Seznam muzeí

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm je nejvýznamějším muzeem v přírodě v České Republice. Jeho první část byla zásluhou bratří Jaroňků otevřena v roce 1925. Starší z bratrů Bohumír studoval v reálce v Novém Jičíně a při svých výletech do nedalekého Štramberka obdivoval valašské roubené domy. Pak se zatoulal do světa jako malíř porcelánu a grafik. V roce 1895 navštívil v Praze Národopisnou výstavu českoslovanskou, kde ho nejvíce zaujala expozice dědiny a v ní skupina staveb „valašská osada“, kterou navrhoval architekt Dušan Samo Jurkovič. Právě v pověstné hospodě „Na posledním Groši“ vyhrávala valašská Pelárova kapela. V roce 1909 se Jaroňkové natrvalo usídlili v Rožnově pod Radhoštěm. Alois se vydal na „výzvědy“ do Skandinávie, prohlídl si vznikající muzeum v přírodě v Aarbusu v Dánsku a také dnes nejstarší „skanzen“ ve švédském Stockholmu. Po návratu pak bratři v roce 1911 iniciovali založení Musejního spolku a o dva roky později byl na světě i konkrétní projekt, ale vše zastavila válka. K uskutečnění záměru tak došlo až v souvislosti s prvním folklorním festivalem na Valašsku roku 1925, který se jmenoval Valašský rok. Tehdejší festival položil základy pro jeden z významných folklórních festivalů v ČR – Rožnovské slavnosti, jež pořádá pravidelně v dvouletých intervalech Valašské muzeum v přírodě. Tyto slavnosti se v roce 1925 již konaly v novém muzejním areálu, v současném Dřevěném městečku, který byl budován v městském lázeňském parku, kde již stála rožnovská radnice, Billův měšťanský dům z 18. Století a několik dalších drobných objektů. V následujících třech letech přibyla Vaškova hospoda a roku 1933 kopie fojtství z Velkých Karlovic. Valašské muzeum v přírodě má dnes čtyři areály. Nejstarší Dřevěné městečko bylo uvedeno do provozu již v roce 1925. V roce 1972 byla otevřena Valašská dědina a nakonec areál Mlýnské doliny, který přivítal první návštěvníky v roce 1982. K Valašskému muzeu patří také soubor secesních staveb na Pustevnách – Libušín a Maměnka. Ve valašském muzeu se  konají národopisné akce, folklórní festivaly, setkání řemeslníků, které celoročně oživují tuto ojedinělou Národní kulturní památku. Vždy se začíná Masopustem a končí se Vánocemi na dědině včetně Štěpánské koledy. Každoroční programová nabídka Valašský rok čítá na 60 programových titulů. Dřevěné městečko Je nejstarším a nejnavštěvovanějším areálem Valašského muzea v přírodě, jakož i nejstarším muzeem v přírodě v celé střední Evropě. Areál byl otevřen v roce 1925 a postupně doplňován o další stavby. Dřevěné městečko prezentuje způsob života na malém městě v období od poloviny devatenáctého století až po první čtvrtinu století dvacátého. V době hlavní sezóny zde probíhají programy, připomínající obřady, obyčeje a dovednosti našich předků. Návštěvníci zde mohou například spatřit ruční výrobu tradičních kamenných brousků či dlabání drobných domácích výrobků ze dřeva. Nositelé tradice lidových řemesel pomáhají uchovávat tato netradiční řemesla stále živá. Dřevěné městečko je také dějištěm několika mezinárodních folklorních festivalů a mnoha kulturních pořadů. Prohlídka s průvodcem trvá 45 minut. Možná je také individuální prohlídka. Mlýnská dolina Mlýnska dolina je nejmladším areálem Valašského muzea v přírodě. Byla otevřena v roce 1982. Jsou v ní sdruženy dodnes funkční technické stavby převážně na vodní pohon. Umístění valchy, mlýna a pily je téměř přesnou rekonstrukcí situace, která ještě v první polovině 19. století existovala ve Velkých Karlovicích – údolí Podťaté. Lisovna oleje je původní stavbou ze 17. století. Hamr je rekonstrukcí provozu z Ostravice. S výjimkou lisovny jsou všechny mechanismy poháněny vodní silou. V objektu vozovny z Ostravice je instalována expozice „Dopravní prostředky na Valašsku". Výstava představuje svým zaměřením různé formy dopravních prostředků, které se využívaly v zemědělství, lesnictví, obchodní činnosti, dopravě osob a v rámci dalších živností a řemesel. V letech 2008 – 2009 byl areál rozšířen o nové objekty - obytný dům z Trojanovic, kovárnu z Horní Lidče a stodolu z Velkých Karlovic – Podťatého. Hamerní část Mlýnské doliny doplnila také roubená zvonice z Dolní Bečvy, která původně stála v areálu Dřevěného městečka. Valašská dědina Valašská dědina je nejrozsáhlejším areálem Valašského muzea v přírodě. Hospodářské usedlosti, salašnické stavby, mlýn a kovárna jsou umístěny v krajině, která svou členitostí připomíná mnohé vesnice na úbočích Beskyd. První objekty byly postaveny v roce 1962, areál zpřístupněn od roku 1972. Interiéry obytných domů zachycují způsob bydlení od poloviny 19. století v různých sociálních vrstvách. V průběhu roku se zde konají programy, oživující staré způsoby hospodaření. Políčka, zahrádky a ovocné stromy připomínají pěstování starých plodin. Během prohlídky se lze setkat s řadou domácích zvířat i stádem ovcí. Prohlídka areálu je možná i bez průvoce a trvá cca 120 minut.   Otevírací doba na: www.vmp.cz  

Otevírací doba PO - ČT : 10.00 - 17.00 PÁ : Zavřeno SO : Zavřeno NE : 10.00 - 17.00 Do Velké synagogy se dostanete přes bránu v Palacké ulici mezi Kebabem a Akvaterou. Palackého 442/3, Plzeň, 301 00

Muzeum je zaměřeno na zemědělskou techniku. K vidění jsou stroje ke zpracování půdy, stroje k ošetřování porostů, stroje ke sklizni obilovin a pícnin, mlátičky, ruční nářadí, máselnice, odstředivky, pračky brambor, selská jizba, kočáry, sáně, hasičská stříkačka, žebřiňáky, původní zachovaná násypka obilí, vybavená kovárna, postroje koňské i volské. Exponáty jsou umístěny celkem ve čtyřech patrech. K dispozici je i venkovní expozice.

Pobočka v budově nově zrekonstruované historické šatlavy byla slavnostně otevřena v úterý 22. února 2011. V bývalém městském vězení je instalována unikátní speleoarcheologická expozice, která návštěvníkům představuje prostřednictvím nálezů a obrazových panelů, široké téma využívání jeskyní a skalních převisů člověkem od loveckého pravěku po 20. století v jednotlivých pískovcových a krasových oblastech s důrazem na region severních a severovýchodních Čech. Druhá expozice je věnována archeologii města Česká Lípa a místní středověké a raně novověké hrnčířské výrobě (včetně modelů pecí rekonstruovaných na základě výzkumů v prostoru českolipské Hrnčířské čtvrti). Vězeňský kout je věnován vlastnímu objektu šatlavy a dějinám vězeňství a výkonu práva v České Lípě. Součástí expozice je infokiosek, kde si návštěvníci mohou v 3D modelu virtuálně prohlédnout středověkou Českou Lípu a pomocí dotykové obrazovky uskutečnit výlet do vybraných jeskyní Čech, Moravy a Slezska. Otevírací doba:  celoroční provoz  leden - 15. březen  středa, sobota, neděle  9:00 - 12:00 a 13:00 - 17:00 hod.  16. březen - duben   středa - neděle  9:00 - 12:00 a 13:00 - 17:00 hod.  květen - září   úterý - neděle   9:00 - 12:00 a 13:00 - 17:00 hod.  říjen - prosinec  středa - neděle  9:00 - 12:00 a 13:00 - 17:00 hod.  Průměrná doba prohlídky je 45 minut V zavíracích dnech je objekt přístupný pouze pro předem ohlášené návštěvy skupin a výprav. Ve dnech státních svátků otevřeno (vč. Velikonočního pondělí). Podrobné informace návštěvníkům poskytuje pokladní a dozor v expozicích, prohlídka muzea je možná i bez průvodce. Specializovaného průvodce pro skupiny od 5 osob je možné objednat předem telefonicky nebo prostřednictvím e-mailu (pesa@muzeumcl.cz).

Pod centrálním náměstím směrem k Máchovu jezeru stojí dřevěný patrový roubený dům bývalého špitálu. Je to nejstarší stavení, které bylo postaveno nadačním fondem hraběnky Marie Františky Heissenštejnské roku 1669 pro staré lidi a osiřelé děti.  V současné době slouží jako výstavní prostory pro expozici věnovanou Karlu Hynku Máchovi, který zde pobýval nedaleko odtud u svého přítele Eduarda Hindla. Ten uvedl Máchu do bezdězské krajiny a zprostředkoval mu i poznání místních pověstí. Krajina kolem Doks je z větší části dějištěm Máchova vrcholného díla - básně "Máj". Současná expozice ukazuje návštěvníkům krásu dokské krajiny a Máchův život a dílo, vydávané v mnoha různých vydáních. To, že je i v současné době zájem o vydávání Máchova díla, ukazuje například zcela nový překlad Máje do esperanta, či bibliofilské vydání Máje, doprovázené 24 grafickými listy našich předních výtvarníků, kteří se nechali inspirovat Májem a jeho autorem. Návštěvníci mají možnost prohlédnout si v další části památníku - expozici Rybářství a rybníkářství na Českolipsku. Otevírací doba: listopad - březen       zavřeno duben, říjen sobota, neděle + státní svátky 9 - 12 a 14 - 17 květen, červen, září denně mimo pondělí 9 - 12 a 13 - 17 červenec-srpen  denně mimo pondělí 9 - 12 a 14 - 18 průměrná doba prohlídky - 1 hod. V Památníku K. H. Máchy probíhají krátkodobé výstavy a různé akce. Program akcí v letošním roce: 27. 6. - 30. 10. 2023:  ● Krásná místa naší vlasti - výstava fotografa Ladislava Rennera 15. 7. 2023:  ● Slaměné odpoledne - zaměřeno na slámu - dílničky, pohádka na zahradě Památníku KHM.  22. 7. ● Dny lidové architektury - LÉČIVÝ ŠPITÁLEK - léčitelství, bylinky, workshopy, hudba, divadlo, přednášky 30. 8. - 2. 9.  ● XXXVIII. Řezbářské sympozium Dále nabízí možnost ubytování v 5ti dvoulůžkových pokojích s možností přistýlky společná kuchyň a sociální zařízení, možnost využití zahrady. Máte-li chuť prožít romantickou dovolenou ve starém roubeném domě s bohatou historií kousek od Máchova jezera a zažít to pravé Genius Loci Máchova kraje, potom využijte této nabídky. Ubytování                                   Dospělý 350 Kč/lůžko/noc Děti 3 až 12 let 280 Kč/lůžko/noc Děti do 3 let bez nároku na lůžko zdarma Externí pracovníci vykonávající odbornou činnost 150 Kč/lůžko/noc Zaměstnanci VMG a jejich rodinní příslušníci (manžel, manželka, děti) 150 Kč/lůžko/noc           

Budova bývalé rychty v Kravařích – Vísce s expozicí lidového bydlení severních Čech  je součástí Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě. Obec Kravaře a její místní část Víska leží asi 70 km severně od Prahy ve směru na Litoměřice. Poblíž se nachází turisticky významná lokalita - městečko Úštěk. Vísecká rychta, vystavěná r. 1797 pro místního rychtáře Václava Kerna, patří k největším roubeným stavbám v Čechách. Pět komor v patře a trojpodlažní půda byly určeny především k sušení chmele. Objekt byl naposledy trvale obýván v poválečných letech, později ho ke svým účelům využívalo JZD. Po rozsáhlé rekonstrukci zde byla v r. 1986 zpřístupněna expozice zaměřená na vývoj lidové architektury a bydlení v severních Čechách. V současné době je značná část expozice věnovaná ukázkám malovaného nábytku z období od konce 18. do poloviny 19. stol. Představena je nejen běžná produkce nábytkářských dílen, ale i unikátní soubor výpravného selského nábytku movitějších vesnických vrstev. Nejstarší vystavená skříň pochází z r. 1761. Vlastní expozice sestává z několika různých oddílů: v bývalé chlévní části domu má návštěvník možnost seznámit  se na fotografiích s historií rychty i obce a s průběhem rekonstrukce památkového objektu. V obytné části přízemí jsou náznakově instalovány interiéry základních částí tradičního stavení: světnice rychtáře se svatým koutem a malovanou postelí s nebesy, výměnkářská světnička, zachovaná černá kuchyně s pecí a příslušenstvím, spížní komora. Muzejní expozice v horní síni přibližuje základní znaky vesnických staveb v severních Čechách. Je doplněná mapkami, maketami a modely. Prostor původních horních komor je využit zčásti k ukázkám zemědělského nářadí a řemeslné výroby, zčásti je věnován malovanému nábytku a religióznímu umění (polychromované dřevořezby světců, obrázky na skle). Mobiliář ve výstavních místnostech zpestřuje vystavená dobová keramika a fajáns, malované hodiny, textilie, nádobí. I když je vnitřní zařízení Vísecké rychty pojato spíše výstavně, na své si přijdou i zastánci klasických skanzenů. Pod jednou střechou zde naleznou všechny tradiční atributy venkovského hospodářství – zemědělské a pracovní nářadí, pomůcky pro zpracování lnu, výrobky z přírodního pletiva (koše, ošatky), ze dřeva (máselnice, díže, lopaty k peci, dřeváky). Navíc zde můžeme obdivovat pro danou oblast charakteristické chmelařské nástroje. Na požádání je přístupná i sousední zděná stodola, v níž jsou uskladněny novější hospodářské stroje a nářadí – pluhy, ruchadla, mlátičky, brány, čistící mlýnky na obilí, secí stroj apod.  Otevírací doba: listopad - březen  zavřeno   duben: sobota, neděle + státní svátky 9 - 12 a 13 - 17   květen - září: denně mimo pondělí 9 - 12 a 13 - 17    říjen: sobota, neděle + státní svátky  9 - 12 a 13 - 17   Průměrná doba prohlídky - 1 h. Program akcí v letošním roce 2023:   2. 4. - 30. 10.  Chalupy herců, muzikantů a zpěváků na Českolipsku - výstava 22. 7. - 23. 7. Dny lidové architektury     

  Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě (VMG) sídlí v areálu bývalého augustiniánského kláštera, založeném v roce 1627 Albrechtem z Valdštejna. Na areál navazuje jednolodní kostel Všech svatých. Výstavba rozsáhlého klášterního komplexu trvala téměř 140 let. Na konci 17. století byla vybudována kaple P. Marie Loretánské, která se po rekonstrukci v roce 2000 znovu otevřela pro návštěvníky. Loretánskou kapli obklopuje ambit s křížovou chodbou, kaplemi v nárožích a Svatými schody. Dnes tyto prostory slouží k pořádání pravidelných výstav.  Nedílnou součástí muzea je i klášterní zahrada, která je veřejně přístupná. Má rozlohu 5956 metrů čtverečních, je řešena    v pojetí renesančně-francouzských zahrad v čistých liniích zelených ploch a pěších komunikací.  Centrální část tvoří zahradní divadlo /amfiteátr/, které navazuje na stavbu kulturního domu Crystal. Na zelených plochách jsou vysázeny okrasné květiny a léčivé vonné byliny. Přivonět si můžete k dobromysli, levanduli, mateřídoušce, šalvěji, třezalce, tymiánu. Pěší komunikace lemují nízké živé ploty a živé obruby. Do areálu zahrady byly přemístěny sochy z různých míst okresu a tvoří tak jedinečný soubor regionálních skulptur, který představuje poměrně kvalitní odkaz regionální sochařské produkce. Otevírací doba: leden - únor zavřeno    březen - duben  středa - neděle  9 - 17 květen - září  úterý - neděle  9 - 17 říjen - prosinec  středa - neděle  9  - 17 Průměrná doba prohlídky - 2,5 h Expozice: Těžba uranu na Českolipsku - NOVĚ OTEVŘENO Historická - historie Českolipska do roku 1945 Přírodovědná - Svět hmyzu a pavoukovců, Geologie a mineralogie, Svět moří a oceánů, Příroda Českolipska, Zvířata z celého světa Archeologická - archeologie Českolipska Kovářská - exponáty z dílen kovářů od 15. - 19. století Na chalupě u Vladimíra Menšíka - vzpomínková expozice na Vladimíra Menšíka je sestavena z původního nábytku a předmětů z chalupy rodiny Menšíkových č. p. 6 v Dolní Polici. Knihařská dílna - knihařská dílna po knihvazači Miloši Vítkovi v prostorách ambitu Výstavní prostory: Galerie a galerie Jídelna - Výstavní prostory se nacházejí v bývalém refektáři (jídelně) klášterního komplexu, kde muzeum sídlí, a rovněž v přiléhající chodbě. Galerie Jídelna se svým zaměřením nevyhraňuje vůči žádnému uměleckému směru jako malba, plastika, performance, fotografie, ale naopak se snaží pojmout a prezentovat umění ve všech podobách v celé své různorodosti. Galerie oslovuje jak autory mladé nastupující generace, tak i autory známé a zavedené. Galerie Chodba 12. 7. - 17. 9. 2023   ● Kateřina Jiříčková: Momenty Galerie Jídelna 12. 7.  – 10. 9.  ●Jaroslav Valečka: Tenkrát na severu Ambit 5. 5.  – 29. 10.  ● Příběh českolipské vagónky (1918-1923) 5. 5. - 29. 10.  ● URBEX - opuštěná místa Maštálková síň 4. 7. - 27. 8.  ● Legendární  country skupiny, které často vystupovaly a vystupují na Českolipsku

Vincenz Priessnitz a lázně Gräfenberg   Expozice byla zřízena při příležitosti 200. výročí Priessnitzova narození, které bylo zařazeno mezi významná kulturní výročí UNESCO a otevřena v domě, kde Priessnitz zřídil první vodoléčebný ústav na světě, v Lázních Jeseník dne 2. října 1999. Podle autorů má tato expozice přispět k oživení zájmu o osobnost geniálního léčitele Vincenze Priessnitze a přiblížit jeho odkaz dnešnímu člověku. V expozici jsou bohaté pramenné i hmotné doklady Priessnitzova života i díla, osobní předměty patřící jemu a  jeho rodině a také dokumenty, které zájemcům přibližují vývoj lázní po zakladatelově smrti až do současnosti. K nejcennějším exponátům bezesporu patří originály i věrohodné kopie vzácných archiválií (zápis v matrice o narození a křtu Vincenze Priessnitze, jeho cestovní pas, část rukopisu V. P.), rodinné šperky, obrazy z muzejní sbírky nebo ojedinělá vodoléčebná literatura. Mezi zajímavosti expozice patří maketa lázeňské scény z 19. století nebo figurína samotného Priessnitze v životní velikosti.   Otevírací doba: Červenec - srpen     úterý až neděle 12.00 - 17.00 hodin Září - listopad           úterý až sobota 14.00 - 17.00 hodin Vstupné 40 / 20 Kč OD 18. LISTOPADU 2018 PROVOZNÍ PŘESTÁVKA DO 28. ÚNORA 2019.

Mezi nepříliš početnými historickými památkami na Jesenicku zaujímá jedno z nejdůležitějších míst budova Vodní tvrze v Jeseníku, dnes sídla Vlastivědného muzea Jesenicka. OTEVÍRACÍ DOBA 2018: Červenec - srpen       pondělí - neděle       9.00-17.00 Září - prosinec           úterý - neděle            9.00-17.00   Tato ojedinělá ukázka vyspělé středověké architektury je středem pozornosti nejen četných tuzemských i zahraničních turistů, ale i lázeňských pacientů.    Počátky vzniku původní fortifikace s trojnásobným vodním příkopem na jižní straně je nutné hledat v souvislosti s dobou založení první osady, která dala vzniknout pozdějšímu městu. Je to období kolonizace v polovině 13. století, kdy byla celá oblast pohraničních hvozdů osídlena novými osadníky. Původně věžovitá stavba byla vystavěna patrně právě již koncem 13. století. V průběhu 14. a 15. století byla postupně v držení světských majitelů a později vratislavských biskupů, kteří ji definitivně získali roku 1547 (tvrz byla jedinou záštitou města, které nikdy nemělo právo vybudovat hradby). Zřejmě na konci 15. století byla původní obytná věž stržena, protože již nevyhovovala zvyšujícím se požadavkům komfortního bydlení. Nynější podobu tvrz získala v letech 1738 - 1745 a to díky financování ze strany vratislavského biskupa a rýnského falckraběte Františka Ludvíka. V druhé polovině 18. století se tvrz stala dočasným domovem hudebního skladatele Karla Ditterse z Dittersdorfu, který zde působil jako biskupský hejtman. V biskupském držení zůstala budova až do roku 1945 (v tomto roce prostory tvrze sloužily jako sklad válečných konfiskátů). Dnes je majetkem státu pod správou Lesů ČR. Historie muzea  K založení městského muzea v Jeseníku (dříve Frývaldov) došlo v období mohutné vlny zvýšeného zájmu o regionální vlastivědu na přelomu 19. a 20. století. Podnětem pro zřízení muzea ve Frývaldově se stala výstava „Starý Frývaldov a jeho okolí“(Alt-Freiwaldau und Umgebung), která se setkala s velkým úspěchem. Toho využili jesenický děkan Josef Neugebauer a učitel Adolf Kettner, kteří iniciovali zřízení místního muzea. K fyzickému vzniku muzea došlo usnesením městské rady dne 19. října 1900. Adolf Kettner byl zároveň pověřen funkcí kustoda budoucích muzejních sbírek. Vytvoření sbírkového fondu bylo záležitostí přispěvatelů z řad široké veřejnosti, která byla aktivizována výzvou k obyvatelstvu „Našim spoluobčanům ve městě a okolí“. Prvním sbírkovým předmětem se stal kamenný kříž s letopočtem 1646, který se vztahoval k pověsti o smrti jesenického kata. K nejštědřejším dárcům patřil zmíněný Josef Neugebauer, který věnoval vznikajícímu muzeu celou soukromou sbírku historických památek, dále pak baronka Waldorfová a zvláště hejtman Jan Ripper, zeť zakladatele jesenických lázní Vincenze Priessnitze. Protože se sbírky brzy rozrostly, byly dány obecním zastupitelstvem k užívání čtyři místnosti v budově tzv. Pedagogia ve Školní ulici, kde také bylo jesenické muzeum 17.prosince 1905 slavnostně otevřeno za účasti nejširší veřejnosti. Mezi nejcennější sbírkové předměty na počátku existence muzea patřily doklady slezského lidového umění (malované obrázky na skle, kramářské písně, kroje, dřevořezby), památky na Vincenze Priessnitze a na hudebního skladatele Karla Ditterse z Dittersdorfu. I po vzniku ČSR zůstalo jesenické muzeum nadále institucí regionálního významu. Rozšiřování sbírkového fondu si již koncem 20. let vynutilo zabývat se myšlenkou získat lépe vyhovující výstavní a depozitní prostory. Po úspěšném jednání s komorním ředitelstvím vratislavského biskupství se mohlo muzeum přemístit do budovy jesenické vodní tvrze, kde byla také instalována stálá muzejní expozice. Zde pak bylo v polovině 30. let muzeum znovu otevřeno. Druhá světová válka samozřejmě zasáhla do činnosti muzea i do sbírkových fondů. Po několikerém stěhování instituce a rekonstrukci vodní tvrze v roce 1955 byla zde následně upravena nová expozice a vytvořen poválečný sbírkový fond. Tyto prostory slouží stejnému účelu dodnes. V současné době jsou ve vodní tvrzi instalovány tři stálé expozice.  První je pojmenována "Historie a archeologie Jesenicka". Druhou stálou expozicí je rozsáhlá expozice čarodějnických procesů na Jesenicku v 17. století. Třetí stálou expozicí je expozice fauny a flory Jesenicka. Muzejní sbírky jsou pod vedením samostatných odborných pracovníků rozděleny také do tří částí : společenskovědní, geologické a biologické.  Ke krátkodobým výstavám jsou určeny prostory hlavního výstavního sálu a nového výstavního sálu.

Lovecko-lesnické muzeum v Úsově je ojedinělým historickým muzeem tohoto druhu ve střední Evropě. Prezentuje lovecké a přírodovědné sbírky z přelomu 19. a 20. století. Muzeum je umístěno v zámeckých interiérech někdejšího hradu Úsova. Lovecko-lesnické muzeum v Úsově je ojedinělým historickým muzeem tohoto druhu ve střední Evropě. Prezentuje lovecké a přírodovědné sbírky z přelomu 19. a 20. století. Exponáty jsou sto let staré v nezměněném stavu. Muzeum je umístěno v zámeckých interiérech někdejšího hradu Úsova Lovecko-lesnické muzeum na zámku Úsov představuje unikátní sbírku trofejí nejen z Čech, ale i z Polska, Itálie, Indie a Afriky v původní lichtenštejnské instalaci z roku 1898. Expozice je umístěna v barokním Martinelliho paláci. V nejstarší části areálu, tzv. Vlašimském paláci, byly zřízeny interaktivní expozice pro děti – Hádanky pánů z Vlašimi a Strašidelný labyrint. V objektu tzv. staré školy, někdejším sídle lesnické školy, je od roku 2007 instalována expozice Z dějin lesnického školství na Moravě. Zpřístupněn je také ochoz mezi palácem a starou školou. Od roku 2014 je součástí hlavního prohlídkového okruhu výstava Pohádky na zámku Úsov. Zámek je otevřen v období od dubna do října. V sezóně se zde také konají celodenní tematické akce.

Expozice s původními pracemi a ateliérem známého českého ilustrátora, malíře a grafika Adolfa Kašpara je umístěna v jeho letním sídle. Najdeme zde ukázky umělcových ilustrací ke knihám významných autorů té doby. Expozice s původními pracemi a ateliérem známého českého ilustrátora, malíře a grafika Adolfa Kašpara je umístěna v jeho letním sídle. Najdeme zde ukázky umělcových ilustrací ke knihám významných autorů té doby, jako byli například A. Jirásek, K. V. Rais, nebo B. Němcová. Druhou část expozice tvoří jeho grafiky a akvarely. V ateliéru s původním vybavením, včetně loutkového divadla s loutkami dle návrhu malíře M. Alše a kupeckého krámku, který věnoval své dceři Jitce jako vánoční dar, vytvořil Kašpar svá nejvýznamnější díla. Nachází se zde také část jeho knihovny a etnografické sbírky (části krojů a drobné dřevěné předměty). V nedávno upravených výstavních prostorách v přízemí budovy probíhají celoročně krátkodobé výstavy.

Muzeum v Zábřehu sídlí v tzv. domě Pod Podloubím a nabízí návštěvníkům stálou historickou expozici Zábřežska, se samostatnou místností věnovanou zábřežskému rodákovi Eskymo Welzlovi, a expozici Z pokladů zábřežského muzea. Muzeum v Zábřehu sídlí v tzv. domě Pod Podloubím, což je dům mázhausového typu z poloviny 16. století, mezi jehož majitele v minulosti patřili přední zábřežští měšťané. Muzeum nabízí návštěvníkům stálou historickou expozici Zábřežska, se samostatnou místností věnovanou zábřežskému rodákovi Eskymo Welzlovi, a expozici Z pokladů zábřežského muzea. Ve svých výstavních prostorách pořádá muzeum celoročně četné výtvarné a muzejní výstavy.

Muzeum je umístěno v objektu bývalé fary, v domě, jehož počátky sahají do druhé poloviny 13. století a který byl pravděpodobně součástí zaniklého mohelnického hradu. Muzeum je umístěno v objektu bývalé fary, v domě, jehož počátky sahají do druhé poloviny 13. století a který byl pravděpodobně součástí zaniklého mohelnického hradu. Expozice Z dějin Mohelnicka je věnována dějinám města a jeho okolí. V roce 2005 získala cenu Gloria musaealis jako nejlepší muzejní expozice roku v České republice. Ve středověkých sklepních prostorách byla v roce 2012 zpřístupněna moderní archeologická expozice Pravěk Mohelnicka vybavená velkoplošnou projekcí. Tato expozice je doplněna o interaktivní pravěkou hernu, kde si mohou malí i velcí návštěvníci vyzkoušet pravěké techniky drcení obilí nebo vrtání kamene a také si zahrát na archeologa a sestavit ze střepů např. pravěké nádoby. Celoročně jsou ve výstavních prostorách muzea pořádány muzejní a výtvarné výstavy.

Muzeum v Šumperku sídlí v prostorách historické budovy Pavlínina dvora. Stálá expozice Příroda a dějiny severozápadní Moravy se může jako první muzejní expozice v ČR pochlubit zcela automatickým audioprůvodcem Guide PORTTM, který oživuje expozici ve čtyřech jazykových mutacích (čeština, němčina, angličtina, polština). Příjemný hlas Pauline Chiari provází návštěvníka historií kraje od pravěku až po nejnovější dějiny. V muzeu jsou jeden rozsáhlý výstavní prostor (Výstavní síň) a tři menší, v nichž jsou pravidelně instalovány krátkodobé výstavy historické, muzejní či výtvarné. K muzejním a kulturním akcím je využíváno také zrekonstruované nádvoří uvnitř areálu muzea. V roce 2016 bylo otevřeno Muzejíčko (dříve Galerie Šumperska), které slouží jako zařízení pro děti, kde jsou instalovány výstavy výhradně s dětskou tematikou a interaktivními hernami. Nechybí ani zázemí pro kojící maminky a přes léto kryté posezení s kolotočem na nádvoří. 

Muzeum ve Slaném bylo založeno v roce 1885. Nacházejí se v něm sbírky archeologické, historické a národopisné Muzeum ve Slaném bylo založeno v roce 1885. Své sídlo několikráte měnilo, až v roce 1940 trvale zakotvilo v této budově. Od počátků bylo budováno jako vlastivědné. Převážily v něm sbírky archeologické, historické a národopisné. Základem archeologických sbírek se staly nálezy ze Slánské hory, rozšiřované od prvních let činnosti muzea vlastním výzkumem a doplňovány o nálezy z dalších lokalit Slánska. Základ historických sbírek daly cechovní a církevní památky. Národopisné sbírky pro muzeum nejtypičtější, byly zpracovány zvláště po Národopisné výstavě českoslovanské, která se uskutečnila v roce 1895 v Praze a kde okres Slaný měl svůj vlastní pavilon. Dosud ji připomíná interiér selské světnice v národopisné části muzejní expozice, který je cenným historickým dokumentem. Tento základ byl doplňován dary občanů, nákupy a terénními výzkumy. Ve 20—30. letech tohoto století byl sbírkový fond muzea obohacen i o sbírky zaniklých místních muzeí v Kolči a Zvoleněvsi. V téže době se začala vytvářet i obrazová sbírka, jež měla dát základ budoucí městské galerii, jejíž založení si předsevzal spolek Navrátil. Zůstalo však jen u plánů a sbírka se stala součástí muzejních fondů. Slánské muzeum se stalo v podstatě regionálním historicko–etnografickým muzeem, neboť přírodovědné sbírky byly vytvářeny jen okrajově. Tato koncepce byla v posledních letech posílena vybudováním specializovaného Národopisného muzea Slánska ve Třebízi (pobočka Vlastivědného muzea v Slaném). Stálé expozice dokreslují historii města a jeho okolí. Ostatní sály jsou věnovány krátkodobým výstavám, především výtvarného umění a výstavám tématickým. Trvalá pozornost je věnována zakladateli muzea Václavu Štechovi, jemuž je věnován samostatný sál. Tento nadaný učitel měl velkou zásluhu o rozvoj kulturního života v Slaném. Jeho zásluhou bylo postaveno v Slaném divadlo (1863), založeno muzeum (1885) a knihovna (1897). Byl též prvým kustodem muzea. Nábytek i ostatní vystavené předměty v tomto sále jsou dary rodiny Václava Štecha. Součástí budovy je bývalá kolejní kaple zasnoubení pany Marie, Oltářní obraz "Sen sv. Josefa" je od italského malíře C. I. Carloniho z roku 1727. Na stěnách visí obrazy světců, portrét šlechtice znázorňuje hraběte Bernarda Ignáce Martinnice, zakladatele piaristické koleje. V průběhu roku 1997 probíhala celková rekonstrukce budovy, jejíž součástí byla i výmalba kaple. Při restaurátorském průzkumu byla objevena na několika místech vzácná torsa raněborských fresek. Hlavní budova muzea prošla v r. 2014 dílčí rekonstrukcí, při níž byl kompletně obnoven atriový dvůr, členěný cestami na křížovém půdorysu. Ve středu dvora byla upravena původní studna, která je doplněna zcela novou kamennou konstrukcí (kašnou) završenou kovářsky zpracovanou mříží. Dvůr byl doplněn záhony, lavičkami a dřevěným "podiem". Dvůr získal novou fasádu, byly vyměněny veškerá okna a dveře. Na severní a jižní straně dvora byla otevřeny a zaskleny dvě čtveřice arkádových oblouků, čímž se výraz dvora přiblížil původnímu baroknímu řešení. Ve stejném roce vznikl v zrcadle hlavního schodiště nový výtah, který zajišťuje bezbariérovost objektu se všemi expozicemi. Novou fasádu získalo také průčelí budovy směrem do náměstí. V interiéru byly kompletně obnoveny obě místnosti pro sezónní výstavy včetně malé galerie v přízemí (přednášková místnost).

Vojenská expozice, výstroje, zbraní a lehké techniky od ČSLA až po současnou AČR Navštivte komentovanou prohlídku výstroje, zbraní, lehké techniky, uniforem, modelů a dalších artefaktů zahrnujících také účast vojáků v misích OSN. Rovněž srovnáte hodnostní označení a vývoj uniforem v čase od ČSLA až po současnou AČR. Porovnáte také výstroj jednotlivých složek armády, začtete se do tematické a dobové literatury a zhlédnete fotografie přímého účastníka mise. Expozice je také doplněna o tematické videoklipy a interaktivní exponáty.    Návštěvní doba : sobota 14-17 hod Případně telefonickou dohodou možnost kdykoliv Tel na průvodce : 723 531 448  

Armádní muzeum je umístěno v Praze na Žižkově v historických budovách Památníku osvobození. Expozice muzea je rozčleněna do pěti základních celků. První se věnuje období 1. světové války, účasti Čechů a Slováků v ní, politickým a vojenským akcím, které vedly ke vzniku samostatného československého státu. Druhá část přibližuje historii meziválečné Československé republiky a jejích ozbrojených sil. Třetí výstavní prostor zachycuje období 2. světové války a mapuje účast Čechů a Slováků ve vojenských operacích, v domácím odboji i v dalších akcích, které měly za cíl obnovu samostatnosti Československa. Čtvrtá část expozice je věnována perzekuci příslušníků československé armády po únorovém státním převratu v roce 1948 a třetímu protikomunistickému odboji. Poslední části expozice tvoří prostor, v němž probíhají příležitostné výstavy. V současné době výstavy V zákopech první světové války a V ulicích Protektorátu Böhmen und Mähren. Vedle zbraní je zde vystavena řada unikátních dobových stejnokrojů, praporů, řádů, vyznamenání a rovněž osobních památek na československé prezidenty a přední představitele československé armády.   VSTUP DO MUZEA ZDARMA.

Muzeum bylo založeno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely, které bylo první leteckou základnou vybudovanou po vzniku Československa v roce 1918. Početností a kvalitou sbírek patří k největším leteckým muzeím v Evropě. V současnosti má ve sbírkách 275 letadel, z nichž 85 je vystaveno ve čtyřech krytých halách, 25 v nekrytých expozičních prostorech, 155 je uloženo v depozitářích a 10 letuschopných je provozováno. Řada letounů patří ke světovým unikátům. Expozice muzea se vztahuje bezprostředně k historii československého a českého letectví, zvláště vojenského. Pro srovnání jsou zde vystaveny také vybrané typy světově významných letadel a kromě toho i množství leteckých motorů, součásti draků letounů, výzbroj, výstroj, stejnokroje, prapory, vyznamenání a další památky, které se vztahují k historii československého a českého letectví. VSTUP DO MUZEA ZDARMA.

Mezi obcemi Krhanice a Lešany u Týnce nad Sázavou, v prostoru bývalých dělostřeleckých kasáren, se od roku 1996 nachází Vojenské technické muzeum Lešany. Expozici muzea tvoří více než 700 historických tanků, kanónů, motocyklů, obrněných, nákladních a osobních vojenských vozidel, raketová technika, spojovací a ženijní prostředky a logistický materiál pocházející z období od roku 1890 až do současnosti. Sbírky jsou široké veřejnosti prezentovány v deseti halách, pod šesti přístřešky a na volném prostranství. Rozsahem a složením svých sbírek, v nichž je zastoupen nejeden světový unikát, se toto muzeum řadí mezi nejvýznamnější evropské instituce svého druhu. V rámci jarního zahájení sezony probíhají každoročně v muzejní aréně akce s prezentací historické techniky v pohybu. Největší událostí roku bývají tzv. Tankové dny , které se konají vždy poslední srpnovou sobotu. VSTUP DO MUZEA ZDARMA.

Pardubický zámek je sídlem Východočeského muzea v Pardubicích, které v něm otevřelo stálé expozice významných sbírkových kolekcí, pořádá výstavy a řadu dalších kulturních a společenských akcí. Východočeské muzeum sídlí na pardubickém zámku. Tento památkový objekt pochází v dochované podobě především z přestavby, podniknuté na přelomu 15. a 16. století pány z Pernštejna. Představuje přechodný typ mezi hradem a zámkem. Zachovalo se rozsáhlé mohutné opevnění a v zámeckém paláci mimořádně hodnotné zbytky raně renesančních nástěnných maleb, malované kazetové stropy a prvky pozdně gotické a raně renesanční architektury. Zámek, jehož interiér se nedochoval, slouží především sbírkám muzea. Pro špatný stav byl objekt veřejnosti téměř 20 let uzavřen. Návštěvníci mají nyní k dispozici vedle prohlídky rytířských sálů expozici sbírky českého skla, zaměřenou na ateliérové sklo 20. a 21. století. Další expozice je věnována sbírce zbraní, především vojenských a loveckých palných zbraní. Expozice sbírky pohlednic Orbis pictus představuje výběr asi 3 tisíc exemplářů z největší sbírky tohoto druhu u nás. Ukazuje vývoj pohlednic a sběratelské tématické okruhy. Numismatická expozice je zaměřena na platidla z let 1520–1620. Otevřena je expozice „Příroda východního Polabí“ a expozice sbírky hraček „Bylo, nebylo“. Ve dvou výstavních sálech se střídají příležitostné výstavy, k dispozici jsou přednáškový sál, studovna s knihovnou. V prostorách zámku se konají koncerty, reprezentační společenské akce a další kulturní pořady. V roce 2015 otevřeme pro návštěvníky novou archeologickou expozici. Na jaře 2016 expozici o historii Pardubic.