místní Eskymáci jako původní obyvatelé Aljašky mají právo k ulovení tří velryb ročně. My se na tento lov a následnou hostinu ledních medvědů prostřednictvím fotografií podíváme.   Pátek 26. 11. 2021 Martin Šíl - Namibie – pouštní kráska Země, která nabízí neobyčejné přírodní krásy, vstřícné a přátelské lidi a poutavou minulost. Najdete v ní druhý největší kaňon světa, nejvyšší dunu světa i největší meteorit na světě. Kromě legendárního parku Etosha nebo dunových polí Sossuvlei vás mohou více než nadchnout rudé útesy Waterberge tyčící se dvě stě metrů nad okolní plání, či údolí Twyfelfontein se stovkami skalních rytin. Jedna z nejmladších zemí Afriky je pro cestovatele nejen lákavá, ale i více než vstřícná.   Přednášky jsou vždy od 18 hod. v přednáškové místnosti muzea.   Změna programu vyhrazena www.muzeum-myto.cz

Panelová výstava je zaměřená na významné lokality doby velkomoravské ve středních a severozápadních Čechách poodhaluje historické dění i významné mocenské kontakty tehdejší doby. Panelová výstava v Památníku Velké Moravy vás přenese do doby panování knížat Svatopluka i Bořivoje Slovácké muzeum zpřístupnilo v Památníku Velké Moravy ve Starém Městě novou panelovou výstavu s názvem Velká Morava a Čechy. Podrobněji je zaměřená na významné lokality doby velkomoravské ve středních a severozápadních Čechách. Poodhaluje historické dění i významné mocenské kontakty tehdejší doby. Přibližuje centra raně středověkých Čech, která se vážou k době spolupráce Čech s Moravou za knížete Bořivoje i k době Svatoplukovy vlády v Čechách (889/90–894).  Představuje např. starobylé hradiště Stará Kouřim – jedno z největších českých hradišť s úzkými vazbami na prostředí Velké Moravy, stejně jako další významné místo Levý Hradec, na němž v 80. letech 9. století nechal kníže Bořivoj postavit první křesťanský kostel v Čechách, i blízké Klecany. Informační prostor je věnován také bohatému knížecímu hrobu pod mohylou v severočeských Želénkách, který bývá někdy spojován s tzv. „moravskou nevěstou“. Podrobněji o výstavním projektu prozradila jeho kurátorka Dana Menoušková, archeoložka Slováckého muzea.   Co stálo za myšlenkou uskutečnit tuto výstavu? Cílem výstavy je zasadit období Velké Moravy do širšího kontextu. Navazujeme na téma, které jsme představili již loni výstavou Velká Morava a Pražský hrad. Nyní se soustřeďujeme na další a možná ne tak známé lokality a poukazujeme na vazby, které mezi moravským a českým prostředím byly. Jak se v čase proměňovaly a jaké byly jejich dosahy. Kontakt obou oblastí se projevil nejen v mocenské sféře (dvůr moravských knížat tak třeba několikrát poskytl azyl prominentním uprchlíkům z Čech, mezi jinými i samotnému knížeti Bořivojovi), ale také například oblibou velkomoravských šperků a ozdob v českém prostředí, které si je osvojilo a výtvarně je inovovalo.   Z pozice kurátorky představte čtenářům autorku výstavy? Autorkou výstavy je PhDr. Naďa Profantová, CSc., z Archeologického ústavu AV ČR v Praze, která se dlouhodobě zaobírá hmotnou kulturou raně středověkých Čech a tématem mocenských elit. Zmínit můžeme například studie ke klecanskému pohřebišti, které je představeno i na naší výstavě. Širší veřejnosti bude známá jako spoluautorka publikace Velké dějiny Zemí koruny české.   Čím, že to je, že zmíněná místa nejsou laické veřejnosti tak známá? Představené lokality skutečně nejsou zakořeněné v širokém povědomí veřejnosti tak, jak např. loni prezentovaný Pražský hrad či nejvýznamnější velkomoravská naleziště. Je to převážně dáno už samotnou historií jejich objevování, stavem výzkumu a popularizací těchto míst. Svou roli hraje i zájem veřejnosti, jemuž se např. Staré Město u Uherského Hradiště či Mikulčice na Hodonínsku (tedy lokality spojené s velkomoravskou tradicí) dlouhodobě těší.   V čem spočívali úzké vazby mezi Starou Kouřimí a Velkou Moravou? Zahraniční kontakty kouřimského knížete sahaly jak do karolínské říše, tak k Moravanům. Dokládají je především archeologické nálezy. Ty ukazují, že nejvýznamnější muži byli vybaveni symboly moci západního typu, jako jsou meče, ostruhy a botka k praporci či kopí vyrobená v Řezně. Ženy naopak zcela přijaly velkomoravskou módu, krášlily je soupravy šperků zdobených granulací převážně ze stříbra, často zlacené, a jen ojediněle vyrobené přímo ze zlata   Jsou známé souvislosti proč kníže Bořivoj nechal postavit první kostel v Čechách? Levý Hradec bylo původní sídlo knížete Bořivoje. Bylo to také místo, kde po svém křtu na Moravě (za vlády knížete Svatopluka) nechal Bořivoj vystavět první křesťanský kostel v Čechách zasvěcený sv. Klimentu. Výstavba kostela byla tedy projevem přijetí křesťanství. Nejstarší podobu kostela ale neznáme.  Teprve později Bořivoj přesídlil na Pražský hrad. Levý Hradec je nicméně s dějinami vznikajícího českého státu spojen velice těstě. Zdejší kostel byl také místem, kde byl v roce 982 zvolen Slavníkovec Vojtěch (později sv. Vojtěch) pražským biskupem.   Památník Velké Moravy, Jezuitská 1885, 686 02 Staré Město. Zpřístupněno od 17. září 2020. Výstava potrvá do 31. ledna 2021.   Bližší informace: Mgr. Dana Menoušková, kurátorka výstavy mobil: 734 282 556, e-mail: dana.menouskova@slovackemuzeum.cz www.slovackemuzeum.cz, www.facebook.com/slovackemuzeum    

Výstava představuje nejdokonalejší modely na dálkové ovládání, ať už jde o letadla, vrtulníky, drony, auta či lodě. Je připraven simulátor letu, autodráha aj. aktivity. Výstava vznikla ve spolupráci se společností Astra, spol. s r. o. Uherský Brod.   TZ: 1. dubna 2016 Modely, o kterých sní nejen děti Slovácké muzeum přiblíží svět RC modelů, tedy hraček, které chce ovládat každý   Plachetnice, čluny, závodní i terénní automobily, letadla a samozřejmě hit 21. století drony. Vše v několika modelových měřítkách. K tomu funkční závodní trať o délce 8,5 metrů a herní koutek pro nejmenší. A co hlavně! Instalace není omezena pouze na vitríny, modely budou umístěny do scenérií pouště, přístavu a dalších s podkresem velkoformátových fotografií. Tím vším se stane svět RC modelů, který spatříte na vlastní oči ve Slováckém muzeu 7. dubna, kdy hlavní sál s prvními jarními paprsky prozáří výstava Kdo si hraje, ovládá. „Nezvykle pro muzejní prostředí jde o unikátní a netradiční výstavu, neboť místo muzeálních kousků mohou návštěvníci obdivovat věci převážně zcela nové,“ zmiňuje Pavel Portl, autor výstavy, který při realizaci spolupracoval s firmou Astra z Uherského Brodu. „Současným modelářským hitem jsou 3D akrobatické vrtulníky a letadla, stále více populární drony, lodě a automobily, doplněné o nezbytné součásti, které bývají většinou skryté – motory, serva, akumulátory,“ rozšiřuje Portl základní data o výstavě. Více než stovka exponátů podává jasný přehled o tom, jak se vyvinulo a jakým směrem se ubírá moderní modelářství. K jak velkým změnám došlo, mohou návštěvníci vidět na dvou letadlech vytvořených před více než 30 lety, a také pláncích a nářadí, jejichž pomocí si modeláři dříve každý kousek uřezal a slepil. „Dnes začít s modelařením, resp. zařadit se do řad modelářů ukazuje tzv. rozsyp stavebnice, tedy to, co se na vás vysype z krabice, když si model donesete domů. Většina vystavených modelů však spadá do kategorie RTF (Ready To Fly – připraveno k létání) nebo RTR (Ready To Run – připraveno k jízdě),“ poukazuje Portl na jednoznačný fakt, že se vytrácí manuální zručnost, um a kutilství modelářů, ale za to se dostavuje propracovaný design a funkčnost pořizovaných modelů přímo z výroby. „Svým designem nijak zvlášť nevyčnívá automobil Traxxas Blue Tooth, a přesto je to unikát. Jde totiž o nejrychlejší RTR auto na světě. Z nuly na 100 km/hod. dokáže zrychlit za neuvěřitelné 2,3 vteřiny, přičemž může jet rychlostí 160 km/hod. V roce 2012 se na Masarykově okruhu v Brně podařilo dosáhnout rekordu – 168,2 km/hod. Při testech zrychlení tento model obstál i ve srovnání s Porsche 911 Carrera,“ blíže představil Portl jeden automobil z přehršle dalších vystavených. Nikdo rozhodně nepřehlédne obří model Mini Cooper s benzínovým motorem postavený v měřítku 1:5. „Patří mu minimálně dvě nej – s téměř metrovou délkou jde o největší vystavený automobil a o vůbec nejtěžší exponát ve výstavě – váží totiž více než 18 kg. Někdo mu může přiřadit i třetí, osobní nej: nejkrásnější model,“ říká Portl, který rychle pronikl do světa automobilismu, i když kupodivu sám řidičský průkaz nevlastní. V řadě aut výrobci vychází z reálného předobrazu, ať už historického, nebo současného, jak dokládá model Ford Mustang z roku 1967 a proti němu poslední model Ford Mustang 2015. Ještě více takových modelů najdeme mezi letadly. Především jde o letouny z období druhé světové války, jako jsou například tzv. létající pevnost B-17G, Thunderbolt nebo Mosquito. „Ze soukromé sbírky bylo zapůjčeno největší letadlo výstavy s rozpětím křídel tři metry. Jde o kopii historického letadla – německého průzkumného dvojplošníku Rumpler,“ ukázal Portl ke stropu, kde se vznáší další desítka letadel. Zajímavostí najde návštěvník celou řadu – například nejmenší kvadrokoptéru o hmotnosti pouhých 8 gramů, a naopak největší a nejtěžší loď váží přes 9 kg; auto s benzínovým motorem, náhonem na všechna kola pro nejbrutálnější jízdu po skalách; vrtulníky pro extrémní 3D akrobacii. Návštěvníci během výstavy nebudou jen pasivními pozorovateli. „Jaké pocity zažívá pilot, si může každý vyzkoušet na simulátoru letu. Volně dostupná autodráha poskytne nezapomenutelné chvíle závodníků Formule 1 nebo na demonstračním modelu letadla můžete přijít na kloub tomu, jak pracují směrovka, křidélka a výškovky a jak se stane, že se letadla odlepí od země a letí,“ láká Portl a dodává, že pro ty menší je připraveno velké nástěnné pexeso, omalovánky nebo skládání Lega.     Hlavní budova Slováckého muzea v Uherském Hradišti, Smetanovy sady 179. Vernisáž čtvrtek 7. dubna, výstava potrvá do středy 6. července 2016. Bližší Informace poskytne: Mgr. Pavel Portl, mobil: 777 066 612 Tiskové oddělení: Pavel Princ 774 124 027.