Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Seznam muzeí

Zahrádkářské muzeum

0,0

Zahrádkářské muzeum je památníkem úcty k těm, kteří položili základy našeho ovocnářství, zahradnictví, vinařství a zahrádkářského hnutí.

Přečíst více

Zámecká expozice Choltice

5,0

Přečíst více

Zámecké muzeum Kravaře

0,0

Přečíst více

Zámecké muzeum Tovačov

0,0

Přečíst více

Zámek Berchtold (Vesnické muzeum Kunic a okolí)

0,0

V rámci zámku BERCHTOLD je několik venkovních a vnitřních výstavních prostor. V přízemí zámku, v jeho nejstarší části, se nachází unikátní „Vesnické muzeum Kunic a okolí“, které bylo založeno v roce 1935 zásluhou kunického rodáka MUDr. Františka Oldřicha. Ten pocházel z rodiny starosty Kunic Josefa Oldřicha. Expozice muzea jsou postaveny a originálně popsány přesně tak, jak byly v období 1935-1944. Expozice zaujímá široký záběr, a tak můžete vidět různorodé a velmi dobře zachovalé předměty, sbírky, exponáty, archeologické nálezy, nerosty, sklářské výrobky, keramiku, sbírku zbraní, myslivecké trofeje.

Přečíst více

Zámek Náměšť na Hané

0,0

Přečíst více

Zámek Oslavany (Hasičské muzeum)

3,0

Hasičské muzeum a muzeum Hornictví a energetilky, historie města Oslavan, sbírka rádií, řemesla a historie zámku .. " Vítejte v Hasičském muzeu Oslavany " Hasičské muzeum bylo založeno v roce 2002 panem Stanislavem Kališem. SDH Oslavany dostalo k dispozici pravou část přízemí v oslavanském zámku,kterou museli celou opravit. V roce 2004 získali i levou část přízemí. Většina exponátů se musela rozebrat a pak v muzeu znova složit. Nejstarší je dřevěná ruční stříkačka s malovaným erbem rodu Thun-Hohenstein z roku 1802,která taktéž prošla renovací. Každoročně se snažíme měnit obsah vitrínek i cedulí. Srdečně Vás zveme na návštěvu a to nejen k nám,ale i do muzea Hornictví a energetiky,která s námi sousedí  ( vstupné je platné pro obě muzea). Hasičské muzeum Oslavany Zámek 1. Oslavany 66412  Květen , Červen, Září SO - NE - Svátek : 9-17h ( poslední vstup v 16h !) Červenec, Srpen Út, St, Čt, Pá : 10-16h ( poslední vstup 15h !) SO - NE - Svátek : 9-17h ( poslední vstup v 16h !)   Hasičské muzeum si návštěvníci procházejí sami, po domluvě předem lze domluvit průvodce,nejlíp větším skupinám. Vstupné : dospělí 70 ,- ; děti,důchodci, 30,- (prťata zdarma) - vstupné se platí vždy i při akcích pořádaných městem ! Po tel. domluvě, popřípadě zprávě zde na FB, lze muzea navštívit i mimo otvírací dny - kontakt p.Kališová : 725583950 správa muzea - starosta SDH Zdeněk Žalud , tel. : 604149187 Upozorňujeme,že muzeum není bezbariérové , je potřeba překonat " pár " schodů, pak už by to šlo :) Fotografování povoleno, jen prosíme, na exponáty nesahat, děkujeme Máte-li nějaké dotazy : (objednávky zájezdů, chod muzea) - kontaktujte nás na našem facebooku do zpráv , dotazy technického rázu ( názvy, datace,popřípadě nabídka k zapůjčení exponátu ...) - kontaktujte přímo správu muzea - starosta SDH Zdeněk Žalud , tel : 604149187 https://www.facebook.com/Hasi%C4%8Dsk%C3%A9-muzeum-Oslavany-946531185412346/ A aby jste na nás nezapomněli, je možnost zakoupit upomínkové předměty : hrníček,igelitku, magnetku, nálepky,nebo pohlednice . Těšíme se na Vás ;-);-)  

Přečíst více

Zámek Slavkov – Austerlitz

5,0

Přečíst více

Západočeská galerie v Plzni (Výstavní síň Masné kr…

3,4

Západočeská galerie v Plzni je nejvýznamnější galerijní institucí Plzeňského kraje. Sbírky Zpadočeské galerie pokrývají období od 14. století po současnost a vedle jednotlivých špičkových děl obsahují kvalitní soubory umění 19. století, umění přelomu století a české moderny, zahrnující zvláště hodnotnou sbírku kubismu. Sbírkový fond v současnosti čítá přes 10 000 děl. Západočeská galerie v Plzni využívá k výstavním účelům dva historické objekty v centru města - někdejší středověkou tržnici, od r. 1972 výstavní síň „Masné krámy“, a zrekonstruovaný goticko-renesanční dům č. p. 13 v Pražské ulici, tzv. výstavní síň "13". Náročný výstavní program, vydavatelská činnost a kvalita sbírek řadí Západočeskou galerii v Plzni k nejvýznamnějším muzeím a galeriím v republice. Ve výstavních síních představuje krátkodobé výstavní projekty. Otevřeno je denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin. Výstavní síň Masné krámy, Pražská 18/353 Budova středověké masné tržnice byla postavena v roce 1392 v místech bývalého městského parkánu. Dnes tvoří její průčelní obrys s malebným cimbuřím charakteristickou dominantu spodní části Pražské ulice a Křižíkových sadů. Jedna z mála dochovaných staveb tohoto typu si z gotické doby uchovala podélný půdorys a některé partie zdiva, novogotická přestavba v roce 1856 vytvořila zvýšením střední části siluetu bazilikální dispozice (boční lodi ve skutečnosti tvořily jednotlivé krámky přilepené k podélné hmotě stavby). Při hlavním vstupu na východní straně byla postavena novogoticky pročleněná stěna s branou, fasáda byla vybavena rozetou, obloučkovým vlysem a štíhlým, protáhlým cimbuřím. Budova sloužila svému původnímu účelu tržnice nejméně do druhé světové války, poté byla využívána jako skladiště. Celou dobu však nezadržitelně chátrala, proto se v poválečných letech začalo vážně uvažovat o jejím stržení. V roce 1962 byl vydán demoliční výměr. Zánik stavby odvrátilo rozhodnutí z roku 1965 využít budovu jako výstavní síň Západočeské galerie v Plzni. V následujícím roce byl architektem Františkem Matějovičem ze Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů v Praze připraven projekt rekonstrukce. Průzkumy, řízení celé stavby i roli investora zajistilo Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Plzni (dnešní Národní památkový ústav, ú. o. p. v Plzni). Rekonstrukce proběhla v letech 1967―1971 a v březnu roku 1972 zde byla otevřena nová výstavní síň Západočeské galerie v Plzni Masné krámy, svou dispozicí a uspořádáním vnitřního prostoru v České republice ojedinělá. V duchu dobového názoru pracovala koncepce prostoru s multifunkčním kulturním provozem, což se odrazilo v řešení střední lodi jakožto komorní koncertní síně. Rekonstrukce, typická pro závěr šedesátých let, respektovala historické konstrukce a detaily, současně však došlo k odstranění novogotické úpravy z 19. století, která v té době za cennou považována nebyla. Gotický vzhled průčelí byl puristicky usměrněn, z členících a dekorativních prvků zůstalo zachováno pouze malebné cimbuří na štítech a objekt doplnily přístavby bočních lodí s horním osvětlením. Příčné zdi v interiéru, které oddělovaly původní krámky od centrálního prostoru, byly nahrazeny prosklenými průhledy, jež posloužily jako vitríny. Rekonstrukce představovala ve svém celkovém řešení kultivovaný a architektonicky kvalitní projekt. V devadesátých letech došlo k úpravě stavby, která toto původní řešení částečně porušila. V roce 2009 proběhly (paralelně s úpravou výstavní síně „13“) úpravy interiéru podle projektu architekta Romana Kouckého, jenž prostor z hlediska pohybu návštěvníka sjednotil podtržením symetrické trojlodní dispozice a zdůraznil jeho světlý charakter konceptem „velké bílé galerie“ v kontrastu ke „komorní černé galerii“ výstavní síně „13“. V prostoru někdejší šatny pak vznikla galerijní prodejna. Výstavní síň Masné krámy je využívána rovněž ke kulturním pořadům, mezi nimiž mají tradici pravidelná nedělní hudební matiné, a konají se zde příležitostná společenská setkání.

Přečíst více

Západočeská galerie v Plzni (Výstavní síň „13“)

4,2

Západočeská galerie v Plzni je nejvýznamnější galerijní institucí Plzeňského kraje. Sbírky Západočeské galerie pokrývají období od 14. století po současnost a vedle jednotlivých špičkových děl obsahují kvalitní soubory umění 19. století, umění přelomu století a české moderny, zahrnující zvláště hodnotnou sbírku kubismu. Sbírkový fond v současnosti čítá přes 10 000 děl. Západočeská galerie v Plzni využívá k výstavním účelům dva historické objekty v centru města - někdejší středověkou tržnici, od r. 1972 výstavní síň „Masné krámy“, a zrekonstruovaný goticko-renesanční dům č. p. 13 v Pražské ulici, tzv. výstavní síň "13". Náročný výstavní program, vydavatelská činnost a kvalita sbírek řadí Západočeskou galerii v Plzni k nejvýznamnějším muzeím a galeriím v republice. Ve výstavních síních představuje krátkodobé výstavní projekty. Otevřeno je denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin. Výstavní síň „13“, Pražská 13/83 Původně gotický dům na rohu Pražské a Perlové ulice byl renesančně upraven, zásadní přestavba proběhla v době klasicismu. Z nejstarší doby se dochovalo dvoupatrové sklepení a vzácný pozdně gotický záklopový dřevěný strop v přízemí, malovaný rostlinným ornamentem. Vstupní portál a klenby mázhauzu jsou dokladem renesanční přestavby před rokem 1607, kdy byl objekt upravován údajně Janem Draginem, zedníkem italského původu. K roku 1614 je jako majitel domu uváděn Antonín (Anton) de Stazio, italský stavitel činný v letech 1602–1631 v Plzni, který pocházel patrně z rodiny Giovanniho de Stazia († 1595), jednoho z prvních příslušníků italské kolonie v Plzni a stavitele plzeňské radnice. Počátkem 18. století byl objekt prodloužen o zadní východní křídlo, na sklonku klasicismu v 19. století byl zřízen boční přístup z Perlové ulice a do bývalého průjezdu bylo vestavěno schodiště. Během 20. století docházelo podle dochovaných záznamů k úpravám mázhausu pro potřeby obchodů; k těmto účelům bylo přízemí využíváno do počátku osmdesátých let, poté byla budova z důvodu havarijního stavu uzavřena. V roce 1989 byla zahájena celková rekonstrukce budovy pro galerijní účely podle projektu architekta Jana Soukupa. Výrazné úpravy respektovaly nejpodstatnější prvky stavby, razantní zásah však pozměnil dispozici i vzhled domu. Došlo ke změně tvaru střechy a jejímu doplnění hmotově neúměrnými vikýři. Odstraněním úprav z 19. století byla změněna dispozice i vnější vzhled objektu. Charakter dvora utrpěl odstraněním pavlače. Některé cenné prvky byly zachovány a restaurovány – především pozdně gotický malovaný záklopový strop v přízemí, sluneční hodiny na hlavním průčelí, gotická ostění a renesanční portál. Roku 1997 byla budova předána do užívání Západočeské galerii v Plzni. Byla sem přemístěna administrativní část instituce a interní knihovna galerie, v přízemí vznikla výstavní síň pro krátkodobé expozice. Přednáškový sál zřízený ve třetím podlaží byl využíván k pořádání kulturních pořadů. V roce 2009 proběhla rekonstrukce výstavní síně a přednáškového sálu podle návrhu architektů Romana Kouckého a Šárky Malé. Dosavadní, z výstavního hlediska nevyhovující prostor byl upraven ve prospěch koncepčně jasné, esteticky přesvědčivě vyjádřené myšlenky komorní výstavní síně. Prostor přednáškového sálu byl scelen a zjednodušen do moderní, světlé podoby, nahrazující dosavadní pseudohistorizující charakter interiéru.

Přečíst více

Západočeské muzeum v Plzni (Hlavní budova)

4,6

Co u nás uvidíte? Celoročně přístupné expozice: Archeologie, Historie, Plzeňská městská zbrojnice, Umělecké řemeslo / Užité umění. V dalších dvou sálech probíhají krátkodobé výstavy různého zaměření. Západočeské muzeum v Plzni Dnešní Západočeské muzeum v Plzni bylo založeno v roce 1878. Rozsahem svých sbírek patří k největším muzejním ústavům v České republice.  V muzeu najdete čtyři stálé expozice: Plzeňská městská zbrojnice (největší historická zbrojnice v ČR); interaktivní expozice Archeologie a Historie (zaměřené na historii regionu od pravěkého osídlení až do poloviny 19. století) a expozici Umělecké řemeslo / Užité umění. V dalších dvou výstavních sálech probíhají krátkodobé výstavy různého zaměření.  Vedle výstavní činnosti muzeum pořádá přednášky, komentované prohlídky, edukační programy pro školy a příměstský tábor.  Součástí muzea je rozsáhlá knihovna se studovnou a přednáškový sál vybavený audio technikou, data projektorem a promítacím plátnem. Ideální místo pro prezentaci Vaší firmy nebo koncert komornějšího rázu.  Reprezentativní prostory muzea bývají stále častěj využívány k pořádání svatebních obřadů. Příjemné posezení s širokým výběrem káv a nealkoholických nápojů nabízí muzejní kavárna. V prostorách šatny probíhá komisní prodej odborných publikací a upomínkových předmětů. Neorenesanční budova muzea patří k nejkrásnějším dominantám města Plzně. Nachází se přímo v jeho historickém jádru. 

Přečíst více

Západočeské muzeum v Plzni, p. o. (Národopisné muz…

4,3

Národopisné muzeum Plzeňska je v současnosti jednou z poboček Západočeského muzea v Plzni, p. o. Provoz muzea zajišťuje národopisné oddělení ZČM v Plzni, p. o., spravující etnografickou podsbírku sbírky Západočeského muzea v Plzni. Vznik Národopisného muzea Plzeňska úzce souvisí s aktivitami členů plzeňského Kroužku přátel starožitností, kteří se v letech 1910 a 1912 výraznou měrou zasloužili o uchránění Gerlachovského domu v Dřevěné ulici před zamýšlenou demolicí. Spolu s plány na záchranu historicky cenného objektu, vyvstala v té době také otázka po jeho smysluplném využití. Obecně akceptovatelný návrh na zřízení národopisného muzea byl stvrzen založením Společnosti pro národopis a ochranu památek v Plzni. Ustavující valná hromada společnosti se konala na jaře roku 1911 a již o rok později byla v prostorách Měšťanské besedy uspořádána národopisná výstava. Mnohé z vystavovaných předmětů se po jejím skončení staly základem sbírky národopisného muzea. V letech 1913 – 1914 prošel Gerlachovský dům náročnou adaptací, při které bylo užito mnoho dochovaných stavebních prvků ze zaniklých plzeňských památek. Počátkem roku 1914 získala Společnost pro národopis také prozatímní povolení k vytvoření muzejní expozice a na svátek sv. Václava roku 1915 bylo muzeum provizorně otevřeno veřejnosti. K definitivnímu předání Gerlachovského domu muzejním účelům však došlo až 4. dubna 1919. O několik dní později byl do čela muzea jmenován také přední člen Kroužku přátel starožitností a Společnosti pro národopis, plzeňský obchodník Ladislav Lábek. Základním cílem nově zřizovaného národopisného muzea byla snaha o postižení co nejširší palety aspektů každodenního života v Plzni a na širším Plzeňsku. Do konce 20. let se Ladislavu Lábkovi podařilo vytvořit rozsáhlý sbírkový fond a spolu s ním také na tehdejší dobu unikátní soubor studijních materiálů, zahrnující archiv fotografií a negativů, tisíce stran výpisků z odborné literatury a obsáhlou knihovnu s několika sty svazky. Národopisné muzeum Plzeňska se tak stalo jednou z několika plzeňských institucí, které otvíraly své brány badatelům různorodého zaměření a mnohým zájemcům o poznání dějin města a nejbližšího okolí. Od 30. let 20. století muzejní expozice postupně expandovala nejprve do nádvorního stavení (někdejší proboštské rezidence) a v průběhu nadcházejících desetiletí také do prostor celého Chotěšovského domu, orientovaného do náměstí Republiky. Ani v pohnutých letech 1938 – 1941 se provoz muzea nezastavil. Vše se však změnilo počátkem roku 1943, kdy byl do muzea dosazen německý správce dr. Ulrich Nicolai z bavorského Eisenachu, který byl pověřen reorganizací všech tří plzeňských muzeí. K nelibosti dosavadního ředitele došlo k vážným zásahům nejen do tematicky ucelených expozic, ale také do sbírkového fondu. Koncem roku 1945 byly však expozice opětovně obnoveny a veřejnosti představeny také předměty, které se podařilo Ladislavu Lábkovi před zcizením či naprostým zničením v průběhu války uchránit. Po změně politické situace v roce 1948 došlo ke sloučení Národopisného muzea Plzeňska, Historického muzea a Uměleckoprůmyslového muzea do jednoho organizačního a správního celku s názvem Západočeské muzeum v Plzni. V 50. letech se expozice tehdy již národopisného oddělení Západočeského muzea v Plzni ocitly v ohrožení. Uvažovalo se dokonce o nahrazení národopisných expozic muzeem feudalismu. Ladislav Lábek byl z národopisného oddělení Západočeského muzea v Plzni propuštěn v roce 1963. Jeho nucený odchod dovršil konec „zakladatelské“ epochy Národopisného muzea Plzeňska i přes to, že Lábkova osobitá a dodnes aktuální koncepce národopisných sbírek určuje směr a charakter rozvoje národopisného muzea dodnes. V roce 1992 získalo národopisné oddělení Západočeského muzea v Plzni oficiálně svůj původní název Národopisné muzeum Plzeňska, pod kterým nadále prezentuje své expozice a ojedinělou muzejní sbírku. Roku 2000 došlo k otevření stálé expozice, jejíž první část představuje vývojovou řadu měšťanských interiérů z období gotiky, renesance, baroka, empíru, biedermeieru a první třetiny 20. století. Druhá část je věnována životu na venkově. Její součástí jsou dvě lidové světnice, původní černé kuchyně z počátku 19. století, ukázky lidových krojů z plzeňského regionu a fotografie zobrazující příklady mnohdy již zaniklé venkovské architektury. Ojedinělým doplňkem expozice je dobová lékárna s pomůckami oficiální medicíny a lékařských nástrojů z lidového prostředí. Závěr prohlídky tvoří předměty dokumentující lidové zvyky a tradice Plzeňska.

Přečíst více

Zdravotnické muzeum (Národní lékařská knihovna)

0,0

Zdravotnické muzeum, oddělení Národní lékařské knihovny, vzniklo jako Lékařské muzeum roku 1934. Od svého založení se rozrůstá o hmotné památky i dokumenty vývoje všech oborů medicíny a dějin zdravotní péče v českých zemích. Zdravotnické muzeum, oddělení Národní lékařské knihovny, vzniklo jako Lékařské muzeum roku 1934. Od svého založení se rozrůstá o hmotné památky i dokumenty vývoje všech oborů medicíny a dějin zdravotní péče v českých zemích. Základem jeho sbírek je soubor lékařských a chirurgických nástrojů a přístrojů od 17. století do současnosti. V trvalé expozici i krátkodobých výstavách představuje i výtvarná díla - obrazy, sošky a medaile - medailí a další exponáty. Spravuje rovněž sbírku starých tisků Národní lékařské knihovny s knihami a rukopisy od 16. století.  Zdravotnické muzeum najdete v nádvorním domku budovy Národní lékařské knihovny, Sokolská 54, Praha 2: ve třetím domě za rohem z náměstí I. P. Pavlova. Každý měsíc najdete nejzajímavější exponáty muzea v cyklu "Předmět měsíce" na stránkách muzeum.nlk.cz.

Přečíst více

Zelenohorská pošta - Expozice veteránů (Zelenohors…

0,0

Rodinné muzeum motocyklů, automobilů, bicyklů a další historické techniky. Výstavná budova nad historickým centrem městečka Nepomuk, cestou k zámku Zelená Hora. Původně rodinné sídlo rytířů Táborských z Hirschfeldu, pak poštovní dostavníková stanice a nakonec lesní úřad. Od roku 2005 se budova pozvolna citlivě opravuje a dnes zde můžete navštívit Expozici veteránů, která schraňuje prvorepublikové i poválečné motocykly, auta či zemědělské stroje. Součastí expozice je i výstava k historii místních silničních závodů či zámečnická dílna z počátku 20. století.

Přečíst více

Zlínský zámek (Galerie Václava Chada)

5,0

Galerie Václava Chada se nachází v centru Zlína přímo na zlínském zámku v 2. poschodí. Galerie Václava Chada Václav Chad byl malíř nevšedního talentu a člověk nevšedního osudu spojený se Zlínem. Byl to člověk, který za svůj občanský postoj zaplatil tu nejvyšší možnou cenu. Galerie nesoucí jeho jméno reprezentuje jak vztah k výtvarnému umění ve Zlíně, tak i vztah k lidem okolo, schopných pozoruhodných činů a obětí. Postava Václava Chada je pro nás výjimečnou a inspirující. Galerie Václava Chada vyplňuje mezeru mezi Krajskou galerii výtvarného umění a soukromými komerčními galeristy ve Zlíně. Pro ctitele výtvarného umění se rodí nová možnost seznámit se díky pečlivě připravenému plánu výstav s dalšími zajímavými tvůrci. Nová zlínská galerie otevřela poprvé prostory v roce 2014, které dlouhá desetiletí sloužily jako kanceláře a badatelny muzea. Jde o první část zámku, kde proběhla rozsáhlejší rekonstrukce prostor pro jejich nové využití. První místo, které se dostává do kontrastu s okolními sály, demonstruje, jak chceme při obnově a postupném zpřístupňování zámku pokračovat. Pečlivě, neokázale, s úctou k minulosti v historické budově, k vzácným lidem, kteří ji ozdobili svoji přítomností. Nyní jsme již realizovali 31 výstav. 2014 Václav Chad – Pocta Václavu Chadovi Vladimír Jarcovják – Výběr z tvorby Viera Kraicová – Výběr z díla Jiří Beránek – Před setměním Sochy v parku Ludmila Padrtová – Stromy, ptáci, hladiny 2015 Stanislav Libenský – Kresby Fotografie 1950 – 90 – Takoví jsme byli? Alex Beran – Zlínské odpoledne Palo Macho – Ve službách světla Malý princ – Stovky jazyků, jeden příběh Adolf Born – Dialogy Jan Perůtka – Umělecká knižní vazba Jan Koblasa a Sonia Jakuschewa – Rozhovory Pavel Kosek – Informel Václav Chad – „Nevěděli jsme kdy skončí válka“ 2016 Lubomír Jarcovják – A...báze Marian Volráb – Temnota ve skle, světlo v obrazech  Zdenek Seydl – Kniha Adriena Šimotová – Grafitový anděl Viktor Karlík – Bronzy / oleje / tisky Jan Rajlich – Hloubka plochy 2017 Jan Sikora – Lomná a Beskydy před padesáti lety Czech Houses/ České domy Miroslav Šimorda – Imprese Theodor pištěk – Obrazy František Chmelař – Malíř, který psal básně Petr Stanický – Zpřítomnění Milada Schmidtová Čermáková – Autoportréty a portréty 2018 Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová – Otisk anděla Miroslav a Anežka Kovalovi - Spolu Druhý život Petr Nikl - Opice Radim Hanke - Bílý stín tvaru Zdeněk Tománek - Výpěstky Jindřich štreit a jeho studenti Ivana Šestáková, Petra Ocelková, Dominik Bachůrek - Nechci tě ztratit 2019        37. Slavoj Kovařík - "Vždy jsem měl rád noci"   OTVÍRACÍ DOBA: ÚT - PÁ: 14-17:00 nebo dle individuální domluvy. https://www.facebook.com/galerievaclavachada/ https://twitter.com/GVChad https://www.instagram.com/gvchad/ http://zlinskyzamek.cz/galerie/    

Přečíst více

Zubrnická museální železnice (Parní vodárna Střeko…

0,0

ZMŽ má od roku 2003 v pronájmu strojovnu parní vodárny v žst. Ústí n.L. Střekov. Vodárna je unikátní tím, že je dochována včetně technologie, tedy stojatého parního kotle, parního stroje a vlastních vodojemů.

Přečíst více

Vyhledat muzeum


Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.